Cognitive screening
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Pro screening demence u symptomatických osob s poruchou paměti a dalšími kognitivními příznaky je nezbytné provést podrobné objektivní zhodnocení psychických, především kognitivních a afektivních funkcí. Klinické vyšetření doplníme standardizovanými škálami. V úvodní části sdělení je podán přehled nejčastěji užívaných screeningových posuzovacích škál pro demence a mírné kognitivní poruchy a doporučený diagnostický algoritmus u nemocných s kognitivní poruchou. V druhé části sdělení je podán popis Sedmiminutového screeningového testu (7MST) a přehled výsledků validizační studie provedené u 136 geriatrických nemocných. Byla potvrzena validita testu pro screening Alzheimerovy demence (AD) se senzitivitou 95% a specificitou 93%. Pro svou jednoduchost, vysokou diskriminační schopnost a reprodukovatelnost se tento test může stát vhodným doplněním klinické praxe v diferenciální diagnostice kognitivních poruch vyššího věku.
In dementia screening of persons by memory disturbing suffering, in conection with other cognitive syndromes, an objective assesment of psychic and before all of cognitive and affective functions is important to provide. The clinical outfinding we must fulfill by standartized scales. The introduction of this article showes a brief outline of the most often used screening assesment scales for dementia diagnose and in the case of light cognitive disorders and the recomended diagnostic algorhytm in patients by cognitive disorder suffering. The second part describes the Seven-minutes screening testing (7MST) and a summary of results of the evaluation study in 136 geriatric patients provided. The validity of this testing in the case of Alzheimer disease were confirmed by sensitivity of 95 per cent and by specifity of 93 per cent. In the way of its simplicity, hight discrimination ability and repeatability could this testing be a siutable complement in the clinical practice to establish the differential diagnostics in cognitive disorders in higher age.
Rozpoznáni osob, u kterých v budoucnu může dojit k rozvoji demence, i když v přítomnosti jsou ještě asymptomatické, pomáhá připravit taková opatření, která mohou nemoc zpomalovat nebo vedou k prevenci progrese Dnemocněni u všech, kteří jsou ohroženi. Velice praktickejšou v takových případech neuropsychologické testy, aeré měří kognitivní funkce. Pomocí MMSE-testu, který je používán ke screeningovým účelům, se podaří zjistit závažnější kognitivní poruchy a v mnoha případech také rozvinuté demence. Tento test není dostatečně cidivý pro diagnózu predemencí a časných stadií demencí. Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA), je jednoduchým testem použitelným v případech, kdy si pacienti stěžují na poruchy paměti, ale při použití MMSE nalézáme ještě normální skóre.
Identifying people who are likely to progress to dementias whilst they are still relatively asymptomatic will help to ensure that interventions to slow or prevent progression can be targeted on most in need. Neuropsychological assessment is the most practical approach as it measures directly cognitive function. Brief screening tests, such as MMSE, will detect more severe cognitive impairment and most cases of estabhshed dementia, but are insensitive to early pre-dementias and dementia. The Montreal Cognitive Assessment - MoCA, is a short user-friendly screening for those with memory complaints who otherwise are normal on MMSE.
Cíl studie: Stanovit podíl pacientů se zhoršením kognitivních funkcí při předanestetickém vyšetření u seniorů ≥ 60 let podstupujících plánované operace v cévní chirurgii a prozkoumat, zda se kognitivní funkce liší u jednotlivých kategorií cévních operací. Druhotným cílem bylo ověřit, zda je takové vyšetření kognitivních funkcí proveditelné a pro pacienty přijatelné. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Oddělení cévní chirurgie fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Po souhlasu etické komise byli do studie mezi 1. 7. 2017 – 30. 6. 2018 zařazováni po sobě jdoucí senioři ≥ 60 let indikovaní k plánovaným cévně chirurgickým výkonům. Vyloučeni byli pacienti s diagnózou demence či mentální retardace, se závažnými poruchami smyslů, neschopností použít dominantní ruku či s jazykovou bariérou. Ke zjištění kognitivní funkce byl použit krátký screeningový Clock-in-the-Box (CIB) test. Výsledným parametrem byla četnost možné kognitivní dysfunkce podle CIB skóre ≤ 5 bodů (rozmezí 0–8). Významnost rozdílů mezi kategoriemi cévních výkonů byla hodnocena χ2 testem, P ≤ 0,05. Výsledky: Zařazeno bylo 122 pacientů, analyzováno 100, 63 mužů, průměrný věk 70,7 ± 7 let, vzdělání nejvýše střední 93, ASA nejčastěji 3. Možná kognitivní dysfunkce u jedné třetiny (34 pacientů), rozdíly mezi různými kategoriemi cévních výkonů (aorta, tepny dolních končetin, karotické endarterektomie, varixy) byly nevýznamné. Test je při předanestetickém vyšetření proveditelný, pacienty nezatěžuje, považují ho za užitečný a podstoupili by ho v případě potřeby znovu. Závěr: Třetina pacientů podstupujících plánované výkony cévní chirurgie vykazuje podle testu kreslení hodin (Clockin- the-Box test) preexistující zhoršení kognitivních funkcí. Test je dostatečně krátký, takže je při předanestetickém vyšetření proveditelný a pro pacienty přijatelný.
Objective: To determine the proportion of patients with possible cognitive dysfunction in a population of seniors ≥ 60 years undergoing elective vascular surgical procedures at the pre-anaesthetic visit, and to examine if there is a difference in cognitive functions among individual categories of vascular surgical procedures. The secondary aim was to find if such cognitive testing is feasible and acceptable for patients. Design: Prospective, observational trial. Setting: Department of vascular surgery at a teaching hospital. Materials and methods: Following ethical board approval, consecutive patients ≥ 60 years of age planned for elective vascular surgical procedures were approached between July 1st 2017 and June 30th 2018. Exclusion criteria: Documented dementia or mental retardation, serious disorders of senses, inability to use the dominant hand, language barrier. To determine the cognitive function, a short screening Clock-in-the-Box (CIB) test was used. Outcome parameter: The proportion of patients with possible cognitive dysfunction was defined by CIB score ≤ 5 (range 0-8). The significance of differences among individual categories of surgical procedures was evaluated with χ2-test, P ≤ 0.05. Results: 122 patients were approached, of whom 100 were analysed, 63 of them male, mean age 70.7 ± 7 years, education mostly lower than completed secondary, ASA 3. Possible cognitive dysfunction was identified in 34 patients, the differences between the surgical categories (aorta, arterial reconstruction on the lower extremities, carotid endarterectomies, varicose veins) were not significant. CIB test during the pre-anaesthetic visit was feasible and not a burden for patients who considered it useful and would agree to it in future, if necessary.
- MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- perioperační péče metody MeSH
- předoperační vyšetření * metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Parkinsonova nemoc * MeSH
- plošný screening MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- komentáře MeSH
Kognitivní dysfunkce patří k základním příznakům deprese. Má nepochybně význam pro fungování v denním životě, negativně ovlivňuje kvalitu života, návrat do práce a práceschopnost. Nálezy ukazují na mírné postižení více kognitivních domén. Některé komponenty kognitivní dysfunkce mohou souviset se závažností symptomů deprese. Pacienti s depresivní poruchou vykazují obecně nižší celkovou kognitivní výkonnost, což předpokládá globální difuzní postižení kognice. Dle jiné hypotézy je depresivní porucha spojena s výraznější poruchou specifických kognitivních domén, nejvíce exekutivních funkcí a pamětí. Kognitivní dysfunkce se vyskytuje v akutní depresi a může přetrvávat i v remisi. Redukce příznaků u deprese není následována kognitivním zlepšením odpovídajícího stupně. Kognitivní porucha se horší s každou další epizodou a porucha v nesymptomatické fázi souvisí s řadou předchozích epizod. Kognitivní deficit je u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy kvalitativně podobný, avšak rozdíly jsou v závažnosti. Nejvýraznější postižení je v sestupném pořadí u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy. Nejčastěji užívané screeningové nástroje pro měření kognitivní dysfunkce u ostatních psychických poruch, hlavně demence, nejsou dostačující pro stanovení mírné kognitivní poruchy u deprese. Pacientovo subjektivní vnímání kognitivní dysfunkce nesouvisí vždy s výkonem v objektivních neuropsychologických testech. Dnes již byly vyvinuty kognitivní baterie specifické pro afektivní poruchy. Slibný se jeví THINC-it, screeningový nástroj zahrnující objektivní i subjektivní měření kognitivních funkcí. Je již volně dostupný a aplikovatelný pomocí tabletu nebo počítače.
Cognitive dysfunction is a core component of depressive disorder. Cognitive impairments impact on patient functioning and negatively influence quality of life, return to work and ability to perform adequately at work. The findings show a mild impairment of more cognitive domains. Some of the cognitive deficits may be associated with the severity of psychopathological symptoms of depression. Patients with depressive disorder show a lower global cognitive performance, which means a global diffusion impairment of cognition. According to another hypothesis the depressive disorder is associated with a more pronounced impairment of specific cognitive domains, mostly with impairment of executive and memory functions. Cognitive dysfunction occurs in acute depression and can persist into remission. The alleviation of affective symptoms is often not paralleled by an equal improvement of cognition. With every episode there is a decrease in cognitive function and that inter-episode cognitive function is related to the number of previous episodes. Cognitive deficits are qualitatively similar in schizophrenia and bipolar and unipolar depression, however the severity of impairment differs between these disorders, with the most severe deficits seen in patients with schizophrenia, followed by bipolar disorder, and the least severe deficits noted in individuals with depressive disorder. The mostly used screening tools for measuring cognitive dysfunction in other psychiatric disorders, especially dementia, are not sufficiently sensitive to detect cognitive dysfunction in depression. Further, patient’s subjective experience of cognitive dysfunction is not always related to performance on objective neuropsychological measures. Nowadays, cognitive batteries more specific to affective disorders have been developed. A promising screening tool is the THINC-it, which includes subjective and objective measures of cognitive function. The THINC-it is yet free downloadable and easily used by tablets and laptops.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Kognitivní funkce a jejich deficit u schizofrenie a bipolární poruchy jsou v posledních letech v centru pozornosri výzkumníků a kliniků, protože je prokázán jejich negativní dopad na funkční schopnosti pacientů. V naší pilotní studii jsme použili originální skríninkový nástroj. Stručný kognitivní test (SCOT), který jsme vyvinuli adaptací původního švédského testu. Cílem studie bylo ověřit základní psychometrické vlastnosti testu SCOT, porovnat výkon pacientů se schizofrenií a bipolární poruchou se zdravými kontrolami a korelovat SCOT skór s kognitivní subškálou PANSS (PANSS-kog) a Škálou celkového fungování (Global Assessment of Funcrioning; GAP). Do Studie bylo zařazeno celkem 30 pacientů a 25 zdravých kontrol. Výsledky prokázaly, že ve srovnání s kontrolami byl skór pacientů v testu SCOT významně nižší (p < 0,001). SCOT skór ve skupině pacientů dále významně koreloval se subškálou PANSS-kog (p = 0,009) i se škálou GAF (p = 0,017). SCOT prokázal rovněž dobrou reliabilitu (split-half reliabilita činila 0,780). Při použití skóru 14 pro hranici detekce kognitivního postižení dosáhla senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota nejlepších parametrů. V naší pilotní studii jsme prokázali, že SCOT lze snadno administrovat v klinické praxi (testování i vyhodnocení netrvá déle než 10 minut), test vykazuje konstrukční validitu (testování paměti, exekutivních funkcí a abstrakce), konvergentní validitu (korelace s kognitivním faktorem PANSS-kog) a ekologickou validitu (korelace se škálou celkového fungování GAF), s dobrou reliabilitou. K definitivnímu zhodnocení přínosu testu SCOT je zapotřebí reprezentativní soubor pacientů se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou, kteří budou rovněž testováni standardním neuropsychologickým vyšetřením k potvrzení přítomnosti kognitivního deficitu.
Cognitive functions and their impairment in schizophrenia and bipolar disorder have become recently the focus of attention of re searchers and clinicians. Cognitive deficit has a negative impact on patients functioning. In our pilot study, we used original screening tool, Short Cognitive Test (SCOT), developed and adapted from an earlier Swedish test. Study aims were to examine basic psychom etric properties of SCOT, to compare results of schizophrenia and bipolar patients with those obtained from healthy controls, and to correlate SCOT scores with the PANSS cognitive subscale (PANSS-cog) and Global Assessment of Functioning (GAF). Study sample con- sisted of 30 patients and 25 control subjects. The results showed that patients had significantly lower SCOT scores as compared to controls (p < 0.001). Furthermore, in the patients group SCOT score correlated significantly with the PANSS-cog (p = 0.009) and GA F (p = 0.017). SCOT also yielded good reliability (split-half reliability 0.780). Using cut-off score of 14 to delineate cognitive imp airment, sensi- tivity, specificity, positive and negative prediction values resulted in the most optimal parameters. Our pilot study confirmed that SCOT can be easily administered in the clinical setting (testing and evaluation takes up to 10 minutes), the test showed constructiv e validity (testing of memory, executive functions, and abstraction), convergent validity (correlation with the PANSS-cog), and ecological validity (correlation with GAF), with a good reliability. In order to definitely assess contribution of SCOT, a representative sample of schizophrenia and bipolar patients who will be tested also with standard neuropsychological measures to verify cognitive deficit, is needed.
Epilepsie u dětí je často spojena s poruchami kognitivních funkcí, které mohou být globální povahy či zasahovat pouze některé domény. Etiologie těchto poruch může být shodná s etiologií epilepsie, avšak kognitivní deficit může způsobit i samotná terapie antiepileptiky, což je třeba vzít v potaz při výběru léčby. Pro správný management kognitivních poruch je nezbytné sledovat aktuální stav kognitivních funkcí pomocí neuropsychologického vyšetření. K dispozici je celá řada testů určená pro různé věkové skupiny hodnotící různé oblasti kognitivních funkcí, přičemž je možné použít i rychlý skríningový test monitorující vliv antiepileptik na kognitivní funkce a dynamiku kognitivních poruch. Při nalezení jakéhokoliv kognitivního deficitu je nutné pátrat po faktorech, které negativně ovlivňují kognitivní funkce a které lze správným managementem ovlivnit, např. vyšší četnost záchvatů, interiktální epileptická aktivita, nežádoucí účinky antiepileptik a některé etiologické faktory. Zvážit je potřeba i to, zda je dítě vhodným kandidátem k epileptochirurgické terapii.
Children with epilepsy often suffer from cognitive disorders, which can be global or domain specific. Etiology of these deficits might be the same as the etiology of epilepsy, although antiepileptic therapy itself can be the cause of cognitive deficits which needs to be considered when choosing the right medication. Monitoring the current state of cognitive functions using neuropsychological tests is necessary for proper management of cognitive disorders. There are numerous tests available for specific age groups evaluating various domains of cognitive functions with a quick screening test option used to monitor antiepileptic therapy's influence on cognitive deficit and dynamics of cognitive disorders. Identification of any cognitive deficit has to be followed by searching for factors that have negative effects on cognitive functions that can be influenced by proper management, such as higher seizure frequency, interictal epileptic activity, antiepileptic drug side effects and some etiological factors. Whether a child is a suitable candidate for epilepsy surgery also has to be considered.
- MeSH
- antikonvulziva terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- epilepsie * komplikace terapie MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The Montreal Cognitive Assessment (MoCA) is one of the most common screening instruments for mild cognitive impairment. However, the standard MoCA is approximately two times longer to administer than the Mini-Mental State Examination. A total of 699 Czech and 175 American participants received the standard MoCA Czech and English versions and in the clinical part, a sample of 102 nondemented patients with Parkinson's disease (PD). We created a validated Czech short version (s-MoCA-CZ) from the original using item response theory. As expected, s-MoCA-CZ scores were highly correlated with the standard version (Pearson r = .94, p < .001). s-MoCA-CZ also had 80% classification accuracy in the differentiation of PD mild cognitive impairment from PD without impairment. The s-MoCA-CZ, a brief screening tool, is shorter to administer than the standard MoCA. It provides high-classification accuracy for PD mild cognitive impairment and is equivalent to that of the standard MoCA-CZ.
- MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Parkinsonova nemoc * diagnóza MeSH
- srovnání kultur MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
