Východisko. Pooperační hypoparatyreóza po paratyreoidektomiích (PTE) se jeví dle našich vlastních zkušeností se 243 výkony na příštítných tělíscích (PT) u nemocných se všemi typy hyperparatyreóz (HPT) jako závažný problém, i když jsou v případě totální PTE standardně prováděny implantace částí tkáně (de facto autologní transplantace), kryokonzervace a od roku 1995 i reimplantace kryokonzervovaných tkání. V poslední době zvažujeme terapii nejzávažnějších případů pooperačních hypoparatyreóz transplantací tkáně příštítných tělísek. Cílem této práce bylo zjistit viabilitu kryokonzervované autologní tkáně PT, „čerstvé“ autologní tkáně odebrané při PTE a tkáně multiorgánových dárců, určené k eventuálně uvažované alogenní transplantaci. Metody a výsledky. Skupinu 1 tvoří 55 kryokonzervovaných vzorků získaných od 41 nemocných po PTE (22 mužů, 19 žen, průměrný věk 46±11 let). Průměrná délka kryokonzervace tkáně byla 84±49 měsíců. Skupinu 2 tvoří tzv. čerstvá tkáň PT, odebraná během PTE a uchovaná v ledové tříšti. Viabilita byla vyšetřována v určitých časových intervalech u 42 nemocných s HPT (11 mužů, 31 žen, věk 55±13 let). Skupinu 3 tvoří 14 kadaverózních dárců tkáně PT (7 mužů, 7 žen, věk 31±5 let), která byla odebrána v rámci multiorgánových odběrů (teplá ischémie 32 minut). Vyšetření byla prováděna průtokovou cytometrií na přístrojích Coulter Epics a Becton Dickinson po dezintegraci tkáně a kvantifikaci počtu buněk v suspenzi, a to pomocí propidium jodidu, který jsou viabilní buňky schopny vyloučit. Histologickým vyšetřením zbytků tkáně po dezintegraci a cytospinů vyšetřovaných suspenzí bylo potvrzeno, že byla vyšetřena skutečně tkáň PT. Zjištěná viabilita ve skupině 1 byla v průměru 36,9±24,7%. Nebyl prokázán významný vztah viability a délky skladování kryokonzervované tkáně. Průměrná viabilita všech vzorků ve skupině 2 byla 51,4±24 %, nebyla zde prokázána závislost na čase, ani rozdíl ve viabilitě dle použitého média. Viabilita ve 3. skupině byla 66,8±32 %. Mezi skupinami 1 vs. 2 byl zachycen statistický rozdíl s p<0,05, mezi skupinami 2 a 3 nebyl statistický rozdíl prokázán (při hraničním p=0,06) a mezi skupinami 1 a 3 byl prokázán rozdíl s p<0,001. Závěry. Nejvyšší viabilita tkáně PT byla nalezena u tkáně kadaverózních dárců, nejnižší u kryokonzervované tkáně, a to bez ohledu na délku jejího skladování.

Background. Postoperative hypoparathyroidism after the total parathyroidectomy (PTX) remains a problem, no matter our experiences with 243 operations on parathyroid glands (PG). Implantation of „fresh“ tissue, cryopreservation and reimplantation of cryopreserved tissue are performed with uncertain results. The aim of this project was to compare viability of cryopreserved tissue of parathyroid glands with „fresh“ tissue obtained during parathyreoidectomy and with tissue from cadaverous donors. Methods and Results. Group 1 included 55 cryopreserved samples obtained from 41 patients after PTX (22M, 19F, a mean age of 46±11 years). Average duration of storage in liquid nitrogen was 84±49 months. Group 2 included „fresh“ tissue of PG, harvested during PTX. Viability was measured in different time in samples from 42 patients with hyperparathyroidism (11M, 31F, a mean age of 55±13 years). Group 3 included tissue of 14 cadaverous donors obtained during multiorgan harvesting (7M, 7F, a mean age of 31±5 years, WIT 32 min). Viability was measured by flow cytometry with propidium iodide after dissociation of tissue. Evaluation of PG tissue was proven by histology. Average viability in group 1 was 36,9±24,7 %, no correlation with the duration of storage in liquid nitrogen was found. Average viability in group 2 was 51,4±24 %. Viability in group 3 was 66,8±32 %. Group 1 vs. group 2 were different with p<0.05, group 2 vs. 3 did not reach significance (with marginal p=0.06) and group 1 vs 3 were different with p<0.001. Conclusions. The highest viability was found in tissue of cadaverous donors, the lowest in cryopreserved tissue (with no correlation to the duration of storage in liquid nitrogen).

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• dárci tkání MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hypoparatyreóza patologie   terapie   MeSH
• kryoprezervace metody   MeSH
• lidé MeSH
• paratyreoidea fyziologie   chirurgie   MeSH
• paratyreoidektomie škodlivé účinky   MeSH
• průtoková cytometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Tato práce popisuje zavedení a optimalizaci metody umožňující analýzu produkce prozánětlivých cytokinů buňkami vrozené imunity. Diagnos-tika autoinflamatorních onemocnění, jako jsou familiární středozemní horečka (Familial Mediterranean Fever, FMF), syndrom Schnitzlerové či hyper IgD syndrom (HIDS), imunodysregulačních a autoimunitních onemocnění s autoinflamatorní složkou, je často složitá pro nespecifický klinický obraz. Přesná diagnóza je možná až genetickým vyšetřením, které však není u všech pacientů průkazné a u některých onemocnění ani není genetický původ znám. Nejasnosti v diagnostice onemocnění a rozlišení patogenetických pochodů u konkrétních pacientů ztěžují či zcela znemožňují nastavení cílené terapie, která v současné době zahrnuje i možnosti specifické blokády jednotlivých prozánětlivých cytokinů. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na zavedení, nastavení a optimalizaci metody, která by umožnila rychle a ekonomicky v malém množství lehce dostupného biomateriálu (periferní krve) odhalit aberantní produkci vybraných prozánětlivých cytokinů, a přispěla by tak ke správné diagnostice a výběru vhodné terapie. Produkce základních prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, TNFα) tvořených zejména monocyty po stimulaci lipopo-lysacharidem (LPS) byla v práci testována pomocí dvou rozdílných metod – průtokovou cytometrií detekující intracelulární produkci cytokinů a metodou ALBIA (Addressable Laser Bead Immuno Assay) – Luminex, která umožňuje stanovení množství cytokinů uvolněných do superna-tantu. Na zdravých dárcích byla optimalizována délka stimulace, koncentrace LPS a čas zastavení uvolňování cytokinů z buněk Brefeldinem A.

This work aims at the introduction and optimization of methods for innate immune parameters analysis with a detailed focus on proinflammatory cytokines. Autoinflammatory diseases like Familial Mediterranean Fever (FMF), Schnitzler syndrome and Hyper-IgD syndrome (HIDS), as well as autoimmune diseases that involve the inflammatory component, are usually characterized by a non-specific clinical manifestation. Therefore, obtaining a proper diagnosis of these disorders remains complicated. Genetic examination serves as an accurate diagnostic method for the esta-blishment of monogenic autoinflammatory disease diagnosis. However, genetic profiling cannot be provided to all patients. Moreover, some of the mutations responsible for the development of the disease haven’t been defined yet. Therapy of inflammatory diseases is currently based on molecules that are capable of blocking the function of inflammatory cytokines. In inflammatory diseases, the proper understanding of disease pathogenesis is still far from satisfactory and therefore, selecting the right therapeutic treatment modality keeps causing difficulties. For this reason, we focused on the introduction and optimization of a novel method which has a potential to detect activation of inflammatory cytokines and may, therefore, contribute to the correct diagnosis and direct therapeutic strategy. Production of main proinflammatory cytokines (IL-1β, IL-6, TNFα), which are produced by monocytes after lipopolysaccharide stimulation, was tested with two different methods – flow cytometry, detecting the intracellular production of cytokines, and ALBIA (Addressable Laser Bead Immuno Assay) - Luminex method, which can detect extracellular cytokine release into supernatant. Using flow cytometry we optimized the setting by detecting the optimal time of stimulation, concentration of LPS and the optimal time to stop cytokine exocytosis after adding Brefeldin A.

• Klíčová slova
• metoda Luminex,
• MeSH
• analýza dat MeSH
• časové faktory MeSH
• cytokiny * imunologie   krev   MeSH
• horečka neznámého původu * diagnóza   genetika   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko. V posledních letech je stále více využívána v léčbě pacientů s chronickými lymfoproliferacemi monoklonální protilátka rituximab, která navozuje rychlou eliminaci nádorové populace. Výsledky in vitro experimentů poukazují na korelaci mezi účinností rituximabu a denzitou antigenu CD20 na povrchu buněk. Z tohoto důvodu bylo cílem naší práce analyzovat a porovnat denzitu mezi vybranými lymfoproliferacemi. Metody a výsledky. Vzorky pacientů s nově diagnostikovanou B-chronickou lymfatickou leukémií, lymfomem z malých lymfocytů a lymfomem plášťové zóny byly analyzovány na flow cytometru. Kontrolní skupinou byly stanoveny vzorky dárců krve. Denzita antigenu CD20 byla hodnocena u pacientů na nádorové populaci a u dárců na B lymfocytech. Denzita je vyjádřena v jednotkách MESF. U pacientů s B-CLL a SCLL byla denzita velmi nízká (25 300 vs. 36 100 MESF) a signifikantně nižší než u dárců (172 800 MESF, p<0,001), přičemž rozdíl mezi skupinami B-CLL a SCLL nebyl statisticky významný. U pacientů s MCL byla denzita (196 300 MESF) srovnatelná s denzitou u dárců. Závěry. U pacientů s diagnózou SCLL nebyla zaznamenána statisticky odlišná denzita antigenu CD20 ve srovnání s pacienty s B-CLL. Vysoká denzita u pacientů s MCL může sloužit jako pomocný parametr při odlišení této diagnózy od B-CLL a SCLL.

Background. Rituximab is being used successfully in the treatment of patients with chronic B-cell lymphoproliferative diseases. The success of treatment by rituximab is influenced, among other factors, by the antigen density on tumor cells. Therefore, the authors analyzed and compared the densities of the CD20 antigen in patients with chronic lymphoproliferative diseases. Methods and Results. Previously untreated patients with B-chronic lymphocytic leukemia (B-CLL), mantle-cell lymphoma (MCL), and small-cell lymphocytic lymphoma (SCLL) were evaluated by flow cytometry. The control group consisted of blood donors. The CD20 density was measured on tumor cell populations in patients and on the B-lymphocytes of the control group. The density was expressed in MESF. In the patients with B-CLL and SCLL, the CD20 density was low (25 300 vs. 36 100 MESF) and it was significantly lower than in donors (172 800 MESF; p<0.001). The difference between B-CLL and SCLL patients was not statistically significant. The density in MCL patients (196 300 MESF) was comparable to that of donors. Conclusions. We did not prove statistical different density of CD20 antigen in patients with SCLL when compared with B-CLL patients. High density in MCL patients may be helpful in differential diagnosis against B-CLL and SCLL.

• MeSH
• antigeny CD20 diagnostické užití   MeSH
• chronická lymfatická leukemie diagnóza   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• průtoková cytometrie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

We plan to test the viability of cryopreserved PG tissue there is no more use for, by morphology using flow cytometry, methods of optic and electron microscopy, and functionally using PTH level determination in tissue culture medium. Based on previous examinations, we will evaluate the results of PG autotransplantation and focus on preparing PG allotransplantation as a potential method in the treatment of post-operative hypoparathyroidism. It is imperative to set up - -using the currently available cryopreserved PG samples - a tissue bank and to replete it on an ongoing basis including PG tissue obtained during multiorgan harvesting. Examination of donors and selection of suitable recipien

Chceme ověřit viabilitu kryokonzervované tkáně PT nemajících dalšího využití, a to morfologicky průtokovou cytometrií, metodami optické a elektronové mikroskopie a funkčně stanovením hladin iPTH v mediu tkáňových kultur. Na podkladě předchozích vyšetřenízhodnotíme výsledky dosavadních autotransplantací PT a zaměříme se na přípravu allotransplantace PT jako dalšího možného postupu při léčení pooperační hypoparatyreózy. Je třeba vytvořit ze stávajících kryokonzervovaných vzorků PT tkáňovou banku, průběžně ji doplňovat včetně tkání PT získaných při multiorgánových odběrech. Vyšetření dárců a výběr vhodných příjemců by začínal jednoduššími požadavky kompatibility.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• hypoparatyreóza terapie   MeSH
• kryoprezervace MeSH
• paratyreoidea transplantace   MeSH
• paratyreoidektomie škodlivé účinky   MeSH
• průtoková cytometrie metody   MeSH
• pseudohypoparatyreóza terapie   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• transplantologie
• endokrinologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Funkční hyposplenizmus je stav provázející řadu chorob, vč. autoimunitních onemocnění a lymfomů. Hyposplenizmus se běžně vyskytuje také u celiakie (až ve 20 % nekomplikované a 80 % komplikované nemoci). Hyposplenizmus je spojen se zvýšeným rizikem závažných infekcí (Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis and Haemophilus influenzae). Cílem této prospektivní pilotní studie bylo vyšetřit paměťové B lymfocyty coby nepřímý biomarker funkčního hyposplenizmu. Bylo vyšetřeno 42 pacientů s celiakií (11 mužů, 31 žen, průměrný věk 49 ± 14 let) a 10 kontrolních osob, dárců krve (2 muži, 8 žen, průměrný věk 39 ± 7 let). Pomocí panelu DuraClone IM byly průtokovou cytometrií (Navios, Beckman Coulter) vyšetřeny jednotlivé subpopulace B lymfocytů v periferní krvi. Imunoglobulin (Ig) M a IgD paměťové B lymfocyty byly u nemocných s celiakií signifikantně nižší ve srovnání s kontrolními osobami. Dysfunkce paměťových B lymfocytů může být zodpovědná za zvýšené riziko bakteriálních infekcí u celiakie. Pacienti s celiakií s prokázanou dysfunkcí paměťových B lymfocytů jsou indikováni k pneumokokové vakcinaci.

Functional hyposplenism is a condition accompanying many diseases including autoimmune disorders and lymphomas. Hyposplenism is also commonly found in adult coeliac disease (up to 20% of non-complicated and up to 80% of complicated disease). Hyposplenism is associated with an increased risk of severe infections (Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis and Haemophilus influenzae). The aim of this prospective study was to investigate memory B lymphocytes as an indirect biomarker of functional hyposplenism. A total of 42 patients with coeliac disease (11 men, 31 women; mean age 49 ± 14 years) and 10 healthy controls, blood donors (2 men, 8 women; mean age 39 ± 7 years) were enrolled into the study. None of the patients had a history of splenectomy and none of them suffered. from immunodeficiency. The DuraClone IM panel was used to identify B lymphocytes subpopulations in peripheral blood samples by flow cytometry Navios (Beckman Coulter) with software analysis using Kaluza version 1.2. Patients with coeliac disease and controls did not differ in basic parameters of leukocyte and total lymphocyte blood count. Switched memory B lymphocytes (CD19+CD27+IgD-), non-switched memory/marginal-zone-like B lymphocytes (CD19+CD27+IgD+) and immunoglobulin (Ig) M memory B lymphocytes (CD19+CD27+IgM++) were significantly lower in patients with coeliac compared to controls. Follicular (naïve) B lymphocytes were not significantly different between coeliac disease and controls. In conclusion, dysfunction of memory B lymphocytes can be responsible for an increased risk of severe bacterial infections in coeliac disease. Patients with coeliac disease with dysfunction of memory B lymphocytes are clearly indicated for pneumococcal vaccination.

• Klíčová slova
• funkční hyposplenizmus, paměťové B lymfocyty,
• MeSH
• B-lymfocyty * MeSH
• celiakie komplikace   krev   MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pneumokokové vakcíny MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• slezina * imunologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pooperační hypoparatyreóza po paratyreoidektomiích (PTE) se jeví dle našich zkušeností se 230 výkony na příštítných tělíscích(PT) u nemocných se všemi typy hyperparatyreóz (HPT) jako závažný problém, i když v případě totální PTE standardně provádíme implantace částí tkáně, kryokonzervace a od roku 1995 i reimplantace zmrazených tkání PT. Soubory: Skupinu 1 tvoří 55 zmrazených vzorků získaných od 41 nemocných po PTE. Průměrná délka kryokonzervace byla 84±49 měsíců. Skup. 2 tvoří tzv. čerstvá tkáň PT, odebraná během PTE a uchovaná v ledové tříšti. Viabilita byla vyšetřena v určitých časových intervalech u 8 nemocných s HPT. Skup. 3 tvoří 8 kadaverozních dárců tkáně PT, která byla odebrána v rámci multiorgánových odběrů (teplá ischémie 32 min). Metodika: Vyšetření byla prováděna průtokovou cytometrií na přístrojích Coulter Epics a Becton Dickinson po desintegraci tkáně a kvantifikaci počtu buněk v suspenzi, a to pomocí propidium iodidu, který jsou viabilní buňky schopny vyloučit. U 25 zmrazených vzorků byla viabilita současně měřena metodikou pomocí trypanové modře. Histologickým vyšetřením zbytků tkáně po desintegraci a cytospinů vyšetřovaných suspenzí bylo potvrzeno, že byla vyšetřena tkáň PT. Výsledky: Zjištěná viabilita ve skup. 1 byla v průměru 36,9±24,7 %. Při měření tryp. modří byla 18,7±14,9 %. Nebyl prokázán významný vztah viability tkáně a délky kryokonzervace. Průměrná viabilita všech vzorků ve skup. 2 byla 54,2±28 %, v prvních 7 h po PTE byla 60,5±29 %, 24 h po PTE 54,9±29 % a 32-120 h po PTE 44,6±28 %. Viabilita ve 3 skup. byla 91,7±2,4 %. Mezi skupinami 1 vs.2 a mezi 2vs.3 byl zachycen statistický rozdíl p < 0,05 a mezi 1 vs.3 p < 0,001. Závěr: Nejvyšší viabilita PT byla nalezena u tkáně kadaverozních dárců, nejnižší u zmrazené tkáně bez ohledu na délku kryokonzervace.

• MeSH
• lidé MeSH
• paratyreoidea transplantace   MeSH
• paratyreoidektomie škodlivé účinky   MeSH
• přežití tkáně MeSH
• průtoková cytometrie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

1. Analysis of differences in secretion of chemokines playing role in CD34+ mobilization mechanism before and during granulocyte- colony stimulating factor administration using ELISA methods and multiplex analysis. Flow cytometric analysis of adhesive molecules expression on CD34+ cells. 2. Comparison of differencies in chemokine levels and adhesive molecules expression between good and poor mobilizers. 3. Assessment of analytes, which can serve as predictive factors of stimulation efficay and allogeneic graft quality. 4. Optimization of management of peripheral blood stem cells mobilization and collection in healthy donors.

1. Analýza změny sekrece chemokinů zůčastněných v procesu mobilizace CD34+ buněk před a při podávání růstového faktoru granulopoezy pomocí ELISA metod a multiplexové analýzy. Stanovení exprese adhezivních molekul na CD34+ buňkách průtokovou cytometrií. 2. Porovnání rozdílů hladiny chemokinů a exprese adhezivních molekul mezi dobře a špatně mobilizovatelnými zdravými dárci. 3. Stanovení analytů využitelných jako prediktivní faktory efektivity stimulace a kvality odebraného alogenního štěpu. 4. Optimalizace managementu mobilizace a odběrů periferních kmenových buněk u zdravých dárců.

• MeSH
• adhezivita MeSH
• antigeny CD34 MeSH
• autologní transplantace MeSH
• cytokiny MeSH
• hematopoéza MeSH
• mobilizace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• myeloidní progenitorové buňky MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• biologie
• hematologie a transfuzní lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Východiska: Erdheim‑Chesterova nemoc (Erdheim‑Chester disease – ECD) je vzácná histiocytóza tzv. „nelangerhansových buněk“ spojená s intenzivní aktivací imunitního systému. Na našem klinickém pracovišti byl ECD pacient léčen anakinrou. Anakinra je antagonista receptoru pro interleukin‑1 (interleukin‑1 receptor antagonist – IL‑1RA). Tato léčba vedla ke zlepšení klinického stavu a výraznému snížení patologické únavy provázející toto onemocnění. Cílem této práce bylo analyzovat změny cytokinových profilů a změnu v zastoupení buněk imunitního systému pomocí průtokové cytometrie u ECD pacienta na počátku léčby anakinrou i po jejím skončení a srovnat je s profily zdravých dárců. Metody: Singleplex reakce 19 jednotlivých cytokinů ze séra ECD pacienta byly měřeny pomocí metody FACS array. Dále byla provedena analýza buněk z periferní krve pomocí průtokové cytometrie. Výsledky: Nejzajímavějším výsledkem bylo výrazné snížení hladiny IL‑6 bezprostředně po zahájení léčby anakinrou. Tyto výsledky naznačují významnou roli dráhy IL‑1 v patofyziologii ECD. Pomocí průtokové cytometrie jsme zaznamenali významné zvýšení počtu CD16+ monocytů před zahájením léčby, což je zcela nový poznatek. Závěr: Naše výsledky naznačují, že IL‑6 by se mohl stát markerem časné odpovědi na léčbu u ECD pacientů léčených anakinrou. Klíčová slova: Erdheim‑Chesterova nemoc – anakinra – cytokiny – průtoková cytometrie – FACS array Práce byla podpořena grantem MŠMT ČR MSM 0021622434, granty IGA MZ ČR NT14575, NT12130, grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705) a grantem Masarykovy univerzity MUNI/A/0723/2012. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 21. 2. 2014 Přijato: 10. 4. 2014

Background: Erdheim‑Chester disease (ECD) is a rare non‑Langerhans cells histiocytosis associated with intense immune activation. In our clinical center, an ECD patient was treated with anakinra, IL‑1RA (interleukin‑1 receptor antagonist), resulting in clinical improvement and major decrease of pathological fatigue. The aim of the study was to evaluate changes in cytokine profile and shift of immune cells estimated by flow cytometric analysis of ECD patient before, during initial stages of anakinra treatment as well as after treatment ceased in comparison to healthy donors. Methods: Singleplex reactions of 19 individual cytokines from serum of ECD patient were measured by FACS array. Flow cytometric analyses were performed on peripheral blood cells. Results: The most striking result is substantial decrease of IL‑6 immediately after anakinra treatment started suggesting a major role of IL‑1 pathway in ECD pathophysiology. As for flow cytometric analysis, increased number of CD16+ monocytes before treatment is a new finding. Conclusion: Our results suggest that IL‑6 may be a marker of early treatment response of ECD patients treated with anakinra.

• Klíčová slova
• FACS array,
• MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 * aplikace a dávkování   MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• cytokiny * imunologie   krev   MeSH
• Erdheimova-Chesterova nemoc * farmakoterapie   imunologie   krev   MeSH
• leukocyty cytologie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• monocyty cytologie   účinky léků   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• průtoková cytometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• únava farmakoterapie   komplikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl práce: Molekula CD154 (CD40L) je transmembránový glykoprotein přítomný především v aktivovaných lymfocytech T CD4+. Jeho receptorem je molekula CD40, která je v membráně lymfocytů B, ale též jiných buněk. Interakce CD154-CD40 je podmínkou optimálního rozvoje adaptivní imunitní reakce, jejím důsledkem je však i ovlivnění zánětlivého procesu. Porucha funkce CD154 je patognomická pro závažnou primární imunodeficienci – syndrom hyperimunoglobulinémie M. Odhalení abnormality CD154 je základem pro stanovení diagnózy tohoto syndromu. Materiál a metodika: Vypracovali jsme mikrometodu, která umožňuje průkaz CD154 na lymfocytech aktivovaných in vitro v plné krvi a srovnali ji s metodou vyšetření CD154 na izolovaných lymfocytech. Periferní heparinizovaná krev je inkubována 4 hodiny s aktivačními činidly (phorbol-myristat-acetat, ionomycin), inkubována s monoklonálními protilátkami a vyšetřena na průtokovém cytometru. Vzhledem k tomu, že v průběhu stimulace dochází ke ztrátě molekul CD4 v plazmatické membráně, jsou CD4+ lymfocyty identifikovány jako CD5+/CD8. Jejich aktivace je sledována expresí CD69. K simultánnímu hodnocení přítomnosti CD154 se používá tříbarevná průtoková cytometrie. Výsledky: Metodika byla aplikována u deseti zdravých dárců krve. K provedení testu stačí 0,5 ml heparinizované krve. Optimální doba aktivace, která umožňuje detegovatelnou expresi CD154 na lymfocytech T, jsou 4 hodiny. Zjistili jsme, že v průběhu této aktivace dochází ke snížení množství CD4 molekul na lymfocytech T. Hodnoty exprese CD154 jsou plně srovnatelné při použití naší metody s plnou krví i metody s izolovanými leukocyty. Závěr: Naše metodika k průkazu CD154 na lymfocytech aktivovaných v plné krvi je časově nenáročná, vyžaduje malé množství (0,5 ml) krve a lze ji doporučit při vstupním vyšetření dětí s podezřením na syndrom hyperimunoglobulinémie M. Umožňuje také záchyt přenašeček XHIGM.

Objective: CD154 (also called CD40L) is a transmembrane glycoprotein predominantly expressed on the surface membrane of activated CD4+ T cells. Its receptor CD40 is present on all B cells, but also on other cells. The interaction CD154-CD40 is necessary for the optimal development of the adaptive immune response and also has consequences for the modulation of the inflammatory response. A defect in the expression of CD154 is pathognomonic of congenital immunodeficiency called X-linked Hyper-IgM syndrome (XHIGM). To detect the abnormality of CD154 is essential for making the diagnosis of XHIGM. Material and methods: We worked out a microtest for the detection of CD154 expression on in vitro activated CD4+ T cells in whole blood and compared it with that on isolated cells from peripheral blood. Heparinized peripheral blood was activated with phorbol 12-myristate 13-acetate and ionomycin for 4 hours, labeled with monoclonal antibodies and analyzed by flow cytometry. Considering that the CD4 marker on the plasma membrane surface decreases during the activation, CD4+ T cells are mostly recognized as CD5+/CD8- cells. Their activation is monitored based on the expression of CD69. Three-?-colour immunofluorescence staining was used for simultaneous detection of CD154. Results: Ten blood donors were tested. As little as 0.5 ml of heparinized whole blood is needed to complete the test. Optimal time for activation and detection of CD154 on T lymphocytes is 4 hours. We found that the number of CD4 molecules on the surface of T cells decreases during the activation. The expression of CD154 in our whole blood microtest is fully comparable with that in the test on isolated leukocytes. Conclusion: The presented microtest for the detection of CD154 on activated lymphocytes in whole blood is fast and blood saving, since as little as 0.5 ml of blood is needed to complete it. It can be recommended as the initial test for suspected hyper-IgM syndrome in children. We demonstrate that this screening method can help to detect also carriers of XHIGM.

• Klíčová slova
• syndrom hyperimunoglobulinémie M, CD40,
• MeSH
• aktivace lymfocytů imunologie   MeSH
• CD4-pozitivní T-lymfocyty imunologie   klasifikace   MeSH
• fluorescenční protilátková technika MeSH
• imunodeficience s hyper-IgM, typ 1 diagnóza   MeSH
• imunofenotypizace metody   MeSH
• lidé MeSH
• ligand CD40 analýza   MeSH
• lymfocyty imunologie   klasifikace   MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

1. Monitoring of anti-CMV specific cellular immunity in patients after hemopoietic stem cell transplantation and after kidney transplantation using tetramer technology and flow cytometry. 2. Survey of correlation between the frequency of anti-CMV specific T- lymphocytes and the occurrence of CMV reactivation. Determination of predictive level associated with increased risk of CMV reactivation. 3. Evaluation of the influence of CMV profylaxis and CMV viremia on kinetics of immune reconstitution and on late CMV infection occurrence. Association of hemopoietic stem cells donor/recipient CMV serological status with kinetics of anti- CMV specific immune response. 4. Modification of antiviral treatment guidelines: firstly treat the high risk patients group and postpone the treatment in patients with satisfactory immunity to avoid the antiviral medications adverse effect.

1. Monitorování anti- CMV specifické buněčné imunity u pacientů po transplantaci hemopoetických progenitorových buněk a transplantaci ledviny pomocí tetramer technologie a průtokové cytometrie. 2. Zjištění korelace mezi frekvencí anti- CMV specifických T- lymfocytů a výskytem CMV reaktivace. Stanovení prediktivní hladiny, která je spojena s vysokým rizikem CMV reaktivace. 3. Posouzení vlivu CMV profylaxe a virémie na dynamiku rekonstituce a výskyt pozdní CMV infekce. Porovnání kinetiky anti-CMV specifické imunitní odpovědi s ohledem na CMV sérologický status dárce u transplantací hemopoet. kmenových buněk. 4. Úprava postupů při rozhodování o zahájení protivirové léčby s cílem léčit pouze vysoce rizikové nemocné a nezatěžovat virostatiky pacienty s dostatečnou anti- CMV imunitou.

• MeSH
• CD8-pozitivní T-lymfocyty cytologie   MeSH
• cytomegalovirové infekce imunologie   MeSH
• hematopoetické kmenové buňky imunologie   MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• transplantace ledvin MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR