Delirium
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Delirium je závažná porucha funkce centrálního nervového systému (CNS) nespecifické etiologie. Příčiny vyvolávající poruchu funkce CNS mohou způsobit i vznik arytmií, naopak arytmie mohou významně ovlivnit hemodynamický stav a spolupodílet se, zejména u starých osob, na vzniku deliria. Delirium se může objevit jako vedlejší nežádoucí účinek antiarytmik. Naopak při léčbě deliria některými psychofarmaky byly popsány závažné arytmie. Delirium je nezávislým prediktorem mortality pacientů na jednotkách intezivní péče.
Delirium is a serious functional central nervous system (CNS) disorder of an unspecific etiology. Factors precipitating the functional disorder of CNS can arise arrhythmias. On the other hand arrhythmias can influence the haemodynamic status of the patient and take part in the genesis of delirium, especially in old persons. Delirium can develop as a secondary unwelcome effect of the antiarrhythmic treatment. On the other hand some psychopharmacologic drugs used in the therapy of delirium can cause serious arrhythmias. Delirium is an independent predictor of patient’s mortality in intensive care unit.
Tato původní práce sleduje výskyt některých rizikových faktorů ve dvou skupinách pacientů: 1. pacienti s delirantním stavem po odnětí alkoholu, 2. pacienti s odvykacím stavem bez deliria. CD: Určení významných rizikových faktorů vzniku a rozvoje deliria tremens, které by pak mohly být vyu¬žity v klinické praxi při příjmu a rozdělování pacientů na jednotlivá oddělení, také pro plánování další léč¬by a snížení rizika rozvoje komplikací delirantního stavu. Metody: Ze všech pacientů, kteří byli přijati v roce 2004 na akutní příjmové oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické léčebny v Kroměříži, byly vybrány dvě skupiny mužských pacientů. Rozděleni byli do dvou skupin podle příslušnosti k diagnóze F10.3 nebo F 10.4 dle MKN 10. V obou skupinách byl sledován výskyt následujících dvanácti rizikových faktorů: 1. epileptický záchvat před přijetím či v anamnéze, 2. hyperten¬ze či elevace TK při přijetí, 3. úraz hlavy, 4. jiný traumatický děj před přijetím, 5. hypokalémie, 6. elevace ALT a/nebo AST, 7. cirhóza jater, 8. diabetes mellitus, 9. vředová choroba či gastropatie akutně přítomná a/nebo v anamnéze, 10. pankreatopatie, 11. febrilie či infekce, 12. projevy odvykacího stavu při současné ebrietě při přijetí. Dále byla sledována četnost současně přítomných příznaků. Byly hledány souvislosti mezi rizikovými faktory a rozvojem či přítomností deliria tremens. Celkem bylo ve studii 87 pacientů, z toho 57 s výskytem deliria, 30 s prostým odvykacím stavem. Výsledky: Ve skupině delirantních pacientů se statisticky významněji vyskytovala hypokalémie - RR = 3,8 (1,2-12,0), epilepsie - RR = 2,75 (1,1-6,9) a přítomnost čtyř a více příznaků současně - RR = 2,6 (1,1 -6,5). Jako vedlejší nález byl zjištěn vyšší průměrný věk ve skupině F10.4 - 4719,0, oproti 4318,4 u F10.3 při p<0,05. Na hranici statistické významnosti (p<0,10) byl nález elevace jaterních testů. Významně častěji se dále vyskytovaly následující znaky - úrazy hlavy i končetin, febrilie a pankreatopatie. Naopak ve skupině pacientů s odvykacím stavem bez deliria se statisticky významněji vyskytoval nález současné ebriety a odvykacího stavu - RR = 6,6 (1,9-23,6). Závěry: Nalezené signifikantně významné rizikové znaky je možné poměrně snadno zjistit při příjmu pacienta vyšetřením klinickým, laboratorním, popř. odebráním nebo znalostí anamnézy. U takto vytipova¬né rizikové skupiny přijímaných pacientů pak může následovat intenzivní terapie zaměřená na snížení rizi¬ka rozvoje deliria a jeho komplikací.
In the study there are followed up certain risk factors in two categories of patients: 1. Patients in a statě of delirium upon withdrawal of alcohol 2. Patients weaning from alcohol without any delirium Objective: To determine important risk factors in the appearance and development of delirium tremens, that could then be utilized in clinical practice, námely in checking in of patients and distributing them to diffe-rent wards, as well as in the planning of further treatment and in diminishing the risk of developing com-plications of the statě of delirium. Methods: Out of all patients admitted in 2004 at the department for acute cases and for treating addictions at the Psychiatrie Hospital in Kroměříž there háve been selected two groups of male patients. The distribu-tion into two groups was determined by fitting under diagnosis F 10.3 or F 10.4 according to the Internati¬onal Classification of Diseases 10. In both groups there háve been followed up the following risk factors: 1. epileptic seizure at admission or in personál history, 2. hypertension or elevated blood pressure at admissi-on, 3. head injury, 4. other trauma before admission, 5. hypokaliaemia, 6. inereased ALT and/or AST, 7. liver cirrhosis, 8. diabetes mellitus, 9. gastric uleers or gastropathy, acute and/or in personál history, 10. panere-atopathy, 11. temperatures or infection, 12. manifestations of withdrawal syndrome under simultaneous ebriety at admission. Further, there has also been followed up the frequency of simultaneously present symptoms. There háve been searched for connections between the risk factors and the development or pre¬sence of delirium tremens. The study comprised a total of 87 patients, of whom 57 suffered delirium, and 30 with simple withdrawal syndrome only. Results: In the group of patients suffering delirium there háve oceurred to a statistically more significant degree hypokaliaemia - RR=3.8 (1.2-12.0), epilepsy - RR=2.75 (1.1-6.9), and the presence of four and more symptoms simultaneously - RR=2.6 (1.1-6.5). A minor finding was a higher mean age in the F 10.4 group - 4719.0 years as against 4318.4 in the F 10.3 group at p<0.05. The finding of elevated liver enzyme testes was of borderline statistical significance (p<0.10). Significantly more frequent was the finding of the following signs: injury of the head and extremities, temperatures and panereatopathy. On the other hand, in the group of patients with simple withdrawal syndrome without delirium there was to a statistically significant degree more frequently present the simultaneous finding of ebriety and abstinence symptoms – RR=6.6 (1.9–23.6). Conclusions: The important risk signs identified can relatively easily be detected on admission of the patient by clinical and laboratory investigations, or from his personal history. In thus identified risk groups of checked-in patients there can follow intensive therapy focused on the diminishing of the risk of developing delirium and its complications.
Delirium je v současnosti nejčastější formou akutní poruchy duševního stavu a chování, která se vyskytuje prakticky ve všech medicínských oborech a ve všech typech lůžkových zařízení, zejména těch s vyšším podílem nemocných vyššího věku (geriatrie) či závažně nemocných (jednotky intenzivní péče). V blízké budoucnosti lze očekávat narůst incidence deliria (v souvislosti se stárnutím populace a zvýšením podílu závažně až kriticky nemocných). Jsou známy nejčastější vyvolávající příčiny (může jí být prakticky každé závažné somatické onemocnění, operace, úraz, vliv farmak či abstinence, ale i primární mozková léze) i hlavní rizikové faktory deliria, kterými jsou zejména vyšší věk a preexistující demence. Zbývá však objasnit detailní etiopatogenezi mozkové dysfunkce, specifické rizikové faktory tzv. septické encefalopatie u kriticky nemocných a u primárních mozkových postižení (zejména význam lokalizace fokálních mozkových lézí). Tento syndrom je v současnosti poddiagnostikovaný; nerozpoznané zůstávají asi 2/3 případů deliria, zejména tzv. hypoaktivní typ. Použití validovaných testů zaměřených specificky na screening zvyšuje významně záchyt deliria. Diagnostika u nemocných na jednotkách intenživní péče, často farmakologicky sedovaných a neschopných verbálni komunikace. vyžaduje specifické testy. Multifaktoriální preventivně-léčebná opatření mají pravděpodobně pozitivní vliv na výskyt a tíži deliria. Objasnění etíopatogeneze deliria však může přinést účinnější postupy, vedoucí k minimalizaci následků deliria, kterými jsou zvýšení mortality, zhoršení kognitivní a funkční úpravy, institucionalizace nemocných a zvýšené ekonomické náklady na jejich péči. Delirium je závažný multidisciplinární neurologicko-psychiatrický problém, který představuje výzvu pro oba obory srovnatelnou významem s problematikou demence.
At present, delirium represents the most frequent form of acute disturbance of mental state and behaviour that could be encountered in all medical specialties and in all types of hospitals, especially those with a higher percentage of older patients (geriatrics) or critically ill patients (intensive care units). Increased incidence of delirium (associated with the population ageing and increased proportion of seriously or critically ill patients) may be expected in the near future. Most frequent precipitating (in general every serious somatic disease, surgery, trauma, drug or withdrawal effects, primary brain lesion) and predisposing factors (older age. pre-existing dementia) are now well known. However, detailed etiopathogenesis of cerebral dysfunction, specific risk factors of the so-called septic encephalopathy in the critically ill and the importance of localisation in primary cerebral affections remains to be elucidated. Nowadays, this syndrome has been under-diagnosed, about 2/3 cases of delirium, particularly the so-called hypoactive type have remained unrecognized. The use of validated screening tests augments significantly the detection of delirium. Diagnosis of delirium in intensive care unit patients, mostly sedated and unable to communicate, requires special tests. Multimodal preventive and curative measures have probably positive effects on the occurrence and severity of delirium. However, elucidating the delirium etiopathogenesis may bring more effective methods resulting in minimizing the delirium consequences such as increased mortality deteriorated cognitive and functional repair, institutionalization of patients, and higher economical costs at the care of them. Delirium is an important multidiscipHnary neurological and psychiatric problem representing challenge for the two specialties comparable with the importance of the dementia problem.
V článku shrnuji základní poznatky o výskytu, příčinách, patofyziologii, klinické manifestaci, diagnostice a léčbě deliria u pacientů hospitalizovaných na somatickém oddělení.
This article summarizes principal knowledge of occurrence, causes, pathophysiology, clinical manifestation, diagnosis and treatment of delirium in patients whom hospitalized in non psychiatric department.
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- delirium diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- lidé MeSH
- náchylnost k nemoci diagnóza etiologie MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- psychotropní léky aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Delirium se u pacientů v intenzivní péči vyskytuje s vysokou prevalencí a je spojeno se zvýšením morbidity a mortality, horším dlouhodobým klinickým výsledkem a vyššími ekonomickými náklady. Článek se zabývá rozborem patofyziologie, rizikových faktorů a jednotlivých typů deliria u nemocných v intenzivní péči. V textu jsou uvedeny současné koncepty přístupu k pacientům v intenzivní péči s cílem včasné detekce, léčby a především prevence rozvoje delirantních stavů.
Delirium in intensive care patients occurs with high prevalence and is associated with increased morbidity and mortality, worse long-term clinical outcome and higher economic costs. The article describes the pathophysiology, risk factors and individual types of delirium in patients in the intensive care. The current concepts of access to patients in intensive care are presented with the aim of early detection, treatment and prevention of delirium development.
- MeSH
- delirium * patofyziologie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V článku doplněném dvěma kazuistikami shrnuji základní teoretické a praktické poznatky o výskytu, diagnostice a léčbě odvykacího stavu s deliriem u nemocných závislých na alkoholu. Snažím se upozornit na rizika s touto poruchou a její léčbou spojená. V článku vycházím převážně z praktických zkušeností s léčbou těchto pacientů na našem oddělení.
In the article ended with two case reports, I summarized basic theoretical and practical findings of occurrence, diagnosis and treatment of alcohol withdrawal syndrome with delirium. I try to warn about the risks related to this disease and its treatment. In the article, I rely mostly on practical experiences with treatment of these patients in our department.
- MeSH
- alkoholové delirium diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- benzodiazepiny farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie metody trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody trendy MeSH
- záchvaty při náhlém vysazení alkoholu diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- haloperidol terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- neurokognitivní poruchy diagnóza terapie MeSH
- primární prevence metody trendy MeSH
- senioři MeSH
- tiapamil-hydrochlorid terapeutické užití MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V článku doplněném dvěma kazuistikami shrnuji základní teoretické a praktické poznatky o výskytu, diagnostice a léčbě odvykacího stavu s deliriem u nemocných závislých na alkoholu. Snažím se upozornit na rizika s touto poruchou a její léčbou spojená. V článku vycházím převážně z praktických zkušeností s léčbou těchto pacientů na našem oddělení.
In the article ended with two case reports, I summarized basic theoretical and practical findings of occurrence, diagnosis and treatment of alcohol withdrawal syndrome with delirium. I try to warn about the risks related to this disease and its treatment. In the article, I rely mostly on practical experiences with treatment of these patients in our department.
- MeSH
- alkoholové delirium komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- jednotky intenzivní péče normy využití MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- ústavní terapie metody normy MeSH
- záchvaty při náhlém vysazení alkoholu komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
