Q124624942 Dotaz Zobrazit nápovědu
Radiofrekvenční energii bylo možné do současné doby považovat za zlatý standard katetrizační léčby fibrilace síní. Nicméně obecně s aplikací termické energie byla spojena řada limitací, jako je poškození kolaterálních struktur, časová náročnost a hlavně poměrně častá recidiva síňové arytmie, a to jak fibrilace síní, tak síňových tachykardií. Proto bylo potřeba hledat novou metodu s lepším bezpečnostním a výkonnostním profilem. Slibné výsledky přináší nově používaná ablace pomocí pulzního pole na principu ireverzibilní elektroporace, která na rozdíl od doposud použitých metod s termickým účinkem a tvorbou koagulační nekrózy způsobí převážně dezintegraci buněčné membrány. V tomto článku rozvádíme princip elektroporace, patofyziologické podklady i technické specifikace vývoje ablačních systémů využívajících pulzního pole. Dále jsou prezentovány výsledky prvních klinických studií ablační léčby s použitím metody pulzního pole u všech forem fibrilace síní a v neposlední řadě i první zkušenosti z praxe.
Catheter ablation of atrial fibrillation using radiofrequency energy has been the gold standard until these days. Nevertheless, there are limitations associated with the application of thermal energy such as damage to collateral structures, time-consuming nature, and, in particular, frequent recurrences of both atrial fibrillation and atrial tachycardias. Therefore, it was essential to find a brand new method with a better safety and efficiency profile. Promising results have been obtained with methods using pulsed field based on the principles of irreversible electroporation which, in comparison with the methods used so far that have a thermal effect and induce coagulation necrosis, predominantly cause disintegration of the cell membrane. This article deals with the principle of electroporation, pathophysiological background, and technical specification of the development of ablation systems using pulsed field energy. Also presented are the results of initial clinical trials with ablation treatment of all types of atrial fibrillation using the pulsed field method as well as the initial experience from the practice.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- bradykardie patofyziologie terapie MeSH
- elektrická defibrilace dějiny přístrojové vybavení MeSH
- elektrokardiografie dějiny MeSH
- extrasystoly diagnóza etiologie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- fibrilace síní etiologie farmakoterapie klasifikace komplikace patologie terapie MeSH
- kardiostimulace umělá metody MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdeční arytmie * dějiny diagnóza etiologie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- srdeční resynchronizační terapie metody MeSH
- supraventrikulární tachykardie patofyziologie MeSH
- tachykardie diagnóza klasifikace patofyziologie patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Chirurgická terapie fibrilace síní (FS) je běžnou a osvědčenou metodou léčby této arytmie, a to buď jako samostatný výkon, nebo výkon spojený s kardiochirurgickou operací z jiné indikace (konkomitantní výkon). I přes vysokou účinnost chirurgické léčby dochází k recidivám arytmií. Tyto arytmie jsou často rezistentní k farmakoterapii (díky velkému jizevnatému substrátu) a elektroanatomické mapování s katetrizační ablací je výrazně účinnější. Arytmogenní jizevnatý substrát je následkem jednak primárního srdečního onemocnění (stojícího za dilatací síní) a jednak přímo chirurgické intervence (incize, místa vstupu kanyl, linie výkonu maze s obnoveným vedením na těchto blocích). Metoda a soubor pacientů: Od ledna roku 2010 do listopadu roku 2015 jsme na našem pracovišti provedli elektroanatomické mapování a ablaci u 92 pacientů s recidivou arytmie po konkomitantní chirurgické léčbě fibrilace síní. Po radiofrekvenční ablaci byl u pacientů monitorován rytmus v půlročních intervalech (24hodinové holterovské EKG monitorování, sedmidenní smyčkový rekordér, u části pacientů i implantovanými kardiostimulátory nebo implantabilním smyčkovým záznamníkem). Průměrná velikost levé síně (PLAX) byla 50 mm, 59 % pacientů mělo operaci mitrální chlopně, 54 % trikuspidální chlopně, operaci vrozené vývojové vady podstoupilo 16 % pacientů, 17 % kardiochirurgickou reoperaci. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o pacienty s velkým jizevnatým substrátem. Výsledky: Výkon maze vedl k organizaci rozsáhlého jizevnatého síňového arytmogenního substrátu (recidivující arytmie po maze jsou častěji pravidelné síňové tachykardie [AT], zatímco mezi arytmiemi, pro které byla maze u pacienta indikována, převládá FS). Všichni pacienti dosáhli 12. měsíční kontroly, 80 % pacientů mělo 24. měsíční kontrolu. Časnou recidivu po ablaci (od výkonu do třetího měsíce) mělo 21 % pacientů. Časná recidiva po ablaci byla statisticky významně spojena s recidivou arytmie do 12 měsíců (p = 0,003) i s recidivou do 24. měsíce (p = 0,003). Třiasedmdesát procent pacientů ve 12. měsíci a 53 % ve 24. měsíci nemělo rekurenci FS nebo síňové tachykardie. Celkem jsme ablovali 146 arytmií, tj. jedna třetina pacientů měla více než jednu arytmii. Ve 24 % se jednalo o perzistentní FS, ve 13 % o paroxysmální FS a v 53 % o pravidelnou síňovou tachykardii. Více než polovina pravidelných síňových tachykardií pocházela z levé síně (LS) (většinou perimitrální flutter síní). Zbytek arytmií pochází z pravé síně (v polovině případů typický flutter síní). Sedmapadesát procent pacientů mělo obnovené vedení na mitrálním isthmu (u jedné třetiny byla nutná ablace v koronárním sinu). Žádná z plicních žil nedominovala v počtu rekonexí. Nález výrazné redukce amplitudy signálu v celé LS byl asociován s vyšším rizikem akutního selhání ablace (p = 0,001). Akutní selhání ablace bylo spojeno s trendem k vyššímu riziku recidivy ve 12. měsíci (p = 0,07). Zjistili jsme trend vyšší četnosti výskytu AT z pravé síně u pacientů po operaci pro vrozenou srdeční vadu (VSV) (p = 0,06). Diagnóza arteriální hypertenze byla spojena s trendem k vyššímu riziku recidiv arytmií (p = 0,13). Nenašli jsme žádný vztah mezi typem arytmie na EKG před ablací (EKG, dle kterého byla u pacienta stanovena indikace k ablaci) a rizikem recidivy po ablaci. Závěr: I přes rozsáhlý arytmogenní substrát u pacientů po kardiochirurgickém výkonu je katetrizační terapie recidiv arytmií účinnou metodou následné léčby. Nemalé množství AT pochází z pravé síně, a to hlavně u pacientů po operaci vrozených srdečních vad. Nejsložitějšími pacienty jsou ti s výrazně redukovaným signálem ve většině síně pro obrovský arytmogenní substrát.
Introduction: Surgical treatment of atrial fibrillation (AF) is a common and time-proven treatment method for this type of arrhythmias both as a separate procedure and as a procedure related to cardiac surgery for another indication (concomitant procedure). Patients experience arrhythmia recurrence despite highly efficient surgical treatment. These arrhythmias are often resistant to pharmacological treatment (due to an extensive fibrous substrate); therefore, electroanatomical mapping accompanying catheter ablation is significantly more effective. The arrhythmogenic fibrous substrate is a result of both a primary cardiac disease (an underlying disease causing atrial dilation) and surgical intervention (incision, cannula insertion sites, MAZE lines with a renewed spread of electrical signal in these blocks). Method and patients: Electroanatomical mapping and ablation were performed in 92 patients with arrhythmia recurrence following concomitant surgical treatment for AF between January 2010 and November 2015. The Cox-MAZE procedure was performed using a disposable cryoablation catheter. The heart rhythm in patients following radiofrequency ablation procedure was monitored in half-year intervals (24-hour Holter ECG, 7-day loop recorder, in some patients also by means of implanted pacemakers or implantable loop recorders). The average left atrial size (PLAX) was 50 mm, 59% of patients underwent mitral valve surgery, 54% of patients had tricuspid valve surgery, 16% were operated for congenital developmental disorders, in 17% of patients, repeated cardiac surgery was performed. The above-mentioned facts show that these are patients with an extensive arrhythmogenic substrate. Results: The Cox-MAZE procedure resulted in an extensive fibrous arrhythmogenic substrate in the atrium (arrhythmia recurrence following the MAZE procedure is more often regular atrial tachycardias while AF is predominant among arrhythmias for which the MAZE procedure was indicated). All patients had a follow-up visit after 12 months, 80% of patients presented for a follow-up visit after 24 months. Early recurrence after ablation (within 3 months following the procedure) was found in 21% of patients. Early recurrence after ablation was statistically significantly related to arrhythmia recurrence within 12 months (p = 0.003) and arrhythmia recurrence within 24 months (p = 0.003). 73% of patients had no recurrent AF or atrial tachycardia (AT) after 12 months and 53% after 24 months. A total of 146 arrhythmias were ablated, i.e. one third of patients had more than one arrhythmia. These were persistent AF found in 24% of patients, paroxysmal AF seen in 13% of patients and regular AT detected in 53% of patients. More than one half of regular AT originated in LA (as perimitral atrial flutter in most cases). Remaining arrhythmias originated from the right atrium (as typical atrial flutter in half of the cases). 57% of patients had a renewed spread of signal in the mitral isthmus (ablation of the coronary sinus was necessary in one third of patients). No domination in the number of reconnections was found for any of the pulmonary veins. The finding of a significantly reduced signal amplitude in the entire LA was associated with a higher risk of acute ablation failure (p = 0.001). Acute ablation failure was associated with a higher risk of arrhythmia recurrence after 12 months (p = 0.07). There was a trend of a higher AT incidence originating from the RA in patients who underwent surgery for a congenital heart defect (p = 0.06). The diagnosis of arterial hypertension was associated with a higher risk of arrhythmia recurrence (p = 0.13). The finding of persistent AF on ECG (compared to other findings, i.e. paroxysmal AF and regular AT) before ablation did not increase the risk of recurrence after ablation. Conclusion: In patients after cardiac surgery, catheterization performed to treat arrhythmia recurrence is an effective method of subsequent treatment, despite an extensive arrhythmogenic substrate. A rather large number of AT cases originate from the right atrium, in particular in patients after surgery for congenital heart defects. Patients with a significantly reduced signal in the larger part of the atrium due to an extensive arrhythmogenic substrate present the most complicated cases.
- MeSH
- ablace metody přístrojové vybavení MeSH
- elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
- epikardiální mapování MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- lidé MeSH
- síňová ektopická tachykardie epidemiologie chirurgie MeSH
- srdeční arytmie * diagnostické zobrazování epidemiologie klasifikace MeSH
- tachykardie diagnóza klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Katetrizační uzávěr ouška levé síně (left atrial appendage closure, LAAC) představuje alternativní přístup v prevenci cévních mozkových příhod (CMP) u pacientů s fi brilací síní (FS). Údajů ve prospěch této formy „lokální“ prevence tromboembolie u pacientů s vysoce rizikovým skóre CHA2DS2-VASc stále přibývá. Uzávěr ouška levé síně by se mohl stát významnou alternativou u pacientů s limitacemi/kontraindikací k antikoagulační léčbě. Údaje ze dvou hlavních randomizovaných klinických studií prokázaly užitečnost a bezpečnost zařízení WATCHMAN LAAC v prevenci CMP u pacientů s FS jako plnohodnotné léčebné strategie. Přes celkovou účinnost všech dnes používaných mechanických okluderů (dokumentovanou prospektivními multicentrickými studiemi) může jednoznačný přínos jejich použití omezovat: (a) 1–3% incidence reziduální tamponády; (b) nedosažení úplného, tedy 100% uzavření u třetiny pacientů; (c) embolizační komplikace včetně embolizace okluderu. Pro zlepšení výsledků byly zkonstruovány nové generace těchto zařízení s cílem dosáhnout: (i) méně traumatického implantačního výkonu; (ii) přesnějšího umístění a zakrytí ústí ouška levé síně (left atrial appendage, LAA). Tento článek shrnuje opodstatnění výkonu, klinické údaje, zařízení, techniky implantace i lékové režimy v dalším sledování pacientů. Závěrem je třeba konstatovat, že potřebujeme další údaje a studie k prokázání principu LAAC, zvláště v nové éře léčby přímými perorálními antikoagulancii.
Transcatheter left atrial appendage closure (LAAC) is an alternative therapy for stroke prevention in atrial fi brillation (AF) patients. There are increasing data supporting this ‘‘local'' prevention of thromboembolism in the patients with high-risk CHA2DS2-VASc score. LAAC might be a very important alternative in patients with limitations/contraindication to the anticoagulation therapy. Two main randomized clinical trials data indicated the utility and safety of WATCHMAN LAAC device for stroke prevention in patients with AF as a non-inferior treatment strategy. Despite overall effectiveness showed for all currently used mechanical occluders (prospective, multicentric studies), clear profi t of these devices could be limited by: (a) residual tamponade rate of 1–3%; (b) lack of complete 100% closure in one third of patients. To improve the outcome, the new generations of these devices are designed to present: (i) a less traumatic implanting procedure; (ii) better placement and coverage of the LAA orifi ce. The present article summarizes the rationale, clinical data, devices, implantation techniques and follow-up drug regimens. In conclusion, we need more data and more studies to prove the LAAC principle specifi cally in the new era of direct oral anticoagulation therapy.
- MeSH
- cévní mozková příhoda prevence a kontrola MeSH
- fibrilace síní * chirurgie MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- katetrizační ablace metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- síňové ouško chirurgie MeSH
- tromboembolie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmií. Jednou z možností léčby je katetrizační ablace. Jedná se o rychle se rozvíjející a v současnosti jednoduše dostupnou metodu, která ve správné indikaci přináší lepší výsledky než farmakologická antiarytmická léčba. V některých případech je ablace indikována dokonce i před zahájením antiarytmické léčby. Velmi často se v klinické praxi obě metody (antiarytmika a ablace) kombinují a doplňují.
- MeSH
- antiarytmika terapeutické užití MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní * diagnóza etiologie farmakoterapie chirurgie prevence a kontrola MeSH
- katetrizační ablace * kontraindikace statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- perioperační období MeSH
- recidiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- farmakoterapie metody trendy využití MeSH
- fibrilace síní * diagnóza etiologie terapie MeSH
- katetrizační ablace * metody trendy MeSH
- koronární angioplastika metody trendy využití MeSH
- kryochirurgie metody trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- mapování potenciálů tělesného povrchu metody trendy využití MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody trendy využití MeSH
- počítačové zpracování obrazu metody trendy využití MeSH
- roboticky asistované výkony metody trendy využití MeSH
- srdeční arytmie * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Fibrilace síní je nečastější srdeční arytmií ve vyspělých státech, její přítomnost zvyšuje riziko mozkové mrtvice, srdečního selhání, demence a úmrtí. Přestože antiarytmika mají významnou roli v léčbě fibrilace síní, katetrizační ablace přináší ve většině aspektů lepší výsledky léčby a v některých případech může vést i k vyléčení. Článek shrnuje současný pohled na léčbu fibrilace síní s důrazem především na katetrizační ablaci.
Atrial fibrillation (AF) is the most common cardiac arrhythmia in developed countries. The presence of AF increases the risk of stroke, heart failure, dementia and death. Although antiarrhythmic drugs have an important role in the treatment of AF, catheter ablation in most aspects provides better treatment results and in some cases may lead to a cure. This article summarises the current view on the treatment of AF, with special emphasis on catheter ablation.
