Neuralgie trojklaného nervu (TN) je bolestivý syndrom charakterizovaný paroxysmálními, silnými bolestmi v oblasti obličeje, v distribuční oblasti trojklaného nervu. Sekundární TN je způsobena jiným základním onemocněním, jako jsou nádory či cévní malformace. Nádorem indukovaná sekundární neuralgie vyžaduje včasnou diagnostiku a správnou strategii léčby. Farmakoterapie má omezený účinek, a chirurgický zákrok se často stává nezbytným. Stereotaktická radiochirurgie (SRS) se stala důležitou alternativou pro pacienty, kteří nejsou kandidáty na chirurgickou resekci, nebo ji odmítají. SRS může být zaměřena na samotný nádor nebo na trojklaný nerv, s různými mírami úspěchu a senzorických poruch. Kombinace chirurgické resekce a SRS je efektivní u významné části pacientů s neúspěšnou předchozí léčbou. Individualizovaný přístup k léčbě TN je klíčem k dosažení optimálních výsledků a minimalizaci komplikací.

Trigeminal neuralgia (TN) is a painful syndrome characterized by paroxysmal, intense pain in the facial area distributed along the trigeminal nerve. Secondary TN is caused by other underlying conditions, such as tumors or vascular malformations. Tumor-induced secondary neuralgia requires early diagnosis and the right treatment strategy. Pharmacotherapy has limited efficacy, and surgical intervention often becomes necessary. Stereotactic radiotherapy (SRS) has become an important alternative for patients who are not candidates for surgical resection or who refuse it. SRS can be targeted at either the tumor itself or the trigeminal nerve, with varying degrees of success and sensory disturbances. A combination of surgical resection and SRS is effective in a significant portion of patients with previous unsuccessful treatment. An individualized approach to TN treatment is key to achieving optimal outcomes and minimizing complications.

• Klíčová slova
• Leksellův gama nůž,
• MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonance intervenční MeSH
• nádory mozku chirurgie   mortalita   radioterapie   MeSH
• neuralgie trigeminu * diagnóza   etiologie   patologie   radioterapie   MeSH
• radiochirurgie * přístrojové vybavení   MeSH
• stereotaktické techniky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Neuralgie trojklaného nervu je onemocnění, jehož léčba bývá v mnoha případech obtížná. Metodou první volby je farmakoterapie, avšak ta je u značné skupiny pacientů neúspěšná. Vzhledem k tomu, že se o pacienty s neuralgií trojklaného nervu starají lékaři hned několika odborností (neurologové, algeziologové, stomatologové, ORL či neurochirurgové), vzniká nejednota v terapeutickém postupu, což mnohdy vede k neadekvátní léčbě. Leksellův gama nůž (LGN) má v léčbě neuralgie trojklaného nervu (TN) významné uplatnění. Z dosavadních zkušeností a výsledků klinických studií vyplývá, že radiochirurgická léčba pomocí LGN je vhodnou a efektivní metodou u pacientů s idiopatickou, klasickou i sekundární TN, u kterých selhala farmakoterapie. Nejvyšší úspěšnost má tato metoda u idiopatické a klasické TN, kdy se redukuje bolest v průměru u 80 % případů. U sekundárních TN je efekt nižší (50 %). Při klasické TN (neurovaskulární konflikt) je LGN preferován zejména u pacientů starších, polymorbidních či u těch, kteří odmítají otevřený neurochirurgický výkon. Předchozí otevřená operace není kontraindikací k provedení radiochirurgické léčby. Při rekurenci bolesti po ozáření na LGN lze léčbu opakovat. Při druhé rekurenci je možné nabídnout radiochirurgickou talamotomii. V případě ostatních trigeminálních bolestí (postherpetická, iatrogen- ní) se v některých případech přistupuje rovnou k provedení talamotomie. Dominantně kontinuální bolest či dysestezie jsou negativním prediktivním faktorem efektu radiochirurgické léčby.

Treatment of trigeminal neuralgia is challenging in many cases. Pharmacotherapy is the method of first choice, but it is unsuccessful in a significant group of patients. Due to the fact that patients suffering from trigeminal neuralgia are treated by physicians of several specialties (neurologists, algesiologists, dentists, ENT, or neurosurgeons), there is an inconsistency in the therapeutic procedure, which often leads to inadequate treatment. The Leksell Gamma Knife (LGN) has significant applications in the treatment of trigeminal neuralgia (TN). Based on the experience and results of clinical studies to date, radiosurgical treatment using LGN is a suitable and effective method for patients with idiopathic, classic, and secondary TN in whom the pharmacotherapy has failed. This method has the highest success rate in idiopathic and classic TN, where the pain is reduced in an average of 80% of cases. For secondary TN, the effect is lower (50%). In classical TN (neurovascular conflict), LGN is preferred especially in elderly, polymorbid patients or in those who refuse classical neurosurgical operation (microvascular decompression). Previous surgery is not a contraindication to radiosurgical treatment. In the case of recurrence of pain after irradiation to the LGN, the treatment can be repeated. At the second recurrence, it is possible to offer radiosurgical thalamotomy. In the case of other trigeminal pain (postherpetic, iatrogenic), in some cases, a thalamotomy is performed directly. Dominantly continuous pain or dysesthesia is a negative predictive factor of the effect of radiosurgical treatment.

• MeSH
• celková dávka radioterapie MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie trigeminu * diagnostické zobrazování   radioterapie   terapie   MeSH
• radiochirurgie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• recidiva MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Repeat stereotactic radiosurgery (SRS) for persistent cerebral arteriovenous malformation (AVM) has generally favorable patient outcomes. However, reporting studies are limited by small patient numbers and single-institution biases. The purpose of this study was to provide the combined experience of multiple centers, in an effort to fully define the role of repeat SRS for patients with arteriovenous malformation. METHODS: This multicenter, retrospective cohort study included patients treated with repeat, single-fraction SRS between 1987 and 2022. Follow-up began at repeat SRS. The primary outcome was a favorable patient outcome, defined as a composite of nidus obliteration in the absence of hemorrhage or radiation-induced neurological deterioration. Secondary outcomes were obliteration, hemorrhage risk, and symptomatic radiation-induced changes. Competing risk analysis was performed to compute yearly rates and identify predictors for each outcome. RESULTS: The cohort comprised 505 patients (254 [50.3%] males; median [interquartile range] age, 34 [15] years) from 14 centers. The median clinical and magnetic resonance imaging follow-up was 52 (interquartile range, 61) and 47 (interquartile range, 52) months, respectively. At last follow-up, favorable outcome was achieved by 268 (53.1%) patients (5-year probability, 50% [95% CI, 45%-55%]) and obliteration by 300 (59.4%) patients (5-year probability, 56% [95% CI, 51%-61%]). Twenty-eight patients (5.6%) experienced post-SRS hemorrhage with an annual incidence rate of 1.38 per 100 patient-years. Symptomatic radiation-induced changes were evident in 28 (5.6%) patients, with most occurring in the first 3 years. Larger nidus volumes (between 2 and 4 cm3, subdistribution hazard, 0.61 [95% CI, 0.44-0.86]; P=0.005; >4 cm3, subdistribution hazard, 0.47 [95% CI, 0.32-0.7]; P<0.001) and brainstem/basal ganglia involvement (subdistribution hazard, 0.6 [95% CI, 0.45-0.81]; P<0.001) were associated with reduced probability of favorable outcome. CONCLUSIONS: Repeat SRS confers reasonable obliteration rates with a low complication risk. With most complications occurring in the first 3 years, extending the latency period to 5 years generally increases the rate of favorable patient outcomes and reduces the necessity of a third intervention.

• MeSH
• dospělí MeSH
• intrakraniální arteriovenózní malformace * diagnostické zobrazování   radioterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• radiochirurgie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Ablační procedury, které jsou součástí funkční neurochirurgie, prodělávají v posledních letech renesanci. Mezi tyto procedury se řadí i mediální talamotomie jako analgetický výkon u širokého spektra bolestivých stavů. Jednou z možných indikací k mediální talamotomii je refrakterní neural gie trigeminu. Management pacientů s refrakterní neuralgií trigeminu je svízelný a mediální talamotomie pomocí Leksellova gama nože těmto pacientům může pomoci. Následující článek má za cíl stručně a přehledně představit mediální talamotomii pomocí Leksellova gama nože jako bezpečnou a efektivní metodu v léčbě chronické bolesti a naše zkušenosti s touto metodou u pacientů s neuralgií trigeminu, u kterých farmako logická i chirurgická léčba selhala.

Ablative procedures, as an important part of functional neurosurgery, have experienced a renaissance in recent years. These procedures include medial thalamotomy as an analgesic procedure for a wide range of pain syndromes. Refractory trigeminal neuralgia is one of the indications for medial thalamotomy. Management of patients with refractory trigeminal neuralgia is challenging, and medial thalamotomy using the Leksell gamma knife may help these patients. This article aims to briefly and clearly present medial thalamotomy using the Leksell gamma knife as a safe and effective method in the treatment of chronic pain and our experience with this procedure in patients with trigeminal neuralgia in whom pharmacological and surgical treatment has failed.

• Klíčová slova
• radiochirurgická talamotomie,
• MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie trigeminu * chirurgie   radioterapie   MeSH
• radiochirurgie metody   MeSH
• thalamus chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Nekrvácející mozkové výdutě (unruptured intracranial aneurysms; UIA) se vzhledem ke stoupající dostupnosti a lepší kvalitě zobrazovacích metod stávají stále častější diagnózou v neurologické a neurochirurgické praxi. Vzhledem k existenci rizika ruptury a krvácení, je na místě zvážit jejich uzávěr. Na indikaci vyřazení výdutě z cirkulace a způsob vyřazení nejsou zcela jednotné názory. Prezentujeme výsledky pacientů s UIA operovaných na našem oddělení v průběhu posledních 9 let a náš pohled na tuto problematiku. Soubor a metodika: Pacienti s UIA operovaní na našem oddělení byli zahrnuti do souboru, který jsme retrospektivně analyzovali s důrazem na hodnocení bezpečnosti výkonu a úplnosti vyřazení výdutě. Výsledky: Za 9 let bylo operováno 146 pacientů se 184 incidentálními nebo koincidentálními výdutěmi. Nejčastěji byly výdutě lokalizovány na střední mozkové tepně (40 %). Perioperační komplikace se vyskytly u 10 % pacientů a celková chirurgická morbidita/mortalita byla 3,5/0 %. U 143 pacientů byla provedena kontrolní CTA, která potvrdila úplnou obliteraci výdutě v 99 %. Průměrný follow-up pacientů byl 4,5 roku. Závěr: Naše výsledky ukazují, že mikrochirurgická léčba UIA je bezpečnou, dlouhodobě účinnou léčbou, dobře tolerovanou pacienty. Zejména v případě UIA, kde hlavním smyslem léčebné intervence je trvalá eliminace rizika krvácení, by měla být vždy zvažována jako léčebná modalita.

Aim: Unruptured intracranial aneurysms (UIA) are getting more frequently diagnosed in neurology and neurosurgery clinics as the quality and availability of diagnostic radiology methods increases. Due to the risk of rupture and bleeding, aneurysm occlusion should be considered. The indication and the way of treatment are not yet fully agreed upon. We present results for UIA surgeries that were done during the last 9 years at our department and our approach on this topic. Patients and methods: Patients with UIA that were operated on at our department were retrospectively analyzed with special consideration of procedure safety and full obliteration of the aneurysm. Results: 146 patients with 184 incidental or coincidental aneurysms were operated on during the last 9 years. The most common localization was on the middle cerebral artery (40%). Perioperative complication occurred in 10% of cases and total surgery morbidity/mortality was 3.5/0%. CTA examination performed in 143 patients proved full obliteration of the aneurysm in 99% cases. The average follow-up of the patients was 4.5 years. Conclusion: Our results demonstrated that microsurgical treatment of UIAs was safe, effective in the long term and tolerated well by patients. Preferentially in UIA cases, where the main goal is to eliminate the risk of bleeding, surgery should always be considered as a therapeutic modality.

• MeSH
• intrakraniální aneurysma * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie * metody   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Perinidální edém u arteriovenózních malformací (AVM) bývá spojován s předchozím krvácením. Zřídka jej nacházíme u neprasklých malformací, kde může být příčinou vzniku epileptických záchvatů či neurologického deficitu. V naší kazuistice prezentujeme případ pacienta s relativně malou arteriovenózní malformací v levém frontálním laloku obklopenou výrazným edémem mozku, u kterého došlo ke generalizovanému epileptickému záchvatu. Mozková angiografie a vyšetření magnetickou rezonancí ukázaly abnormitu odvodné drenážní žíly, což některými autory bývá považováno za etiologický faktor vzniku perinidálního edému u neprasklých AVM. Pacient podstoupil mikrochirurgickou totální resekci AVM s nekomplikovaným pooperačním průběhem.

Mass effect and collateral oedema in an arteriovenous malformation (AVM) are often seen to be associated with previous bleeding. Perilesional oedema can rarely occur in an unruptured AVM and cause clinical symptoms. We present a patient with relatively small left frontal AVM surrounded by substantial brain oedema in whom a generalized epileptic seizure occurred. Both – digital subtraction angiography (DSA) and MRI showed venous outflow abnormality, the most discussed aetiological factor of oedema in unruptured AVMs. The patient was successfully treated with microsurgical resection and made an uneventful recovery.

• MeSH
• edém mozku * etiologie   komplikace   MeSH
• intrakraniální arteriovenózní malformace * diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mikrochirurgie MeSH
• mozkové žíly abnormality   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• pia mater krevní zásobení   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• záchvaty etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Disturbances of the gamma-aminobutyric-acid (GABA) system have been suspected of contributing to the pathophysiology of progressive supranuclear palsy (PSP). The ability to rapidly resolve competitive action decisions, such as shifting the gaze to one particular stimulus rather than another, can be predicted by the concentration of GABA in the region of the frontal cortex relevant to eye movements. For this reason, our study measured GABA levels in seven PSP patients and eight healthy controls, using proton magnetic resonance spectroscopy, and assessed the relationship of these measurements to the remote distractor effect (RDE), an eye-movement paradigm investigating competitive action decisions. No significant differences were found in either frontal-eye-field GABA levels or RDE between PSP patients and controls.

• MeSH
• GABA metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• okulomotorické svaly diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pohyby očí MeSH
• prefrontální mozková kůra diagnostické zobrazování   metabolismus   MeSH
• progresivní supranukleární obrna diagnostické zobrazování   metabolismus   psychologie   MeSH
• sakadické oční pohyby MeSH
• senioři MeSH
• světelná stimulace MeSH
• zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
• zraková pole MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Blurred near vision is a common non-motor symptom in patients with Parkinson's disease (PD), however detailed characterization of vergence eye movements (VEM) is lacking. METHODS: Convergence and divergence were examined in 18 patients with PD and 18 control subjects using infrared video-oculography. VEM metrics analyzed included latency, velocity and accuracy, in vertical and horizontal planes. RESULTS: The latency of convergence and divergence was significantly increased in PD subjects. Additionally, divergence was slow and hypometric, while other convergence metrics were similar to controls. CONCLUSION: We provide evidence in favor of disrupted VEM in PD.

• MeSH
• audiovizuální záznam metody   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• pohyby očí MeSH
• poruchy hybnosti oka diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• světelná stimulace metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH