Uveitidy, patogenesa, diagnostika a dlouhodobá terapie. XXX XXX XXX

• MeSH
• uveitida terapie   diagnóza   patologie   MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• oftalmologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl: Zhodnotit výsledky léčby intravitreálně podaným Avastinem u nemocných s vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) a poukázat na některé problémy této léčby. Soubor a metodika: Sledovanou skupinu tvořilo 71 očí, 71 nemocného, doba sledování byla 6–24 měsíců, průměrně 18,5 měsíce. První skupinu tvořilo 31 očí ošetřených v prvním roce, druhou 40 očí ošetřených ve druhém roce studie. Centrální zraková ostrost byla na začátku léčby v první skupině 0,05–0,8, průměrně 0,26, ve druhé skupině 0,1–0,6, průměrně 0,3. Nejčastěji jsme diagnostikovali okultní formu subretinální neovaskulární membrány (60,6 %). Výsledky: Nemocným jsme aplikovali 1–6 injekcí, průměrně 3,52 injekce. Frekvenci injekcí jsme stanovili dle schématu, navrženého studií PRONTO pro aplikaci Lucentisu.Tloušťka neuroepitelu (NE) se zmenšila o ? 100 µm u 35,2 % očí, stabilizovala se u 46,5 % očí a zvětšila se o ?100 µm u 11,3 % očí. V první skupině se zraková ostrost stabilizovala u 90,3 % očí, ve druhé skupině u 95 % očí a v celém souboru u 93 % očí. O více než 15 písmen ETDRS optotypů se zlepšilo v celém souboru 8 očí (11,3 %), a naopak zhoršilo se o více než 15 písmen 5 očí (7 %). Celkové komplikace jsme nezaznamenali žádné, u žádného oka jsme neřešili endoftalmitidu ani odchlípení sítnice. Závěr: Několikanásobně nižší cena, bezpečnost a pozitivní výsledky intravitreálně aplikovaného Avastinu podporují jeho použití v soutěži s ostatními anti-VEGF látkami.

Aim:To evaluate the results of the intravitreal Avastin injection treatment in patients with the wet form of the age related macular degeneration and to point out some problems of this treatment. Material and methods:The study group consisted of 71 eyes of 71 patients; the follow up period was 6–24 months, on average, 18.5 months.The first subgroup consisted of 31 eyes treated in the first year, the second subgroup 40 eyes treated in the second year of the study. At the beginning of the treatment, the visual acuity in the first subgroup was 0.05 – 0.8, on average 0.26, in the second subgroup 0.1–0.6, on average 0.3. Most frequently, the occult form of the subretinal neovascular membrane was diagnosed (60.6 %). Results: There were applied 1 – 6 injections, on average, 3.52 injections. The frequency of applications was set according to the PRONTO study schedule for Lucentis application.The neuroepithelium thickness decreased by more than 100 µm in 35.2 % of eyes, was stabilized in 46.5 % of eyes, and increased by more than 100 µm in 11.3 % of eyes. In the first subgroup, the visual acuity stabilized in 90.3 % of eyes, in the second one in 95 %, and in the whole group in 93 % of eyes. Improvement by more than 15 letters of the ETDRS chart was recorded in the whole group in 8 eyes (11.3 %) and, on the other hand, the worsening by more than 15 letters in 5 eyes (7 %).We recorded no systemic complications; in no eye we had to treat the endophthalmitis, nor the retinal detachment. Conclusions: Several times lower price, safety, and

• MeSH
• inhibitory angiogeneze aplikace a dávkování   MeSH
• injekce nitrooční MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makulární degenerace farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cílem práce bylo analyzovat možnosti vitreoretinální chirurgie v ambulantních podmínkách a stanovit její meze. Od 1. 1. do 30. 9. 2004 autoři provedli 95 výkonů u 78 očí 77 nemocných ve věku od 17 do 86 let. Mužů i žen byl prakticky stejný počet, průměrný věk byl 62,6 roku. Nejčastěji bylo operováno odchlípení sítnice. Tyto i jiné výkony zahrnovaly i extrémní chirurgii s relaxační retinektomií, extrakcí subretinálních pruhů a membrán, implantací či explantací silikonového oleje či kombinované výkony s chirurgií katarakty a implantací nitrooční čočky. Operace byly prováděny téměř výhradně v místním znecitlivění v kombinaci s analgosedací podanou anesteziologem, který byl vždy přítomen a pacienta monitoroval. Při operaci byly použity A.V. I. kontaktní čočky a za použití Biomu asistoval lékař, později výhradně sálová sestra. Operatér i po operaci nemocné dlouhodobě sledoval. Složením výkonů se vitreoretinální výkony prováděné na pracovišti autorů nelišily od výkonů, které se realizují na klinických pracovištích. Při operaci odchlípení sítnice jsme častěji zvolili kryochirurgický postup než pars plana vitrektomii, což bezpochyby souviselo s časným záchytem počínajících odchlípení. Ambulantně lze provádět všechny vitreoretinální výkony. Limitujícím faktorem je pouze celkový stav pacienta a akutní oční onemocnění vyžadující urgentní výkon na pracovišti se stálou službou. Ambulantní vitreoretinální operace v lokální anestezii jsou pacienty dobře tolerovány a pooperační péče je v ambulantních podmínkách stejně hodnotná jako v lůžkových zařízeních.

The goal of this article was to analyze possibilities of the vitreoretinal surgery under the outpatient conditions and to set its limitations. During the period January 1st - September 30th, 2004, there were performed 95 operations of 78 eyes in 77 patients. Number of men and women was practically equal; the age ranged 17–86 years (average 62.6 years). We operated on mostly the retinal detachment. These as well as other procedures, including also the extreme surgery with relaxing retinectomy, extraction of the subretinal tractions and membranes, silicone oil implantation or extraction, or operations combined with the cataract surgery and intraocular lens implantation. Surgeries were performed under local anesthesia combined with analgesia and sedation introduced by anesthesiologist, who was always present and monitored the patient. Surgeries were performed by means of A.V.I. lens and Biom as well, with the assistance of a doctor, and later on, solely of a theatre nurse. The surgeon performed the operations by herself and long-term followed up the patients. The variety of vitreoretinal procedures did not differ from those performed at the departments of ophthalmology at university hospitals. The retinal detachment surgery was more often performed by means of cryosurgical procedure than pars plana vitrectomy undoubtedly because of early recognition of the beginning detachment. All vitreoretinal procedures may be performed on the outpatient basis. The only limiting factors are the physical condition of the patient and an acute ocular disease demanding urgent surgery in a facility with permanent service. Vitreoretinal surgery in outpatient facility performed under local anesthesia is well tolerated by the patients and the postoperative care under outpatient conditions is of equal quality as in inpatient facilities.

• Klíčová slova
• Marcain, Lidocain, Maxitrol gtt,
• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony využití   MeSH
• atropin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• lokální anestezie využití   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• předoperační péče psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Počet těžkých devastujících očních úrazů, které byly způsobeny násilnými činy či dopravními nehodami stoupá.Postiženi jsou nejčastěji mladímuži a záchrana oka, zejména jeho funkce, je často obtížná. Od června 2000 do března 2002 jsme ošetřili na Oční klinice v Plzni mimořádně těžké devastující perforující poranění 4 očí 3mužů ve věku od 16 do 23 roků. Jedno oko jsme primárně enukleovali pro těžkou laceraci celého bulbu a víček. U 3 očí jsme indikovali pars plana vitrektomii (PPV) s vnitřní tamponádou silikonovým olejem po primárním ošetření vstupní, případně i výstupní rány. U všech vitrektomovaných očí jsme provedli pars plana lensektomii (PPL), současně s PPV u 1 oka, následně u 2 očí. Po úplném zklidnění oka a při ležící sítnici jsme u 2 očí silikonový olej vypustili. Předoperační zraková ostrost byla snížena na nepřesnou projekci světla u 2 očí, u obou očí jednoho nemocného jsme zrakovou ostrost nemohli zjistit pro bezvědomí. Při pozorovací době 3 měsíce až 2 roky jsou nyní všechny 3 oči afakické, centrální zraková ostrost se zlepšila u 2 očí na 6/9-6 s afakickou korekcí či kontaktní čočkou, u jednoho oka, dosud se silikonovým olejem, je 6/60 s korekcí. Přes nepříznivou prognózu lze v některých případech dosáhnout i překvapivě dobrých funkčních výsledků. Základním předpokladem úspěšné rekonstrukce těžce poraněného oka je pečlivě provedené primární ošetření. Pro záchranu zrakových funkcí je často nezbytný sledopakovanýchvýkonůnapředními zadním segmentu oka a jejich načasování a technika mohou výrazně snížit riziko poúrazových a pooperačních komplikací.

The number of serious devastating eye injuries caused by violent crimes or transport accidents is growing. The patients are mostly young men and the preserving of the eye, especially its function is often difficult. From June 2000 to March 2003, 4 eyes of 3 men (aged 16 – 23 years) with extraordinary serious devastating penetrating injuries were treated in the Department of Ophthalmology in Pilsen. One eye was enucleated because of serious laceration of the whole globe and eyelids at the initial treatment. In three eyes, a pars plana vitrectomy (PPV) with inner silicone tamponade was performed after the initial treatment of the penetrating and eventually exiting site. In all vitrectomized eyes a pars plana lensectomy (PPL) was performed, at the time of PPV in one eye, and in two eyes subsequently. When the eyes were stabilized, and the retina was attached, the silicone oil was removed in two eyes. The visual acuity before the surgery decreased to uncertain light projection, and in two eyes of one patient, we were not able to detect the visual acuity because of the unconsciousness of the patient. The follow-up period was 3months to 2 years; all three eyes are aphakic, and the central visual acuity improved in two eyes to 6/6-9 (20/20-30 or 1.0 – 0.66) with the aphakic correction or with the contact lens, in one eye with the silicone eye remained the visual acuity is 6/60 (20/200 or 0.1). Even as the prognosis in such patients is unfavorable, in some cases good functional resultsmaybe obtained.Thebasic precondition for successful reconstruction of the seriously injured eye is meticulous primary treatment. For salvage of visual functions, there are often necessary repeated surgeries on the anterior as well as posterior segment of the eye. Their good timing and adequate technique may rapidly decrease the risk of complications after the injury and/or after the surgery respectively.

• MeSH
• dospělí MeSH
• enukleace oka metody   MeSH
• lidé MeSH
• penetrující poranění oka etiologie   chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• silikonové oleje terapeutické užití   MeSH
• vitrektomie metody   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• diabetická retinopatie chirurgie   patofyziologie   MeSH
• makulární edém chirurgie   patofyziologie   MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• vitrektomie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou ztráty centrální zrakové ostrosti u osob starších 60 let. Makulární rotace je v současné době progresivní metodou volby v léčbě exsudativní formy VPMD. Cílem tohoto chirurgického postupu je relokace neuroepitelu centrální oblasti sítnice na místo mimo hranice subfoveální léze. Na Oční klinice LF UK a FN v Plzni jsme od března do května 2001 operovali 3 oči 3nemocných pomocí sklerální imbrikace, která patří mezi postupy označované jako "limitovaná translokace". Dvě nemocné byly ženy, jeden muž, věkový průměr operovaných byl 62 roky, pozorovací doba 2 roky. Relokaci fovey jsme pooperačně pozorovali u všech 3 očí.U 2 očí pooperační průběh zkomplikovalo trakční odchlípení sítnice, které vzniklo 3 týdny po výkonu díky progredující proliferativní vitreoretionopatii (PVR). Obě oči s odchlípením sítnice jsme reoperovali. U obou jsme provedli re-pars plana vitrektomii, odstranění epiretinálních membrán, relaxační retinektomii a pomaximální mobilizaci sítnice jsme injikovali silikonový olej.U druhého nemocného pooperační průběh navíc komplikovala přechodná elevace nitroočního tlaku a radiální sítnicová řasa, která zasahovala od pooperačního valu až do makuly. Nepatrné zlepšení funkce jsme pozorovali pouze u první nemocné po následné operaci katarakty s implantací nitrooční čočky. U dalších dvou očí pooperační komplikace způsobily výrazný pokles centrální zrakové ostrosti při poslední kontrole, přestože sítnice zůstává přiložena. Makulární translokace je ve fázi vývoje a její techniky podstupují další modifikace. Riziko pooperačních komplikací s těžkým poškozením zrakové ostrosti odpovídá technické obtížnosti a rozsahu výkonu.

The age related macular degeneration (ARMD) is the most common cause of the central visual acuity loss in persons of agemore than 60 years in the well developed countries. Rotation of the macula is nowadays a progressive method of choice of treatment of the exsudative form of ARMD. The aim of this surgical technique is to relocate the neuroretinal epithelium of the central region of the retina to a position situated outside the border of the subfoveolar lesion. Three eyes of three patients (2 woman and one man) were operated on during the period between March and May 2001 at the Department of Ophthalmology of the School of Medicine, Charles University in Pilsen. The method used was the scleral imbrication, which belongs to methods designated as "limited translocation". The mean age of the patients was 62 years and the follow up period was 2 years. After the surgery the relocation of the fovea was observed in all three eyes. In two eyes, the postoperative period was complicated by tractional retinal detachment that occurred three weeks after the surgery as a consequence of progressive proliferative vitreoretinopathy (PVR). Both eyes with the retinal detachment were re-operated. In both of them, the repeated pars plana vitrectomy, epiretinal membranes removal with relaxing retinectomy was performed and after maximal mobilization of the retina, the silicone oil implantation followed. In the second patient, the postoperative period was complicated by elevation of the intraocular pressure and a radial retinal fold running from the encircling buckle indentation up to the macula. Slightly improved function was noticed only in the first patient after following cataract surgery with intraocular lens implantation. In the two other eyes, as noticed at the last follow up check, the postoperative complications caused severe decrease of the central visual acuity although the retina remained attached. Macular translocation procedure is in stage of development and its surgical techniques are being further modified. The risk of postoperative complications with profound loss of central visual acuity corresponds to the level of the technical difficulty and extent of surgical intervention.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makulární degenerace etiologie   chirurgie   MeSH
• odchlípení sítnice terapie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• optická otáčivost MeSH
• pooperační komplikace etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Práce popisuje případ diabetika 2. typu s progredující diabetickou makulopatií až cystoidním makulárním edémem, který byl příčinou významného poklesu centrální zrakové ostrosti na obou očích. K progresi edému makuly došlo po laserové koagulaci sítnice a operaci katarakty s implantací nitrooční čočky na obou očích. Primárně provedená pars plana vitrektomie nevedla k funkčnímu zlepšení, protože nebyla odstraněna adherující zadní plocha sklivce, která působila vitreoretinální trakci a podporovala přetrvávání cystoidního makulárního edému. Po reoperaci pomocí pars plana vitrektomie s pečlivým odstraněním adherující zadní plochy sklivce, kterou jsme ozřejmili "membránovou modří", jsme zaznamenali zlepšení centrální zrakové ostrosti na reoperovaném oku z 3/24 s korekcí - 3,0 na 6/24 - 18 s korekcí - 1,5 dioptrie (D), do blízka čte reoperovaným levým okem Jägrovu tabulku č. 5 - 4 s hyperkorekcí + 4,0 D.

The paper describes the case of a diabetes type 2 patient with progressive diabetic maculopathy bordering on a cystoid macular oedema, which was the cause of a significant decline in central sharpness of vision in both eyes. The macular oedema progressed after a laser coagulation of the retina and cataract operation followed by the implantation of lenses into both eyes. The primary performed pars plana vitrectomy did not lead to a functional improvement because the adherent posterior vitreous area which caused the vitreretinal traction and supported a cystoid macular oedema was not removed. After a second operation with the aid of pars plana vitrectomy entailing a careful removal of the adhering posterior vitreous area which we explained a "membrane blue" we noted an improvement of the central sharpness of vision in the case of the re-operated eye from 3/24 to a correction of -3,0 to 6/24 - 18 with correction -1,5 D. After re-operation the patient can read with the left eye the Jäger table nos. 5 - 4 with a hyper-correction of +4,0 D.

• MeSH
• diabetická retinopatie MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém terapie   MeSH
• vitrektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diabetická retinopatie MeSH
• Publikační typ
• recenze MeSH

Cíl: Sticklerův syndrom (SS) je autosomálně dominantně dědičným onemocněním kolagenní pojivové tkáně, u něhož se poruchy vývoje sklivcového gelu a periferní sítnice a odchlípení sítnice (OS) sdružují s celkovými projevy. Cílem retrospektivní studie bylo zhodnotit dlouhodobé výsledky operace OS u SS. Soubor nemocných: Soubor tvořilo 7 nemocných, 6 mužů a 1 žena ve věku od 4 do 45 let a s průměrným věkem 16,8 roku. Autosomální dominantní dědičnost byla zřejmá u 6 členů (85,7 %) dvou rodin. Celkové projevy SS zahrnovaly abnormality obličejového skeletu (6 nemocných), rozštěp patra (4 nemocní), poruchy sluchu (2 nemocní), marfanoidníhabitus(2nemocní)ahyperextenzibilitu kloubů(4 nemocní). Na očích se SS manifestoval myopií od -1 do -9 D a tekutým sklivcem. Mnohočetná ložiska mřížkovité degenerace doplňovala nález u 6 nemocných (85,7 %). OS bylo projevem SS u 12 ze 14 očí (85,7 %), když u 5 ze 7 nemocných postihlo současně či do 12 let obě oči. Příčinou OS byly mnohočetné ekvatoriální a postekvatoriální trhliny na podkladě mřížkovité degenerace u 8 očí (66,7 %) či obrovská trhlina (OT) u 4 očí (33,3 %). Různě pokročilá proliferativní vitreoretinopatie (PVR) provázela staré OS u 8 očí (66,7 %) a u 6 očí (50 %) se nepodařilo začátek OS zjistit. Výsledky: U 3 z 5 nemocných s oboustranným OS byl nepříznivý průběh OS na prvním oku sledován před 8 až 12 lety na jiném pracovišti: dvě OS s OT byla hodnocena jako inoperabilní a jedno inveterované OS s pokročilou PVR bylo neúspěšně operováno. OS jsme operovali na 9 očích 7 nemocných, když u 2 nemocných jsme operovali současně obě oči. Nemocné jsme sledovali po operaci 11 měsíců až 15 let, průměrně 65 měsíců. Kryochirurgický postup byl použitu6OS (66,7 %), akcentovaná cerkláž s punkcí subretinální tekutiny u 5 OS a radiální plombáž na 1 oku. Sítnice se přiložila u 5 ze 6 očí (83,3 %) a konečná zraková ostrost (ZO) byla 0,25 - 1,0, průměrná ZO 0,66. Pars plana vitrektomie (PPV) a implantace silikonového oleje (ISO) byly konečným operačním řešenímu 3 očí 3 nemocných (33,3 %). Na jednom oku s OT o obvodové šíři 320° a pokročilou PVR byla PPV s ISO primární operací, u dvou očí reoperací pro recidivu OS s pokročilou PVR po neúspěšném kryochirurgickém výkonu. Anatomický a funkční úspěch byl dosažen u 2 ze 3 očí (66,7 %), na jednom oku po odstranění silikonového oleje z oka. Konečná zraková ostrost úspěšně operovaných očí byla 0,1 a 0,16. Závěry: OS u SS postihuje většinou obě oči, druhé oko může onemocnět po mnoha letech. Příčinou OS jsou mnohočetné trhliny či obrovská trhlina. Včasná operace OS má většinou příznivý průběh, naopak pozdní diagnóza OS u dětí vede nezřídka k slepotě. Dispenzarizace a pravidelné oční kontroly nemocných se SS jsou nezbytným předpokladem úspěšné prevence a terapie OS.

Objective: Stickler's syndrome (SS) is an autosomal dominant hereditary disease of the collagenous connective tissue where impaired development of the vitreous body gel and peripheral retina and detachment of the retina are associated with general manifestations. The objective of the retrospective study was to evaluate the long-term results of surgery of retinal detachment in SS. Patients:The group of patients comprised 7 patients, 6 men and 1 woman aged 4 to 45 years, average age 16.8 years. Autosomal dominant heredity was obvious in 6 members (85.7%) of two families.General manifestations of SS included abnormalities of the facial skeleton (6 patients), cleft palate (4 patients), impaired hearing (2 patients), marfanoid habitus (2 patients) and hyperextensibility of the joints (4 patients). In the eyes with SS was manifested by myopia from -1 to-9 D and a liquid vitreous body. Multiple foci of lattice degeneration supplemented the finding in 6 patients (85.7%). Detachment of the retina was a manifestation of SS in 12 of 14 eyes (85.7%). It was manifested in 5 of 7 patients concurrently or within 12 years in both eyes. The causes of retinal detachment were multiple equatorial and postequatorial tears due to lattice degeneration in 8 eyes (66.7%) or a giant tear in 4 eyes (33.3%). Advanced proliferative vitreoretinopathy (PVR) was associated with retinal detachment in 8 eyes (66.7%) and in 6 eyes (50%) it was not possible to assess the beginning of retinal detachment. Results: In 3 of 5 patients with bilateral retinal detachment the adverse course of retinal detachmenton the first eye wasfollowed 8 to 12 years previously in another department: two retinal detachments with giant tears were evaluated as inoperable and one inveterated detachment with advanced PVR was operated unsuccessfully. Retinal detachment was operated in 9 eyes of 7 patients, in two patients both eyes were operated simultaneously. The patients were followed up after surgery for 11 months to 15 years, on average for 65 months.A cryosurgical approach was used in 6 retinal detachments (66.7%), accentuated cerclage with drainage of subretinal fluid in 5 and radial plombage in one eye. The retina attached in 5 of 6 eyes (83.3%) and the final visual acuity was 0.25-0.l, mean 0.66. Pars plana vitrectomy (PPV) and implantation of silicone oil (ISO) were the final surgical solution in 3 eyes of 3 patients (33.3%). In oneeye with retinal detachment with a circumferential width of 320° and advanced PVR PPV and ISO were the primary operation, in two eyes re-operation on account of a relapse of retinal detachment with advanced PVR after an unsuccessful cryosurgical operation. Anatomical and functional success was achieved in 2 of 3 eyes (66.7%), in one eye after removal of silicone oil from the eye. The final visual acuity of successfully operated eyes was 0.2 and 0.16. Conclusions: Retinal detachment in SS usually affects both eyes, the second eye may be affected after many years. The cause of retinal detachment are multiple tears or a giant tear. Early surgery of retinal detachment has as a rule a favourable effect, while late diagnosis of retinal detachment in children leads frequently to blindness. Dispensarization and regular ophthalmological check-ups of patients with SS are an essential prerequisite of successful prevention and treatment of retinal detachment.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• odchlípení sítnice etiologie   chirurgie   patologie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prognóza MeSH
• proliferativní vitreoretinopatie etiologie   chirurgie   MeSH
• vrozené vady komplikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Demonstrovat 2 oči 2 nemocných s penetrujícím poraněnímorganickýmcizím nitroočním tělískem(CNT), nastínit průběh léčby a zhodnotit anatomické a funkční výsledky. Materiál a metodika: V období květen až červenec 1999 jsme ošetřili na našem pracovišti 11letou dívku a 17letého hocha s penetrujícím poraněním CNT orga- nického původu. U dívky jsme extrahovali do skléry zabodnuté CNT, které čnělo do sklivce. Tělísko jsme extrahovali pinzetou, místo perforace ošetřili kryochirurgickým postupem s radiální Silastic plombou. Muž byl střelen do OL kuličkou pepře vystřelenou ze vzduchovky. Organické tělísko ve sklivci vyvolalo bouřlivou zánětlivou reakci ve sklivci a na sítnici. Včasnou extrakci CNT jsme nemohli provést pro nepříznivý rohovkový nález, který znemožňoval operaci. Postupující proliferativní vitreoretinopatie (PVR) vedla k opakované tvorbě epiretinálních, subretinálních a cyklitických membrán, které byly příčinou recidivujících odchlípení sítnice (OS). Tělísko jsme extrahovali při pars plana vitrektomii (PPV) transvitreálně pinzetou. Definitivního přiložení sítnice jsme dosáhli po třetí PPV, membranektomii a implantaci silikonového oleje (SO). Konečného funkčního úspěchu jsme docílili vypuštěním SO a parciální perforující keratoplastikou. Výsledky: CNT u dívky bylo histologicky a parazitologicky identifikováno jako vlákno živočišného původu (zvířecí chlup či lidská řasa). Doba sledování je 1/2 roku, VOP- 5/5 nat., NOT 17 torrů, bulbus zcela klidný. U druhého nemocného byl kultivační nález z odebraného sklivce negativní. Rozsáhlá PVR se rozvinula následkem působení rozpadových produktů organického CNT a vedla k recidivujícím OS. Za 3 měsíce po poslední operaci je bulbus klidný, rohovkový terč čirý, sítnice leží, VOL- 3/60 s +8,0 D stenop., NOT 12 torrů. Závěry: Konečný výsledek léčby těžkých, devastujících penetrujících poranění s CNT je determinován předoperačním stavem očních tkání. CNT organického původu poškozují nitrooční tkáně jak svými rozpadovými produkty, tak častější kontaminací patologickými mikroorganismy. Naše zkušenost prokázala, že penetrující poranění neinfikovaným CNT organického původu má dobrou prognózu. Ale ani recidivující a déletrvající OS po extrakci CNT organického původu a endoftalmitidě nemusí vést ke ztrátě oka ani jeho funkce.

Objective: To demonstrate two eyes of two patients with a penetrating injury by an organic intraocular foreign body (CNT), to outline the course of treatment and to evaluate anatomical and functional results. Material and methods: During the period between May and July 1999 the authors treated at their department an 11-year-old girl and a 17-year old boy with a penet- rating CNTinjury of organic origin. In the girl they extracted a CNTwhich pierced the sclera and protruded into the vitreous body. The foreign body was extracted by means of a forceps, the site of perforation was treated by a cryosurgical procedure with a radial Silastic filling. The man was shot into the OL by a grain of pepper froman air-gun. The organic body in the vitreous body caused a violent inflammatory reaction in the vitreous body and retina. Early extraction of the CNT could not be made because of an adverse corneal finding which made surgery impossible. The progressing proliferative vitreoretinopathy (PVR) led to repeated formation of epiretinal, subretinal and cyclitic membranes which caused relap- sing detachment of the retina (OS). The foreign body was extracted during pars plana vitrectomy (PPV) by the transvitreal route using a forceps. Definite adhe- rence of the retina was achieved during the third PPV, membranectomy and implantation of silicone oil (SO). Final functional success was achieved by elimi- nating SO and by partial perforating keratoplasty. Results: The CNT in the girl was histologically and parasitologically identified as a fibre of animal origin (animal hair or human eyelash). The follow up period is six months, VOP-5/5 nat., NOT 17 torr, bulbus undisturbed. In the second patient the cultivation finding from the vitreous body was negative. Extensive PVR developed as a result of breakdown products of the organic CNT and led to relapsing OS. Three months after the last operation the bulbus is at rest, the corneal disc clear, the retina attached, VOL-3/60 s + 8.0 D steop., NOT 12 torr. Conclusions: The final results of treatment of severe devastating penetrating injuries bya CNTis determinedbythe preoperative condition of the ocular tissues. CNT of organic origin damage intraocular tissues by their breakdown products as well as by morefrequent contamination with pathological microorganisms. Our experience provided evidence that penetrating injuries by non-infected CNT of organic origin have a favourable prognosis. But even relapsing and prolonged OS after extraction of the CNT of organic origin and endophthalmitis need not lead to loss of the eye or its function.

• MeSH
• cizí těleso v oku MeSH
• endoftalmitida MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   MeSH
• penetrující poranění oka chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH