Telemetrická registrace akčních potenciálů sluchového nervu CAP (neural response telemetry) v průběhu kochleární implantace a v pooperačním období. Hledání statistických vztahů mezi NRT a ostatními parametry (dynamické rozsahy, stimulační mod, celkový přínos implantátu).; Telemetric registration of compound action potentials of the auditory nerve (CAP) during the cochlear implant surgery and after it. Search for statistical interrelations among NRT and other postoperative data (dynamic ranges, stimulation mode, general benefit)

• MeSH
• hluchota MeSH
• kochleární implantáty MeSH
• sluchové kmenové evokované potenciály MeSH
• telemetrie metody   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• neurologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Chirurgická a ambulantní péče o pacienta s ušním onemocněním je nedílnou součástí otorinolaryngologie. Zahrnuje široké spektrum výkonů v oblasti zevního zvukovodu, středouší a dalších částí pyramidy s rozličnými indikacemi. Objektivní nárůst počtu ušních výkonů na pracovišti autorů vedl k myšlence zmapování situace ušní operativy v České republice. Sběr dat proběhl dotazníkovou formou od ledna 2020 do srpna 2020, kontaktováni byli vedoucí pracovišť všech lůžkových ORL pracovišť v České republice. Výtěžnost dotazníku byla 100 %. Ze všech lůžkových ORL pracovišť v České republice provádí ušní operace 80 %, z nich téměř 85 % pracovišť provádí operace taktéž u dětských pacientů. Maximum ušní operativy se odehrává na půdě fakultních klinik, kde je v posledních 10 letech patrný nárůst počtu odoperovaných pacientů. Zde se taktéž centralizují specializované výkony typu kochleární implantace a rozsáhlejší výkony na temporální kosti.

Surgical and outpatient care of a patient with ear disease is an integral part of otorhinolaryngology. It includes a wide range of procedures in the region of the external auditory canal, middle ear and other parts of the pyramid bone with various indications. The objective increase in the number of ear procedures at the department of the authors was the impulse to map the situation of ear surgery in the Czech Republic. Data were collected in the period from January 2020 to August 2020, using a questionnaire, which was sent to the heads of all ENT departments in the Czech Republic. The yield of the questionnaire was 100%. Overall 80% of all ENT departments perform ear surgeries, of which almost 85% perform pediatric ear surgeries too. The maximum of ear surgery proceeds in the university departments where an increase in the number of operated patients has been observed in the last 10 years. These departments also cover specialized procedures such as cochlear implantations and more extensive surgeries on the temporal bone.

• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ucha * chirurgie   terapie   MeSH
• nemocniční oddělení MeSH
• otologické chirurgické výkony * MeSH
• poruchy sluchu chirurgie   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• elektrodiagnostika metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• peroperační monitorování metody   MeSH
• rizotomie metody   MeSH
• zadní jáma lební chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem sdělení je prezentovat zkušenosti s funkční diagnostikou poruch rovnováhy tak, jak je prováděna na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku FN v Motole. Funkční diagnostika probíhá ve třech úrovních. První úrovní je běžné klinické ORL vyšetření, druhou klinické neurootologické vyšetření a třetí úrovní je kompletní neurootologické vyšetření za pomocí přístrojů. Uvedenýmpostupembylo v období od ledna 2000 do října 2003 vyšetřeno naKlinice ORL a chirurgie hlavy a krku 267 pacientů s poruchami rovnováhy, ve věkovém rozmezí od 17 - 81 let s průměrným věkem 47,4 let. Největší skupinu, 54,3 %, tvořili pacienti s periferním typemvestibulární poruchy. 19,5 % představovali pacienti s akutním periferním postižením převážně jednostranným, mezi kterými dominovali pacienti s diagnózou benigního paroxyzmálního polohového vertiga (33 pacientů). Zbývajících 34,8 % z celého souboru byli pacienti s chronickým periferním postižením. Centrální postižení bylo diagnostikováno u 17,6 % pacientů souboru. 12 % pacientů mělo známky postižení obou částí vestibulárního systému, 16,1 % tvořili pacienti, u kterých nebyla zjištěna porucha vestibulárního systému. Funkční diagnostiku poruch rovnováhy rozdělenou do tří úrovní považujeme za výhodnou z hlediska dostupnosti, technické náročnosti a diagnostické přínosnosti. Při adekvátním provedení jednotlivých kroků umožňuje rychle stanovit předběžné závěry a zahájit léčbu již na druhé úrovni. Pokud je nutná kvantifikace poruchy, je třeba provést diagnostický protokol kompletně.

The aim of theworkwas to present the experience in functional diagnostics of balance in the way it has been performed at the Clinic of Otolaryngology and Head and Neck Surgery in the Teaching Hospital in Prague - Motol. Functional diagnostics is made at three levels. The first level is a common otolaryngological examination, the second one represents neurootological examination and the third level is a complete neurootological examination using various devices. This procedure has been applied in 267 patients with balance disorders at the age of 17 to 81 years, the mean age being 47.4 years, at the Clinic of Otolaryngology and Head and Neck Surgery in the period of January 2000 till October 2003. The largest group, 54.3% of patients, included patients with peripheral type of vestibular disorder. Patients withacute peripheral, mostly unilateral, defect represented 19.5%, being dominated by patients with the diagnosis of benign paroxysmal positional vertigo (33 patients). The remaining 34.8% of patients included those with chronic peripheral defect. Central defect was diagnosed in 17.6% of patients of the cohort. Signs of damage in both parts of vestibular system were observed in 12% of patients. Patients without any kind of vestibular system disorder constituted 16.1% of patients. Functional diagnostics of balance disorders classified into three levels is considered useful from the standpoint of availability, technical requirements and diagnostic contribution by the authors. If individual steps are performed adequately, preliminary conclusions can bed drawn rapidly and therapy of advanced level can be initiated. If the defect must be quantified, the complete diagnostic protocol should be performed.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• diagnostické techniky otologické MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poruchy acidobazické rovnováhy diagnóza   MeSH
• vertigo diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko. Sluchová kmenová neuroprotéza (auditory brainstemimplant –ABI) je elektroprotetické zařízení, které zprostředkuje zvukové vjemy neslyšícím nemocným s oboustrannou poruchou funkce sluchového nervu. Dráždění sluchových jader na spodině IV. mozkové komory je uskutečněno pomocí destičky s elektrodami, která se v průběhu operace zavádí do laterálního recesu IV. komory. Metody a výsledky. Hlavní indikační skupinu pro sluchovou kmenovou neuroprotézu představují pacienti s neurofibromatózou 2. typu (NF2) s oboustrannými vestibulárními schwannomy. Při chirurgickém odstranění tumorů dochází k oboustrannému porušení funkce a často i integrity sluchového nervu, proto lze po ablaci nádoru aplikovat v jedné době sluchovou kmenovou neuroprotézu. Implantovaní používají neuroprotézu většinou jako pomůcku při odezírání, výjimečně jsou schopni rozumět řeči i bez zrakové kontroly. Program implantace kmenových neuroprotéz byl v České republice zahájen v roce 1999. Šlo o vůbec první implantaci ABI ve střední Evropě. Od této doby do současnosti byla sluchová kmenová neuroprotéza operována celkem u 5 pacientů, z nichž první čtyři pacienti používají neuroprotézu delší dobu. U poslední operované nebyl dosud zapojen řečový procesor vzhledem ke krátké době, která uplynula od operace. Závěry. Lze konstatovat, že u všech operovaných je kmenová neuroprotéza přínosem. U jednoho pacienta lze hovořit o signifikantnímpřínosu, neboť dokáže rozumět řeči bez zrakových vodítek, ostatní operovaní používají neuroprotézu jako pomůcku při odezírání. U jedné nemocné je efekt implantátu výrazně omezen motorickým hendikapem po resekci větší částí mozečku. Nemocná ABI sice používá, kontakt s ní je však velmi obtížný.

Background. Auditory brainstem implant (ABI) is an electroprosthetic device enabling sound sensations in deaf persons with a bilateral lesion of auditory nerves. Stimulation of auditory nuclei in the floor of the IVth ventricle is realized by an electrode array introduced during surgery in the lateral recess of the IVth ventricle. Methods and Results. The main indication group for ABI is represented by patients with neurofibromatosis 2 (NF2) suffering from bilateral vestibular schwannomas. During surgery aimed at tumour removal, auditory nerve function and integrity are almost always destroyed, therefore, an ABI can be introduced as an one stage procedure. Implantees use the device mainly as the aid in lipreading, only very rarely they can comprehend speech without visual cues. Auditory brainstem implant programme has been introduced in the Czech Republic in the year 1999. It was the very first ABI surgery in the Central Europe. Since that time, 5 patients had received the auditory brainstem implant, from which the first four use the device for a longer time. Conclusions. The last operated patient has not been activated yet. It may be said, that ABI represents a benefit to all our patients, in one implanted this benefit is significant, since he can understand speech without lipreading, the other implantees use the device as an aid in lipreading. In one female patient, the device benefit is severely limited by a motoric handicap after partial cerebellar resection during surgery. Nevertheless, she uses the implant on a daily basis, but contact with her is limited and difficult.

• MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hluchota diagnóza   chirurgie   MeSH
• implantované elektrody MeSH
• kochleární implantace metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurilemom chirurgie   MeSH
• neurofibromatóza 2 MeSH
• protézy a implantáty MeSH
• sluchové evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

U souboru 23 nemocných s diagnostikovaným (a po operaci histologicky ověřeným) neurinomem akustiku bylo provedeno podrobné audiologické vyšetření. Nemocní absolvovali tónovouaudiometrii, vyšetření nadprahových testů, klinickou tympanometrii s vyšetřením stapediálníhoreflexu, slovní audiometrii, vyšetření otoakustických emisí a akusticky evokovaných potenciálůmozkového kmene. Ze škály testů se ukázalo nejpřínosnějším vyšetření akusticky evokovanýchpotenciálů mozkového kmene (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry). U žádného z nemocných nebyl získán normální záznam BERA. Nebyla zjištěna statisticky prokázaná souvislost mezivelikostí tumoru a typem záznamu BERA. Audiologické příznaky jako první příznak onemocnění (73 %)převažovaly nad příznaky neurologickými. Protože u většiny nemocných (78,3 %) se jednalo o tumorv IV. klinickém stadiu onemocnění, domníváme se, že většina neurinomů akustiku je pozdě diagnostikována. Vyšetření BERA u každé percepční sluchové vady by umožnilo zachycení časných stadiítumoru a zlepšilo tím prognózu onemocnění pokud jde o zachování funkce lícního nervu i sluchu.souboru 23 nemocných s diagnostikovaným (a po operaci histologicky ověřeným) neurinomem akustiku bylo provedeno podrobné audiologické vyšetření. Nemocní absolvovali tónovouaudiometrii, vyšetření nadprahových testů, klinickou tympanometrii s vyšetřením stapediálníhoreflexu, slovní audiometrii, vyšetření otoakustických emisí a akusticky evokovaných potenciálůmozkového kmene. Ze škály testů se ukázalo nejpřínosnějším vyšetření akusticky evokovanýchpotenciálů mozkového kmene (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry). U žádného z nemocných nebyl získán normální záznam BERA. Nebyla zjištěna statisticky prokázaná souvislost mezivelikostí tumoru a typem záznamu BERA. Audiologické příznaky jako první příznak onemocnění (73 %)převažovaly nad příznaky neurologickými. Protože u většiny nemocných (78,3 %) se jednalo o tumorv IV. klinickém stadiu onemocnění, domníváme se, že většina neurinomů akustiku je pozdě diagnostikována. Vyšetření BERA u každé percepční sluchové vady by umožnilo zachycení časných stadiítumoru a zlepšilo tím prognózu onemocnění pokud jde o zachování funkce lícního nervu i sluchu.

Neurinoma of the acoustic nerve is a tumour which attracted for several decades attention of otorhinolaryngologists and neurosurgeons. The number of published papers on the subjects is increasing every year. The increased interest in this tumour is conditioned by the routine use of new examination methods in clinical practice and improving standards of the microsurgical technique. Among tumours of the pontocerebellar angle the neurinoma has the closest relationship with fibres of the acoustic nerve. It is a benign tumour which originates from Schwann cells of the vestibular part of the statoacoustic nerve. Therefore the more accurate term is vestibular schwannoma.The site of origin of the neurinoma is the area of the orifice of the outer auditory meatus, a site where the nerve is still covered by a sheath of Schwann cells.The tumour spreads at first in the direction of the inner auditory meatus and enlarges it , then it grows into the pontocerebellar angle and finally causes compression of the brainstem. House differentiates according to the size and spread of the tumour four clinical stages of the disease.Stage I is a tumour which grows only in the inner auditory meatus , stage II a tumour which spreads already to the area of the orifice of the inner auditory meatus, stage III a tumour which spreads to the pontocerebellar angle, stage IV a tumour causing compression of the brainstem. The incidence of the tumour is some nine cases per 1 million population per year, i.e. ca 0.01 pro mille. At the Clinic of Otorhinolaryngology and Surgery of the Head and Neck and Faculty Hospital, First Medical Faculty Charles University Prague-Motol in 1998 microsurgical operations of neurinomas of the statoacoustic nerve were introduced.Before the operations the patients were subjected to an audiological examination. A group of 23 patients was involved with a diagnosed neurin oma confirmed histologically after operation. The patients were subjected to sound audiometry , examined by suprathreshold tests , clinical tympanometry , incl. examination of the stapedial reflex, verbal audiometry, examination of otoacoustic emissions and acoustically evoked brainstem pontentials. Of thr series of tests examination of acoustically evoked brainstem potentials (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry) proved most useful. In none of the patients a normal BERA record was obtained.Therefore, consistent with the majority of authors concerndc with the given problem we consider BERA examination as one of the decisive methods for assessment of the diagnosis of a vestibular schwannoma.In our group we did not find a statistical relationship between tumour size and the type of record (classification of records according to Maurer). The majority of patients (78.3 %) attended examination only in stage IV of the disease. We assume therefore that the majority of neurinomas of the acoustic nerve is diagnosed late. By detailed audiological examination of every perception hearing disorder it would be possible to detect the disease already in earlier clinical stages and thus improve the perspectives of the patients to preserve the function of the VIIth nerve and of the acoustic part of the VIIIth nerve. In our patients audiological symptoms predominated as the first sign of the disease over neurological symptoms (73.1 %). The presence of a statoacoustic tumour must be taken into account not only in patients with unilateral progressing perception hearing disorders associated with tinnitus but also in patients with an atypical symptomatology ( e.g. sudden hearing disorder, sudden deterioration of an already existing perception defect, dysgeusia , neuralgia of the trigemninal nerve).The suspected presence of a tumour is confirmed unequvically by nuclear magnetic resonance.

• MeSH
• audiometrie evokovanou odpovědí metody   MeSH
• lidé MeSH
• sluchové kmenové evokované potenciály MeSH
• vestibulární schwannom diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V článku autoři shrnují historii, hlavní principy a současnou roli vyšetření akustických evoko- vaných potenciálů jako objektivní metody v audiometrické diagnostice sluchových poruch. Pozornost je věnována aspektům hodnocení nálezů, zdůrazněna je nezastupitelná role metody v diagnostice vestibulárního schwannomu (neurinomu akustiku).

The authors summarize the history, main principles and contemporary role of examinations of acoustic evoked potentials as an objective method in the audiometric diagnosis of hearing disorders. Attention is devoted to evaluation of findings, the irreplaceable character of the method in the diagnosis of vestibular schwannoma (neurinoma of the acoustic nerve) is stressed.

• MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost diagnóza   MeSH
• neurilemom diagnóza   MeSH
• sluchové evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• barotrauma diagnóza   etiologie   MeSH
• Bellova paréza * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• cestování letadlem * MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• nemoci lícního nervu patofyziologie   patologie   MeSH
• nervus facialis patofyziologie   patologie   MeSH
• paréza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The aim of this study was to analyze the effect of vestibular schwannoma microsurgery via the retrosigmoid-transmeatal approach with special reference to the postoperative tinnitus outcome. MATERIAL AND METHODS: A prospective study was performed in 89 consecutive patients with unilateral vestibular schwannoma indicated for microsurgery. Patient and tumor related parameters, pre- and postoperative hearing level, intraoperative findings, and hearing and tinnitus handicap inventory scores were analyzed. RESULTS: Cochlear nerve integrity was achieved in 44% corresponding to preservation of preoperatively serviceable hearing in 47% and useful hearing in 21%. Main prognostic factors of hearing preservation were grade/size of tumor, preoperative hearing level, intraoperative neuromonitoring, tumor consistency, and adhesion to neurovascular structures. Microsurgery led to elimination of tinnitus in 66% but also new-onset of the symptom in 14% of cases. Preservation of useful hearing and neurectomy of the eighth cranial nerve were main prognostic factors of tinnitus elimination. Preservation of cochlear nerve but loss of preoperative hearing emerged as the main factor for tinnitus persistence and new onset tinnitus. Decrease of THI scores was observed postoperatively. CONCLUSIONS: Our results underscore the importance of proper pre- and intraoperative decision making about attempt at hearing preservation versus potential for tinnitus elimination/risk of new onset of tinnitus.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie škodlivé účinky   MeSH
• nervus cochlearis chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sluch fyziologie   MeSH
• tinnitus etiologie   MeSH
• vestibulární schwannom chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH