Recurrent aphthous stomatitis Dotaz Zobrazit nápovědu
Recidivující afty jsou nejčastějším chronickým onemocněním ústní sliznice, postihující až 25 % populace. Diagnostika je založena na typickém klinickém vzhledu postižení, ale přesná etiologie a patogeneze onemocnění zůstává nejasná. Léčba spočívá v identifikaci a sledování možných predisponujících faktorů. K dispozici je široká nabídka lokálních přípravků, antiseptik, protizánětlivých léků a kortikosteroidů. Systémová léčba je indikována u pacientů s přetrvávajícím a závažným postižením, což je u dětí vzácné. Tato práce nabízí přehled současných poznatků v etiologii, patogenezi a léčbě recidivujících aft u dětské populace využitelných v denní praxi praktických lékařů pro děti a dorost.
Recurrent aphthous stomatitis (RAS) is the most common chronic oral mucosal lesion affecting up to 25% of population. The diagnosis is based on well-defined clinical characteristics but the precise aetiology and pathogenesis remains unclear. The treatment of RAS should be based on identification and control of possible predisposing factors. A wide range of topical medicaments is available as antiseptics, anti-inflammatory drugs and corticosteroids. The systemic treatment is indicated in patients with continuous and aggressive manifestation, what is extremely rare in children. The present article provides a review of the current concept and knowledge of the aetiology, pathogenesis, and management of RAS in paediatric population.
APMIS ; Supplementum Vol. 101. 37
[1st ed.] 37 s. : lit. ; 27 cm
- Konspekt
- Stomatologie
- NLK Obory
- zubní lékařství
Autoři popisují kazuistiku dívky s podezřením na syndrom periodické horečky PFAPA syndrom. Syndromy periodických horeček se pravděpodobně vyskytují častěji, než je diagnostikováno. PFAPA syndrom je charakterizován periodicky se opakujícími horečnatými stavy s projevy aftózní stomatitidy, faryngitidy, lymfadenopatie většinou krční. Dítě je v mezidobí zcela zdrávo, jeho vývoj není narušený. Podání antibiotik je bez efektu, ale podání kortikoidů zastaví horečnatou ataku. Příčina není známá, uvažuje se o imunitní dysregulaci i o infekční etiologii.
The authors describe case report of a girl with the suspicion of the periodic fever syndrome. Syndrome of periodic fever occur more often than it is thought. PFAPA syndrome is characterized by periodicity of febrile episodes, aphthous stomatitis, pharyngitis and almost cervical lymphadenopathy. The child is healthy between the episodes, it exhibits normal growth. Administration of antibiotics has no effect, but corticosteroids can stop the febrile episode. The cause is unknown, the immune dysregulation or infectious disease are discussed.
- MeSH
- aftózní stomatitida diagnóza etiologie MeSH
- dítě MeSH
- familiární středomořská horečka diagnóza etiologie MeSH
- faryngitida diagnóza etiologie MeSH
- horečka diagnóza etiologie MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování MeSH
- klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje MeSH
- lymfadenitida diagnóza etiologie MeSH
- neutropenie diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- valacyklovir,
- MeSH
- acyklovir analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- aftózní stomatitida * diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- gama-globuliny terapeutické užití MeSH
- imunoglobulin G * imunologie MeSH
- injekce intramuskulární MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- valin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
S cílem přispět k problematice etiologie onemocnění recidivujícími aftami bylo provedeno imunologické vyšetření 10 pacientů s diagnózou stomatitis aphtosa minor, které bylo doplněno vyšetřením galvanických jevů v ústní dutině. Byly zjišťovány sérové hladiny IgA, hladiny sekrečního IgA ve slinách, hladiny složek komplementu v séru a tvorba IFN-g a IL-4 v supernatantech tkáňových kultur lymfocytů. Výsledky byly porovnány s hodnotami kontrolního souboru tvořeného 16 zdravými dobrovolníky odpovídajícího věku. U pacientů s recidivujícími aftami v akutním stadiu byly zjištěny nižší sérové hladiny IgA a naopak vyšší hladiny sekrečního IgA ve slinách. Byly zjištěny též nízké hladiny C3 a C4 složek komplementu. Tyto složky komplementu byly nejpravděpodobněji spotřebovávány na tvorbu imunokomplexů, jak klasic- kou, tak alternativní cestou. Výsledky tvorby IFN-g a IL-4 napovídají, že největší podíl Th2 klonů byl vyhodnocen u pacientů v akutním stadiu onemocnění. V období remise pak dochází k postupnému zvyšování počtu Th1 klonů. U zdravých jedinců byla převaha Th1 klonů nejvýraznější. Svědčí to o skutečnosti, že onemocnění recidivujícími aftami je pravděpodobně geneticky podmíněné s vrozeným typem regulace imunitní reakce s tím, že recidivy akutních exacerbací mohou být vyvolávány různými faktory, které způsobí zvýšení počtu Th2 na úkor Th1 klonů. Na základě našich výsledků se domníváme, že je vhodné mezi spouštěcí mechanismy akutní exacerbace zařadit i galvanické jevy, které mohou negativně ovlivnit jak vznik aftózních lézí, tak průběh jejích hojení. Proto doporučujeme měřit u nemocných galvanické proudy a napětí v ústech a jako možný terapeutický prostředek odstranit jejich příčiny.
With the objective to contribute to the problem of etiology of diseases with recurrent oral ulcers the authors made an immunological examination of 10 patients with the diagnosis of stomatitis aphthosa minor which was supplemented by examination of galvanic phenomena in the oral cavity. The authors assessed serum IgA levels, levels of secretory IgA in saliva, levels of complement serum components and the formation of IFN-g and IL-4 in supernatants of lymphocyte tissue cultures. The results were compared with values of a control group of 16 healthy volunteers of corresponding age. In patients with recurrent aphtous ulcer in the acute stage lower serum IgA levels were found and higher levels of secretory IgA in saliva. The authors found also low levels of C3 and C4 components of complement. These complement components were most probably used for the formation of immune complexes, by the classical as well as alternative pathway. The results of IFN-g and IL-4 formation suggest that the greatest amount of Th2 clones was found in patients in the acute stage of the disease. During the remission period a gradual increase of the number of Th1 clones occurs. This is evidence of the fact that recurrent aphtae ulcer are probably genetically conditioned with a congenital type of regulation of the immune reaction, and relapses of acute exacerbations may be caused by various factors which cause an increased number of Th2 at the expense of Th1 clones. Based on our results we assume that it is useful to include among triggering mechanisms of acute exacerbation also galvanic phenomena which may have an negative impact on the development of aphthous lesions as well as on the process of their healing. We recommend therefore t o assess in patients galvanic currents and the strain in the mouth and to eliminate as a possible therapeutic tool their causes.
Jedná se o chronické onemocnění sliznice dutiny ústní charakterizované opakovanou tvorbou bělavých, bolestivých ulcerací. Onemocnění je diagnostikováno na základě průběhu a klinického nálezu. V terapii převládá léčba symptomatická, mírnící subjektivní obtíže postiženého dítěte.
It is chronic disease of oral mucosa characterized by recurrent formation of whitish, painful ulcerations. The diagnosis is based on clinical appearance. The treatment is symptomatic, relieving the painful troubles of the child.
Předmět sdělení: Recidivující aftózní stomatitida (RAS) je jedním z nejčastějších onemocnění sliznice dutiny ústní, které se projevuje tvorbou bolestivých erozí až ulcerací. Diagnostika RAS je založena na anamnestických údajích a klinickém vzhledu lézí; neexistují žádné laboratorní testy k potvrzení diagnózy. Léčba tohoto onemocnění je pouze symptomatická a málo efektivní. Etiopatogeneze RAS dosud není známa, v literatuře je ale popsána řada rizikových faktorů, které ke vzniku a rozvoji onemocnění mohou přispívat. Kromě lokálního traumatu, potravinových alergenů, mikrobiální dysbiózy, infekčních agens, nutričních faktorů (deficitu vitaminu B12, železa a kyseliny listové), stresu a hormonálních změn, hraje roli i imunologický profil pacienta a také genetické predispozice jedince k této multifaktoriální chorobě. Vliv dědičnosti na vznik, resp. rozvoj onemocnění byl již dříve potvrzen studiemi dvojčat a rodin. Aktuálně jsou publikovány genetické asociační studie zabývající se variabilitou vybraných genů u pacientů s RAS ve srovnání se zdravými kontrolami (tzv. studie kontrol a případů) v různých populacích. Za kandidátní jsou považovány zejména ty geny, které souvisejí s funkcí imunitního systému, s reakcí organismu na oxidační stres, s metabolismem tkání sliznic, vitaminů a minerálních látek. Cílem těchto analýz bylo nalezení rizikových nebo naopak protektivních variant, a to v genech interleukinů-1 (IL) a antagonisty jejich receptoru (IL-1RN), IL-4, IL-6, IL-10, tumor nekrotizujícího faktoru α (TNFα), NOD-like receptoru 3 (NLRP3), Toll-like receptoru 4 (TLR4), E- a L-selektinů (SEL), angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), v genu pro středomořskou horečku (MEFV), serotoninový transportér (SLC6A4), matrix metaloproteinázu 9 (MMP9), metylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR) a syntázu oxidu dusnatého 2 (NOS2), které mohou v kontextu dalších faktorů ovlivňovat náchylnost jedince k rozvoji onemocnění. Závěr: V předloženém přehledovém článku jsou shrnuty a diskutovány závěry těchto genetických asociačních studií. Je pravděpodobné, že výzkum RAS na molekulární úrovni by mohl vést k alespoň částečnému pochopení etiopatogeneze tohoto onemocnění, a tím ke zlepšení prevence, diagnostiky a léčby postižených pacientů.
Background: Recurrent aphthous stomatitis (RAS), one of the most common diseases of the oral mucosa, is characterized by the formation of painful oral erosions or even ulcers. RAS diagnosis is based on anamnestical data and appearance of lesions; no laboratory tests to confirm the diagnosis are available. Treatment of this condition is only symptomatic and less effective. The disease etiopathogenesis is unknown, but risk factors associated with the origin and development of the disease have been described in the literature. Besides local trauma, food allergens, oral microbial dysbiosis, infectious agents, nutritious factors (deficiency of B12 vitamin, iron, and folic acid), stress and hormonal changes, the immunological profile of the patient and his/her genetic predispositions to this multifactorial disease play a role. The effect of heredity on the disease origin and development was previously confirmed by studies of twins and families. Genetic variability of the selected genes in patients with RAS compared with healthy controls (case-control study) conducted in different populations have been published. The main candidates for RAS are the genes associated with the immune system, response of the organism to oxidative stress, metabolism of mucosal tissues, vitamins, and minerals. The aim of these studies was to find risk, or on the contrary protective, gene variants in the interleukin-1 (IL) and its receptor antagonist (IL-1RN), IL-4, IL-6, IL-10, tumor necrosis factor alpha (TNFalpha), NOD-like receptor 3 (NLRP3), Toll-like receptor 4 (TLR4), E- and L-selectin (SEL), angiotensin converting enzym (ACE), gene for Mediterranean fever (MEFV), serotonin transporter (SLC6A4), matrix metalloproteinase 9 (MMP9), methylenetetrahydrofolate reductase (MTHFR) and nitric oxide syntase 2 (NOS2), which may together with other factors influence the individual susceptibility to the disease development. In the present review, we summarize and discuss findings of genetic association studies. Conclusion: We assume that further research into RAS on the molecular level may lead to better understanding of this disease etiopathogenesis and improve prevention, diagnosis and treatment of the affected patients.
- MeSH
- aftózní stomatitida * diagnóza etiologie genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genetické asociační studie MeSH
- geny MeSH
- lidé MeSH
- mezibuněčné signální peptidy a proteiny MeSH
- molekuly buněčné adheze MeSH
- nemoci úst MeSH
- oxidační stres MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ústní sliznice patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
