Reproductive failure
Dotaz
Zobrazit nápovědu
485 s. : il.
- MeSH
- amenorea etiologie komplikace terapie MeSH
- anovulace etiologie terapie MeSH
- folikulární atrézie fyziologie genetika MeSH
- hypogonadismus etiologie genetika patofyziologie MeSH
- infertilita etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- primární ovariální insuficience diagnóza komplikace terapie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- habituální potrat MeSH
- infertilita genetika MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Ve stručném přehledu jsou shrnuty dosavadní poznatky o vlivu kofeinu na reprodukci člověka. Existují doklady o tom, že konzumace kávy a ostatních kofeinových nápojů souvisí s vyšší prevalencí neplodnosti mužů i žen, spontánních abortů a intrauterinní retardace růstu. Často byl nalezen vztah mezi dávkou a účinkem. Naopak nebyl nalezen vztah k výskytu vrozených vývojových vad a předčasných porodů. Současné poznatky by měly být důvodem k varování párů plánujících těhotenství a těhotných žen před konzumací více než 2 šálků kávy denně.
In a brief review the author summarizes hitherto assembled knowledge on the effect of caffeine on human reproduction. There is evidence that consumption of coffee and other caffeine containing beverages is associated a higher prevalence of infertility in men and women, a higher rate of spontaneous abortions and intrauterine growth retardation. Frequently no relationship was found betwen the prevalence of inborn malformations and premature deliveries. Contemporary knowledge should be a waring to couples planning pregnancy and to pregnant women against coffee consuption of more than two cups a day.
- MeSH
- dospělí MeSH
- indukovaný potrat MeSH
- infertilita MeSH
- káva MeSH
- kofein metabolismus škodlivé účinky MeSH
- kouření MeSH
- látky působící na reprodukci MeSH
- lidé MeSH
- růstová retardace plodu MeSH
- samovolný potrat MeSH
- těhotenství MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
XIV, 338 s. : il. ; 24 cm
Issues in biomedical ethics
1st publ. xxvii, 554 s. : tab. ; 24 cm
- MeSH
- bioetika MeSH
- domácí násilí MeSH
- indukovaný potrat MeSH
- lidská práva MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- reprodukční lékařství etika zákonodárství a právo MeSH
- rozvojové země MeSH
- zdraví žen MeSH
- zdravotní politika MeSH
- ženská práva MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Etika. Morální filozofie
- NLK Obory
- reprodukční lékařství
- lidská práva
Antiphospholipid antibodies (aPLs) are characterized as heterogeneous and nonspecific autoantibodies directed against cardiolipin, ph-serine, ph-inositol, ph-acid, ph-glycerol, ph-choline, annexin V, and co-actor Beta2-glycoprotein I. aPLs occur during various autoimmune diseases, infectious diseases, neurological and kidney diseases, transplant loss, metabolic diseases, and drug abuse. They are also found in connection with reproductive failure. Antiphospholipid syndrome (primary or secondary) has to be treated according to the type and levels of aPLs as well as clinical symptoms (such as repeated pregnancy loss, preeclampsia, repeated missed abortions, unexplained hypertension, repeated delivery of hypotrophic fetuses) by a team of clinicians such as rheumatologists, reproductive immunologists, hematologists, and obstetricians. Based on clinical experience a low dose of heparin/fraxiparine or a low dose of aspirin and corticosteroids is used. This chapter contains up-to-date information about the clinical and laboratory significance of the antiphospholipid syndrome.
Heterochromatin variants are commonly found during cytogenetic examinations, and chromosomes 1, 9, 16 and Y are commonly involved in these variations. These variants are believed to be clinically insignificant variations in human karyotypes. Nevertheless, reproductive failure has been frequently discussed as possibly being associated with these variants. Various authors have reported a significantly elevated incidence of these variants in individuals with idiopathic reproductive failure compared with individuals with no such history. This study compared the incidence of heterochromatin variants in individuals with idiopathic reproductive failure (n=1036) with that of a control group of healthy fetuses (n=995) indicated for prenatal karyotype examination solely based on the advanced ages of their mothers. The heterochromatin variants occurred more frequently in the reproductive failure group than in the controls (P=0.006). Regarding individual chromosomes, chromosome 9 variants were most frequently found in the study and control groups, and they also occurred more frequently in the reproductive failure group. The most significant difference between the study and control groups was found for the 9qh+ variant (P=0.026), and although the results are statistically significant, the cause of this phenomenon remains unknown.
Chromozomové aberace jsou častou příčinou časných reprodukčních ztrát. Možnou přítomnost chromozomové aberace je možné ověřit cytogenetickým vyšetřením tkáně potraceného plodu. V rámci naší studie na Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jsme analyzovali vzorek tkáně u 233 případů časných spontánních či zamlklých potratů. Ve 212 případech byla kultivace úspěšná a celkem v 52 případech (24,5 %) byla zachycena chromozomová aberace – nejčastěji trizomie chromozomu 21, monozomie chromozomu X, triploidie a trizomie chromozomů 16 a 22. Celková četnost chromozomových aberací byla v našem souboru spíše nižší oproti obdobným studiím. I s ohledem na další ukazatele předpokládáme, že by příčinou mohla být kontaminace některých vzorků mateřskými buňkami, což ale nelze u rutinního cytogenetického vyšetření předem vyloučit. Dále jsme v rámci studie potvrdili vyšší četnost chromozomových aberací v případech s vyšším věkem matky a dále pak častější zastoupení chromozomových aberací v případech potratu ve vyšších týdnech těhotenství. Tyto nálezy byly statisticky významné.
Chromosomal aberrations are common cause of early miscarriage. Possible presence of chromosomal aberration may be assessed by cytogenetic examination of the aborted fetus tissue. In our study from the Institute of Biology and Medical Genetics of the First Faculty of Medicine of Charles University and General University Hospital in Prague we analysed tissue sample from 233 early spontaneous or missed abortions. In 212 cases the cultivation process was successful. Among those – we identified 52 cases with chromosomal aberration (24,5 %). Most common aberrations were – trisomy 21, monosomy X, triploidy and trisomies of chromosomes 16 and 22. Our overall incidence of aberrations was lower – compared to similar studies. According to other indicators we suppose that this may be caused by the higher incidence of maternal cells contamination – but this phenomenon cannot be completely excluded while using classical karyotyping. We also confirmed higher incidence of chromosomal aberrations in the miscarriage cases in elder mothers and furthermore we found higher incidence of aberrations in cases from higher gestation weeks. Both trends were statistically significant.
- Klíčová slova
- reprodukční ztráty,
- MeSH
- chromozomální aberace * embryologie klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- cytogenetické vyšetření statistika a číselné údaje MeSH
- genetická zdatnost MeSH
- karyotypizace statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- potracený plod abnormality cytologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozmnožování genetika MeSH
- samovolný potrat epidemiologie etiologie MeSH
- těhotenství MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
