Transformation
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Výchozí matricí obecně známé první etapy transfonnace B lymfocylů je vrslva malých cenlrocytoidních blastů spodiny zárodečných center lymfatických tkání. Je pod vlivem lymfatické antigenni stimulace a je regulována síťovitě rozloženými T4 lymfocyty folikulárních center. Transformované buňky proudí z bazální matrice zárodečných center proti proudu antigenů do hluboké malobuněčné vrstvy plášťové zóny v kapsulární oblasti. Tato malobuněčná vrstva spodiny pláště je tedy první replikou a východiskem druhé etapy transformace. Při ní se její malé centrocytoidní buňky kvalitativně mění v převažující monocytoidní buňky. Jsou antigenně stimulovány krevní cestou a jsou pod vhvem přilehlé T8 zóny. Hlavní proud transformovaných buněk druhé etapy se protlačuje v souběžných řadách pláštěm folikulu až pod jeho bazální úsek, kde opět převládne malobuněčný matrixoidní typ. Třeti etapa transformace navazuje na tuto matrixoidní vrstvu a zřejmě pokračuje dřeňovým směrem; je konečná a vede k zadaným krevním lymfocytům a plazmocytům provazců dřeně. Topicky i funkčně navazuje na T4 parakortikální uzlíky, které jsou pod vlivem přímé periferně lymfatické stimulace. Při jiné vhodné antigenni stimulaci se z hlavního proudu transformace odštěpují efektorové buňky místního významu. V etapě zárodečných center to jsou lymfoplazmocytoidní buňky, v plášťové etapě to jsou imunocyty a klarocelulámí buňky. Mezi jednotlivými etapami existuje zpětně vazební útlumová hiearchie a možnost hyperplazie. Schéma je užitečným vodítkem pro chápání poměrů při hyperplastických a nádorových situacích, při kterých se zpravidla mísí jen buňky stejné transformační etapy, které navíc zachovávají i své příznačné vztahy.
The transformation of B lymphocytes in lymph nodes proceeds from the specialized small (centrocytoid) blast cell of the lymphatic tissue germinal centre base. It runs three subsequent steps. The transformation stream of lymphocytes of the first step is derived from the basal matrix of germinal centres and is aimed towards its replica in the mantle zone. Therein the transformed cells are supplemented and qualitatively altered towards the prevailing monocytic cells of second step. The monocytoid cells are squeezed through the mantle zone under the basal part of the germinal centres. The third step continues in the terminal medullary direction, functionally linking up to the'T4 paracortical nodules. A hierarchic feedback mechanism operates between individual steps, but partial hyperplasia of one step is possible. Under adequate antigenic stimulation, effector cells of local significance are derived from the main stream of mcompletely transformed cells. During the first step (germinal centres) it is the lymphoplasmacytoid cells, whereas immunocytes and autoaggressive clear cells are produced during the second (mantle zone) step. The third (medullary) step as the final one results in the development of committed blood lymphocytes and plasmacytes. Transformation depends on local structural conditions, but immediate generic relations arc not always present. The theory may be useful for the understanding of hyperplastic and neoplastic conditions usually comprising mixtures of cells belonging to one transformation step.
Transformující růstový faktor (TGF-beta) je cytokin, který se uplatňuje v četných biologických situacích provázejících zejména různá chronická onemocnění včetně chronické rejekce orgánových transplantátů. Jeho produkce je řízena geneticky a polymorfizmus genu pro TGF-beta individuálně předurčuje úroveň této produkce. TGF-beta je vytvářen četnými normálními buňkami, zejména krevními i orgánovými. Kromě toho, že kontroluje proliferaci a diferenciaci buněk, je jedním z hlavních účinků TGF-beta stimulace fibrogeneze. Profibrogenní účinnost se uplatňuje fyziologicky např. u hojení ran, ale i v celé řadě chorobných stavů, jako je diabetická nefropatie, plicní fibrózy, postiradiační fibrózy nebo chronické glomerulonefritidy. U příjemců transplantovaných ledvin TGF-beta podporuje stimulací fibrogeneze rozvoj chronické rejekční nefropatie.
Transformation growth factor (TGF-beta) is a cytokine, which takes part in many clinical conditions linked to different chronic disease states. Its production is regulated by genes and polymorphism of TGF-beta gene individually predetermines levels of its production. TGF-beta is produced by a number of normal, predominately haemopoietic and tissue cells. Moreover, it controls cell proliferation and differentiation, and namely it stimulates fibrogenesis. Profibrogenic efficacy plays a physiological role in wound healing and it is implicated in a spectrum of disease states, such as diabetic nephropathy, chronic glomerulonepthritis, lung fibrosis, or postirradiation fibrosis. In kidney transplant recipients, TGF-beta has been suggested to be involved in the chronic rejection pathogenesis by enhancing fibrogenesis.
- MeSH
- cyklosporin škodlivé účinky toxicita MeSH
- fibrin biosyntéza MeSH
- fibróza etiologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- glomerulonefritida etiologie MeSH
- lidé MeSH
- losartan terapeutické užití MeSH
- rejekce štěpu etiologie MeSH
- transformující růstový faktor beta fyziologie genetika škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- karcinom patologie MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- nádory štítné žlázy patologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Je popsán vznik nízce diferencovaného ekrinního karcinomu ze spiradenomu u 60 lete pacientky. Měla mnohotný výskyt ekrinních spiradenomu a během 20 let jí bylo excidováno několik desítek klasických i méně obvyklých forem, např. tzv. obrovské vaskulámí spiradenomy. Nádory se lokalizovaly ponejvíce na kůži zad, hrudníku a krku. 12 měsíců po vzniku karcinomu pacientka zemřela pro rozsáhlé postižení kůže a generahzaci do páteře a do jater. Histologický měl karcinom sohdně trabekulámí, místy naznačené papilámí stavbu. Buňky měly objemná jádra s nápadnými jadérky. Byla pozorována juxtapozice spiradenomu a karcinomu i přímá transformace Spiradenomu V karcinom. Imunohistologicky byl karcinom pozitivní na S100 protein, slabě pozitivní na CEA, fokálně pozitivní na cytokeratiny 7 a 18, negativní na cytokeratin 14. Elektronmikroskopicky vtvářely nádorové elementy nepravidelná intercelulámí lumina opatřená nečetnými mikroklky a postrádaly specifické struktury charakteristické pro ekrinní žlázovou nebo duktální diferenciaci.
Development of a poorly differentiated eccrine carcinoma was observed in a 6-year-old woman. She had been operated on many times during 20 years for some tens of classical as well as less usual forms of eccrine spiradenomas, e.g. giant vascular spiradenomas. They were mostly locaUzed in the skin of back, thorax and neck. The patient died of an extensive skin involvement and spine and liver secondaries 12 months after occurence of the carcinoma. The structure of carcinoma was trabecular and partly papillary, tumour cells had bulky nuclei and striking nucleoU. There was a juxtaposition of spiradenomas with carcinoma and direct transformation of spiradenoma into carcinoma was observed. Immunohistological positivity of carcinoma concerned S-100 protein, , slightly CEA, focally cytokeratin 7 and 18; cytokeratin 14 was negative. Ultrastructure of tumour cells showed irregular intercellular lumina wit some microvilli, but structures characteristical for eccrine glandular of ductal differentiation were lacking.
- MeSH
- komunitní lékařství MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrie organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Jugoslávie MeSH
