Účel přehledu: Odborníci na paliativní péči si stále více uvědomují přítomnost globální epidemie chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), udivující nárůst prevalence tohoto onemocnění a jeho závažný dopad na kvalitu života pacienta a na jeho funkční stav. Bohužel platí, že pacientům s CHOPN se předběžně plánované a paliativní péče dostává v menší míře než pacientům s jinými onemocněními, která mají podobnou prognózu. V tomto přehledu jsou zdůrazněny nedávno dosažené úspěchy v rozpoznávání překážek předběžného plánování péče a příležitosti pro zajištění účinnější a včasné paliativní péče. Nové poznatky: Pacienti s CHOPN vnímají jako nejhorší příznak z hlediska nepříznivého vlivu na funkční stav dušnost. Péče orientovaná na nemoc (disease directed care, disease oriented care) zajišťuje pouze částečnou úlevu od dušnosti; pacient postupně přestává reagovat na léčbu, co se týče dušnosti, a je nutné ho převést na paliativní péči. Integrace paliativní péče a léčebných postupů orientovaných na nemoc však ve všech stadiích CHOPN zlepšuje pohodu a funkční stav pacienta. V observačních studiích byla zaznamenána řada překážek bránících účinnému předběžnému plánování péče. Vzhledem k jedinečné „trajektorii“ CHOPN navrhují skupiny odborníků nové modely paliativní péče „šité na míru“ právě pro pacienty s tímto onemocněním. Souhrn: Pacientům s CHOPN prospívá lepší integrace paliativní péče specifické pro danou nemoc po celou dobu jejího trvání, tedy od stanovení diagnózy až do úmrtí nemocného. Platformou pro koordinaci integrované péče se může stát plicní rehabilitace. Poskytovatelé zdravotní péče budou stále více očekávat lepší koordinaci služeb pro pacienty s touto progresivní, zneschopňující a posléze smrtící nemocí.

Experts in palliative care have increasingly recognized the global epidemic of chronic obstructive pulmonary disease (COPD), its astonishing rise in prevalence, and its profound impact on patients' quality of life and functional capacity. Unfortunately, patients with COPD receive less advance care planning (ACP) and palliative care as compared with patients with other diseases with similar prognoses. This review highlights recent advances in identifying barriers to ACP and opportunities for providing more effective and timely palliative care. RECENT FINDINGS: Patients with COPD identify dyspnea as their most disabling symptom. Disease-directed care provides only partial relief from dyspnea, which eventually becomes refractory and requires transition to palliative care. Throughout all stages of COPD, however, integrating palliative care with disease-directed treatments improves patients' well being and functional capacities. Observational studies have identified multiple barriers to effective ACP. Because of the unique disease trajectory of COPD, professional groups have proposed new models for palliative care specifically tailored to COPD. SUMMARY: Patients with COPD benefit from better integration of palliative and disease-specific care throughout the course of their disease from diagnosis to death. Pulmonary rehabilitation may provide a platform for coordinating integrated care. Health agencies will increasingly expect better coordination of services for patients with this progressive, disabling, and eventually terminal disease

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc psychologie   terapie   MeSH
• komunikační bariéry MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• předběžné plánování péče MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• zlepšení kvality MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE: This paper explores the barriers which people with disabilities experience in accessing health care services in Malawi. METHODOLOGY: Fifty-two in-depth interviews were conducted with people with various types of disabilities. These interviews were conducted in four districts in Malawi: Blantyre and Phalombe in the Southern Region; Ntchisi in the Central Region, and Rumphi in the North. A team of trained research assistants conducted the interviews. RESULTS: The major challenges that people with disabilities experience include the cost of accessing health care, long distances to health facilities, lack of transport, hilly terrains and flooding of rivers during the rainy season, communication challenges with the health providers and poor attitude of health workers. Some of these challenges are not unique to people with disabilities, but constitute more of a problem among people with disabilities. CONCLUSION: There is a need to address these challenges through the expansion of the provision of assistive devices, implementing comprehensive outreach services targeting people with disabilities and strengthening the links between key component of access to quality health care. Attitudinal barriers and lack of resources remain major challenges. Implications for rehabilitation Though people with disabilities face challenges accessing health care world-wide, the challenges are greater in low-income countries. The current study in Malawi confirms this. Major challenges include costs of care, transport costs, and inaccessible facilities. Lack of health worker awareness and attitudinal barriers are major issues of concern. It is imperative, given this situation, that effort is spent in Malawi and similar contexts on dealing with issues of stigma and discrimination especially in the health care sector. It is also important to explore cost-effective ways of assisting people with disabilities accessing appropriate transport, which should be seen as part of the healthcare system. Though the cost of providing equitable care may be high in low-income contexts, this is a human right. Training and creating an accessible and disability-friendly service environment is a key priority.

• MeSH
• dospělí MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb normy   MeSH
• komunikační bariéry * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odhad potřeb MeSH
• postižení * psychologie   rehabilitace   MeSH
• postoj zdravotnického personálu * MeSH
• senioři MeSH
• zdravotnický personál psychologie   normy   MeSH
• zlepšení kvality MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Malawi MeSH

Téma paliativní péče v neonatologii je v poslední době velmi aktuální, přičemž správná implementace do praxe vyžaduje multidisciplinární úsilí, kdy jsou nezbytnou součástí týmu sestry. Pro studium problematiky byl proveden kvalitativní výzkum, který vedl k identifikaci bariér, které byly dále kategorizovány. Bylo zaznamenáno, že poskytování paliativní péče na neonatologii je pro sestry náročné v emocionálních aspektech, spolupráce a podpora rodičů umírajícího novorozence je složitá a podpora celého týmu není adekvátně zajištěna. Velmi důležitá je osobnost sestry, specifika její práce spočívají v zajištění optimálních podmínek a koordinaci péče.

The topic of palliative care in neonatology has been very topical recently, and proper implementation in practice requires a multidisciplinary effort, with nurses being an essential part of the team. Qualitative research was conducted to study the issue, which led to the identification of barriers that were further categorized. It was noted that providing palliative care in neonatology is challenging for nurses in emotional aspects, collaboration and support of parents of dying newborn is difficult and support of the whole team is not adequately provided. The personality of the nurse is very important; the specifics of her work consist in ensuring optimal conditions and coordination of care.

• MeSH
• lidé MeSH
• neonatologické sestry MeSH
• novorozenec MeSH
• paliativní péče * MeSH
• perinatální péče * MeSH
• perinatální smrt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

OBJECTIVE: As HIV/AIDS prevalence rises in Eastern Europe, assessment of local epidemics in the bordering Central European region, especially South Eastern Europe, is vital in order to meet treatment and prevention needs. Understanding current medical and social needs and barriers to care experienced by HIV-positive patients in these regions may provide insight into how to best respond to the local epidemics, increase patients' access to treatment, and reduce loss to follow-up. DESIGN: This study assesses the patient characteristics, barriers to care, and current medical and social needs of HIV-positive patients in Albania. Semi-structured interviews were used in this cross-sectional study. METHODS: We interviewed 79 of 85 patients (93% response rate) followed at the University Hospital Center of Tirana (UHCT) HIV/AIDS Ambulatory Clinic, which represented the majority of patients under HIV care in Albania during 2009. RESULTS: The local HIV epidemic seems to be comprised mainly of heterosexual men who have spent an average of 3.6 years abroad. The vast majority of patients under care at UHCT HIV/AIDS Ambulatory Clinic had experienced barriers to care associated with social stigma (97.4%), lack of knowledge of HIV medical care (76.6%), and medical provider's lack of knowledge of HIV (70.9%). Social needs of the patients were also overwhelmingly unmet (90.0-95.7%). CONCLUSIONS: In addressing HIV/AIDS in Albania, it will be crucial to educate the healthcare sector in ways to identify and address barriers to care and current medical and social needs of HIV-positive patients.

• MeSH
• disparity zdravotní péče MeSH
• dospělí MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• financování organizované MeSH
• HIV séropozitivita epidemiologie   přenos   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odhad potřeb MeSH
• průřezové studie MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři MeSH
• společenské stigma MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• zdravotnický personál normy   výchova   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Albánie MeSH

Úvod: Fragmentace v oblasti zdravotní a sociální péče vyžaduje cílenou koordinaci mezi různými poskytovateli a aktéry proto, aby bylo dosaženo kontinuity péče, která reflektuje potřeby pacientů, zejména pak těch s komplexními potřebami. Téměř dvě dekády trvající snahy vyřešit problémy spojené s fragmentací péče a špatnými zkušenostmi pacientů v ČR nevedly zatím k podstatnějším systémovým změnám v poskytování péče. Cílem výzkumu bylo identifikovat postoje klíčových aktérů k integrované péči (dále jen IP), bariéry a příležitosti bránící/podporující efektivní integraci zdravotní a sociální péče v ČR. Metoda: Výzkum byl postaven na smíšeném výzkumném designu. Na rešerši literatury vztahující se k tématu integrace/ koordinace péče z let 2000 až 2016 navázaly polostrukturované hloubkové rozhovory s klíčovými aktéry zdravotní a sociální politiky, doplněné o rozhovory s příjemci péče (pacient/pečující). Pro hodnocení postojů aktérů k různým atributům integrované péče, jejich důležitosti a stupni rozvoje v ČR byla použita typologie P. Valentijn a kol. (6). Výsledky: Koncept IP není v ČR zatím etablován. Nejvíce výroků (ať již jako bariér či motivací) se týkalo financí (130), změny (96), (ne)schopnosti spolupracovat (94), komunikace (86), participace (85), ochoty daný problém řešit (64), "resortismu" (47), zdravotních pojištoven (45). Aspekty IP, které čeští aktéři považují za nejdůležitějši a nejvíce rozvinuté v ČR, jsou: důvěra (9,2/4,9), komplexní hodnocení potřeb (9,1/4,1), spolupráce v týmu v rámci jednoho poskytovatele (8,6/4,7). Za nejméně rozvinuté atributy IP v ČR jsou považovány: jednotná zdravotní a sociální strategie a financování (1,8; 1,6), financování koordinace péče (2,0), podpora nových modelů péče, management změny, vizionářské vedení, sdílení informací a využití ICT pro komunikaci mezi aktéry (2,5–2,9). Závěr: Oddělený systém financování/ legislativy ve zdravotnictví a sociální péči je uváděn jako hlavní překážka integrace zdravotní a sociální péče. Za největší bariéry byly nicméně považovány neschopnost komunikace, spolupráce a strach ze změny, stejně jako rezortní způsob myšlení a kultura, absence vizí a partikulární zájmy aktérů, které znemožňují konsensus na systémové úrovni. I přes tyto bariéry je lepší koordinace péče možná, existují pozitivní příklady s integrací péče na lokální/regionální úrovni, které jsou dávány do spojitosti s proaktivním přístupem a vůdčími schopnostmi místních aktérů.

Background: Fragmentation of health and social care systems requires intense coordination among various stakeholders in order to provide continuity of care that reflects the needs of patients, especially those with complex needs. Almost two decades of trials to address problems of care fragmentation and poor outcomes for patients by policy makers and professionals in the Czech Republic have not lead to any substantial change in the way how care is provided. The objective of this study was to identify the barriers and opportunities to effective integration of health and social care for patients with complex needs in the Czech Republic as perceived by key stakeholders. Methods: Mixed method research design was used. Literature review relating to topics of care integration/coordination from 2000 to 2016 was performed followed by 16 semi-structured interviews of key health and social care stakeholders that have been involved in the policymaking processes or have executive functions within the healthcare sector and 2 interviews with care recipients. The typology of P. Valentijn at al. was used to assess attitudes about 37 components of integrated care (IC) and their development in the Czech Republic. Results: Mind map shows the major topics dealt by stakeholders as financing (130), change (96), (in)ability to cooperate (94), communication (86), participation (85), willingness to solve the problem (64), "silo-mindsets (47), healthcare insurance (45). The attributes of IC considered most important and the most developed in CZ are: trust (9,2/4,9), assessment of complex needs (9,1/4,1), team cooperation within one provider (8,6/4,7). The least developed aspects of IC in CZ are considered: joint health and social care strategy and financing (1,8;1,6), financing for care coordination (2,0), support for new models of care, change management, visionary leadership, sharing of information and use of communication technologies (2,5-2,9). Conclusion: Separate systems of financing and legislation of healthcare and social care were considered to be the chief obstacle to effective health and social care integration. However, the main weakness of existing systems was poor communication, cooperation and fear of change among healthcare and social care stakeholders, silo-mindsets and particular interests that feed inability to reach a consensus on the macro level. However, positive experience (although limited) with care integration exists at the micro-meso level based on the proactive approach of local stakeholders.

• Klíčová slova
• bariéry, aspekty integrované/koordinované péče,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální péče * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Pacienti s pokročilými nádory trpí řadou tělesných symptomů a psychickým distresem, které negativně ovlivňují kvalitu života (quality of life – QOL). Paliativní péče je orientována na prevenci a léčbu utrpení a zlepšení QOL pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. V onkologii je tradičně vnímána jako léčba po ukončení protinádorové terapie. V posledních letech se stále více rozvíjí koncept časné integrace paliativní péče do standardní onkologické praxe. V literatuře existuje množství dat podporujících koncept současné aplikace paliativní a onkologické péče. Časná integrace paliativní péče prokázala benefit v oblasti QOL, nálady, symptomů, čerpání zdravotní péče a celkového přežití. V přehledovém článku shrnujeme publikovaná data o přínosu a úskalích časné integrace paliativní péče. Dále je zmíněn model obecné a specializované paliativní péče integrovaný do onkologické praxe, jejich rozdíly a konsekvence.

Patients with advanced cancer experience a significant number of physical symptoms and psychological distress, which worsen their quality of life (QOL). Palliative care is oriented to prevent and relieve suffering and promote QOL of patients with advanced cancer. In oncology, the role of palliative care is traditionally perceived to be the treatment after the antineoplastic therapy is finished. A concept of early integration of palliative care into standard oncology practice has been recently introduced. There is a lot of data supporting this concept of parallel application of both oncology care and palliative care. Early palliative care has been shown to provide benefits in QOL, mood, symptoms, health care utilization and survival. In this review, we summarize published data about benefits and difficulties of early palliative care. We also discuss the model of general and specialized palliative care integrated into oncological practice, their differences and consequences. Key words: palliative care – supportive care – oncology – advanced cancer– survival – quality of life The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 3. 9. 2014 Accepted: 14. 3. 2015

• Klíčová slova
• podpůrná péče, paliativní specialista, pokročilé nádory,
• MeSH
• integrované poskytování zdravotní péče * MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života MeSH
• lékařská onkologie MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nádory psychologie   terapie   MeSH
• paliativní péče * klasifikace   organizace a řízení   trendy   MeSH
• role lékaře MeSH
• týmová péče o pacienty * MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• hepatitida C terapie   MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• infekční lékařství
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

Based on research findings on the experience of homeless people living in shelters with the use of health care services, this article shows how oppression can negatively affect the access of the homeless to health care. The acquired data shows that oppression associated with the status of a shelter user creates barriers to health care access - and not only in terms of financial barriers. In their narratives, the communication partners verbalized the oppression by doctors, other health care staff and patients. The aim of this paper is, on the basis of partial data from research, to discuss the possibilities of using anti-oppressive social work as a way to reduce the barriers to access to health care services in a given target group. The output of our article consists of proposed implications for social work practice.

• MeSH
• lidé bez domova * MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• sociální práce * metody   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The aim of this study is to identify potential facilitators and barriers for health care professionals to undertake selective prevention of cardiometabolic diseases (CMD) in primary health care. We developed a search string for Medline, Embase, Cinahl and PubMed. We also screened reference lists of relevant articles to retain barriers and facilitators for prevention of CMD. We found 19 qualitative studies, 7 quantitative studies and 2 mixed qualitative and quantitative studies. In terms of five overarching categories, the most frequently reported barriers and facilitators were as follows: Structural (barriers: time restraints, ineffective counselling and interventions, insufficient reimbursement and problems with guidelines; facilitators: feasible and effective counselling and interventions, sufficient assistance and support, adequate referral, and identification of obstacles), Organizational (barriers: general organizational problems, role of practice, insufficient IT support, communication problems within health teams and lack of support services, role of staff, lack of suitable appointment times; facilitators: structured practice, IT support, flexibility of counselling, sufficient logistic/practical support and cooperation with allied health staff/community resources, responsibility to offer and importance of prevention), Professional (barriers: insufficient counselling skills, lack of knowledge and of experience; facilitators: sufficient training, effective in motivating patients), Patient-related factors (barriers: low adherence, causes problems for patients; facilitators: strong GP-patient relationship, appreciation from patients), and Attitudinal (barriers: negative attitudes to prevention; facilitators: positive attitudes of importance of prevention). We identified several frequently reported barriers and facilitators for prevention of CMD, which may be used in designing future implementation and intervention studies.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci prevence a kontrola   MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• primární zdravotní péče * MeSH
• služby preventivní péče metody   MeSH
• zdravotnický personál * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• systematický přehled MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kyselina listová MeSH
• lidé MeSH
• malformace nervového systému prevence a kontrola   MeSH
• plod abnormality   MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH
• Geografické názvy
• Spojené království MeSH