Transplantace ledvin ze zemřelých dárců je rutinní léčbou selhání ledvin. Akutní selhání štěpu nebo časná rejekce po transplantaci je zřejmě způsobena mnoha faktory, mezi které patří i vlastnosti dárce kadaverózního orgánu. V studii se zaměřujeme zejména na kadaverózní dárce orgánů a možný vliv jejich terapie na prognózu štěpu. V předkládané studii bylo vyšetřeno 33 dárců kadaverózní ledviny, 15 dárců se smrtí mozku netraumatické etiologie (D1) a dárci se smrtí mozku v důsledku kraniocerebrálního poranění bez podávaných krevních transfuzí (n = 10, D2) nebo s prováděnými krevními převody (n = 8, D3). S vědomím významného omezení, které je dáno počtem dárců v jednotlivých skupinách, je možné konstatovat vyšší počet akutních rejekcí štěpu rezistentních na kortikoidy od netraumatických dárců orgánů a od dárců s prováděnými převody krve.

Kidney transplantation from brain dead donors has become a routine treatment for renal failure. Acute graft failure or early rejection after transplantation is multifactorial process; the characteristics of cadaveric donor is one of the features. Our study evaluated brain dead donors and possible effect of their therapy on the graft survival prognosis. In our study we evaluated thirty-three brain dead donors of cadaveric kidney. Fifteen donors had a brain death following non-traumatic injury (D1), ten patients suffered brain death after craniocerebral injury and were not transfused (D2), eight brain dead patients after craniocerebral injury were transfused (D3). Considering limitations of the study based on the small number of donors in the groups, we can conclude that there is a higher rate of acute graft rejections resistant to corticosteroids harvested from non-traumatic brain dead donors and from donors being transfused.

• MeSH
• anemie komplikace   MeSH
• cytokiny imunologie   krev   MeSH
• dárci tkání fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• imunitní systém cytologie   imunologie   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• převod jednotlivých krevních složek škodlivé účinky   MeSH
• rejekce štěpu fyziologie   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

CÍL: Cílem této studie bylo zhodnotit rizika spojená s léčbou nestabilních zlomenin distálního radia Mi - kronailem. Na kadaverech bylo hodnoceno riziko penetrace distálních zamykatelných šroubů do ra - diokarpálního skloubení nebo jejích umístění pro - ximálně od subchondrální kosti a riziko jejích pro - niknutí do dorzální nebo volární plochy distálního radia. MATERIÁL A METODIKA: Mikronail byl aplikován 40 kadaverózních distálních radií. Kortikální okno pro vstup Mikronailu bylo umístěno v třech různých lo - kalitách: v I. extenzorovém kompartmentu, mezi I. a II. extenzorovým kompartmentem a ve II. exten - zorovém kompartmentu. Kortikální okno bylo pro - vedeno také na třech různých vzdálenostech od hrotu processus styloideus radii (0,5, 1,0 a 1,5 cm). Šrouby byly umístěny v různých úhlech rotace Mik - ronailu. VÝSLEDKY: Optimální poloha pro kožní incizi je 0,5 cm proximálně od hrotu processus styloideus radii, na dorzální třetině výšky distálního radia, v délce 2,0 cm proximálním směrem. Kortikální okno pro vložení Mikronail ™ je 1,0 cm proximál - ně od hrotu processus styloideus radii mezi I. a II. extenzorovým kompartmentem s jeho zaváděním v 0° rotaci v transverzální rovině. V této poloze jsou rizika jeho použití nejmenší. ZÁVĚR: Léčba zlomenin distálního radia nitrodře - ňovou fixací Mikronailem je miniinvazivním chirur - gickým řešení. Použitím správné operační techniky a správný výběr pacientů vede k úspěšným výsled - kům s minimální kloubní nebo kortikální penetra - cí šroubů a s minimálním rizikem poškození či po - dráždění měkkých tkání.

OBJECTIVE: The purpose of the study was to esti - mate the range of risks related to the treatment of unstable fractures of distal radius with Micronail™. In this study were evaluated, on cadavers, the inci - dence of penetration of distal locking screws into the radiocarpal joint or their displacement proxi - mally from subchondral bone; and the incidence of their penetration into the dorsal or volar surface of radius. MATERIAL AND METHODS: The Micronail was pla - ced in 40 cadaver distal radii. Cortical window for Micronail insertion was made in different locations: in I. extensor compartment, between I. and II. exten - sor compartments and in II. extensor compartment. Cortical window was made also in three different distances from the tip of radial styloid (0.5, 1.0 and 1.5 cm). The screws were placed at different angles of rotation of Micronail. RESULTS: Optimal position for skin incision is about 0.5 cm proximal from the tip of radial styloid, on dorsal third of altitude of the distal radius, and ex - tends for 2.0 cm proximally. The cortical window for Micronail™ insertion is about 1.0 cm proximal from the tip of radial styloid between I. and II. extensor compartments in 0° tilt in transversal plane. In this position, the risks of this treatment are the least. CONCLUSION: Treatment of distal radius fracture by intramedullary fixation with Micronail™ is a miniin - vasive surgical option. Applying the correct surgi - cal technique and proper patient selection lead to successful outcomes with minimum articular or cor - tical penetration and minimum risks of soft tissue injury or irritation.

• MeSH
• fraktury vřetenní kosti chirurgie   MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• intramedulární fixace fraktury * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• mrtvola MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

We report the forensic case of a 42-year-old man, a known drug user, who died at home and whose body was only discovered 2 months later. Autopsy was performed on a corpse in the late postmortem stage where no apparent cause of death was found. A toxicological screening of biological materials (blood, urine and gastric content) using liquid chromatography with different types of mass detection (ion trap and high-resolution) revealed the presence of methoxetamine (MXE), a ketamine analog, and its metabolites. MXE and a number of its metabolites (e.g., O-desmethyl, N-desethyl, hydroxy, glucuronides and sulfates) were identified in urine. Based on the results, a method using liquid chromatography with tandem mass spectrometry was developed and validated for the determination of MXE concentration in biological materials. The following values of MXE concentration were found: blood-3.6 ng/mL, urine-70.5 ng/mL and gastric content-18.0 ng/mL. Given the absence of other drugs, medications and poisons, it can be inferred that despite relatively low blood concentrations, MXE contributed to the victim's death. The present case demonstrates that even after 2 months, MXE and its several metabolites can be detected and determined in the human cadaver at a relatively advanced stage of decomposition.

• MeSH
• cyklohexanony * analýza   metabolismus   MeSH
• cyklohexylaminy * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola MeSH
• pitva MeSH
• tělesné tekutiny * metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• arterie enzymologie   fyziologie   MeSH
• katetrizace MeSH
• průchodnost cév MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: The study was designed to investigate whether anatomical variations of the anterior and posterior divisions of the internal iliac artery and their branches are associated with different risks of bleeding resulting from injury to the posterior pelvic segment. MATERIAL AND METHODS: The study was carried out on 19 cadavers. The dissected area included the internal iliac artery from the common iliac artery bifurcation to the origins of the superior gluteal artery, the inferior gluteal artery and the internal pudendal artery. Using an electronic slide rule, distances between the bifurcation and the origin of each branch from either the anterior or the posterior division were measured. The diameter of each vessel was also determined. Findings of the study were compared with variations described in the literature. The degree of risk for bleeding related to different anatomical variations of the internal iliac artery and its branches was evaluated based on the proximity to the bone. RESULTS: There are six anatomical variations of internal iliac artery branches. Four of them were found: type A1 was recorded in 10 specimens, type A2 in six, type B1 in two and type C in one specimen. Types B2 and D were not seen. DISCUSSION: The type B2 and C anatomical variations were considered to carry higher risks of bleeding due to injury to the posterior pelvic segment. These variations are characterized by vessels larger in diameter and a longer course of the posterior division along the posterior part of the greater sciatic notch (area often involved in unstable pelvic ring fractures). On the other hand, the type C variation showed a longer internal iliac artery separated from the bone with a thick layer of soft tissue, which suggested lower risk than was attributed to the dominant type A1 variation. It was not possible to evaluate type B2 variation because it is very rare and was not found in study material. In type A2 and B1 variations, the branches were separated from bony structures similarly to the dominant type A1 variation. CONCLUSIONS: The cadaver study designed to assess the risk of bleeding associated with different morphological variations of the branching pattern of the internal iliac artery did not identify any anatomical arrangement that might carry a higher risk of injury to the vessels by free bone fragments of the posterior segment in unstable pelvic fractures. It can be concluded that less common branching patterns of the internal iliac artery are not associated with higher risk of bleeding than the dominant type A1 variation.

• MeSH
• arteria iliaca anatomie a histologie   zranění   MeSH
• fraktury kostí komplikace   MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• krvácení etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola MeSH
• pánevní kosti zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kloubní ligamenta MeSH
• kolenní kloub MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola MeSH
• nestabilita kloubu diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Úvod: Již ve starší literatuře se objevují zmínky o tom, že musculus subscapularis může mít variabilní uspořádání v místě svého dolního okraje. Cílem této prospektivní studie bylo detailně prozkoumat strukturu a uspořádání této dolní části musculus subscapularis. Metoda a materiál: Provedli jsme anatomickou pitvu obou ramenních kloubů na 25 kadaverozních preparátech, 11 mužských a 14 ženských, jako přístup jsme použili Henryho deltoideopektorální přístup. V případě, že byl nalezen akcesorní sval pod spodním okrajem musculus subscapularis, zkoumali jsme detailně začátek tohoto svalu na lopatce, místo úponu svalu na humeru, délku a šíři svalu a jeho vztah k musculus subscapularis. Výsledky: Ve skupině 50 vyšetřených ramen byl nalezen akcesorní sval ve 42 případech. Jestliže byl sval nalezen na jedné straně, byl vždy nalezen i na druhostranném ramenním kloubu téhož kadáveru. Z celkového počtu 22 mužských ramen byl nalezen akcesorní sval v 18 případech (81,8 %), u ženských ramen (N = 28) byl akcesorní sval nalezen ve 24 případech (85,7 %). Průměrná šíře začátku svalu byla 1,7 cm, průměrná šíře jeho úponu byla 1,2 cm. Průměrná délka svalu byla 7,2 cm. Diskuze: Otázkou je, zdali je možné, aby byl v lidském ramenním kloubu přítomen sval, který by nebyl doposud popsán a detailně prozkoumán. Již v literatuře z 19. a 20. století se vyskytují zmínky o akcesorních svalových vláknech, více či méně závislých na musculus subscapularis. Závěr: Vzhledem k začátku akcesorního svalu na lopatce blízko začátku musculus subscapularis a vzhledem k úponu tohoto svalu blízko úponu musculus subscapularis na humeru může být akcesorní sval považován za samostatný sval, který by mohl plnit funkci antagonisty musculus supraspinatus.

Introduction: It has been mentioned in the earlier literature, that the subscapularis muscle usually has variations in the arrangement of its lower margin. The aim of this prospective study was to investigate the structure and arrangement of this lower part of the subscapularis muscle. Methods and Materials: We dissected both shoulders of 25 cadavers, 11 males and 14 females, using Henry´s deltopectoral approach. If the accessory muscle underneath the lower margin of the subscapularis muscle was found, we studied its origin on the scapula, insertion to the humerus, the length and width of the muscle and its relationship to the subscapularis muscle. Results: In the investigated group of 50 shoulders, the accessory muscle was present in 42 of them. In those bodies with the accessory muscle it was always found bilaterally. In all male shoulders (N = 22), the accessory muscle was found in 18 cases (81,8 %), in all female shoulders (N = 28) in 24 cases (85,7 %). The average muscle origin width was 1,7 cm, the average muscle insertion width was 1,2 cm. The average muscle length was 7,2 cm. Discussion: The question is, if it is really possible there is in the human shoulder the muscle, that has not been described and studied in detail until now. In the literature from 19th and 20th century the presence of accessory muscle fibres is already mentioned, more or less dependent on the subscapularis muscle. Conclusion: Due to its origin on the scapula near the origin of the subscapularis muscle and insertion near the subscapularis muscle on the humerus, the accessory muscle should be considered as the separate muscle possibly functioning as the opponent of the supraspinatus muscle.

• Klíčová slova
• podlopatkový sval, musculus subscapularis, akcesorní sval,
• MeSH
• kosterní svaly * abnormality   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• pitva MeSH
• ramenní kloub patologie   MeSH
• rotátorová manžeta * patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• buňky kostní dřeně MeSH
• kostní dřeň účinky záření   MeSH
• mrtvola MeSH
• transplantace kostní dřeně MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: The aim of the study was to assess the average length of a proximal and a distal incision, to verify the location of the axillary nerve and to identify risk factors for nerve injury during minimally invasive plate osteosynthesis. MATERIAL AND METHODS: During cadaver study a total of 24 implantations using the Philos angular stable plate were performed from the minimally invasive anterolateral approach. A five-hole plate inserted with the aid of new Philos aiming device was used in all cases. The plate was fixed with four screws proximally and with three screws to the diaphysis. After implantation either of the incisions were joined and the axillary nerve was exposed on the lateral side of the arm. RESULTS: The nerve was not found to be injured during plate implantation in any of the cases. The average length of the proximal incision was 56 ± 2.8 mm (52-64 mm) and that of the distal incision was 32 ± 2.5 mm (28-35 mm). The middle free part covering the axillary nerve was on average 45 ± 4.3 mm (38-54) long. The average width of the nerve was 1.9 ± 0.35 mm (1.4-2.8 mm). The average distance of the axillary nerve was 39 ± 2.9 mm (37-44 mm) from the superior facet of the greater tubercle and 53 ± 3.9 mm (48-60) from the lower edge of the acromial process. In 80% of the cases the nerve was located in the area determined for the screws going to the medial calcar region; in 20% it was over a hole for the screw directed towards the centre of humeral head. Nerve location above the first six most proximally placed screws was not recorded in any of the cases. DISCUSSION: The minimally invasive anterolateral approach is an alternative technique for osteosynthesis of proximal humerus fractures using angular stable plates. Advantages reported by a number of authors include lower incidence of avascular necrosis of the humeral head, an easier way of reduction and a better view of the rotator cuff. On the other hand, this approach is associated with a higher risk of damage to the axillary nerve. Distance of axillary nerve from acromion is very variable. It may be located in the range of 30 to 85 mm from the acromial edge. CONCLUSION: The anterolateral approach is, when respecting the anatomical position of the axillary nerve, a safe alternative to the conventional deltoideopectoral approach.

• MeSH
• axila inervace   MeSH
• fraktury humeru * diagnóza   chirurgie   MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• humerus patologie   patofyziologie   MeSH
• kostní destičky MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• peroperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• poranění periferního nervu * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• vnitřní fixace fraktury * škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH