cognitive screening
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl studie: Stanovit podíl pacientů se zhoršením kognitivních funkcí při předanestetickém vyšetření u seniorů ≥ 60 let podstupujících plánované operace v cévní chirurgii a prozkoumat, zda se kognitivní funkce liší u jednotlivých kategorií cévních operací. Druhotným cílem bylo ověřit, zda je takové vyšetření kognitivních funkcí proveditelné a pro pacienty přijatelné. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Oddělení cévní chirurgie fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Po souhlasu etické komise byli do studie mezi 1. 7. 2017 – 30. 6. 2018 zařazováni po sobě jdoucí senioři ≥ 60 let indikovaní k plánovaným cévně chirurgickým výkonům. Vyloučeni byli pacienti s diagnózou demence či mentální retardace, se závažnými poruchami smyslů, neschopností použít dominantní ruku či s jazykovou bariérou. Ke zjištění kognitivní funkce byl použit krátký screeningový Clock-in-the-Box (CIB) test. Výsledným parametrem byla četnost možné kognitivní dysfunkce podle CIB skóre ≤ 5 bodů (rozmezí 0–8). Významnost rozdílů mezi kategoriemi cévních výkonů byla hodnocena χ2 testem, P ≤ 0,05. Výsledky: Zařazeno bylo 122 pacientů, analyzováno 100, 63 mužů, průměrný věk 70,7 ± 7 let, vzdělání nejvýše střední 93, ASA nejčastěji 3. Možná kognitivní dysfunkce u jedné třetiny (34 pacientů), rozdíly mezi různými kategoriemi cévních výkonů (aorta, tepny dolních končetin, karotické endarterektomie, varixy) byly nevýznamné. Test je při předanestetickém vyšetření proveditelný, pacienty nezatěžuje, považují ho za užitečný a podstoupili by ho v případě potřeby znovu. Závěr: Třetina pacientů podstupujících plánované výkony cévní chirurgie vykazuje podle testu kreslení hodin (Clockin- the-Box test) preexistující zhoršení kognitivních funkcí. Test je dostatečně krátký, takže je při předanestetickém vyšetření proveditelný a pro pacienty přijatelný.
Objective: To determine the proportion of patients with possible cognitive dysfunction in a population of seniors ≥ 60 years undergoing elective vascular surgical procedures at the pre-anaesthetic visit, and to examine if there is a difference in cognitive functions among individual categories of vascular surgical procedures. The secondary aim was to find if such cognitive testing is feasible and acceptable for patients. Design: Prospective, observational trial. Setting: Department of vascular surgery at a teaching hospital. Materials and methods: Following ethical board approval, consecutive patients ≥ 60 years of age planned for elective vascular surgical procedures were approached between July 1st 2017 and June 30th 2018. Exclusion criteria: Documented dementia or mental retardation, serious disorders of senses, inability to use the dominant hand, language barrier. To determine the cognitive function, a short screening Clock-in-the-Box (CIB) test was used. Outcome parameter: The proportion of patients with possible cognitive dysfunction was defined by CIB score ≤ 5 (range 0-8). The significance of differences among individual categories of surgical procedures was evaluated with χ2-test, P ≤ 0.05. Results: 122 patients were approached, of whom 100 were analysed, 63 of them male, mean age 70.7 ± 7 years, education mostly lower than completed secondary, ASA 3. Possible cognitive dysfunction was identified in 34 patients, the differences between the surgical categories (aorta, arterial reconstruction on the lower extremities, carotid endarterectomies, varicose veins) were not significant. CIB test during the pre-anaesthetic visit was feasible and not a burden for patients who considered it useful and would agree to it in future, if necessary.
- MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- perioperační péče metody MeSH
- předoperační vyšetření * metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Pro screening demence u symptomatických osob s poruchou paměti a dalšími kognitivními příznaky je nezbytné provést podrobné objektivní zhodnocení psychických, především kognitivních a afektivních funkcí. Klinické vyšetření doplníme standardizovanými škálami. V úvodní části sdělení je podán přehled nejčastěji užívaných screeningových posuzovacích škál pro demence a mírné kognitivní poruchy a doporučený diagnostický algoritmus u nemocných s kognitivní poruchou. V druhé části sdělení je podán popis Sedmiminutového screeningového testu (7MST) a přehled výsledků validizační studie provedené u 136 geriatrických nemocných. Byla potvrzena validita testu pro screening Alzheimerovy demence (AD) se senzitivitou 95% a specificitou 93%. Pro svou jednoduchost, vysokou diskriminační schopnost a reprodukovatelnost se tento test může stát vhodným doplněním klinické praxe v diferenciální diagnostice kognitivních poruch vyššího věku.
In dementia screening of persons by memory disturbing suffering, in conection with other cognitive syndromes, an objective assesment of psychic and before all of cognitive and affective functions is important to provide. The clinical outfinding we must fulfill by standartized scales. The introduction of this article showes a brief outline of the most often used screening assesment scales for dementia diagnose and in the case of light cognitive disorders and the recomended diagnostic algorhytm in patients by cognitive disorder suffering. The second part describes the Seven-minutes screening testing (7MST) and a summary of results of the evaluation study in 136 geriatric patients provided. The validity of this testing in the case of Alzheimer disease were confirmed by sensitivity of 95 per cent and by specifity of 93 per cent. In the way of its simplicity, hight discrimination ability and repeatability could this testing be a siutable complement in the clinical practice to establish the differential diagnostics in cognitive disorders in higher age.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
- MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Parkinsonova nemoc * MeSH
- plošný screening MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- komentáře MeSH
BACKGROUND: Cognitive impairment is a common nonmotor manifestation of Parkinson's disease, with deficits ranging from mild cognitive difficulties in 1 or more of the cognitive domains to severe dementia. The International Parkinson and Movement Disorder Society commissioned the assessment of the clinimetric properties of cognitive rating scales measuring global cognitive performance in PD to make recommendations regarding their use. METHODS: A systematic literature search was conducted to identify the scales used to assess global cognitive performance in PD, and the identified scales were reviewed and rated as "recommended," "recommended with caveats," "suggested," or "listed" by the panel using previously established criteria. RESULTS: A total of 12 cognitive scales were included in this review. Three scales, the Montreal Cognitive Assessment, the Mattis Dementia Rating Scale Second Edition, and the Parkinson's Disease-Cognitive Rating Scale, were classified as "recommended." Two scales were classified as "recommended with caveats": the Mini-Mental Parkinson, because of limited coverage of executive abilities, and the Scales for Outcomes in Parkinson's Disease-Cognition, which has limited data on sensitivity to change. Six other scales were classified as "suggested" and 1 scale as "listed." CONCLUSIONS: Because of the existence of "recommended" scales for assessment of global cognitive performance in PD, this task force suggests that the development of a new scale for this purpose is not needed at this time. However, global cognitive scales are not a substitute for comprehensive neuropsychological testing. © 2017 International Parkinson and Movement Disorder Society.
- MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- Parkinsonova nemoc komplikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Rozpoznáni osob, u kterých v budoucnu může dojit k rozvoji demence, i když v přítomnosti jsou ještě asymptomatické, pomáhá připravit taková opatření, která mohou nemoc zpomalovat nebo vedou k prevenci progrese Dnemocněni u všech, kteří jsou ohroženi. Velice praktickejšou v takových případech neuropsychologické testy, aeré měří kognitivní funkce. Pomocí MMSE-testu, který je používán ke screeningovým účelům, se podaří zjistit závažnější kognitivní poruchy a v mnoha případech také rozvinuté demence. Tento test není dostatečně cidivý pro diagnózu predemencí a časných stadií demencí. Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA), je jednoduchým testem použitelným v případech, kdy si pacienti stěžují na poruchy paměti, ale při použití MMSE nalézáme ještě normální skóre.
Identifying people who are likely to progress to dementias whilst they are still relatively asymptomatic will help to ensure that interventions to slow or prevent progression can be targeted on most in need. Neuropsychological assessment is the most practical approach as it measures directly cognitive function. Brief screening tests, such as MMSE, will detect more severe cognitive impairment and most cases of estabhshed dementia, but are insensitive to early pre-dementias and dementia. The Montreal Cognitive Assessment - MoCA, is a short user-friendly screening for those with memory complaints who otherwise are normal on MMSE.
OBJECTIVES: The clock drawing test (CDT) is a commonly used brief cognitive measure. We evaluated diagnostic accuracy of subjective ratings of CDT by physicians (with/without specialty in cognitive neurology) and neuropsychologists in discriminating amnestic mild cognitive impairment (aMCI), Alzheimer's dementia (AD) and cognitively healthy older adults. We further compared the diagnostic accuracy of subjective categorical ratings with complex scoring of CDT. METHODS: Three cognitive neurologists, three neuropsychologists and six neurology residents without experience in cognitive neurology blinded to the diagnosis rated 187 CDTs (50 mild AD, 49 aMCI and 88 cognitively healthy older adults) using a "yes" (abnormal) versus "suspected" versus "no" (normal) classification. The rating suspected was combined with yes or no to obtain two sets of sensitivity estimates. We also used a 17-point CDT rating system. RESULTS: When using the categorical rating, neuropsychologists had highest sensitivity (89%) in differentiating patients with mild AD (yes/suspected versus no), followed by neurologic residents (80%) and cognitive neurologists (79%). When differentiating patients with aMCI (yes/suspected versus no), the sensitivity was 84% for neuropsychologists, 64% for cognitive neurologists and 62% for residents. The sensitivity using the complex scoring system was 92% in patients with mild AD and 69% in patients with aMCI. CONCLUSIONS: A categorical rating of CDT shows high sensitivity for mild AD even in non-experienced raters. Neuropsychologists outperformed physicians in differentiating patients with aMCI from cognitively healthy older adults (specificity), which was counterbalanced by the lower specificity of their ratings. The diagnostic accuracy was not substantially improved by using complex scoring system. Copyright © 2016 John Wiley & Sons, Ltd.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy normy MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Přehledový článek se zaměřuje na shrnutí dosavadních zjištění ke kognitivnímu narušení, které je přítomno u většiny pacientů s depresivní poruchou. Kognitivní dysfunkci lze považovat za jednu ze základních skupin příznaků depresivní poruchy a je jedním z hlavních určujících faktorů funkčního selhávání pacientů. Kognitivní dysfunkce jako jádrová oblast depresivní poruchy postihuje více kognitivních domén, je heterogenní a je jak objektivní, tak i subjektivní, což ztěžuje rutinní skríning. Dosud neexistuje všeobecný konsenzus ve volbě testových metod a v doporučeném postupu testování kognitivních funkcí u depresivní poruchy. Testy, které jsou často využívány pro měření kognitivních funkcí u depresivní poruchy, nebyly vyvinuty pro tuto populaci pacientů. Nejčastěji obecně používané skríningové nástroje jako Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrookský kognitivní test (Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-R) či Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment; MoCA) se ukazují jako málo citlivé a nespecifické. Vhodnější se jeví testové metody měřící kognitivní domény nejčastěji postižené u depresivní poruchy, zejména epizodickou paměť, exekutivní funkce a rychlost zpracování. Testové metody vyvinuté primárně pro pacienty s depresivní poruchou jsou University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) a Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). V dalším výzkumu je nutné zaměřit se na skríning i samotné měření kognitivního deficitu a jeho změn.
This review article summarizes current information about cognitive impairment present in most of the patients with major depression. Cognitive impairment could be considered as one of the primary group of symptoms of depressive disorder and is one of the main factors in functional impairment in this patient population. Cognitive dysfunction affects more cognitive domains, is heterogeneous and is both subjective and objective. These facts complicate basic screening. There is no widely accepted consensus in the choice of test methods and in guidelines on cognitive assessment in depressive disorder. Tests which are mostly used for cognitive assessment in depressive disorder, were not created for this patient population. Moreover, basic screening methods such as Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrooke Cognitive Examination (ACE-R), or Montreal Cognitive Assessment (MoCA) are not sufficient in their sensitivity and specificity. Tests which appear more suitable in this disorder are those measuring cognitive domains most affected in depressive disorder - especially episodic memory, executive functions and processing speed. Test methods developed primarily for patients with a depressive disorder are University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) and Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). Further research should address mostly systematic screening and assessment of cognitive impairment specific for depressive disorder and its changes.
- MeSH
- depresivní poruchy diagnóza MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl. Autoři v článku shrnují nejrozšířenější postupy testování neuropsychologického konstruktu figurální fluence a představují základní východiska pro tvorbu Olomouckého testu figurální fluence. Soubor a design studie. Celkem bylo Olomouckým testem figurální fluence vyšetřeno 215 osob. U osob starších 60 let byl proveden screening syndromu demence metodami ACECZ a MMSE. Studie zahrnula tři soubory: 146 dobrovolníků neklinické populace bez známek kognitivního deficitu, 39 osob s rizikem kognitivního deficitu (pozitivní screening syndromu demence prostřednictvím MMSE a ACE-CZ) a 30 pacientů s prokázaným syndromem demence. Tyto soubory byly porovnány s ohledem na základní parametry Olomouckého testu figurální fluence. Statistická analýza a výsledky. Chronologický věk u neklinické populace koreluje statisticky signifikantně negativně s celkovým výkonem v testu a s počtem perseverací, a statisticky významně pozitivně s počtem let vzdělávání. Mezi výkonem žen a mužů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Index celkového výkonu statisticky významně odlišuje výkon neklinické populace od populace rizikové a klinické. U osob starších 60 let existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi celkovým výkonem v testu a screeningovými testy na syndrom demence. Dílčí proměnné autoři diskutují s ohledem na potřeby klinické praxe. Limity studie. Mezi limity studie patří nenáhodný výběr motivované populace dobrovolníků a nevyrovnané zastoupení osob ve věkovém rozpětí 31–50 let vzhledem k počtu osob v dalších věkových skupinách.
Objectives. The authors try to summarize the most influential possibilities for testing the neuropsychological construct of figural fluency. Sample and setting. 215 persons were assessed by Olomouc test of figural fluency. Persons older than 60 years were screened for syndrome of dementia by methods ACE-CZ and MMSE. In the study, three samples were used: 146 volunteers of nonclinical population without evidence of cognitive deficit, 39 of those at risk of cognitive deficit (positive screening for sy. dementia through the MMSE and ACE-CZ) and 30 patients with proven sy. dementia. These samples were compared with respect to the basic parameters of the Olomouc figural fluency test. Statistical analysis and results. It was found that chronological age in non-clinical population is statistically significantly negatively correlated with the overall performance of the test and the number of perseveration, and significantly positively with the number of years of education. Performance of women and men is not statistically different. Index of overall performance statistically significantly differentiates performance of non-clinical population and both clinical populations. Among persons aged over 60 years statistically significant positive correlation of overall performance in the test and screening tests for dementia syndrome was found. Partial variables are discussed syndrome the needs of clinical practice. Study limitations. Among limits of the study non-randomized selection of research population and unequal distribution of participants in the age range 31-50 years due to the number of persons in other age groups can be mentioned.
- MeSH
- dospělí MeSH
- exekutivní funkce klasifikace MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- neuropsychologické testy * normy statistika a číselné údaje MeSH
- pilotní projekty MeSH
- psychomotorický výkon klasifikace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
