OBJECTIVE: Psychiatric disorders are associated with an increased risk of cardiovascular diseases and may result in additional risk of non-adherence. No data on the influence of concomitant psychiatric drug use on patients' beliefs and persistence related to cardiovascular medication are available. The objective of this study was to assess to what extent the use of concomitant psychiatric drugs is associated with patients' beliefs about and persistence with chronic cardiovascular medication. METHODS: An observational study in patients using cardiovascular medication was conducted. A mailed questionnaire containing socio-demographical questions and a measure of beliefs about medication (Beliefs about Medicines Questionnaire - specific) was sent to patients selected from fifteen participating pharmacies. Persistence was evaluated based on pharmacy records. RESULTS: Of the 1547 included patients, 551 responded to key questions in the questionnaire and were included for beliefs about medication analysis. In concomitant users of psychiatric drugs significantly higher necessity (17.0 vs. 16.0) and higher concerns (14.3 vs. 13.3), as well as higher proportion of ambivalent (34.5% vs. 25.6%) and lower proportion of indifferent patients (24.1% vs. 33.0%) were found compared with non-users (p < 0.05). 65.2% (n = 1009) of patients were persistent on all their cardiovascular drugs. There was no significant association between concomitant use of psychiatric drugs and non-persistence (OR = 1.2; 95% CI 0.9-1.5). CONCLUSION: Concomitant use of psychiatric drugs was found to be associated with increased beliefs about the necessity of and concerns about cardiovascular medication. Clinicians caring for cardiovascular patients should give additional attention to identifying patients' beliefs about medication among those concomitantly using psychiatric drugs.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární látky terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci komplikace   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychotické poruchy komplikace   farmakoterapie   MeSH
• senioři MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• centrální nervový systém zranění   MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   etiologie   MeSH
• poranění obličeje komplikace   MeSH
• traumatický šok MeSH

Karcinom plic patří na čelní místa mezi zhoubnými nádory s ohledem na incidenci i mortalitu. Většina nemocných se dostaví k lékaři s již lokálně pokročilým či metastazujícím karcinomem plic. U neresekovatelných lokálně pokročilých karcinomů plic je zlatým standardem léčby konkomitantní chemoradioterapie, s následnou adjuvantní imunoterapií durvalumabem. Podmínkou léčby durvalumabem je pozitivní exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) (> 1 %), vyloučení mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) a nepřítomnost kontraindikací (především závažného autoimunitního onemocnění a plicní fibrózy). Léčebný plán by měl být konzultován v rámci multidisciplinárního týmu. Je vhodné, aby nemocný byl seznámen předem s celým plánem, včetně zvažovaného 12měsíčního podávání durvalumabu, po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Účinek konkomitantní chemoradioterapie musí být zhodnocen pomocí zobrazovacích metod (CT nebo PET/CT) a podávání durvalumabu je třeba zahájit co nejdříve, do 42 dnů od skončení chemoradioterapie. Adjuvantní terapie durvalumabem je vysoce účinným přístupem; léčba by měla být podána u všech vhodných nemocných.

Lung cancer is one of the leading cancers in terms of incidence and mortality. Most patients see a doctor with locally advanced or metastatic lung cancer. In unresectable locally advanced lung cancers, concomitant chemoradiotherapy, followed by adjuvant immunotherapy with durvalumab, is the gold standard. Durvalumab treatment requires positive expression of programmed cell death-ligand 1 (PD-L1) (> 1%), elimination of epidermal growth factor receptor (EGFR) mutations, anaplastic lymphoma kinase, ALK) and the absence of contraindications (especially severe autoimmune disease and pulmonary fibrosis). The treatment plan should be consulted within a multidisciplinary team. It is advisable that the patient is informed in advance of the entire plan, including the considered 12-month administration of durvalumab, after successful concomitant chemoradiotherapy. The effect of concomitant chemoradiotherapy must be evaluated using imaging techniques (CT or PET/CT) and durvalumab should be started as soon as possible, within 42 days of the end of chemoradiotherapy. Adjuvant durvalumab therapy is a highly effective approach; treatment should be given to all eligible patients.

• Klíčová slova
• durvalumab,
• MeSH
• adjuvancia imunologická terapeutické užití   MeSH
• chemoradioterapie * metody   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The introduction of novel hormonal therapies represented by enzalutamide (ENZ) and abiraterone acetate (ABI) has reached a great progress in the treatment of metastatic castration-resistant prostate cancer (mCRPC). The majority of mCRPC patients are elderly suffering from chronic co-morbidities requiring use of various concomitant medications. In the present study, we focused on impact of concomitant antihypertensive medication on the outcomes of mCRPC patients treated with ENZ or ABI. METHODS: In total, 300 patients were included and their clinical data were retrospectively analyzed. RESULTS: Angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEIs) represented the only concomitant medication significantly associated with survival. The median radiographic progression-free survival (rPFS) and overall survival (OS) for patients using ACEIs were 15.5 and 32.3 months compared to 10.7 and 24.0 months for those not using ACEIs (p = 0.0053 and p = 0.0238, respectively). Cox multivariable analysis revealed the use of ACEIs a significant predictive factor for both rPFS (HR = 0.704, p = 0.0364) and OS (HR = 0.592, p = 0.0185). CONCLUSION: The findings of this study suggest an association between the concomitant use of ACEIs and longer survival of mCRPC patients receiving ENZ or ABI therapy.

• MeSH
• abirateron * terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• antihypertenziva * terapeutické užití   MeSH
• benzamidy * terapeutické užití   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• fenylthiohydantoin * terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty rezistentní na kastraci * farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• nitrily * terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The rapid antidepressant effect of ketamine has become a breakthrough in the research and treatment of depression. Although predictive and modulating factors of the response to ketamine are broadly studied, little is known about optimal concurrent medication protocols. Concerning gamma-aminobutyric acid neurotransmission being a shared target for both ketamine and benzodiazepines (BZD), we evaluated the influence of BZD on the antidepressant effect of a single ketamine infusion in depressed patients. Data from 47 patients (27 females) with major depression (MADRS ≥ 20, ≥ 1 prior nonresponse to antidepressant treatment in current episode) who participated in two previous studies (EudraCT Number: 2009-010625-39 and 2013-000952-17) entered the analysis. All of the subjects were given an infusion of a subanesthetic dose of racemic ketamine (0.54 mg per kg) as an add-on medication to ongoing antidepressant treatment. Thirteen patients (28%) reached ≥ 50% reduction in MADRS within one week after ketamine administration. Nineteen (40%) patients took concomitant benzodiazepines on a daily basis. The doses of BZDs were significantly higher in nonresponders (p=0.007). ROC analysis distinguished responders from nonresponders by a criterion of >8mg of diazepam equivalent dose (DZ equivalent) with a sensitivity of 80% and a specificity of 85% (p<0.001). RM-ANOVA revealed a different time pattern of response to ketamine between the BZD+ (>8mg of DZ equivalent) and BZD- (≤8mg of DZ equivalent) groups, with a significantly worse outcome in BZD+ on day 3 (p=0.04) and day 7 (p=0.02). The results of the study indicate that concomitant benzodiazepine treatment in higher doses may attenuate ketamine's antidepressant effect. The pathophysiological, clinical and methodological implications of this finding should be considered in future research and ketamine treatment.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Kazuistika demonstruje případ 81letého výrazně polymorbidního pacienta s lokálně pokročilým dlaždicobuněčným karcinomem pravého nosního průduchu, u kterého bylo i přes přechodné snížení kvality života v průběhu konkomitantní radioterapie s cetuximabem dosaženo dlouhodobé kompletní remise onemocnění.

The case report describes an 81-year-old highly multimorbid patient with a locally advanced squamous cell carcinoma of the right nasal passage who, despite a transient reduction in the quality of life during concomitant radiotherapy with cetuximab, achieved long-term complete remission of the disease.

• Klíčová slova
• lokálně pokročilé karcinomy hlavy a krku, HNSCC,
• MeSH
• cisplatina aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   využití   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• lidský papilomavirus 16 MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nádory hlavy a krku diagnóza   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• pití alkoholu škodlivé účinky   MeSH
• radioterapie metody   využití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• spinocelulární karcinom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Karcinom plic patří na čelná místa mezi zhoubnými nádory s ohledem na incidenci i mortalitu. Většina nemocných s karcinomem plic se dostaví k lékaři už s lokálně pokročilým či metastazujícím onemocněním, ve stadiu III−IV. U nemocných s neresekabilním stadiem III je standardem léčby konkomitantní chemoradioterapie. I přes radikální léčebný záměr většina nemocných za méně než 12 měsíců progreduje. Imunoterapie durvalumabem jako první přinesla v rámci adjuvantní léčby po úspěšné chemoradioterapii prospěch. Durvalumab je indikován po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii, při expresi ligandu receptoru programované buněčné smrti 1 (PD‐L1) ≥ 1 %. Léčba musí být zahájena do 42 dnů od ukončené chemoradioterapie. Dále autoři předkládají ka­zuis­ti­ku nemocného léčeného adjuvantní imunoterapií s durvalumabem.

Lung cancer belongs to the top among malignant tumors with respect to incidence and mortality. Majority of patients with lung cancer visit their physician with already locally advanced or metastasized disease of stage III-IV. In patients with non-resectable stage III, concomitant chemotherapy is the standard approach. Despite radical treatment intention, most patients progress within less than 12 months. Immunotherapy with durvalumab brought benefit as first in the context of adjuvant therapy after successful chemotherapy. Durvalumab is indicated after successful concomitant chemotherapy when the expression of programmed cell death receptor ligand 1 (PD-L1) is ≥ 1%. The treatment must be initiated within 42 days after the chemotherapy is finished. Furthermore, authors present a case study of a patient treated with adjuvant immunotherapy with durvalumab.

• Klíčová slova
• durvalumab,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• protinádorové látky MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

AIM: To investigate potential association between administration of corticosteroids, antibiotics, probiotics, proton pump inhibitors, non-steroidal anti-inflammatory drugs (NSAID), statins and metformin and outcome in patients with non-small cell lung cancer (NSCLC) treated with nivolumab. PATIENTS AND METHODS: A total of 224 patients with advanced NSCLC treated at nine comprehensive cancer centers were analyzed in this national retrospective study. Survival statistics were evaluated using Kaplan-Meier method and Cox analysis. RESULTS: Only corticosteroid use had a significant negative effect on the objective response rate. In the univariate analysis, there was no significant effect of the studied concomitant medications on the efficacy of nivolumab. In a subsequent multifactorial analysis, a possible positive effect of the concomitant use of NSAID at the initiation of nivolumab treatment was revealed. CONCLUSION: The results of the present retrospective exploratory analysis underscore the importance of knowing the exact type of concomitant medication, the route of administration, the dose of medication, and the region of the ongoing study. The present data indicated a significantly higher rate of progression in patients treated with corticosteroids and the possible positive effect of NSAID use at the initiation of nivolumab treatment.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   MeSH
• inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metformin aplikace a dávkování   MeSH
• nádory plic farmakoterapie   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie   MeSH
• nivolumab aplikace a dávkování   MeSH
• probiotika aplikace a dávkování   MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statiny aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Hyperaktivní měchýř (OAB) charakterizovaný epizodami urgence, vysokou frekvencí močení, nykturií a u větší části pacientů i urgentní inkontinencí je chronické onemocnění zhoršující kvalitu života. Jeho prevalence narůstá s věkem. Postihuje 11–16 % dospělé populace a až 20–30 % seniorů nad 70 let. Ve farmakologické léčbě OAB jsou léky volby močová spasmolytika (antimuskarinika) působící antagonisticky na muskarinové (M) receptory v močovém měchýři. Vzhledem k tomu, že tkáňová selektivita k M receptorům močového měchýře je relativní, narůstá obava z možného nežádoucího působení antimuskarinik i na M receptory přítomné v mozku, které hrají významnou roli v poznávacích a paměťových procesech. Článek podává přehled současných poznatků o centrálních anticholinergních nežádoucích účincích (CNS NÚ) antimuskarinik, shrnuje informace o fyzikálně chemických a farmakokinetických vlastnostech, které ovlivňují jejich průnik do CNS a odpovídají za potenciál CNS NÚ. Bezpečným antimuskarinikem je trospium chlorid, který neproniká do CNS, a i výskyt CNS NÚ, jako jsou zmatenost, závratě, poruchy paměti a poruchy spánkové architektury, je klinicky nevýznamný. Metaanalýzy klinických studií potvrzují celkově velmi nízký výskyt CNS NÚ, avšak upozorňují na skutečnost, že standardní protokoly klinických studií nesledují konzistentně výskyt těchto NÚ ani podrobněji nehodnotí efekt antimuskarinik na kognitivní funkce. Do budoucna však je nutné používat standardní baterii neuropsychologických testů v klinických studiích, které umožní odhalit kognitivní NÚ antimuskarinik při krátko- i dlouhodobé léčbě. Pro klinickou praxi se doporučuje před zahájením léčby antimuskariniky provést zhodnocení kognitivních funkcí a identifikovat pacienty se zvýšeným rizikem CNS NÚ (nemocní užívající další léčiva s anticholinergním účinkem a nemocní s pre - existující strukturální patologií mozku), pro které volíme antimuskarinika s nízkým potenciálem CNS NÚ (trospium, darifenacin, fesoterodin).

Overactive bladder (OAB) is characterized by episodes of urgency, micturition frequency, nocturia and, in majority of patients, by urge incontinence. OAB is a chronic disease, which impairs quality of life. Its prevalence increases with advancing age and affects 11–16% of adult population and up to 20–30% of el derly persons above 70 years. The pharmacological treatments of choice are urinary spasmolytics (antimuscarinics) with antagonist effect on muscarinic (M) receptors in the bladder. As the tissue selectivity of antimuscarinics for bladder M receptors is only relative there is increasing awareness of potential adverse effects of antimuscarinics on the brain M receptors, which play significant role in cognitive and memory processes. The article reviews current knowledge on central nervous system anticholinergic adverse drug events (ADE) of antimuscarinics, providing information of pharmacochemical properties of individual drugs that determine brain penetration and their possible CNS ADE. The safe antimuscarinic seems to be trospium chloride which does not cross blood brain barrier and the central ADEs such as confusion, dizziness, memory impairment and impaired sleep architecture are clinically non significant. Metaanalyses of clinical trials confirm generally low frequency of CNS ADE. However, they stress that standard protocols of clinical trials do not consistently report occurrence of CNS ADE neither do they assess spectrum of cognitive performance. It is recommended to use standard neuropsychological battery in future clinical trials, which will enable to detect cognitive ADE of antimuscarinics during short- and long-term treatment. In clinical practice before starting treatment with antimuscarinics it is recommended to assess cognitive functions and identify patients with increased risk of CNS ADEs (patients with concomitant use of other anticholinergic drugs and patients with pre-existing structural brain pathology) for whom antimuscarinics with lowest potential of CNS ADEs are an option (trospium chloride, darifenacin, fesoterodin).

• Klíčová slova
• hyperaktivní měchýř, centrální anticholinergní efekt, kognitivní funkce,
• MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• centrální nervový systém účinky léků   MeSH
• delirium chemicky indukované   MeSH
• financování organizované MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hyperaktivní močový měchýř farmakoterapie   MeSH
• kognice účinky léků   MeSH
• kognitivní poruchy chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• receptory muskarinové účinky léků   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH