epidemiologická surveillance Dotaz Zobrazit nápovědu
Surveillance, česky nepřesně sledování, dohled či bdělost, je komplexní systém epidemiologické práce, jejíž náplní musí být nepřetržitý sběr, analýza a distribuce údajů o všech charakteristikách dané nemoci. Surveillance ve spojitosti s neinfekčními nemocemi není u odborné veřejnosti tak známá jako v souvislosti s infekcemi, u nichž prokázala jednoznačnou úspěšnost. Princip epidemiologické surveillance je možné aplikovat u chronických neinfekčních nemocí, ale je nutné si uvědomovat i některá úskalí a odlišnosti této kategorie onemocnění od onemocnění infekčních. Mají totiž multifaktoriální etiologii, na jejich vzniku se podílí více rizikových faktorů souvisejících hlavně se životním stylem, mají dlouhou preklinickou periodu bez zjevných obtíží, údaje o jejich výskytu v populacích se mohou lišit podle použité definice a diagnostických kritérií. Epidemiologická surveillance jako nepřetržitý proces pomáhá porozumět rozsahu rizika onemocnění v populaci, přispívá k zajištění včasné a efektivní péče a ke kontrole nad výskytem. Práce poukazuje na specifické aspekty surveillance u chronických neinfekčních nemocí.
Surveillance is a comprehensive system of epidemiological work involving continuous collection, analysis and distribution of data on all characteristics of the disease. Among health professionals, surveillance in connection with noninfectious diseases is not as known as in infections where it has clearly proven successful. The principle of epidemiological surveillance may be applied in chronic noninfectious diseases but certain pitfalls and differences between this category and infectious diseases need to be borne in mind. These diseases have multifactorial etiology; their development is contributed to by several risk factors, mainly those associated with lifestyle; they have a long preclinical period with no apparent problems; data on their prevalence in populations may vary depending on the definition and diagnostic criteria used. Epidemiological surveillance as a continuous process aids in understanding the extent of the risk of a disease in a population, contributes to provision of early and effective care and control over their prevalence. The paper aims to describe the specific aspects of surveillance in chronic noninfectious diseases.
Cieľ štúdie: Prezentácia výsledkov surveillance humánnych leptospiróz v SR v ostatných 20 rokoch. Materiál: Údaje sa čerpali z publikovaných každoročných výsledkov surveillance leptospiróz doplnené o vlastné poznatky zo sledovania prírodných ohnísk týchto nákaz. Výsledky: Analyzuje sa vývoj ako celkovej incidencie ochorení tak i podľa jednotlivých etiologických agensov, podiel jednotlivých typov leptospiróz, chorobnosť aj proporcionálny výskyt (%) jednotlivých typov ochorení podľa vekových skupín, výskyt podľa zamestnania resp. sociálnych skupín pacientov, sezónny výskyt, klinické formy ochorenia, opisujú sa niektoré uskutočnené epidemiologické opatrenia. Koreluje sa intenzita epizootického procesu leptospiróz v ich prírodných ohniskách s výskytom ochorení u ľudí. Uvádzajú sa niektoré základné údaje získané pri surveillance leptospírových infekcií hospodárskych zvierat – prameňov nákazy humánnych infekcií. Záver: Zdôrazňuje sa zmysel a účelnosť vykonávania pravidelnej surveillance pri leptospirózach.
Study objective: Presentation of results of surveillance of human leptospirosis over the last 20 years. Material: The data sources were the annually published results of leptospirosis surveillance and study of natural focuses of these infections. Results: We describe trends in the overall incidence of leptospirosis, distribution of cases by etiological agent and type of leptospirosis, morbidity rate, distribution of patients with different types of leptospirosis by age and occupation/socio-economic group, leptospirosis seasonality and clinical forms. Some epidemiological measures that were taken are specified. Intensity of the epizootic process of leptospirosis in natural foci is correlated with the incidence of the disease in humans. Basic data from surveillance of leptospiral infections in farm animals as the source of infection for humans are presented. Conclusion: The significance and usefulness of conducting regular leptospirosis surveillance are emphasized.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- incidence MeSH
- leptospiróza epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Byl proveden odhad výskytu infekce Clostridium difficile (CDI) v České republice na základě dat pocházejících z evropských epidemiologických studií (pracovní skupiny v rámci ESCMID, ECDC), z evropských a národních bodových prevalenčních studií a z národní databáze infekčních nemocí (pasivní hlášení). Počet případů CDI na národní úrovni lze odhadnout v rozmezí 5 000 až 10 000 ročně. Počet zemřelých na CDI lze odhadnout na 250 až 350 osob ročně (podle publikovaných údajů atributivní mortality udávané mezi 6-7%). Mikrobiologická surveillance včetně ribotypizace 460 kmenů Clostridium difficile odeslaných z 23 nemocnic v roce 2015 ukázala významný podíl kmenů vysoce virulentního PCR ribotypu 176 (24,3%). Aby mohla být zlepšena prevence a kontrola této ohrožující nemoci, je ve vztahu k těmto epidemiologickým datům zavedení evropské surveillance CDI v České republice vysokou prioritou. V textu je představen protokol evropské surveillance CDI a koordinace národního systému surveillance zajišťovaného Národním referenčním centrem pro infekce spojené se zdravotní péčí (Státní zdravotní ústav).
The estimation of the prevalence of Clostridium difficile infections (CDI) in the Czech Republic (CR) was done using data from several European epidemiological studies (ESCMID study groups, ECDC), European and national point prevalence surveys, and the national infectious diseases database (passive reporting). The numbers of CDI cases in the CR are expected to range from 5000 to 10 000 per year. The numbers of deaths associated with CDI are estimated to be from 250 to 350 per year (according to the published data on attributable mortality, ranging from 6 to 7%). Microbiology surveillance including PCR ribotyping of 460 Clostridium difficile strains referred from 23 Czech hospitals in 2015 assigned an important proportion of strains to highly virulent PCR ribotype 176 (24.3%). In the context of these background epidemiological data, the implementation of the European CDI surveillance is a high priority in the CR, a crucial step to achieve more effective prevention and control of this possibly life-threatening disease in Czech hospitals. The European CDI surveillance protocol and coordination of the national CDI surveillance system by the National Reference Centre for Healthcare-Associated Infections (National Institute of Public Health) are presented.
- MeSH
- Clostridioides difficile * izolace a purifikace patogenita MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- klostridiové infekce * epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- organizace a řízení MeSH
- surveillance populace * metody MeSH
- techniky typizace bakterií MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
Cíl: V této studii prezentujeme analýzy epidemiologických a molekulárních dat surveillance invazivního meningokokového onemocnění (IMO) v České republice (ČR) za období 1993–2020, které je pro možnost porovnání trendů rozděleno do čtyř sedmiletých období: 1993–1999, 2000–2006, 2007–2013 a 2014–2020. Materiál a metody: Data surveillance IMO vznikají propojením dat Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy s epidemiologickými daty rutinně hlášenými do informačních systémů infekčních nemocí s vyloučením duplicit. Metodou sekvenace celého genomu (WGS) byly analyzovány vybrané izoláty z IMO. V této studii jsou analyzována WGS data 323 izolátů, které způsobily IMO v ČR mezi roky 1993–2020. Výsledky: Za celé sledované období 1993–2020 bylo v programu surveillance IMO zjištěno 2 674 onemocnění, z nichž 272 skončilo úmrtím na IMO. V prvním sedmiletém období byla zjištěna nejvyšší nemocnost 2,2/100 000 obyvatel v roce 1995, ve třetím období byl zaznamenán pozvolný pokles nemocnosti z 0,8 na 0,6/100 000 obyvatel a v posledním období tento pokles pokračoval až do roku 2020 na nejnižší hodnotu 0,2/100 000. Ve všech čtyřech sledovaných obdobích byla nejvyšší nemocnost ve věkové skupině 0–11 měsíců, na druhém místě byla věková skupina 1–4 roky a na třetím místě věková skupina 15–19 roků. Nejvíce onemocnění způsobily meningokoky séroskupiny B (43,6 %), následované séroskupinou C (34,9 %), séroskupinou Y (1,8 %) a séroskupinou W (1,5 %). Séroskupina X byla zjištěna pouze u tří onemocnění. Celková smrtnost IMO za celé sledované období byla 10,2 % a ve srovnávaných obdobích neklesala. Z hlediska séroskupin za celé sledované období způsobily nejvyšší smrtnost meningokoky séroskupiny Y (14,6 %), následované séroskupinou W (12,5 %), séroskupinou C (12,0 %) a séroskupinou B (8,1 %). Z hlediska věkových skupin za celé sledované období byla nejvyšší smrtnost zjištěna ve věkové skupině 65 a více roků (24,7 %). Data WGS 323 izolátů z IMO z let 1993–2020 ukázala nejpočetnější zastoupení osmi klonálních komplexů: cc11, cc44/41, cc32, cc267, cc23, cc18, cc35 a cc865. Izoláty séroskupiny C, cc11 z posledního sledovaného období, tvoří dvě vzájemně geneticky odlišné populace s odlišnými fenotypy, které jsou geneticky vzdálené od linie izolátů cc11 z prvních dvou období. Ve studovaném souboru byla zastoupena unikátní česká subpopulace izolátů séroskupiny W (ST-3342, cc865), zachycená pouze v posledních dvou sledovaných obdobích (2007–2020), jejíž pozice na fylogenetické síti podporuje teorii, že tato subpopulace séroskupiny W vznikla na území ČR z izolátů séroskupiny B mechanismem změny séroskupiny („capsule switching“). Klonální komplexy cc41/44, cc32, cc267, cc18 a cc35 jsou v převážné většině tvořeny izoláty séroskupiny B, zatímco cc23 je tvořen výhradně izoláty séroskupiny Y. Závěry: Analýza dat surveillance za 28leté období potvrzuje, že současné nastavení vakcinační strategie v ČR, tj. očkování malých dětí a adolescentů kombinací vakcíny MenB a konjugované tetravakcíny A, C, W, Y, nejlépe odpovídá dlouhodobé epidemiologické situaci IMO v ČR.
Aim: An analysis is presented of epidemiological and molecular data from invasive meningococcal disease (IMD) surveillance in the Czech Republic (CR) for 1993–2020, comparing trends in four seven-year periods: 1993–1999, 2000–2006, 2007–2013, and 2014–2020. Material and Methods: IMD surveillance data are generated by linking National Reference Laboratory for Meningococcal Diseases data and epidemiological data routinely reported to the infectious diseases information systems, with duplicate data removal. Whole genome sequencing (WGS) was used for analysis of selected isolates from IMD cases. In this study, WGS data are analysed on 323 isolates recovered from IMD cases in the Czech Republic between 1993–2020. Results: Over the entire study period 1993–2020, 2,674 cases were recorded in the IMD surveillance programme, of which 272 were fatal. In the first seven-year period, the highest incidence rate of 2.2/100,000 population was reported in 1995, a gradual decline from 0.8 to 0.6/100,000 was observed in the third period, and in the last period, this decline continued until 2020, achieving a low of 0.2/100,000. In all four study periods, the age group 0-11 months was the most affected, followed by 1–4-year-olds and 15-19-year-olds. Serogroup B caused the highest number of cases (43.6%), followed by serogroups C (34.9%), Y (1.8%), and W (1.5%). Serogroup X was only found in three cases. The overall case fatality rate in the entire study period was 10.2%, with no decline seen in the four periods. The highest case fatality rate was associated with serogroup Y (14.6%), followed by serogroups W (12.5%), C (12.0%), and B (8.1%). In terms of age, the highest case fatality rate was observed in people aged 65+ (24.7%). The WGS data for 323 IMD isolates from 1993-2020 showed the highest representation of eight clonal complexes: cc11, cc44/41, cc32, cc267, cc23, cc18, cc35, and cc865. Isolates of serogroup C, cc11, from the last study period form two genetically distinct populations with distinct phenotypes that are genetically distant from the lineage of cc11 isolates from the first two periods. The study population included a unique Czech subpopulation of serogroup W isolates (ST-3342, cc865), recorded only in the last two periods (2007–2020), whose position in the phylogenetic network supports the theory that the serogroup W population in the Czech Republic originated from serogroup B isolates as a result of serogroup switch (capsule switch). Clonal complexes cc41/44, cc32, cc267, cc18, and cc35 are predominantly composed of serogroup B isolates, while cc23 includes exclusively serogroup Y isolates. Conclusions: The analysis of surveillance data over a 28-year period confirms that the vaccination strategy currently used in the Czech Republic, i.e., vaccination of young children and adolescents with a combination of MenB vaccine and quadrivalent conjugate ACWY vaccine, appears to be the most appropriate in the context of the long-term epidemiological situation of IMD in the CR.
- MeSH
- arbovirové infekce epidemiologie MeSH
- arboviry MeSH
- epidemiologické monitorování * MeSH
- infekční nemoci epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- epidemiologické metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- poradenství MeSH
- senioři MeSH
- tuberkulóza mortalita prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Tato práce shrnuje výsledky prvního roku aktivní surveillance závažných onemocnění vyvolanýchstreptokoky skupiny A probíhající v České republice v rámci projektu Strep-EURO, pro který bylapřijata mezinárodní definice těchto onemocnění. V období leden–prosinec 2003 bylo z 28 laboratoříČR zasláno do SZÚ 59 streptokoků skupiny A izolovaných z invazivních onemocnění, která odpovídaladefinici Strep-EURO. Zároveň byly poskytnuty klinicko-epidemiologické údaje a informaceo spádové populaci k dalšímu zpracování. Výpočtem byla pro rok 2003 stanovena nemocnost1,3/100 000 obyvatel a celková smrtnost 13,5 %. Mezi těmito 59 kmeny byl vysoce zastoupen typ emml,původně označovaný M1 (23,7 %). Kmeny rezistentní k erytromycinu, clindamycinu, resp. tetracyklinuse v tomto souboru podílely 24,1 %, 17,2 %, resp. 20,7 %. Zdánlivě nižší nemocnost a vyššísmrtnost závažných onemocnění způsobených streptokoky skupiny A zjištěná v České republicev letech 1994–1996 (0,4/100 000, resp. 46,5 %) v porovnání se současným stavem je důsledkem přijetímírnějších mezinárodních kritérií definice invazivního onemocnění pro současnou studii Strep-EURO.
Results obtained in the first year of active surveillance of serious diseases caused by groupA streptococci in the Czech Republic carried out within the Strep-EURO project are summarized.From January to December 2003, 28 Czech laboratories referred to the National Institute of PublicHealth 59 group A streptococcal strains isolated from invasive diseases meeting the Strep-EUROdefinition. At the same time, clinical-epidemiological data and information on the catchment areapopulation were provided. For 2003, the total morbidity and case fatality rates were calculated tobe 1.3/100 000 population and 13.5 %, respectively. A high proportion (23.7 %) of the 59 strains wereof type emm 1, initially labeled M1. As many as 24.1 %, 17.2 % and 20.7 % of the strains tested wereresistant to erythromycin, clindamycin and tetracycline, respectively. The seemingly lower morbidityrate and higher case fatality rate from serious diseases caused by group A streptococci reportedin the Czech Republic for 1994–1996, i.e. 0.4/100 000 and 46.5 %, respectively, in comparison with thelatest data can be explained by the use of softer international criteria for the Strep-EURO definitionof invasive disease.