estrogens Dotaz Zobrazit nápovědu

Cíl studie: Upozornit na souvislost mezi postmenopauzou, hormonální terapií, lipidovým metabolismem a rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Typ studie: Rešerše relevantních literárních údajů. Metodika: Analýza vztahu mezi lipidovým profilem krevního séra a změnami v postmenopauze, posouzení příznivých a nepříznivých účinků estrogenů na cévní stěnu a lipidový metabolismus, analýza možností určení kardiovaskulárního rizika a zhodnocení recentních guidelines. Výsledky: Postmenopauza je spojena se změnami v lipidovém metabolismu a se zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění. Fyziologický metabolismus lipidů je při deficitu estrogenů nepříznivě ovlivněn, ale substituce estrogenů má pro cévní stěnu účinky příznivé i nepříznivé. Negativní účinky zahrnují kromě jiného výskyt postprandiální hyperlipidémie se zvýšením triglyceridů za vzniku aterogenních malých denzních LDL částic, rozvoj zánětlivých změn cévní stěny a vznik prokoagulační situace. Závěry: Ačkoli existují doklady o tom, že může hormonální terapie mít příznivé účinky na cévní stěnu, studie z posledních let považují substituci hormony ve vztahu k ateroskleróze za málo přínosnou až riskantní.

Objective: To describe relations among postmenopause, hormonal therapy, lipid metabolism and risk of cardiovascular diseases. Design: Search and analysis of relevant data from medical literature. Methods: Analysis of the relation between serum lipid profile and postmenopausal changes, evaluation of positive and negative effects of estrogens on vascular wall and lipid metabolism, analysis of methods for the assessment of cardiovascular risk and evaluation of recent guidelines. Results: Postmenopause is connected with significant changes in lipid metabolism, serum lipid profile and with increased risk of cardiovascular diseases. Deficit of estrogens influences lipid metabolism negatively. However, estrogen substitution has both positive and negative effects on vascular wall. Negative effects are: increased occurence of postprandial hyperlipidemia with increased triglycerides, generation of aterogenous small dense LDL particles, increased risk of inflammatory changes in vascular wall and procoagulation situation. Conclusion: Hormonal therapy can display some positive effects of vascular wall. However, recent data evaluate hormonal substitution with regard to atherosclerosis and cardiovascular problems as less benefitial or even risky.

Článek

Význam ovlivnění cytoadhezivních molekul estrogeny pro trombofilické stavy spojené s hyperestrinismem
[Significance of effects of estrogens in thrombophilic states induced by estrogens]

Časopis lékařů českých. 1997 ; Roč. 136 (č. 15) : s. 468-472.

ISSN 0008-7335
Medvik
Zdroj

MeSH
dospělí MeSH
E-selektin MeSH
estrogeny MeSH
hematologické komplikace těhotenství MeSH
hemokoagulace MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
P-selektin MeSH
receptory cytoadhesinu MeSH
těhotenství MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
těhotenství MeSH
ženské pohlaví MeSH

Kniha

Estrogens and antiestrogens

Physiology and mechanisms of action of estrogens and antiestrogens / contributors, S.E. Alves ... Pharmacology and clinical application of estrogens and antiestrogens / contributors, E.

Berlin ; New York : Springer-Verlag, 1999

Handbook of experimental pharmacology, ISSN 0171-2004 Vol. 135

2 sv. : il. ; 24 cm

MeSH
antagonisté estrogenu terapeutické užití farmakologie MeSH
estrogeny farmakologie metabolismus MeSH
Publikační typ
příručky MeSH

Článek

Estrogeny a psychické poruchy u žen
[Estrogens and psychiatric disorders in women: a review]

In particular, estrogens with their complex effects on brain functions may be responsible for the susceptibility ...

Psychiatrie (Praha, Print). 2003 ; Roč. 7 (č. 3) : s. 178-183.

ISSN 1211-7579
Medvik
Zdroj

Četné studie nacházejí pohlavní rozdíly v epidemiologii afektivních i psychotických poruch. Specifické situace závislé na hormonech a reprodukčním cyklu ženy, jako je perimenstruační období, menarché, postpartální období, perimenopauza a menopauza, mohou spouštět symptomy duševních poruch. V těchto dějích hrají významnou roli sexuální steroidní hormony. Zvláště estrogeny se svým složitým působením na cerebrální funkce mohou měnit citlivost žen na afektivní nebo psychotické poruchy. Nedostatek estrogenů, jejich nadbytek nebo nerovnováha s jinými sexuálními hormony, které jsou na druhé straně pod estrogenním zpětnovazebným řízením, mohou spouštět psychické poruchy u predisponovaných žen. Je zřejmé, že stabilizace hormonální rovnováhy estrogenní terapií jako pomocnou antidepresivní, případně antipsychotickou léčbou může být pomocí v některých případech hormonálně závislých psychických poruch.

Various sexual differences were reported in epidemiology of psychiatric disorders. Specific hormonally dependent life cycles as perimenstrual period, menarche, postpartum, perimenopause or menopause may precipitate psychiatric symptomatology. In these events, sexual steroid hormones play an important role. In particular, estrogens with their complex effects on brain functions may be responsible for the susceptibility of women to affective or psychotic disorders. Lack of estrogens, their surplus or dysbalance with other gonadal hormones, which, on the other hand, are under feedback control of estrogens, may trigger psychiatric syndromes among susceptible women. It follows that stabilization of hormonal homeostasis by estrogen treatment as adjuvant antidepressant or antipsychotic therapy might be helpful in some cases of hormonal related psychiatric disorders.