Studie se zabývá frekvencemi prožívaných emocí a emoční regulací u tří skupin respondentů (N = 394): dospívajících, nemocných dospělých a zdravých dospělých. Do dotazníku se 79 emocemi (47 s negativní valencí a 32 s pozitivní valencí) respondenti retrospektivně uváděli, jak často vybrané emoce prožívají a jakým způsobem regulují jejich projev vůči svému okolí. Z výsledků vyplývá, že všechny skupiny respondentů prožívají častěji pozitivní než negativní emoce a jejich celková hédonická bilance je kladná (nejslabší hédonickou bilanci mají dospívající). Nejméně emoční z hlediska četnosti prožívaných emocí, jsou v našem souboru nemocní dospělí a nejvíce emoční jsou dospívající. Výsledky dále ukazují, že respondenti mají nejčastěji tendenci projevit emoce vůči svému okolí tak, jak je cítí. Analýzy však odhalily signifikantní rozdíly v potlačování emocí. Nemocní dospělí a dospívající potlačují emoce výrazně častěji než zdraví dospělí: nemocní dospělí potlačují téměř čtvrtinu vybraných emocí. V dalším výzkumu frekvence emocí, hédonické bilance a regulace emocí by bylo vhodné zaměřit se na skupinu dospívajících osob a nemocných osob.

• MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• lidé psychologie   MeSH
• mladiství MeSH
• nemoc MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• dospělí psychologie   MeSH
• lidé psychologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Regulace chuti k jídlu a příjmu potravy je fascinující, komplexní proces, do kterého vstupují endokrinní a nervové signály z různých orgánových systémů. Centrem homeostatické regulace je hypothalamus, hédonická regulace je lokalizována do rozsáhlých oblastí prefrontálního kortexu a limbického systému a je zprostředkována především opioidy, endokanabinoidy a dopaminem. U rizikových osob v obezitogenním prostředí tato hédonická regulace převládá a společně s leptinovou a inzulinovou rezistencí stojí za udržováním/progresí obezity.

Appetite and food intake regulations are enigmatic, complex processes with multiple endocrine and neuronal inputs from variety of organ systems. Hypothalamus is the centre of homeostatic regulation, whereas hedonic regulation is localized in prefrontal cortex and limbic system and is mediated particularly by opioids, endocannabinoids and dopamine. This hedonic regulation prevails in persons at risk in obesitogenic milieu and together with insulin and leptin resistance is responsible for maintenance/progression of obesity.

• Klíčová slova
• homeostatická regulace, hédonická regulace,
• MeSH
• gastrointestinální hormony fyziologie   MeSH
• inzulin fyziologie   MeSH
• leptin fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• obezita etiologie   MeSH
• přijímání potravy * fyziologie   MeSH
• regulace chuti k jídlu * fyziologie   MeSH
• tuková tkáň fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Přehledový článek shrnuje principy hédonické regulace příjmu potravy, která reprezentuje příjem potravy nezávislý na udržení homeostázy. Teorie popisující hédonickou regulaci, tzv. teorie senzitizace vůči podnětu, zahrnuje tři procesy: vytvoření pozitivního vztahu k potravnímu podnětu (liking), motivaci získat ho (wanting) a naučit se tyto podněty identifikovat a odlišit od jiných, jejichž konzumace naopak vyvolá averzní reakci (learning). Anatomickým a funkčním substrátem hédonické regulace jsou neuronální okruhy odměny (reward circuits), které reagují na chuťové, čichové (či zrakové) podněty spojené s příjmem potravy. Preference určité potravy nastane pouze v případě, že je její konzumace spojena s příjemným pocitem, který posiluje behaviorální odpověď, takže pravděpodobnost této odpovědi je při opakované expozici takovému podnětu zvýšená (naučená preference). Naopak naučená averze spočívá při opakované expozici ve vyhýbání se potravě, která byla spojena s negativním pocitem. Hlavními mediátory hédonické regulace jsou endokanabinoidy, opioidy a monoaminy (zvláště dopamin a méně serotonin). Dopamin prostřednictvím svých D2 receptorů generuje v dorzálním striatu motivaci k jídlu jako jednomu ze základních prostředků přežití, zatímco ve ventrálním striatu (nucleus accumbens) zodpovídá spíše za motivaci k jídlu přinášejícímu libé pocity. Serotonin přes své receptory 5-HT1A a 5-HT2C snižuje příjem zvláště chutné potravy. Hraje také významnou úlohu v patogenezi poruch příjmu potravy. U mentální anorexie představuje restrikce potravy určitou automedikaci patologicky zvýšených hladin serotoninu. Klíčem k novým farmakoterapeutickým intervencím poruch příjmu potravy je detailní pochopení procesů, jakými je příjem potravy regulován.

The review article summarizes the principles of hedonic regulation of food intake which represents the food intake independent on the maintenance of homeostasis. The theory describing hedonic regulation, so called Incentive Salience Theory, comprises three major processes: liking (positive attribution to food stimulus), wanting (motivation to gain it) and learning (identification of these stimuli and distinguishing them from those connected with aversive reaction). Neuronal reward circuits are the anatomical and functional substrates of hedonic regulation. They react to gustatory and olfactory (or visual) stimuli associated with food intake. A food item is preferred in case its consumption is connected with a pleasant feeling thus promoting the behavioural reaction. The probability of this reaction after repetitive exposure to such a stimulus is increased (learned preference). On the contrary, learned aversion after repetitive exposure is connected with avoidance of a food item associated with a negative feeling. Main mediators of hedonic regulation are endocannabinoids, opioids and monoamines (dopamine, serotonin). Dopamine in dorsal striatum via D2 receptors generates food motivation as a key means of survival, however in ventral striatum (nucleus accumbens) is responsible for motivation to food bringing pleasure. Serotonin via its receptors 5-HT1A a T-HT2C decreases intake of palatable food. It plays a significant role in the pathogenesis of eating disorders, particularly mental anorexia. There, a food restriction represents a kind of automedication to constitutionally pathologically increased serotonin levels. Detailed understanding of processes regulating food intake is a key to new pharmacological interventions in eating disorders.

• Klíčová slova
• hédonická regulace, okruhy odměny,
• MeSH
• chuť k jídlu fyziologie   MeSH
• chuť fyziologie   MeSH
• dopamin fyziologie   MeSH
• endokanabinoidy fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• motivace fyziologie   MeSH
• mozek - chemie * MeSH
• nervové dráhy fyziologie   MeSH
• obezita patofyziologie   MeSH
• poruchy příjmu potravy patofyziologie   MeSH
• preference v jídle * fyziologie   MeSH
• přijímání potravy fyziologie   MeSH
• receptory opiátové fyziologie   MeSH
• regulace chuti k jídlu * fyziologie   MeSH
• serotonin fyziologie   MeSH
• učení fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Článek přehledným způsobem popisuje současný pohled na velmi komplexní proces regulace chuti k jídlu – část zaměřenou na homeostatickou regulaci příjmu potravy. Cílem homeostatické regulace je udržování energetické rovnováhy, stabilní hmotnosti a optimálního příjmu živin. Vedle homeostatické regulace působí i regulace hedonická, při které se uplatňují emoční a motivační vlivy. Homeostatická regulace zahrnuje periferní krátkodobou a dlouhodobou regulaci, zprostředkovanou převážně gastrointestinálními peptidy, hormony tukové tkáně a centrálními mechanizmy regulace příjmu potravy, které jsou lokalizované do oblasti hypotalamu. Je výslednicí působení faktorů orexigenních (zvyšujících chuť k jídlu a příjem potravy) a anorexigenních (snižujících chuť k jídlu a tedy příjem potravy). K anorexigenním působkům patří naprostá většina gastrointestinálních peptidů (např. cholecystokinin, glukagon‑like peptid 1, bombesin, peptid YY atd.), hormon tukové tkáně leptin a centrálně působící melanokortinový systém. Naopak orexigenní faktory zahrnují z gast­rointestinálních peptidů v podstatě pouze ghrelin a centrálně působící systém neuropeptid Y/Agouti‑related peptide. Principy regulace příjmu potravy jsou klíčové pro pochopení patogeneze poruch příjmu potravy a obezity, jejichž výskyt v poslední době epidemicky narůstá, a poskytují slibné cíle pro možné farmakologické intervence.

The review article summarizes a very complex process of appetite regulation: the part focused on homeostatic regulation of food intake. The aim of homeostatic regulation is to achieve energy balance, stabile weight and optimal nutrient intake, in contrast to hedonic regulation of food intake, in which emotional and motivational factors are involved. Homeostatic regulation could be divided into short‑term and long‑term regulation and comprises mainly gastrointestinal peptides, fat tissue hormones and central mechanisms loca­lized in hypothalamus. It is a resultant of the action of orexigenic factors (increasing appetite and food intake) and anorexigenic factors (decreasing appetite and thus food intake), respectively. The anorexigenic factors include gastrointestinal peptides (e.g. cholecystokinin, glucagon‑like peptide 1, bombesin, peptide YY and others), hormone of fat tissue leptin and centrally acting melanocortin system. On the contrary, orexigenic factors comprise of gastric ghrelin and centrally acting system of neuropeptide Y/Agouti‑related peptide. Understanding the principles of the regulation of food intake is essential for comprehension of pathogenesis of eating disorders and obesity, whose prevalence has been recently increasing, and it provides potential targets for pharmacological interventions.

• MeSH
• adiponektin fyziologie   MeSH
• AGRP protein MeSH
• galanin MeSH
• gastrointestinální hormony * fyziologie   klasifikace   MeSH
• homeostáza fyziologie   MeSH
• hypothalamus fyziologie   MeSH
• komplement - faktor D MeSH
• leptin fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• melanokortiny MeSH
• neuropeptid Y MeSH
• nucleus arcuatus hypothalami MeSH
• receptory neuropeptidů MeSH
• regulace chuti k jídlu * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The mesolimbic dopaminergic system of the brain, which converges on the nucleus accumbens (part of the striatum), plays a central role in reward and craving, and this system appears to mediate hedonic food responses. Clinical studies that used functional brain imaging have reported greater activation in the nucleus accumbens or other regions of the striatum in obese than lean individuals after they consumed palatable, high-calorie food. Striatal dopamine D2 receptor availability was significantly lower in obese individuals than in nonobese matched controls, which raised the possibility that overeating may compensate for low dopaminergic activity. The purpose of this study is to compare the effects of two isocaloric meals (processed meat sandwich vs. vegetarian sandwich) during the postprandial period by using functional brain imaging of reward circuitry implicated in food motivation in type 2 diabetics, obese subjects and healthy controls.

Mesolimbický dopaminergní systém mozku, který se soustředí kolem nucleus accumbens (části striata), hraje ústřední roli v pocitech odměny a závislosti, a tento systém zřejmě zprostředkovává hedonickou reakci po konzumaci jídla. Klinické studie, které používaly funkční magnetické zobrazování mozku, uvádějí vyšší aktivaci v nucleus accumbens a jiných oblastech striata u obézních než u štíhlých jedinců po konzumaci chutného jídla s vysokou energetickou denzitou. Dostupnost dopaminového D2 receptoru ve striatu byla u obézních jedinců výrazně nižší než u štíhlých kontrol, což vyvolalo hypotézu, že přejídání vlastně kompenzuje nízkou dopaminergní aktivitu. Cílem této studie je porovnat účinek dvou isokalorických jídel (hamburgeru se zpracovávaným masem vs. vegetariánského sendviče) během postprandiálního stavu pomocí funkčního magnetického zobrazování mozkových center spojených s odměnou zapojených do regulace příjmu potravy u pacientů s diabetem 2. typu, obézních a zdravých kontrol.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• dieta vegetariánská MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• gastrointestinální hormony MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• masné výrobky MeSH
• nucleus accumbens diagnostické zobrazování   MeSH
• obezita MeSH
• odměna MeSH
• oxidační stres MeSH
• závislost na jídle etiologie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR