Epidemiological and clinical studies suggest that asthma is associated with adverse cardiovascular outcomes, but its mechanism is uncertain. 5-Hydroxytryptamine (5-HT) is a mediator involved in asthma and in cardiovascular functioning. Thus, in the present study, we explored whether allergic sensitization in guinea pigs modifies 5-HT-induced contractile responses and 5-HT2A receptor expression in thoracic aorta rings. We found that sensitization produced a significant increase of 100 microM 5-HT-induced contractions of aorta rings (~27 % greater contraction than in non-sensitized animals, p<0.05). Preincubation with 10 nM ketanserin (a 5-HT2A receptor antagonist) reduced by ~30 % (p=0.003) and ~36 % (p=0.005) the area under the curve of 5-HT-induced contractions in aortas from non-sensitized and sensitized animals, respectively. There were no differences between sensitized and non-sensitized animals with respect to mRNA (qPCR) and protein (Western blot) expression of 5-HT2A receptor in thoracic aortas. We concluded that in this guinea pig model of asthma, allergic sensitization is not confined to airways, but also affects arterial contractile responses to 5-HT; changes in the expression of the 5-HT2A receptor appear not to be involved in this phenomenon.
- MeSH
- aorta patofyziologie MeSH
- bronchiální astma patofyziologie MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- morčata MeSH
- receptor serotoninový 5-HT2A fyziologie MeSH
- serotonin fyziologie MeSH
- svaly hladké cévní patofyziologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- morčata MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- disociační poruchy diagnóza patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- percepce bolesti MeSH
- poruchy příjmu potravy metabolismus patofyziologie MeSH
- práh bolesti klasifikace psychologie MeSH
- představa o vlastním těle psychologie MeSH
- psychický stres metabolismus patofyziologie MeSH
- regulace chuti k jídlu fyziologie MeSH
- sebepoškozování MeSH
- serotonin farmakokinetika fyziologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Autoři v článku shrnují aktuální pohled na problematiku předčasné ejakulace, která společně s erektilní dysfunkcí patří mezi nejčastější mužské sexuální dysfunkce. Důraz je kladen na farmakoterapeutické možnosti v každodenní klinické praxi.
The authors summarize the current knowledge of premature ejaculation which is together with erectile dysfunction one of the most common male sexual dysfunctions. The role of pharmacotherapy in everyday clinical practice has been emphasized.
- Klíčová slova
- IELT,
- MeSH
- anestetika lokální terapeutické užití MeSH
- benzylaminy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- ejakulace * fyziologie účinky léků MeSH
- klomipramin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- naftaleny MeSH
- předčasná ejakulace * diagnóza patologie terapie MeSH
- psychoterapie MeSH
- psychotropní léky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- serotonin fyziologie MeSH
- sexuální zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- MeSH
- akustická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- biologické markery MeSH
- depresivní poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- elektroencefalografie MeSH
- lidé MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu farmakologie MeSH
- serotonin * fyziologie MeSH
- sluchové evokované potenciály * fyziologie účinky léků MeSH
- sluchové korové centrum fyziologie účinky léků MeSH
- vnímání hlasitosti * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- kombinovaná farmakoterapie škodlivé účinky MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- rizikové faktory MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu * škodlivé účinky MeSH
- serotonin fyziologie MeSH
- serotoninové látky škodlivé účinky MeSH
- serotoninový syndrom * diagnóza chemicky indukované patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- deprese * imunologie metabolismus patofyziologie MeSH
- fraktury kostí MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kohortové studie MeSH
- kostní denzita MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- osteoporóza * MeSH
- postmenopauzální osteoporóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- serotonin fyziologie metabolismus MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Huntingtonova choroba predstavuje dedičné neliečiteľné neurodegeneratívne ochorenie. Progresia choroby je sprevádzaná postupným znižovaním hladiny melatonínu. Mechanizmus, ktorý zapríčiňuje toto znižovanie hladín melatonínu zostáva nejasný. Melatonín zohráva významnú úlohu nielen v dráhe apoptózy, ale jeho prítomnosť zvyšuje aj expresiu BDNF (brain derived neurotrophic factor) a ďalších neuroprotektívnych faktorov. Štúdium vplyvu melatonínu v Huntingtonovej chorobe by mohlo, predstavovať nový terapeutický prístup k liečbe tejto choroby.
Huntington‘s disease represents an inherited neurodegenerative disorder lacking the effective treatment. Progression of the disease is accompanied by gradual melatonin levels reduction. Mechanism causing this reduction of melatonin levels remains unknown. Melatonin plays a major role not only in the apoptosis pathway, but also its presence increases the expression of BDNF (brain derived neurotrophic factor) and other neuroprotective factors. Study of melatonin and its effects in Huntington‘s disease might represent a novel therapeutic approach in the treatment of this disease.
- MeSH
- apoptóza fyziologie MeSH
- fosforylace MeSH
- Huntingtonova nemoc * komplikace metabolismus patologie MeSH
- lidé MeSH
- melatonin * biosyntéza fyziologie MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- mozkový neurotrofický faktor MeSH
- nádorový supresorový protein p53 MeSH
- neurony MeSH
- proteiny regulující apoptózu MeSH
- serotonin fyziologie MeSH
- sirtuin 1 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Sexuální dysfunkce jsou kvantitativními poruchami sexuální výkonnosti. Vyskytují se u jedinců obou pohlaví a jejich prevalence bývá udávána 15–40 %. Příčiny sexuálních dysfunkcí jsou velmi pestré, mohou mít organickou či psychogenní povahu a velmi často lze předpokládat multifaktoriální etiologii, tedy kombinaci organických, psychogenních a interpersonálních příčin. K narušení sexuálních funkcí však může dojít i při užívání některých léčiv. Sexuální dysfunkce jako nežádoucí účinek farmakoterapie jsou častým problémem např. při užívání některých antihypertenziv, antidepresiv, neuroleptik, antiepileptik, léčiv používaných v terapii benigní hyperplazie prostaty a mnoha dalších. Nežádoucí účinky léčiv na sexuální funkce se na první pohled mohou zdát nevýznamnými. Je však nutné si uvědomit, že sexuální život je v běžné populaci považován za velmi důležitou složku kvality života a sexuální dysfunkce navozené farmakoterapií mohou pacienty poměrně výrazně obtěžovat a mohou být zásadním důvodem jejich nonadherence k léčbě.
Sexual dysfunctions are quantitative disorders of sexual performance in both women and men, the prevalence is reported 15–40%. Causes of sexual dysfunctions are very varied, they can have organic or psychogenic character and in many cases we can expect multifactorial etiology, thus combination of organic, psychogenic and interpersonal causes. However, using of some drugs can lead to sexual dysfunctions. Sexual dysfunctions as adverse effect of pharmacotherapy are a frequent problem in the treatment with some antihypertensives, antidepressants, antipsychotics, antiepileptics, drugs for the treatment of benign prostatic hyperplasia and a lot of other drugs. Sexual adverse effects of pharmacotherapy seem to be unimportant at first glance. But it should be noted that sexuality is very important component of quality of life and sexual dysfunctions caused by pharmacotherapy can be inconveniencing and they can be the principal reason of medication nonadherence.
- MeSH
- acetylcholin fyziologie škodlivé účinky MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- dopamin fyziologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- noradrenalin fyziologie škodlivé účinky MeSH
- pohlavní steroidní hormony fyziologie škodlivé účinky MeSH
- prolaktin fyziologie škodlivé účinky MeSH
- serotonin fyziologie škodlivé účinky MeSH
- sexuální chování účinky léků MeSH
- sexuální dysfunkce fyziologická * etiologie chemicky indukované MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Panická porucha je psychická porucha charakterizovaná rekurentními panickými atakami, které jsou doprovázeny výraznými somatickými a psychickými symptomy. Navzdory definovanému klinickému obrazu a ověřeným algoritmům léčby zůstává etiopatogeneze panické poruchy nejasná. Vzhledem k záchvatovému charakteru poruchy a symptomové rozmanitosti přinášejí funkční zobrazovací metody nejednoznačné výsledky. Nejlépe rozpracované jsou neurotransmiterové teorie opírající se o prokazatelnou úspěšnost antidepresiv. Tyto zahrnují roli řady neurotrasmiterů podílejících se na modulaci okruhu strachu (serotonin, noradrenalin, gamaaminomáselná kyselina, glutamát, kortikoliberin aj.). Z neuroanatomického hlediska se zdá pro spuštění panické ataky klíčová role centrálního jádra amygdaly, z nějž vystupuje velké množství drah zapojených do přípravy panické reakce. Oproti tomu protrahované úzkostné ladění je spojeno s aktivací lůžkového jádra striae terminalis. Celý proces je však komplexní a zahrnuje interakce jak s centry mozkového kmene, tak s vyššími centry kortikálními. Jejich role spočívá v modulaci afektivity limbického systému a jeho podřízení volním procesům.
Panic disorder is a mental disorder characterized by recurrent panic attacks accompanied by significant somatic and psychological symptoms. Ethiopathogenesis of panic disorder remains unclear although clinical manifestation and proven algorithms of treatment are known. Due to paroxysmal nature of the disorder and its symptoms, functional imaging techniques provide ambiguous results. Leading neurotransmitter theories are based on the proven efficacy of antidepressants treatment. This includes the role of the neurotransmitters involved in modulation of fear circuit (serotonin, norepinephrine, gamma-aminobutyric acid, glutamate, cortikoliberin etc.). From neuroanatomical point of view, the nucleus of amygdala, with a large number of pathways involved in the panic reaction, plays the key role in triggering panic attacks. In contrast, prolonged anxiety is associated with activation of bed nucleus striae terminalis. The entire process is complex and involves interaction of the brainstem and cortical centres, the role of which consists of affective modulation of the limbic system and its regulation by volitional processes. Key words: panic disorder – magnetic resonance imaging – positron emission tomography –serotonin – norepinephrine – amygdala –locus coeruleus – prefrontal lobes The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- amygdala fyziologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- locus coeruleus fyziologie MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- modely neurologické * MeSH
- neurotransmiterové látky MeSH
- noradrenalin fyziologie MeSH
- panická porucha * etiologie patofyziologie MeSH
- pozitronová emisní tomografie MeSH
- prefrontální mozková kůra fyziologie MeSH
- receptory neurotransmiterů MeSH
- serotonin * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
