Východisko. U 60 pacientů léčených růstovým hormonem pro jeho idiopatický deficit evidovaných v Českém registru příjemců růstového hormonu byla hodnocena dosažená výška v dospělosti. Metody a výsledky. 23 pacientů mělo izolovaný deficit růstového hormonu (skupina 1), 37 deficit kombinovaný s chyběním i jiných hypofyzárních hormonů (skupina 2). Doba léčby byla 6,7±2,2 (průměr ± SD) roku u 1. skupiny a 9,6±3,0 roku u 2. skupiny. Pacienti s izolovaným deficitem dosáhli výšky -1,4±1,3 SDS dle norem české populace, pacienti s kombinovaným deficitem byli na konci léčby vyšší (-0,7±1,5 SDS). Výškový zisk byl +2,5±0,6 SDS u nemocných 1. skupiny a +3,4±1,1 SDS u pacientů 2. skupiny. 70 % pacientů s izolovaným deficitem a 93 % pacientů s mnohočetným deficitem růstového hormonu dosáhlo normální výšky (±2 SDS norem pro českou populaci). Závěry. Finální výška pozitivně korelovala s cílovou výškou (danou výpočtem z výšky rodičů) a s výškou na počátku puberty u obou skupin pacientů. Negativní korelace finální výšky byla s kalendářním věkem na počátku léčby STH u skupiny 1.

Background. Final height was evaluated in patients from the Czech Register with idiopathic growth hormone deficiency treated with GH. Methods and Results. 23 patients had the isolated growth hormone deficiency (group 1), and 37 suffered from multiple pituitary hormones deficiencies (group 2). The patients from group 1 and 2 were given growth hormone for 6.7±2.2 years and 9.6±3.0 years, respectively. The patients with isolated growth hormone deficiency reached final height -1.4±1.3 SDS, those with multiple hormone deficiencies were taller (-0.7±1.5 SDS). The height gain equalled +2.5±0.6 SDS and +3.4±1.1 SDS in group 1 and 2, respectively. 70 % of the patients in group 1 and 93 % of group 2 reached final heights within the target limits (± 2 SDS). Conclusion. The final height positively correlated with the target height (mid-parental height) and height at the onset of puberty (group 1 and 2). There was a negative correlation between the final height and the chronological age at the beginning of growth hormone therapy in group 1.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• růst MeSH
• růstový hormon nedostatek   MeSH
• tělesná výška statistika a číselné údaje   MeSH
• Turnerův syndrom komplikace   terapie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hormon uvolňující gonadotropiny analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předčasná puberta terapie   MeSH
• růst fyziologie   MeSH
• tělesná výška MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• DECAPEPTYL-DEPOT,
• MeSH
• dítě MeSH
• gonadotropiny metabolismus   MeSH
• hormon uvolňující gonadotropiny analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• předčasná puberta farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• růst účinky léků   MeSH
• tělesná výška účinky léků   MeSH
• vývoj kostí účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The plant life cycle is often affected by animal-plant interactions. In insect-pollinated plants, interaction with pollinators is very important. When pollen transfer due to a lower abundance of pollinators limits seed production, selection pressures on plant traits related to plant attraction to pollinators might occur, e.g. on flowering phenology, height or number of flowerheads. Landscape changes (e.g. habitat fragmentation or changed habitat conditions) may cause plant-pollinator systems to lose balance and consequently affect population dynamics of many plant species. We studied the relationship between measured plant traits, environmental variables and pollinator preferences in Scorzonera hispanica (Asteraceae), a rare perennial, allogamous herb of open grasslands. We estimated the pollen limitation by comparing seed set of supplemental-pollinated plants with that of open-pollinated ones. Pollinators selected plants based on position within the locality (isolated plants close to trees) rather than on their traits. In spite of a high proportion of undeveloped seeds on the plants, we demonstrated that they are not pollen limited. Instead, seed set and weight of seeds was correlated with plant size traits (height and flowerhead number), with larger plants producing more and larger seeds. This suggests that the studied plants are likely resource limited. Overall, the results suggest that pollinators are not a selection factor in this system, in contrast to studies on various plant species, including self-compatible species of the Asteraceae. The lack of any effect of pollinators in the system may be caused by a strong negative effect of ungulate herbivores, which could play a decisive role in functioning of the system.

• MeSH
• chování zvířat MeSH
• ekosystém MeSH
• hmyz fyziologie   MeSH
• květy anatomie a histologie   růst a vývoj   fyziologie   MeSH
• opylení * MeSH
• populační dynamika MeSH
• rozmnožování MeSH
• Scorzonera anatomie a histologie   růst a vývoj   fyziologie   MeSH
• selekce (genetika) MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: The present study explores growth and health in Roman (1st-3rd centuries CE) and Post-Roman (4th-7th centuries CE) Gaul, incorporating a life-course approach, to better understand the influence of Roman practices and lifestyles on health, and the impact of cultural change from the Roman to the Post-Roman period. MATERIALS AND METHODS: The skeletal remains of 844 individuals were analyzed for non-specific signs of physiological stress, including growth disruption (diaphyseal and adult maximum femur length), dental enamel hypoplastic defects (DEH), cribra orbitalia (CO), and periosteal reaction of the tibiae (Tibia PR). RESULTS: The Gallo-Roman sample demonstrated shorter femoral lengths, and higher rates of DEH and Tibia PR. Post-Roman groups demonstrated longer femoral lengths and higher rates of CO. CONCLUSIONS: Gallo-Roman individuals may have been more regularly exposed to infectious pathogens throughout childhood, inhibiting opportunities for catch-up growth, resulting in high rates of DEH and shorter femoral lengths ('intermittent stress of low lethality'). This could be the result of overcrowding and insalubrious urban environments. Higher rates of CO in the Post-Roman samples may have been influenced by dietary changes between the periods. SIGNIFICANCE: The intertwined and often synergistic relationships between early life environment, nutrition and settlement structure is highlighted, helping to further understandings of life experiences during the Roman and Post-Roman periods. LIMITATIONS: It was not possible to obtain sufficient data from northern regions during the Gallo-Roman period, limiting this analysis. SUGGESTIONS FOR FURTHER RESEARCH: Further application of life course approaches can reveal subtle patterns in stress indicators.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav MeSH
• římská říše * MeSH
• tělesná výška MeSH
• tělesné pozůstatky MeSH
• životní změny * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The aim of this study was to identify the most important variables determining current differences in physical stature in Europe and some of its overseas offshoots such as Australia, New Zealand and USA. We collected data on the height of young men from 45 countries and compared them with long-term averages of food consumption from the FAOSTAT database, various development indicators compiled by the World Bank and the CIA World Factbook, and frequencies of several genetic markers. Our analysis demonstrates that the most important factor explaining current differences in stature among nations of European origin is the level of nutrition, especially the ratio between the intake of high-quality proteins from milk products, pork meat and fish, and low-quality proteins from wheat. Possible genetic factors such as the distribution of Y haplogroup I-M170, combined frequencies of Y haplogroups I-M170 and R1b-U106, or the phenotypic distribution of lactose tolerance emerge as comparably important, but the available data are more limited. Moderately significant positive correlations were also found with GDP per capita, health expenditure and partly with the level of urbanization that influences male stature in Western Europe. In contrast, male height correlated inversely with children's mortality and social inequality (Gini index). These results could inspire social and nutritional guidelines that would lead to the optimization of physical growth in children and maximization of the genetic potential, both at the individual and national level.

• MeSH
• běloši MeSH
• celosvětové zdraví MeSH
• dětská úmrtnost MeSH
• dieta statistika a číselné údaje   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• genetické markery MeSH
• genotyp * MeSH
• guanosindifosfát MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav * MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• tělesná výška genetika   fyziologie   MeSH
• tělesné váhy a míry MeSH
• výdaje na zdravotnictví MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Predicted maturity offset, defined as time before peak height velocity (PHV) is increasingly used as an indicator of maturity status in studies of physical activity, fitness, and sport. OBJECTIVE: To validate maturity offset prediction equations in longitudinal samples of boys and girls. METHODS: The original and modified maturity offset prediction equations were applied to serial data for 266 boys (8-17 years) and 147 girls (8-16 years) from the Cracow Growth Study. Actual age at PHV for each youngster was estimated with the SITAR protocol. In addition to maturity offset, the difference between CA at prediction and maturity offset provided an estimate of predicted age at PHV. RESULTS: Predicted maturity offset and age at PHV increased, on average, with CA at prediction. Variation in predictions was reduced compared to that in observed ages at offset and at PHV, and was more apparent with the modified equations. Relatively few predicted ages at PHV approximated observed age at PHV in early and late maturing youth of both sexes; predictions were later than observed among the former, and earlier than observed among the latter. CONCLUSION: Predicted maturity offset and ages at PHV with the original and modified equations increase with CA at prediction, have reduced variation, and have major limitations with early and late maturing boys and girls.

• MeSH
• antropometrie MeSH
• cvičení MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladiství MeSH
• sporty * MeSH
• tělesná výška * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Přibližně u 10 % dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA; small for gestational age) s porodní hmotností a/nebo délkou nižší než −2 SD, nedojde po narození k růstovému výšvihu. Tyto děti zůstávají malé po celé dětství (s výškovým skóre směrodatné odchylky [ht-SDS] pod −2,5 SDS) a skončí jako malí dospělí. Označujeme je jako SGA-SS (small for gestational age with short stature). Evropská léková agentura schválila již v roce 2003 SGA-SS jako indikaci pro léčbu růstovým hormonem. Z 1502 dětí SGA-SS evidovaných v české národní databázi příjemců růstového hormonu REPAR již 397 dětí (221 chlapců) ukončilo růst a dosáhlo téměř finální dospělé tělesné výšky. Léčba růstovým hormonem v dávce 0,034 mg/kg/den (medián) byla zahájena u chlapců ve věku 8,5 roku (medián; P5-95: 3,2–15,0), u dívek ve věku 7,3 roku (3,9–13,5). Průměr ht-SDS při zahájení léčby byl −3,21 (SD: 0,91). Léčba byla ukončena u chlapců ve věku 16,2 roku (medián; P5-95: 14,0–18,7 roku), u dívek ve věku 14,3 roku (12,4–17,3). Léčba vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59 a k dosažení téměř dospělé výšky (near-final height) ht-SDS −1,62 (SD: 0,97; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Při ukončení léčby tedy většina pacientů dosáhla výšky nad −2 SDS, v rozmezí hodnot běžné populace. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku tato výška odpovídá ht-SDS −2,30 (SD: 1,09; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). I po této adjustaci, která efekt léčby mírně podhodnocuje, byla léčba růstovým hormonem úspěšná a vedla ke zlepšení v průměru o 0,91 ht-SDS. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují u dětí SGA-SS účinnost léčby růstovým hormonem a její potenciál významně zlepšit dospělou tělesnou výšku.

Of children born small for gestational age (SGA) with birth weight and/or birth length below −2 SD, about 10% fail to catch-up after birth. These children remain short over childhood (with height standard deviation score [ht-SDS] below −2.5 SDS) and end up as short adults. They are assigned as SGA-SS (small for gestational age with short stature). European Medicine Agency approved growth hormone therapy in SGA-SS already in 2003. Out of 1502 SGA-SS children that are registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR, 397 children (221 boys) already completed growth and achieved near-final height. Growth hormone therapy (median dose 0.034 mg/kg/day) was initiated at age 8.5 years in boys (median; P5-95: 3.2-15.0) and 7.3 years in girls (3.9-13.5). The mean ht-SDS at treatment initiation was −3.21 (SD: 0.91). Treatment was terminated at age 16.2 years in boys (median; P5-95: 14.0-18.7) and 14.3 years in girls (12.4-17.3). By treatment termination, the patients have had gained 1.59 ht-SDS (mean) and have achieved near-final height −1.62 ht-SDS (SD: 0.97; p<0.0001 if compared to pre-treatment). Thus, majority of patients exceeded −2 SDS at treatment completion and achieved height within normal limits. After adjusting for ht-SDS at age 18 years, their height corresponded to ht-SDS −2.30 (SD: 1.09; p < 0.0001 if compared to pre-treatment). Growth hormone therapy was successful even after this adjustment that mildly underestimates the treatment effect, and led to mean height increase of 0.91 ht-SDS. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children and its potential to significantly improve the adult height.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Odraz ve skoku na lyžích je variantou vertikálního skoku, který je prováděný ve velké rychlosti. Opakování odrazu na skokanském můstku v rámci tréninku je limitováno. Pro rozvoj výbušné síly dolních končetin jsou proto využívány různé formy odrazů. Cílem studie bylo určit vliv způsobu provedení odrazu na výšku vertikálního skoku a porovnat provedení odrazu v laboratorních podmínkách a na skokanském můstku. Skupina mladých závodníků v severské kombinaci (n = 22) provedla tři různé modifikace vertikálního skoku (odraz z nájezdového postavení, odraz se snížením těžiště, odraz z podřepu) v tréninkové a ve skokanské obuvi, doplněné o odraz na můstku. Při odrazu na můstku byla výška skoku o více než 50 % menší v porovnání s odrazem z nájezdového postavení v tréninkové obuvi v laboratoři. Výška vertikálního skoku z nájezdového postavení v tréninkové obuvi je kritériem výbušné síly dolních končetin při hodnocení připravenosti závodníků na soutěžní období.

The take-off in ski jumping is a variation of the vertical jump performed at the high velocity. As the number of take-offs on a jumping hill during training is limited, variations of vertical jump simulating jumping hill take-offs are employed to build explosive strength. The study evaluates the effect of take-off modifications on the height of the jump and compares take-offs in the laboratory and jumping hill conditions. A group of young Nordic combined competitors (n = 22) performed three variants of the vertical jump (inrun position jump; counter movement and squat jump) in training shoes and in jumping boots in the laboratory conditions and a take-off on a jumping hill. The height of the jump achieved on a jumping hill was more than 50 % lower com­pared to one from take-off executed from in-run position in a laboratory with training footwear. The height of the vertical jump from in-run position in a laboratory with training shoes serves as a measure of the lower extremities’ explosive strength when assessing the athlete’s preparedness for competition season.

• Klíčová slova
• skok na lyžích, vertikální skok, modifikace odrazu, výbušná síla,
• MeSH
• biomechanika * fyziologie   MeSH
• dolní končetina * fyziologie   MeSH
• horní končetina fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• pohyb * fyziologie   MeSH
• sporty na sněhu * fyziologie   MeSH
• svalová síla fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Studies addressing age at peak height velocity (PHV) in longitudinal samples of participants in sports are relatively limited. PURPOSE: To compare the growth status and estimated ages at PHV of longitudinal samples girls and boys active in sport with peers not active in sport, and to compare estimated ages at PHV among longitudinal samples of Polish youth active in sport. METHODS: Records from the Cracow Longitudinal Study, which measured youth annually from 8 to 18 years, were screened to identify individuals regularly active in sport. Participants in athletics (22 girls, 10 boys), soccer (12 boys), and other team (6 girls, 7 boys) and individual (6 girls, 9 boys) sports were identified; 107 girls and 172 boys were not active in sport. Heights and weights of participants in sports and non-involved peers were compared. Longitudinal height records of individuals were fit with the SITAR model to estimate age at PHV. Ages at PHV of boys and girls active in sport and peers not active in sports were compared with sex-specific ANOVAs. RESULTS: Ages at PHV of boys participating in athletics and soccer were similar to age at PHV of boys not active in sport, while ages at PHV of boys in other team sports (basketball, volleyball, handball) and individual sports (skiing, gymnastics, acrobatics) were, respectively, slightly earlier and later. Among girls, age at PHV of participants in team sports (basketball, netball) was earlier, while ages at PHV among participants in athletics and other individual sports (equestrian, acrobatics, shooting) were slightly later compared to non-athlete peers. CONCLUSION: Ages at PHV varied among participants in different sports and were consistent with estimates in other longitudinal samples of Polish youth athletes.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH