informal caregivers
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíle: Cílem studie bylo vyhodnotit vliv vybraných demografických, socioekonomických a zdravotních determinant na míru pečovatelské zátěže neformálních pečovatelů. Teoretická východiska: Demografické trendy vývoje obyvatel poukazují na důležitost systémové podpory rodinného pečovatelství. Metody: Byla provedena průřezová dotazníková studie u 168 neformálních pečovatelů, kteří pečovali o starší blízkou osobu v Jihočeském kraji. Výsledky: Mírnou pečovatelskou zátěž uvedlo 48,2 %, značnou 39,3 % a velmi vysokou 3,6 % dotazovaných pečovatelů. Kladná lineární korelace byla identifikována mezi mírou pečovatelské zátěže a věkem, spánkem a fyzickou aktivitou pečovatelů. S vyšším věkem pečovatelů rostla i jejich pečovatelská zátěž. Zároveň změny ve kvalitě či délce spánku a fyzické aktivity predikovaly vyšší míru pečovatelské zátěže. Záporná korelace byla potvrzena mezi pečovatelskou zátěží, dostupností služeb ADP a subjektivním hodnocením zdraví. S nižší dostupností služeb ADP rostla zátěž pečovatelů. S vyšší mírou pečovatelské zátěže klesala spokojenost pečovatelů se svým zdravím. Pečovatelé žijící v rodinném svazku uváděli nižší míru pečovatelské zátěže než svobodní, rozvedení nebo ovdovělí. Implikace pro sociální práci: Výsledky potvrdily souvislosti mezi mírou pečovatelské zátěže a vybranými charakteristikami neformálních pečovatelů. Je potřebné systémovými intervencemi zátěž rodinných pečovatelů snižovat.
Objectives: The aim of this study was to assess the impact of selected demographic, socioeconomic and health determinants on the level of caregiving burden of informal caregivers. Theoretical bases: The demographic trends of inhabitant development point out the importance of systemic support of the support of informal family care. Methods: A cross-sectional study was conducted. The study population consisted of 168 informal caregivers in the South Bohemia Region. Outcomes: A positive linear correlation was identified between the level of caregiver burden and the age, sleep and physical activity of caregivers. As caregivers’ age increased, their caregiving burden increased. At the same time, changes in sleep quality and physical activity predicted higher levels of caregiver burden. A negative correlation was confirmed between caregiver burden, availability of ADP services, and subjective health ratings. Caregiver burden increased with lower availability of ADP services. Caregiver satisfaction with their health decreased with higher levels of caregiver burden. Caregivers living in a family union reported lower levels of caregiving burden than single, divorced, widowed caregivers. Social work implications: The results confirmed the associations between caregiving burden and selected characteristics of informal caregivers. There is a need of systemic interventions to reduce the burden of family caregivers.
- MeSH
- dlouhodobá péče statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- zátěž pečovatele * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Background: Stroke is the leading cause of disability, impacting both the affected person and informal caregivers. As the number of stroke patients rises, it is increasingly important to recognize that informal stroke caregivers have needs that require support and interventions. Objectives: The aim was to create an overview of studies where informal caregivers express their specific needs related to providing care for stroke patients in the home environment and summarize the described needs into particular categories. Methods: A review of the literature published between 2013-2023 was conducted using the PRISMA methodology. The search for relevant articles used electronic databases Web of Science, Scopus, and PubMed. 21 articles met the entry criteria. Results: Our analysis revealed 10 domains of needs of informal caregivers taking care of stroke patients in the home environment: the need to obtain information, the need to learn the life aspects of the patient after stroke, the need for a new family dynamic, the need to manage practical matters/non-care tasks, the need to communicate with the patient, the need for closeness, the need for physical health, the need for mental health, social needs, and the need for formal and informal support. Conclusion: The burden on informal caregivers has been confirmed by a wealth of research, including this study. As challenges faced by stroke patients and their caregivers evolve, their needs must be regularly reviewed to ensure appropriate interventions, treatments, and support to improve overall care after a stroke.
BACKGROUND: Although emergency medical service is focused on providing acute prehospital treatment, it is often used by terminally ill patients and their informal caregivers during the last days of patient's life. Little is known about why they decide to use the emergency medical services. STUDY OBJECTIVE: The aim was to explore informal caregivers' motivation and decision-making process for calling emergency medical services for their terminally ill loved ones. METHODS: This study used a qualitative design. Data were collected by semi-structured interviews with 31 relatives of 30 patients who used the emergency medical services. Data were analyzed with NVivo software by utilizing principles of thematic analysis. RESULTS: Through the analysis, four distinct themes emerged: (1) limited availability of support from health care services; (2) insufficient planning of care; (3) decline in the health of the patient and (4) being lost and desperate. CONCLUSION: For informal caregivers, emergency medical services represented an important source of support while caring for their terminally ill loved ones due to the limited availability of other sources of help, including a lack of specialist palliative care providers. Additionally, informal caregivers had limited knowledge of the dying process and used emergency medical services for professional advice.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie MeSH
- péče o umírající psychologie MeSH
- rozhodování MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- umírající * psychologie MeSH
- urgentní zdravotnické služby * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem bylo vyhledat a analyzovat publikované výzkumy zabývající se self-efficacy a pečovatelskou zátěží u neformálních pečovatelů a posoudit, zda existuje vztah mezi self-efficacy a pečovatelskou zátěží. Zdrojem získaných dat byly licencované a volně dostupné elektronické databáze. Na základě stanovených kritérií bylo do podrobné analýzy a následného zpracování zařazeno 13 zahraničních studií publikovaných v období 2010–2020. Výsledky vyhledaných studií poukazují, že nižší self-efficacy souvisí s vyšší pečovatelskou zátěží, se zvýšeným stresem a s vyšším výskytem depresivního syndromu u neformálního pečovatele. Vysoké self-efficacy naopak souvisí s pocitem pohody pečovatele a zlepšením kvality života pacienta. Self-efficacy se jeví jako významný fenomén v rámci ovlivňování pečovatelské zátěže, a proto je nutné podporovat pečovatele ve zvyšování jejich self-efficacy. Zvýšit self-efficacy v různých oblastech péče mohou vhodně zvolená školení a edukace.
The aim was to search for and analyze published research dealing with self-efficacy and care burden in informal caregivers and to assess whether there is a relationship between self-efficacy and care burden. The source of the obtained data was licensed and freely available electronic databases. Based on the set criteria, 13 foreign studies published in the period 2010–2020 were included in the detailed analysis and subsequent processing. The results of the found studies have shown that lower self-efficacy is associated with a higher care burden, increased stress, and a higher incidence of depressive syndrome in informal caregivers. On the other hand, high self-efficacy is related to the well-being of caregivers and the quality of life of patients. Self-efficacy appears to be an important phenomenon in influencing the care burden and therefore it is necessary to support caregivers to increase their self-efficacy. Appropriately chosen training and education can increase self-efficacy in various areas of care.
BACKGROUND: This study was motivated by the growth in the number of elderly with dementia and consequent need to help family caregivers who face the daily stress for long periods of time. The aim was to describe the frequency of some common psychosomatic symptoms in self-assessed health status and to determine whether there are gender differences in these symptoms and the perception of one´s own health in family caregivers. METHODS: The first results of cross-sectional survey design as the first phase of a longitudinal cohort study are presented. The participants in this investigation (n=73) were family caregivers of outpatients suffering from moderate (59 cases = 80.8%) or mild (14 cases = 19.2%) stage of Alzheimer´ s disease (AD). RESULTS: The group of caregivers consisting of 61 (83.6%) women and 12 men (16.4%). Participants of this study were recruited from the Department of Psychiatry, Prague, Czech Republic. Data from caregivers were collected by using a self-administered questionnaire containing various items to measure self-perceived health including some common psychosomatic symptoms in relationship with their caregiving role. CONCLUSIONS: The following symptoms appeared the most frequent among family caregivers: chronic fatigue and sleeping disturbances. Most caregivers of patients with moderate stage of AD evaluated their own health as poor and experienced more symptoms in comparison with caregivers of patients with mild stage of Alzheimer´s disease, who scored their own health as good or very good. A follow-up of the survey population seems to be necessary.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc epidemiologie psychologie MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pohlavní dimorfismus MeSH
- poruchy spánku a bdění epidemiologie psychologie MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres epidemiologie psychologie MeSH
- psychosomatické poruchy epidemiologie psychologie MeSH
- senioři MeSH
- syndrom chronické únavy epidemiologie psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Introduction: Today, support for caregivers through communication and information technology is increasingly being used. Virtual environments can to some extent satisfy the need for support and allow for an empathetic perception of the situation, which reduces the caregiver’s burden. This review presents the findings of research studies, over a period of 4 years (2018–2021), that have looked at the use of virtual reality to alleviate the burden of informal caregivers. Methods: By formulating a clinical question using the PICO method, keywords were identified, and search resources were retrieved from the fulltext electronic databases Cinahl, ProQuest Central, and PubMed Central. Results: Nine relevant research studies were included in the final review. Five studies focused on investigating the impact of virtual reality on informal caregivers of persons with dementia, and the other research focus was on caregivers of persons with psychiatric illness, the elderly with chronic illness, or those in the terminal stage of illness. Programs using virtual reality were included as research interventions. These were created in the locality, taking into account the cultural specificities of the participants. Conclusions: Support for informal caregivers is generally perceived as inadequate. Virtual reality and simulation are areas that have great potential to support health and social care provision.
Progresivní neurologická onemocnění mají hluboký dopad na kvalitu života pacientů a rodinných pečujících. V zahraničí jsou využívány dotazníky a škály k hodnocení kvality života pečujících a slouží k následnému zabezpečení podpory a individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je popsat a analyzovat škály používané při hodnocení kvality života pečovatelů o osoby s progresivním neurologickým onemocněním. Vyhledáváním v elektronických databázích bylo nalezeno 11 specifických škál určených k hodnocení kvality života pečujících osob – z toho 6 specifických nástrojů pro pečovatele o osoby s demencí, 2 nástroje pro pečující o osoby nemocné Huntingtonovou chorobou, 1 škála pro RS a 2 škály pro pečovatele o osoby s Parkinsonovou chorobou. Využití těchto škál je doporučováno v klinické praxi i ve výzkumu.
Progres sive neurological dis eases have a profound impact on the quality of life of patients and their family caregivers. Abroad, question naires and scales are used to evaluate caregivers' quality of life and to provide fol low-up support and individualized care. The aim of this review article is to describe and analyze the scales used in as ses s ing the quality of life of caregivers of patients with progres sive neurological dis eases. By search ing in electronic databases, 11 specifi c scales designed to as sess caregivers' quality of life were found – out of which 6 specifi c tools for caregivers of patients with dementia, 2 tools for caregivers of patients with Huntington's dis ease, 1 scale for caregivers of patients with multiple sclerosis, and 2 scales for caregivers of patients with Parkinson's dis ease. These scales are recom mended to be used in both clinical practice and research.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- nemoci nervového systému * MeSH
- osoby pečující o pacienty * MeSH
- stupnice dopadu nemoci na kvalitu života MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem výzkumu je zjistit míru zátěže rodinných pečujících a vztah jednotlivých faktorů zátěže k syndromu vyhoření. Metody: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dvou dotazníků – Index zátěže pečovatele (CSI) a Burnout Measure (BM). Soubor respondentů je tvořen 50 rodinnými pečujícími (42 žen, 8 mužů) s průměrnou délkou pečování 5 let. Výzkum byl realizován v letech 2014-2016. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že existuje signifikantní pozitivní vztah mezi mírou syndromu vyhoření a mírou celkové zátěže (r=0,462, p<0,01). Existuje signifikantní pozitivní vztah mezi omezením času a mírou vyhoření, mezi chováním pacienta a mírou vyhoření a mezi finanční zátěží a mírou syndromu vyhoření. Závěr: Je aktuální zaměřit se na prevenci zátěže a syndromu vyhoření u rodinných pečujících a identifikovat u nich konkrétní zátěžové faktory.
Aim: The aim of the research was to ascertain the degree of family caregiver strain and the relation to the factors of burnout. Methods: A quantitative design was used with two questionnaires – Caregiver Strain Index – CSI and Burnout Measure (BM). The sample comprised of 50 family caregivers (42 women and 2 men) with the average care length of 5 years. The research was carried out between 2014- 2016. Results: The results suggest there is a significant positive relationships between degree of burnout and total strain index (r=0,462, p<0,01). There is a significant positive relationship between time limitation and degree of burnout, patient's behaviour and degree of burnout, and between financial strain and the degree of burnout. Conclusion: It is necessary to focus on preventing strain and burnout amongst family caregivers and to identify their particular strain factors.
Cíl. Cílem šetření bylo hledání souvislostí mezi zátěží z pečovatelské práce a hodnocením vlastní účinnosti zvládat zátěž. Metodika. Pro získání údajů o rodinných pečovatelích (N = 168) byl použit dotazník vlastní konstrukce ke zjištění sociodemografických znaků neformálních pečovatelů dále Test pečovatelské zátěže (TPZ) a Škála SES k měření vnímané vlastní účinnosti (Self EfficacyScale, M. Jerusalema, R. Schwarzera). Soubor respondentů byl sestaven metodou záměrného výběru od osob, které pečují o vlastní postižené děti nebo seniory a jsou uživateli služeb neziskových organizací. Výsledky. Výsledky získané u neformálních rodinných pečovatelů prokázaly vyšší úroveň prožívané fyzické, psychické i sociální zátěže. Zároveň prokázaly záporný vztah mezi self-efficacy a mírou prožívané zátěže, zvláště u mužů – pečovatelů. Závěr. Neformální pečovatelé hrají zásadní roli ve zdravotní péči starších dospělých i postižených dětí. Výsledky upozornily na těsné vztahy mezi neformálním pečovatelstvím, zátěží a subjektivně hodnocenou mírou odolnosti vůči zátěži. Uvedené charakteristiky byly zvoleny, protože mohou přispět k porozumění náročné osobní situace rodinných pečovatelů a cílenými sociálně zdravotnickými a sociálně psychologickými intervencemi zátěž zmírňovat, a zlepšovat tak kvalitu života pečovatelů i recipientů péče.
Goal. The goal of the research was to find connections between the burden of caregivers care and the evaluation of own efficiency in load management. Methodology. The questionnaire of own construction was used to obtain data on sociodemographic characters of family caregivers (N = 168). Then the test of caregiver's burden (TPZ) and scale SES to measure perceived own efficiency (Self-Efficacy Scale, M. Jerusalema, R. Schwarzera) were used. The research set of respondents was constructed by the method of intentional selection from persons who take care for own handicapped children or seniors and they are users of a non-profit organization services. Results. Results showed the higher level of experienced physical, psychical and social burden of unformal family caregivers. Negative relationship between perceived self-efficacy and the level of experienced caregiver's burden mainly in male caregivers was also proved. Conclusion. Unformal caregivers play essential role in the health care for handicapped children or seniors. Results pointed out close relationships between informal caregiver ships burden and subjectively evaluated level of load resistance. Stated characteristics were chosen to help better understand personal situation of family caregivers. Targeted social health care and social psychological interventions could alleviate the burden and in this way improve the quality of life both caregivers and recipients of care.
- MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- sebeuplatnění MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociodemografické faktory MeSH
- zátěž pečovatele * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Present demographic trends show a considerable rise in elderly populations with aging disorders, such as dementia. The current article focused on the exploitation of e-learning as an informal support for caregivers of people with dementia and considered its benefits and limitations to provide proper and relevant care for this target group of people as well as maintain the quality of life of their caregivers. METHODS: The methodology of this study is based on a literature review of accessible peer-review articles from three recognized databases: Web of Science, Scopus, and PubMed. The findings of the selected studies were compared and evaluated. RESULTS: The findings showed that e-learning educational programs/courses helped caregivers feel more confident about dementia care, reduced their perceived stress and enhanced their feelings of empathy, understanding and concern. CONCLUSIONS: The findings of this study reveal that the exploitation of e-learning as a support tool, especially for informal caregivers, in the management of dementia may be a promising method, but its implementation requires professional training of informal caregivers in the use of this technology. More evidence-based studies are needed on this topic.
