Postresuscitační syndrom je komplexním a závažným stavem, který se rozvíjí v důsledku proběhlé srdeční zástavy a resuscitace. Na jeho průběh má vliv jak samotná vyvolávající příčina zástavy, tak důsledky ischemicko reperfuzního poškození. I v případě úspěšné resuscitace je následná hospitalizační mortalita pacientů velmi vysoká. V časné fázi postresuscitačního syndromu je nejčastější příčinou úmrtí multiorgánové selhání v důsledku postresuscitačního šoku. Nejzávažnějším pozdním důsledkem je těžké neurologické postižení. Hlavními faktory ovlivňujícími prognózu nemocných po úspěšné resuscitaci jsou časná diagnostika a zahájení léčby základního onemocnění spolu s kvalitní a standardizovanou léčbou postresuscitačního syndromu. Potřeba specifických diagnostických a terapeutických metod společně s dostupností erudovaného multidisciplinárního týmu vede v posledních letech ke snaze o centralizaci poresuscitační péče do cardiac arrest center.

Post-cardiac arrest syndrome is a complex and serious condition that develops following cardiac arrest and resuscitation. Both the underlying cause of the arrest and the sequelae of ischaemia-reperfusion injury have an effect on its course. Even in the case of successful resuscitation, the subsequent in-hospital mortality of patients is very high. In the early phase of post-cardiac arrest syndrome, multiple-organ failure due to post-resuscitation shock is the most common cause of death. The most serious late consequence is severe neurological impairment. The major factors affecting the prognosis of patients after successful resuscitation are early diagnosis and initiation of treatment of the underlying disease along with good-quality and standardized treatment of post-cardiac arrest syndrome. The need for specific diagnostic and therapeutic methods, as well as the availability of an experienced multidisciplinary team, has in recent years led to an effort to centralize post-resuscitation care in cardiac arrest centres.

• MeSH
• hypotermie MeSH
• lidé MeSH
• poresuscitační syndrom * patofyziologie   terapie   MeSH
• resuscitace metody   MeSH
• srdeční zástava * komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pacienti cévní chirurgie jsou vystaveni riziku tzv. sekundárního traumatu, které vzniká na podkladě patologických změn způsobených nejdříve ischemií a následně reperfuzí. Ischemicko ‐reperfuzní syndrom v důsledku oxidativního stresu a vystupňované buněčné smrti pak podstatnou měrou přispívá k vysoké perioperační morbiditě a mortalitě těchto pacientů. Ve snaze o snížení negativního dopadu těchto procesů, byla vyvinuta řada opatření, k nimž patří i koncept vzdálené ischemické prekondice. S ohledem na analogii mezi patofyziologií ischemické prekondice a poruch dýchání ve spánku můžeme usuzovat na menší dopad ischemicko ‐reperfuzních změn u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.

Vascular surgery patients are exposed to the risk of secondary trauma, which arises on the basis of pathological changes caused first by ischemia and then by reperfusion. Ischemia-reperfusion syndrome due to oxidative stress and increased cell death contributes significantly to the high perioperative morbidity and mortality of these patients. In an attempt to reduce the negative impact of these processes, a number of measures have been developed, including the concept of remote ischemic preconditioning. Based on the analogy between the pathophysiology of ischemic preconditioning and sleep disordered breathing, we can hypothesize a smaller impact of ischemia-reperfusion changes in patients with obstructive sleep apnea.

• MeSH
• anestetika terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• karotická endarterektomie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ledvin etiologie   mortalita   MeSH
• oxidační stres fyziologie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   klasifikace   mortalita   patofyziologie   MeSH
• přivykání k ischémii dějiny   metody   MeSH
• reperfuzní poškození * etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• simendan farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• transplantace škodlivé účinky   MeSH
• výkony cévní chirurgie * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Chirurgická léčba je spojena s nežádoucí reakcí organismu na tzv. chirurgické trauma, která je označována jako chirurgický stres. Jednou z jeho základních příčin je ischemicko-reperfuzní poškození tkání, které zahrnuje funkční a strukturální změny v tkáních. Ty vznikají po obnovení průtoku krve po epizodě ischemie. Dochází k nekróze ireverzibilně změněných buněk či otoku tkání vznikajícímu na podkladě endoteliální a mitochondriální dysfunkce. Metody: Fyziologie, patofyziologie endoteliálního glykokalyxu: Endoteliální glykokalyx je 0,2 až 5 mikrometrů vysoká heteropolysacharidová vrstva pokrývající endotel na jeho intraluminální straně. Páteřními molekulami glykokalyxu jsou proteoglykany, na které se vážou glykoproteiny a glykosaminoglykany. Poškození endoteliálního glykokalyxu bylo dokumentováno u traumatu, u pacientů se septickým šokem, při ischemicko-reperfuzním poškození či při rozsáhlých chirurgických výkonech. Postupy prevence poškození endoteliálního glykokalyxu: Jako prevence ischemicko-reperfuzního poškození tkání byla zkoumána metoda vzdálené prekondice ischemie. Provedené metaanalýzy přínos tohoto postupu v chirurgii ale nepotvrdily. Farmakologicky může být bráněno poškození glykokalyxu látkami, jako jsou antitrombin III, doxycyklin, hydrokortizon, etanercept či dárci oxidu dusnatého. Protektivně na glykokalyx působí také albumin a inhalace vodíku. Protektivní a reparační účinek na glykokalyx vykazuje také sulodexid. Jedná se o proteoglykan působící antitromboticky, fibrinolyticky, hypofibrinogenemicky a lipolyticky. Současná indikace sulodexidu je v léčbě žilních onemocnění, ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních končetin. Byl prokázán pozitivní efekt sulodexidu na renální poškození při modelování ischemie a reperfuze a na reparaci endotelu po jeho mechanickém poškození. Závěr: Prostor pro další zkoumání se otevírá směrem k prokázání účinku endotelprotektiv prostřednictvím reparace endoteliálního glykokalyxu při ischemicko-reperfuzním poškození na modelu velkého laboratorního zvířete a také při klinické studii u pacientů podstupujících cévně rekonstrukční výkon.

Introduction: Surgical treatment is associated with an unwanted response of the organism to the so-called surgical trauma. This response is called surgical stress. Ischaemia-reperfusion injury is one of essential causes of tissue damage. It comprises functional and structural changes in tissue that occur after the restoration of circulation, after an episode of ischaemia. Necrosis of irreversibly changed cells and endothelial and mitochondrial-induced tissue swelling occur. Methods: Physiology, pathophysiology of endothelial glycocalyx: Endothelial glycocalyx is a 0.2 to 5 micrometres thin heteropolysaccharide layer that covers the endothelium on its intraluminal side. Backbone molecules of the glycocalyx include proteoglycans, glycoproteins, and glycosaminoglycans. Damage of the endothelial glycocalyx was described in trauma patients, in patients with septic shock, in ischemia and reperfusion injury, and during extensive surgical procedures. Approaches to prevent endothelial glycocalyx damage: Remote ischemic preconditioning was tested as a method of ischemia and reperfusion injury prevention during and after surgery. Nevertheless, the expected effect was not confirmed in performed meta-analyses. Endothelial glycocalyx damage can be prevented pharmacologically with a broad spectrum of substances, such as antithrombin III, doxycycline, hydrocortisone, etanercept, or nitric oxide donors. Hydrogen inhalation or albumin affects glycocalyx positively. Sulodexide provides a positive effect on the protection and reparation of endothelial glycocalyx. This proteoglycan with antithrombotic, fibrinolytic, hypofibrinogenemic, and lipolytic function is used for the treatment of venous diseases, ischaemic heart disease, and peripheral arterial disease. A positive effect of sulodexide on renal dysfunction was documented in a model of ischaemia and reperfusion injury. Equally, a positive effect of sulodexide was described on endothelium repair after its mechanical damage. Conclusion: Further research needs to be performed to evaluate the effect of endothelium-protectives on glycocalyx damage prevention and repair in ischaemia and reperfusion models involving large laboratory animals or in clinical trials in patients undergoing surgical revascularisation procedures.

• MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• glykokalyx * fyziologie   patologie   MeSH
• hematologické látky farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• reperfuzní poškození etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Hydrogen is a potent antioxidant agent that can easily be administered by inhalation. The aim of the study was to evaluate whether hydrogen protects the endothelial glycocalyx layer after successful cardiopulmonary resuscitation (CPR). METHODS: Fourteen anesthetized pigs underwent CPR after induced ventricular fibrillation. During CPR and return of spontaneous circulation, 2% hydrogen gas was administered to seven pigs (hydrogen group) and seven constituted a control group. Biochemistry and sublingual microcirculation were assessed at baseline, during CPR, at the 15th, 30th, 60th, 120th minute. RESULTS: All seven subjects from the hydrogen group and six subjects in the control group were successfully resuscitated after 6-10 minutes. At baseline, there were no statistically significant differences in examined variables. After the CPR, blood pH, base excess, and lactate showed significantly smaller deterioration in the hydrogen group than in the control group. By contrast, plasma syndecan-1 and the measured variables obtained via sublingual microcirculation did not change after the CPR; and were virtually identical between the two groups. CONCLUSION: In pigs, hydrogen gas inhalation during CPR and post-resuscitation care was associated with less pronounced metabolic acidosis compared to controls. However, we could not find evidence of injury to the endothelium or glycocalyx in any studied groups.

• MeSH
• endotel MeSH
• glykokalyx MeSH
• kardiopulmonální resuscitace * MeSH
• lidé MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• prasata MeSH
• reperfuzní poškození * MeSH
• srdeční zástava * terapie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Endoteliální glykokalyx (EG) je tenká vrstva na povrchu endotelu s širokým významem pro mikrocirkulaci a metabolismus tkání. Role EG je různorodá – funguje jako ochrana endotelu proti smykovému tření, které mediuje na intracelulární struktury endoteliálních buněk, umožňuje interakci krevních elementů a endotelu, brání rozvoji nekontrolované nástěnné trombózy a nadměrnému oxidačnímu působení radikálů. K dysfunkci EG může dojít částečnou nebo úplnou ztrátou jeho složek, což má za následek zhoršení vaskulární regulace a zvýšení vaskulární permeability. Narušení nebo dysfunkce EG jsou spojeny s patologickými stavy, jako je diabetes, chronická renální insuficience, zánětlivé stavy, sepse, hypernatremie, hypervolemie a ischemicko-reperfuzní poškození. Enzymy jako hyaluronidáza a metaloproteinázy degradují komponenty EG. Poškození EG vede k uvolňování rozpadových produktů do krevního oběhu, které lze detekovat. Existují i přímé metody vizualizace EG. Díky pokrokům ve studiu EG při transplantaci ledviny lze hodnotit komplexní vztah k této oblasti a dané klinické aspekty. Do budoucna může mít zkoumání potenciálních terapeutických možností s cílem ochrany EG dopady na lepší funkci a přežívání ledvinných štěpů. Cílem práce je shrnutí současného stavu problematiky a poukázání na význam EG u transplantace ledvin.

The endothelial glycocalyx (EG) is a thin layer on the surface of the endothelium that plays an important role for microcirculation and tissue metabolism. The role of EG is diverse – it acts as a protection of the endothelium against shear stress which is mediated on the intracellular structures of endothelial cells, allows the interaction of blood elements and endothelium, prevents the formation of uncontrolled thrombosis and excessive oxidative stress by free radicals. EG dysfunction can occur with partial or complete loss of its components, resulting in impaired vascular regulation and increased vascular permeability. Disruption or dysfunction of EG has been associated with disease states such as diabetes, chronic kidney disease, inflammatory conditions, sepsis, hypernatraemia, hypervolaemia and ischaemia/reperfusion injury. Enzymes such as hyaluronidase and metalloproteinases can degrade the components of EG. Damage to EG leads to the release of breakdown products into the bloodstream which can be detected. There are also direct methods of visualization of EG. Thanks to advances in the study of EG in kidney transplantation a comprehensive relationship in this field and specific clinical aspects can be assessed. In the future exploring potential therapeutic options to protect EG may have implications for better graft function and survival. The aim of this paper is to summarize the current knowledge and to point out the importance of EG in kidney transplantation.

• MeSH
• endoteliální buňky transplantace   MeSH
• glykokalyx * transplantace   MeSH
• lidé MeSH
• mikrocirkulace MeSH
• reperfuzní poškození MeSH
• transplantace ledvin metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Reperfusion therapies for ischaemic stroke can induce secondary injury accompanied by neuronal death. The Y-box binding protein 1 (YBX1), an oncoprotein, is critical for regulating tumour cell proliferation and apoptosis. Thus, we wanted to know whether YBX1 could regulate neuronal cell apoptosis caused by cerebral ischaemia/reperfusion (I/R). We established a model of cerebral I/R-induced injury in vitro by oxygen-glucose deprivation/reoxygenation (OGD/R) treatment and determined YBX1 expression using Western blot. Next, the effect of YBX1 on the apoptosis and viability of OGD/R-treated PC12 cells was evaluated by flow cytometry, MTT assay, and Western blot. Besides, the release of lactate dehydrogenase (LDH) and the activity of catalase (CAT) and superoxide dismutase (SOD) were detected to evaluate oxidative stress of PC12 cells induced by OGD/R. The regulatory roles of YBX1 in the AKT/GSK3β pathway were examined by Western blot. As a result, OGD/R treatment down-regulated YBX1 expression in PC12 cells. YBX1 over-expression attenuated the growth inhibition and apoptosis of PC12 cells induced by OGD/R. Besides, the increase of LDH release and the decrease of SOD and CAT activities caused by OGD/R were reversed by YBX1 over-expression. Moreover, YBX1 over-expression could activate the AKT/GSK3β pathway in OGD/ R-treated PC12 cells. Therefore, YBX1 could protect against OGD/R-induced injury in PC12 cells through activating the AKT/GSK3β signalling pathway, and thus YBX1 has the potential to become a therapeutic target for cerebral I/R-induced injury.

• MeSH
• apoptóza MeSH
• buňky PC12 MeSH
• cévní mozková příhoda * MeSH
• DNA vazebné proteiny MeSH
• glukosa MeSH
• ischemie mozku * MeSH
• kinasa glykogensynthasy 3beta * MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• kyslík MeSH
• oxidační stres MeSH
• protoonkogenní proteiny c-akt * MeSH
• reperfuzní poškození * MeSH
• viabilita buněk MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

INTRODUCTION: Orthotopic liver transplantation (OLT) has emerged as the mainstay of treatment for end-stage liver disease. In an attempt to improve the availability of donor allografts and reduce waiting list mortality, graft acceptance criteria were extended increasingly over the decades. The use of extended criteria donor (ECD) allografts is associated with a higher incidence of primary graft non-function and/or delayed graft function. As such, several strategies have been developed aiming at reconditioning poor quality ECD liver allografts. Hypothermic oxygenated machine perfusion (HOPE) has been successfully tested in preclinical experiments and in few clinical series of donation after cardiac death OLT. METHODS AND ANALYSIS: HOPE ECD-DBD is an investigator-initiated, open-label, phase-II, prospective multicentre randomised controlled trial on the effects of HOPE on ECD allografts in donation after brain death (DBD) OLT. Human whole organ liver grafts will be submitted to 1-2 hours of HOPE (n=23) via the portal vein before implantation and are going to be compared with a control group (n=23) of patients transplanted after conventional cold storage. Primary (peak and Δ peak alanine aminotransferase within 7 days) and secondary (aspartate aminotransferase, bilirubin and international normalised ratio, postoperative complications, early allograft dysfunction, duration of hospital and intensive care unit stay, 1-year patient and graft survival) endpoints will be analysed within a 12-month follow-up. Extent of ischaemia-reperfusion (I/R) injury will be assessed using liver tissue, perfusate, bile and serum samples taken during the perioperative phase of OLT. ETHICS AND DISSEMINATION: The study was approved by the institutional review board of the RWTH Aachen University, Aachen, Germany (EK 049/17). The current paper represent the pre-results phase. First results are expected in 2018. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT03124641.

• MeSH
• alografty * MeSH
• dárci tkání * MeSH
• dospělí MeSH
• játra * patologie   chirurgie   MeSH
• konečné stadium selhání jater chirurgie   MeSH
• kyslík * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozková smrt * MeSH
• perfuze MeSH
• přežívání štěpu * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• transplantace jater * MeSH
• získávání tkání a orgánů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze II MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Results regarding protective effects of dipeptidyl peptidase 4 (DPP4) inhibitors in renal ischaemia-reperfusion injury (IRI) are conflicting. Here we have compared structurally unrelated DPP4 inhibitors in a model of renal IRI. EXPERIMENTAL APPROACH: IRI was induced in uninephrectomized male rats by renal artery clamping for 30 min. The sham group was uninephrectomized but not subjected to IRI. DPP4 inhibitors or vehicle were given p.o. once daily on three consecutive days prior to IRI: linagliptin (1.5 mg·kg-1·day-1), vildagliptin (8 mg·kg-1·day-1) and sitagliptin (30 mg·kg-1·day-1). An additional group received sitagliptin until study end (before IRI: 30 mg·kg-1·day-1; after IRI: 15 mg·kg-1·day-1). KEY RESULTS: Plasma-active glucagon-like peptide type 1 (GLP-1) increased threefold to fourfold in all DPP4 inhibitor groups 24 h after IRI. Plasma cystatin C, a marker of GFR, peaked 48 h after IRI. Compared with the placebo group, DPP4 inhibition did not reduce increased plasma cystatin C levels. DPP4 inhibitors ameliorated histopathologically assessed tubular damage with varying degrees of drug-specific efficacies. Renal osteopontin expression was uniformly reduced by all DPP4 inhibitors. IRI-related increased renal cytokine expression was not decreased by DPP4 inhibition. Renal DPP4 activity at study end was significantly inhibited in the linagliptin group, but only numerically reduced in the prolonged/dose-adjusted sitagliptin group. Active GLP-1 plasma levels at study end were increased only in the prolonged/dose-adjusted sitagliptin treatment group. CONCLUSIONS AND IMPLICATIONS: In rats with renal IRI, DPP4 inhibition did not alter plasma cystatin C, a marker of glomerular function, but may protect against tubular damage.

• MeSH
• adamantan aplikace a dávkování   analogy a deriváty   chemie   farmakologie   MeSH
• dipeptidylpeptidasa 4 metabolismus   MeSH
• inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 aplikace a dávkování   chemie   farmakologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• ledviny účinky léků   metabolismus   patologie   MeSH
• linagliptin aplikace a dávkování   chemie   farmakologie   MeSH
• molekulární struktura MeSH
• nitrily aplikace a dávkování   chemie   farmakologie   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• pyrrolidiny aplikace a dávkování   chemie   farmakologie   MeSH
• reperfuzní poškození farmakoterapie   metabolismus   patologie   MeSH
• sitagliptin fosfát aplikace a dávkování   chemie   farmakologie   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• vztahy mezi strukturou a aktivitou MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Mitochondria play an essential role in improved cardiac ischaemic tolerance conferred by adaptation to chronic hypoxia. In the present study, we analysed the effects of continuous normobaric hypoxia (CNH) on mitochondrial functions, including the sensitivity of the mitochondrial permeability transition pore (MPTP) to opening, and infarct size (IS) in hearts of spontaneously hypertensive rats (SHR) and the conplastic SHR-mt(BN) strain, characterized by the selective replacement of the mitochondrial genome of SHR with that of the more ischaemia-resistant brown Norway (BN) strain. Rats were adapted to CNH (10% O2, 3 weeks) or kept at room air as normoxic controls. In the left ventricular mitochondria, respiration and cytochrome c oxidase (COX) activity were measured using an Oxygraph-2k and the sensitivity of MPTP opening was assessed spectrophotometrically as Ca(2+)-induced swelling. Myocardial infarction was analysed in anaesthetized open-chest rats subjected to 20 min of coronary artery occlusion and 3 h of reperfusion. The IS reached 68±3.0% and 65±5% of the area at risk in normoxic SHR and SHR-mt(BN) strains, respectively. CNH significantly decreased myocardial infarction to 46±3% in SHR. In hypoxic SHR-mt(BN) strain, IS reached 33±2% and was significantly smaller compared with hypoxic SHR. Mitochondria isolated from hypoxic hearts of both strains had increased detergent-stimulated COX activity and were less sensitive to MPTP opening. The maximum swelling rate was significantly lower in hypoxic SHR-mt(BN) strain compared with hypoxic SHR, and positively correlated with myocardial infarction in all experimental groups. In conclusion, the mitochondrial genome of SHR modulates the IS-limiting effect of adaptation to CNH by affecting mitochondrial energetics and MPTP sensitivity to opening.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• genom mitochondriální genetika   MeSH
• hypoxie * MeSH
• infarkt myokardu genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• mitochondriální DNA genetika   MeSH
• mitochondriální proteiny genetika   metabolismus   MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
• potkani inbrední BN MeSH
• potkani inbrední SHR MeSH
• potkani transgenní MeSH
• reperfuzní poškození myokardu genetika   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• respirační komplex IV genetika   metabolismus   MeSH
• srdeční mitochondrie genetika   metabolismus   MeSH
• transportní proteiny mitochondriální membrány metabolismus   MeSH
• western blotting MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The sphingosine-1-phosphate (S1P) receptor modulator, fingolimod (FTY720), has been used for the treatment of patients with relapsing forms of multiple sclerosis, but atrioventricular (AV) conduction block have been reported in some patients after the first dose. The underlying mechanism of this AV node conduction blockade is still not well-understood. In this study, we hypothesize that expression of this particular arrhythmia might be related to a direct effect of FTY720 on AV node rather than a parasympathetic mimetic action. We, therefore, investigated the effect of FTY720 on AV nodal, using in vitro rat model preparation, under both basal as well as ischaemia/reperfusion conditions. We first look at the expression pattern of S1P receptors on the AV node using real-time PCR. Although all three S1P receptor isoforms were expressed in AVN tissues, S1P1 receptor isoform expression level was higher than S1P2 and S1P3. The effect of 25 nM FTY720 on cycle length (CL) was subsequently studied via extracellular potentials recordings. FTY720 caused a mild to moderate prolongation in CL by an average 9% in AVN (n = 10, P < 0.05) preparations. We also show that FTY720 attenuated both ischaemia and reperfusion induced AVN rhythmic disturbance. To our knowledge, these remarkable findings have not been previously reported in the literature, and stress the importance for extensive monitoring period in certain cases, especially in patients taking concurrently AV node blocker agents.

• MeSH
• disekce MeSH
• fingolimod hydrochlorid farmakologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lysofosfolipidy farmakologie   MeSH
• messenger RNA genetika   metabolismus   MeSH
• nodus atrioventricularis účinky léků   patofyziologie   MeSH
• receptory lysosfingolipidů metabolismus   MeSH
• regulace genové exprese účinky léků   MeSH
• reperfuzní poškození patologie   patofyziologie   MeSH
• sfingosin analogy a deriváty   farmakologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH