Cíl: Srovnání polysomnografických parametrů nočního spánku pacientů mužů s narkolepsií typu 1 ve věku nad 55 let s věkově spárovanými kontrolami. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 17 mužů (průměrný věk 66,1 ± 8,3 let) s narkolepsií typu 1, jejichž dříve získané záznamy polysomnografického vyšetření byly porovnány z hlediska základních parametrů makrostruktury spánku a jeho základních poruch s polysomnografickými záznamy věkově spárovaných mužů (průměr 65,0 ± 6,6 let). Výsledky: Pacienti s narkolepsií typu 1 měli oproti kontrolám významně nižší procentuální zastoupení stádia NREM 3 (8 vs. 26 %; p = 0,003) a REM spánku (12 vs. 19 %; p = 0,01) a vyšší zastoupení stádia NREM 1 (17 vs. 10 %; p = 0,01). Zastoupení bdělosti (29 vs. 26 %) a stádia NREM 2 (33 vs. 30 %), průměrná latence usnutí, latence REM spánku, trvání spánku i spánková efektivita (67 ± 14 vs. 72 ± 17 %) se mezi soubory nelišily. Výskyt obstrukčních spánkových apnoí byl srovnatelný (apnoe/hypopnoe index 25 ± 26 vs. 23 ± 18). Index periodických pohybů končetinami ve spánku byl v narkoleptické skupině výrazně vyšší (46 ± 31 vs. 16 ± 22; p = 0,02) a přítomnost poruchy atonie v REM spánku (47 vs. 8 %; p = 0,002) četnější. Závěr: Muži s narkolepsií typu 1 mají signifikantně méně zastoupena stádia NREM 3 a REM, a naopak více stádia NREM 1.

Aim: The aim of this study was to compare polysomnographic parameters of nocturnal sleep in male patients with narcolepsy type 1 aged over 55 years with age-matched controls. Patients and methods: The cohort consisted of 17 men (mean age 66.1 ± 8.3 years) with narcolepsy type 1 whose previously obtained polysomnographic records were compared in terms of basic parameters of sleep macrostructure and its basic disorders with polysomnographic records of age-paired men (mean 65.0 ± 6.6 years). Results: Compared to controls, males with narcolepsy type 1 had a significantly lower percentage of NREM 3 (8 vs. 26%; P = 0.003) and REM sleep stages (12 vs. 19%; P = 0.01) and a higher presentation of NREM 1 stages (17 vs. 10%; P = 0.01). The representation of wakefulness (29 vs. 26%) and NREM 2 stages (33 vs. 30%), mean sleep latency, REM sleep latency, sleep duration, and sleep efficiency (67 ± 14 vs. 72 ± 17%) did not differ between groups. The incidence of obstructive sleep apneas was comparable (apnea-hypopnea index 25 ± 26 vs. 23 ± 18). The index of periodic limb movements during sleep was significantly higher (46 ± 31 vs. 16 ± 22; P = 0.02) and the presence of REM sleep without atonia (47 vs. 8%; P = 0.02) was more frequent in the narcoleptic group. Conclusion: Men with narcolepsy type 1 have significantly less NREM 3 and REM stages and more NREM 1 stages.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie * patofyziologie   patologie   MeSH
• polysomnografie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• poruchy spánku a bdění diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• stadia spánku MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Studie si kladla za cíl ověřit vhodnost použití Škály tíže narkolepsie (Narcolepsy Severity Scale; NSS) jako základního klinického nástroje pro stanovení subjektivní tíže onemocnění u pacientů s narkolepsií typu 1 (NT1) v ČR. Soubor a metodika: Celkem 78 pacientů ze 2 spánkových center s diagnózou NT1 (29 mužů, 49 žen, průměrný věk 36,1 ± 11,7 let, rozmezí 18–71 let, z toho léčených n = 51) vyplnilo škálu NSS sestávající z 15 otázek zaměřených na výskyt, frekvenci a dopad na denní aktivity všech hlavních narkoleptických příznaků. Současně byli instruováni vyplnit Epworthskou škálu spavosti (Epworth Sleepiness Scale; ESS), Škálu tíže únavy (Fatigue Severity Scale; FSS), Škálu hodnocení úzkosti a deprese při hospitalizaci (Hospital Anxiety and Depression Rating Scale; HADS) a zkrácenou verzi Dotazníku kvality života (Quality of Life Questionnaire; SF-36). Výsledky: Škála NSS vykazuje dobrou vnitřní konzistenci dotazníku pomocí koeficientu Cronbachova a, která je pro celou kohortu pacientů s NT1 0,80, pro skupinu léčených pacientů 0,79 a pro skupinu neléčených pacientů 0,82. Keiser-Meyer-Olkinův index pro celou kohortu je 0,73, což potvrzuje dostatečnou strukturální validitu dotazníku. Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl ve skóre NSS léčených a neléčených pacientů, nicméně byla potvrzena korelace celkového skóre NSS s ESS (ρ = 0,61; p < 0,0001) a FSS (ρ = 0,4438; p < 0,0001). Závěr: NSS představuje vhodný a snadno aplikovatelný klinický nástroj ke stanovení subjektivní tíže onemocnění, dobře vystihuje hlavní narkoleptické příznaky a hodnotí jejich vliv na denní aktivity.

Aim: The aim of the study was to verify the applicability of the Narcolepsy Severity Scale (NSS) as a basic clinical tool for determining the subjective severity of the disease in patients with narcolepsy type 1 (NT1) in the Czech Republic. Patients and methods: A total of 78 patients from 2 sleep centers with a diagnosis of NT1 (29 men, 49 women, mean age 36.1 ± 11.7 years, range 18–71 years, N = 51 were treated) completed the NSS scale consisting of 15 questions focusing on the occurrence, frequency, and impact on daily activities of all major narcoleptic symptoms. At the same time, they were instructed to complete the Epworth Sleepiness Scale (ESS), the Fatigue Severity Scale (FSS), the Hospital Anxiety and Depression Rating Scale (HADS) and a short version of the Quality of Life Questionnaire (SF-36). Results: The NSS scale shows good internal consistency of the questionnaire using Cronbach‘s a, which is 0.80 for the whole cohort of NT1 patients, 0.79 for the treated group and 0.82 for the untreated group. The Keiser-Meyer-Olkin index for the entire cohort is 0.73, confirming sufficient structural validity of the questionnaire. There was no significant difference in the NSS scores of treated and untreated patients; however, the correlation of the total NSS score with ESS (ρ = 0.61; P < 0.0001) and FSS (ρ = 0.4438; P < 0.0001) was confirmed. Conclusions: The NSS is a convenient and practical clinical tool for determining the subjective severity of the disease, well capturing the main narcoleptic symptoms and assessing their impact on daily activities.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Narcolepsy is a rare life-long disease that exists in two forms, narcolepsy type-1 (NT1) or type-2 (NT2), but only NT1 is accepted as clearly defined entity. Both types of narcolepsies belong to the group of central hypersomnias (CH), a spectrum of poorly defined diseases with excessive daytime sleepiness as a core feature. Due to the considerable overlap of symptoms and the rarity of the diseases, it is difficult to identify distinct phenotypes of CH. Machine learning (ML) can help to identify phenotypes as it learns to recognize clinical features invisible for humans. Here we apply ML to data from the huge European Narcolepsy Network (EU-NN) that contains hundreds of mixed features of narcolepsy making it difficult to analyze with classical statistics. Stochastic gradient boosting, a supervised learning model with built-in feature selection, results in high performances in testing set. While cataplexy features are recognized as the most influential predictors, machine find additional features, e.g. mean rapid-eye-movement sleep latency of multiple sleep latency test contributes to classify NT1 and NT2 as confirmed by classical statistical analysis. Our results suggest ML can identify features of CH on machine scale from complex databases, thus providing 'ideas' and promising candidates for future diagnostic classifications.

• MeSH
• biologické modely * MeSH
• databáze faktografické statistika a číselné údaje   MeSH
• datové soubory jako téma MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• narkolepsie klasifikace   diagnóza   patofyziologie   MeSH
• polysomnografie statistika a číselné údaje   MeSH
• řízené strojové učení * MeSH
• ROC křivka MeSH
• spánek REM fyziologie   MeSH
• spánková latence fyziologie   MeSH
• stochastické procesy MeSH
• vzácné nemoci klasifikace   diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Nadměrnou denní spavostí (excessive daytime sleepiness, EDS) trpí necelých 5 % populace a EDS představuje proto závažný společenský problém. Nejvyšší podíl na snížené vigilitě během dne však mají poruchy nočního spánku (syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou, případně insomnie), nedodržování správné životosprávy a hygieny spánku, lékové a jiné závislosti (alkohol, drogy). Přehled je zaměřen na nově zavedenou mezinárodní klasifikaci centrálních hypersomnií, mezi které je řazena narkolepsie s kataplexií, narkolepsie bez kataplexie, skupina idiopatických a rekurentních hypersomnií a sekundární formy hypersomnií, které mohou být průvodním projevem organického i neorganického postižení CNS. Stručně je uvedena historie jednotlivých klinických jednotek s významem českého přínopro mezinárodní vědecké poznání, jejich epidemiologie a patofyziologie. Podrobněji jsou uvedeny diagnostické a vyšetřovací postupy, klinický obraz i diferenciální diagnostika. Důležitou úlohu v diagnostice obtíží má kromě podrobné anamnézy a subjektivního škálování objektivizace EDS, zejména test mnohoČetné spánkové latence (multiple sleep latency test, MSLT) a určení některých biochemických a imunologických markerů. Deficit hladiny hypokretinu/orexinu v mozkomíšním moku a přítomnost haplotypu HLA-DQB1*0602 je diagnostickou podporou narkolepsie-kataplexie. V současné době je nejosvědčenějším lékem při léčbě EDS a zejména narkolepsie modafinil a nadějným lékem k ovlivnění kataplexie je oxybát sodný.

Nearly 5% of population suffer from excessive daytime sleepiness (EDS), thus making the condition a major social problem. However, decreased daytime wakefulness is mainly due to nocturnal sleep disorders (sleep apnoea syndrome, restíess legs syndrome and/or insomnia), failure to adhere to a healthful regimen and sleep hygiene, drug and other types of addiction (alcohol, narcotics). The survey is directed to the newly introduced international classification of central hypersomnias including narcolepsy with and without cataplexy, a group of idiopathic and recurrent hypersomnias and secondary hypersomnias, possibly concomitant with organic and inorganic CNS involvement. The history of diagnostic and examination procedures, clinical picture and differential diagnostics has been briefly presented. Besides detailed history-taking and subjective scoring for EDS objectivization, a major role in diagnosing sleep problems is played chiefly by MSLT (multiple sleep latency test) and tests for some biochemical and immunological markers. The decreased levels of hypocretin/orexin in the cerebrospinal fluid and the presence of HLA-DQB 1*0602 haplotype facilitate the diagnosis of narcolepsy-cataplexy. Modafinil is currently the best-tried drug for treating EDS and especially narcolepsy while sodium oxybate is a promising medicament for the management of cataplexy.

• MeSH
• benzhydrylové sloučeniny terapeutické užití   MeSH
• idiopatická hypersomnie MeSH
• kataplexie MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• oxybát sodný terapeutické užití   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• poruchy spánku a bdění epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky klasifikace   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

STUDY OBJECTIVES: To examine repeatability of Multiple Sleep Latency Test (MSLT) results in narcolepsy type 1 (NT1) and narcolepsy type 2 (NT2) according to the criteria of the International Classification of Sleep Disorders, Third Edition (ICSD-3). METHODS: Repeatability of the MSLT was retrospectively evaluated in NT1 (n = 60) and NT2 (n = 54) cases, and controls (n = 15). All subjects had documented HLA-DQB1*06:02 status and/or hypocretin-1 levels from cerebrospinal fluid. All subjects had undergone 2 MSLTs (≥ 1 meeting ICSD-3 criteria for narcolepsy). Repeatability was explored in children versus adults and in those on versus not on medication(s). Subsample and multivariate analysis were performed. RESULTS: Both MSLTs in unmedicated patients were positive for narcolepsy in 78%, 18%, and 7% of NT1, NT2, and controls, respectively. NT2 cases changed to idiopathic hypersomnia or to a negative MSLT 26% and 57% of the time, respectively. Although NT1 cases were 10 to 14 times more likely to demonstrate a second positive MSLT compared to NT2 cases (P < 10-5) and controls (P < 10-4), respectively, NT2 cases were not significantly different from controls (P = .64). Medication use (P = .009) but not adult versus children status (P = .85) significantly decreased the likelihood of a repeat positive MSLT. CONCLUSIONS: In a clinical setting, a positive MSLT for narcolepsy is a more reproducible and stable feature in NT1 than NT2. The retrospective design of this study hinders interpretation of these data, as there are many different, and possibly opposing, reasons to repeat a MSLT in NT1 versus NT2 (ie, ascertainment bias). Additional systematic MSLT repeatability studies independent of confounds are ideally needed to confirm these findings.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie diagnóza   MeSH
• polysomnografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Childhood narcolepsy is associated with various emotional, behavioural and cognitive dysfunctions as well as with psychiatric and neurodevelopmental disorders: anxiety, depression, attention deficit hyperactivity disorder and psychosis. A relationship between these conditions is unclear - comorbidity or similar pathophysiological mechanisms can be suggested. OBJECTIVE: We reported four children with narcolepsy type 1 (NT1) and autism spectrum disorder (ASD) - Asperger syndrome (AS). RESULTS AND CONCLUSION: To the best of our knowledge co-occurrence of NT1 and AS has not been described in the literature as noted in this report.

• MeSH
• antidepresiva terapeutické užití   MeSH
• Aspergerův syndrom diagnóza   MeSH
• deprese diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   MeSH
• komorbidita * MeSH
• lidé MeSH
• methylfenidát aplikace a dávkování   MeSH
• narkolepsie komplikace   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• stadia spánku fyziologie   MeSH
• tikové poruchy diagnóza   MeSH
• úzkostné poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• věk při počátku nemoci * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Narcolepsy is associated with altered metabolic functions. We sought to investigate the effect of narcolepsy on pregnancy and newborns. MATERIAL/METHODS: A retrospective cohort study of patients in whom the first symptoms of narcolepsy appeared before or after pregnancy. Our study included 54 women, mothers of a total of 110 children (37 with symptoms of narcolepsy before and during pregnancy, 17 developed the narcolepsy syndrome only after childbirth). With only 1 exception, none of the patients were treated with drugs during pregnancy. RESULTS: We did not find any significant differences between the 2 groups in the registered parameters of: age of mothers at delivery, history of spontaneous abortion, alcohol and nicotine consumption, medication, complications during pregnancy, symptoms of narcolepsy, weight gain during pregnancy, length of pregnancy and delivery, complications during delivery, and weight and length of the newborn. The women experiencing symptoms of narcolepsy before or during pregnancy were found to have a significantly higher total number of pregnancy complications (35.8%) than those with later onset of symptoms (9.1%), although the complications were not clinically significant. More patients in the symptomatic group tended to have impaired glucose tolerance or type 2 diabetes, compared to the asymptomatic group. CONCLUSIONS: The study revealed no clinically relevant adverse effects of narcolepsy on pregnancy, childbirth or the newborn.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace těhotenství epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• narkolepsie komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek těhotenství epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

Narcolepsy type 1 (NT1) is caused by a loss of hypocretin/orexin transmission. Risk factors include pandemic 2009 H1N1 influenza A infection and immunization with Pandemrix®. Here, we dissect disease mechanisms and interactions with environmental triggers in a multi-ethnic sample of 6,073 cases and 84,856 controls. We fine-mapped GWAS signals within HLA (DQ0602, DQB1*03:01 and DPB1*04:02) and discovered seven novel associations (CD207, NAB1, IKZF4-ERBB3, CTSC, DENND1B, SIRPG, PRF1). Significant signals at TRA and DQB1*06:02 loci were found in 245 vaccination-related cases, who also shared polygenic risk. T cell receptor associations in NT1 modulated TRAJ*24, TRAJ*28 and TRBV*4-2 chain-usage. Partitioned heritability and immune cell enrichment analyses found genetic signals to be driven by dendritic and helper T cells. Lastly comorbidity analysis using data from FinnGen, suggests shared effects between NT1 and other autoimmune diseases. NT1 genetic variants shape autoimmunity and response to environmental triggers, including influenza A infection and immunization with Pandemrix®.

• MeSH
• autoimunita genetika   MeSH
• autoimunitní nemoci * epidemiologie   genetika   MeSH
• chřipka lidská * epidemiologie   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie * chemicky indukované   genetika   MeSH
• vakcíny proti chřipce * škodlivé účinky   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Increased incidence rates of narcolepsy type-1 (NT1) have been reported worldwide after the 2009-2010 H1N1 influenza pandemic (pH1N1). While some European countries found an association between the NT1 incidence increase and the H1N1 vaccination Pandemrix, reports from Asian countries suggested the H1N1 virus itself to be linked to the increased NT1 incidence. Using robust data-driven modeling approaches, that is, locally estimated scatterplot smoothing methods, we analyzed the number of de novo NT1 cases (n = 508) in the last two decades using the European Narcolepsy Network database. We confirmed the peak of NT1 incidence in 2010, that is, 2.54-fold (95% confidence interval [CI]: [2.11, 3.19]) increase in NT1 onset following 2009-2010 pH1N1. This peak in 2010 was found in both childhood NT1 (2.75-fold increase, 95% CI: [1.95, 4.69]) and adulthood NT1 (2.43-fold increase, 95% CI: [2.05, 2.97]). In addition, we identified a new peak in 2013 that is age-specific for children/adolescents (i.e. 2.09-fold increase, 95% CI: [1.52, 3.32]). Most of these children/adolescents were HLA DQB1*06:02 positive and showed a subacute disease onset consistent with an immune-mediated type of narcolepsy. The new 2013 incidence peak is likely not related to Pandemrix as it was not used after 2010. Our results suggest that the increased NT1 incidence after 2009-2010 pH1N1 is not unique and our study provides an opportunity to develop new hypotheses, for example, considering other (influenza) viruses or epidemiological events to further investigate the pathophysiology of immune-mediated narcolepsy.

• MeSH
• chřipka lidská * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• narkolepsie * epidemiologie   etiologie   MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti chřipce * MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Asie MeSH
• Evropa MeSH