ovarian fluid Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl práce: Zhodnotit přínos a komplikace punkce ascitické tekutiny v léčbě těžké formy ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS).Typ studie: Retrospektivní studie pacientek s diagnózou těžké formy OHSS.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN a LF UP, Olomouc.Metodika: Do souboru bylo zahrnuto 18 pacientek s diagnózou těžké formy OHSS, hospitalizovaných na JIP Gynekologicko-porodnické kliniky FN Olomouc v letech 1996 - 2000. U 11 z nich byla provedena jako součást terapie punkce ascitické tekutiny. U 3 pacientek jsme ascitickou tekutinu reinfundovali zpět do krevního oběhu.Výsledky: Ve sledovaném souboru 18 pacientek jsme u 11 provedli transabdominální punkci ascitické tekutiny pod ultrazvukovou kontrolou. Celkem u 6 pacientek bylo nutno punkci opakovat. Množství jednorázově odebrané tekutiny se pohybovalo mezi 600 - 3750 ml. Celkové množství punkcí získané tekutiny se pohybovalo u jednotlivých pacientek mezi 1500 - 17300 ml. Ascites byl vždy sterilní s vysokým obsahem proteinů. U 3 pacientek jsme pro recidivující ascites provedli jeho reinfuzi zpět do krevního oběhu. Nezaznamenali jsme žádnou závažnou komplikaci punkcí, u 4 pacientek se objevily subfebrilie, které bez nutnosti nasazení antibiotik ustoupily.Závěr: Punkce ascitické tekutiny je bezpečnou a účinnou součástí terapie těžké formy OHSS. V léčbě rezistentního ascitu je možno použít jeho reinfuzi do krevního oběhu.
Objective: Evaluate the contribution and complications of ascitic fluid puncture in the treatment of severe ovarian hyperstimulation syndrome.Design: Retrospective analysis of 18 patients.Setting: Department of Gynaecology and Obstetrics, University Hospital, Palacky University, Olomouc.Methods: 18 patients with the diagnosis of severe ovarian hyperstimulation syndrome admitted to intensive care unit from January 1996 to June 2000 were analysed. As a part of the therapy of severe OHSS 11 punctures of ascitic fluid was performed. In 3 patients the reinfusion of the ascites into the blood circulation was performed.Results: The transabdominal paracentesis under the ultrasound control in 11 patients was performed. In 6 patients the puncture had to be repeated. The amount of removed ascitic fluid in single procedure was between 600 - 3750 ml. Total amount of fluid in different patients was between 1500-17300 ml. Sterility of ascites and high contents of proteins was proved. In 3 patients with the refractory ascites the reinfusion of the ascitic fluid to the circulation was performed. No serious complications of the punctures were observed, 4 patients had a slight rise of body temperature, which fell down without antibiotics therapy.Conclusion: Puncture of the ascitic fluid is a save and effective part of the therapy of severe OHSS. In the treatment of the refractory ascites the reinfusion of the ascitic fluid should be used.
Ovarian cancer is the deadliest gynecologic cancer. The large-scale microRNA (miRNA) expression profiling and individual miRNA validation was performed to find potential novel biomarkers for ovarian cancer. The most consistent overexpression of miRs-200b-3p, 135 b-5p and 182-5p was found in both ascitic fluid and tumors and suggests their potential as oncogenes. miR-451a was consistently underexpressed so may be a tumor suppressor. Results were inconsistent for miR-204-5p, which was overexpressed in ascitic fluid but underexpressed in tumor tissue. miR-203a-3p was generally overexpressed but this failed to be proved in independent sample set in tissue validation.
- MeSH
- ascitická tekutina chemie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA genetika MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- nádory vaječníků genetika patologie MeSH
- ovarium chemie MeSH
- prognóza MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- sekvenční analýza hybridizací s uspořádaným souborem oligonukleotidů metody MeSH
- senioři MeSH
- staging nádorů MeSH
- stanovení celkové genové exprese metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Uvádíme kazuistiku nemocné s těžkou kombinovanou mitrální vadou a ovariálním karcinomem v pokročilém stadiu, v níž dokumentujeme neobvyklé ultrasonografické nálezy. Diagnosticky cenným se nám jeví nález tumorózních hmot v pleurální tekutině, prognosticky limitujícím je nález vícečetných trombů ve výrazně dilatované levé síni při účinné antikoagulační léčbě.
We are presenting a case of a woman with severe combined mitral valve disease and ovarian carcinoma in the terminal stage. By evidence, this case proves some unusual ultrasonographic findings. Tumorous masses in the pleural fluid are of diagnostic value, and prognosis is limited by the finding of multiple thrombi in the wide dilated left atrium despite previous effective anticoagulant treatment.
- MeSH
- echokardiografie MeSH
- lidé MeSH
- maligní pleurální výpotek MeSH
- mitrální chlopeň patologie MeSH
- nádory vaječníků MeSH
- nemoci srdečních chlopní diagnóza MeSH
- senioři MeSH
- srdeční síně patologie ultrasonografie MeSH
- trombóza diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cysty v oblasti ovarií jsou při současné úrovni zobrazovacích technik nacházeny často jak v klinicky předpokládaném, tak neočekávaném kontextu. Diagnostickému upřesnění povahy cystického útvaru může cytologické vyšetření transvaginálně získaného obsahu napomoci identifi kací struktur výstelky. Zásadní, i když někdy obtížné je odlišení cyst funkčních (folikulárních, korpusluteálních) a implantačních (inkluzních a endometriálních) od cyst nádorových (dermoidních, obecně epitelových tumorů ovaria, cysticky upravených metastáz). I přes skutečnost, že část cystických odběrů zůstává pro absenci defi nujících struktur po cytologickém vyšetření blíže nespecifi kována, má toto vyšetření pro svou minimální invazivitu a doloženou vysokou negativní predikční hodnotu možnost diagnosticky přispět u vhodně zvolených pacientek (zpravidla kontraindikovaných pro rozsáhlejší diagnostické výkony) své místo ve spolupráci klinického specialisty a patologa.
Ovarian cysts are often found in both the clinically predicted and the unexpected context at the current level of imaging techniques. The cytological examination of the transvaginally obtained cystic fl uid can help to diagnose the nature of the cystic lesion via identifi cation the lining structures. It is essential to distinguish functional cysts (follicular, corpusluteal) and implantation (inclusion and endometrial) from tumour cysts (dermoid, epithelial ovarian tumours, cystic metastases). A part of the cystic lesions remains unspecifi ed for the absence of the defi ning structures after the cytological examination. Nevertheless, for its minimal invasiveness, high negative predictive value proven, and the possibility of contributing to diagnosis of selected patients (frequently with contraindications for larger diagnostic procedures), this investigation maintains its position in collaboration of a clinical specialist and a pathologist.
- Klíčová slova
- korpusluteální cysty, nádorové cysty ovaria,
- MeSH
- cystická tekutina cytologie MeSH
- cytodiagnostika metody MeSH
- folikulární cysta diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků diagnóza MeSH
- ovariální cysty * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- folikulární tekutina fyziologie chemie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl studie: Zjistit vliv preparátů korigujících hyperinzulinémii na průběh kontrolované ovariálnístimulace v rámci programu asistované reprodukce a ozřejmit možnost optimalizace ovariálníodpovědi v důsledku poklesu tvorby intraovariálních androgenů. Stanovit vliv metforminu naprevenci rozvoje ovariálního hyperstimulačního syndromu.Typ studie: Prospektivní randomizovaná kontrolovaná studie u 172 pacientek z programu asistovanéreprodukce v období květen 2000 až prosinec 2001.Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce 01 , Gynekologicko-porodnická klinikaMasarykovy Univerzity a FN Brno.Materiál a metodika: Do studie byly zařazeny pacientky, které podstoupily ovariální stimulacia u nichž bylo zvýšené riziko rozvoje ovariálního hyperstimulačního syndromu v důsledku syndromupolycystických ovarií (PCOS). Ženy s PCOS byly náhodně rozděleny do dvou skupin: (1) ženyužívající během stimulace metformin - senzitizátor inzulinových receptorů, (2) druhá skupina bylastimulována podle klasického stimulačního protokolu. Kontrolní skupina (3) byla tvořena pacientkamis jinou než ovariální příčinou sterility. U všech pacientek byl proveden komplexní hormonálníscreening před zahájením stimulace. Po odběru oocytů byla stanovena hladina androgenůve folikulární tekutině.Výsledky: Vlivem metforminu došlo v průběhu ovariální stimulace gonadotropiny u žen s PCOSk signifikantnímu snížení rizika rozvoje hyperstimulačního syndromu. Byly prokázány signifikantněnižší hladiny intraovariálních androgenů ve srovnání s ženami, které metformin neužívaly i vesrovnání s pacientkami s intaktní ovariální funkcí. U žen s PCOS metformin signifikantně snižovalhladiny estradiolu v době aplikace hCG, aniž by byl signifikantní rozdíl v počtu získaných oocytů.Závěr: Senzitizace inzulinových receptorů snižuje incidenci rozvoje hyperstimulačního syndromuu žen se zvýšeným rizikem.
Objective: Aim of our study was to analyze the influence of insulin receptor sensitization on thecourse of controlled ovarian stimulation in the program of assisted reproduction and to identify theavailability of ovarian response improvement due to the reduced production of intraovarianandrogens. Further we tried to identify the preventive influence of metformin on development ofovarian hyperstimulation syndrome.Design: Prospective randomized controlled study of 172 patients involved in the assisted reproductionprogram from May 2000 to December 2001.Setting: Centre of Assisted Reproduction, Department of Gynecology and Obstetrics, MedicalFaculty, Masaryk University and University Hospital, Brno.Material and Methods: Patients undergoing the ovarian stimulation with increased risk of developmentof ovarian hyperstimulation syndrome due to the polycystic ovarian syndrome were includedin the study and randomized to two groups. (1) Women in the first group used the insulin receptorsensitizing drug metformin together with gonadotropins, and (2) women in the second groupunderwent the classic stimulation protocol alone. The control group (3) consisted of patients withintact ovarian function anddifferent infertility factor.Complexhormonal statuswas assessed beforethe treatment initiation and the level of androgens in the follicular fluid was investigated in allpatients.Results: Metformin during gonadotropin stimulation has significantly reduced the risk of ovarianhyperstimulation syndrome inwomen with PCOS. Significantly lower intraovarian androgen levelswere documented in comparison to women without metformin and also when compared to patientswith intact ovarian function. Metformin had also significantly reduced estradiol blood levels at theday of hCG application without significant influence on the number of obtained oocytes.Conclusions: The risk of ovarian hyperstimulation syndrome development was significantly decreasedin patients with PCOS in consequence to insulin receptors sensitization.
- MeSH
- dospělí MeSH
- gonadotropiny aplikace a dávkování MeSH
- klinické laboratorní techniky metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- metformin aplikace a dávkování MeSH
- ovariální hyperstimulační syndrom diagnóza prevence a kontrola MeSH
- reprodukční lékařství metody MeSH
- syndrom polycystických ovarií diagnóza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Scientific and technical development contributed on the one hand greatly to easier living conditions, on the other hand there is however substantially greater danger threatening not only the life of man but also of nature, of the entire living environment. At present the problem of the possible part played by this phenomenon in reproductive disorders is in the foreground. Via the food chain heavy metals, toxic trace elements and polyhalogenic hydrocarbons penetrate into the organism. They accumulate in the organism and thus also in the reproductive tract and may have an impact on fertility. Some elements with a possible negative impact on reproductive health are in such low concentrations in tissues that only contemporary methods of their detection make it possible to map their presence in the organism. They are called trace elements. Toxic ones comprise cadmium, mercury, lead and arsenic. The mechanism of the negative action of cadmium in the organism is most probably due to its competition with the vitally important trace element - zinc. It was therefore the objective of the present investigation to trace the presence of cadmium and zinc in the organism of 100 sterile women included in an IVF programme: in blood and follicular fiuid (i.e. in a medium which surrounds the gamete - the oocyte) and to follow up their concentrations in relation to achievement pregnancy. Cadmium and zinc in blood and follicular fluid were assessed on a mass spectrometer with induction bound plasma as the source of ions (ICP-MS), Varian Co. produced in 1994. The assessed mean levels (μgf\l) of cadmium in blood (2.88 s 2.71) and foUicular fluid (1.25 s 0.55) in the group of conception cycles did not differ significantly from mean blood levels (2.82 s 2.22) and follicular levels (1.16 s 0.55) of non-conception cycles. The mean zinc levels in blood and follicular fluid did not differ either in the group of conception and non-conception cycles. Very significant are the differences in the blood and follicular fluid levels, the levels in follicular fluid being significantly lower. We may speak of a protective barrier of the oocyte formed by the follicle (probably the cells of the granulosa) against blood. Thus no relationship was found between the cadmium concentration in blood and follicular fluid of women where pregnancy was achieved and non-pregnant women. The possible cause of fertility disorders in conjunction with toxic elements is probably in damage of the granulosa cells and thus their dysfunction as regards production of steroid hormones with full impact on female fertility (hormone disruptors).
