Cíl: Srovnat plánovanou klasickou apendektomii a laparoskopicky asistovanou apendektomii se zaměřením na výskyt ranných komplikací. Metody: Retrospektivní studie časných komplikací plánované klasické a plánované laparoskopicky asistované apendektomie u žen na chirurgické klinice FN v Hradci Králové v období leden 2001 až červenec 2004. Výsledky: Provedeno bylo 250 plánovaných apendektomií, z toho 187 laparoskopicky (75 %) a 63 klasicky (25 %). Konverze byla nutná v 18 případech (9,6 %). Průměrná doba hospitalizace byla statisticky významně kratší ve skupině laparoskopicky asistované apendektomie, 4,6 ± 1,5 dne, oproti 6,1 ±1,6 dne. V obou skupinách byla srovnatelná morbidita 15 %, jeden pacient zemřel (0,5 %) ve skupině laparoskopicky asistované apendektomie. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve výskytu ranných komplikací mezi sledovanými skupinami. Závěr: Byla prokázána statisticky významně kratší doba hospitalizace ve skupině laparoskopicky asistované apendektomie, naopak nebyl potvrzen předpokládaný snížený výskyt infekčních komplikací. Laparoskopicky asistovaná apendektomie byla příčinou závažných komplikací, z nichž některé vyžadovaly operační revizi.

Aim: Comparison of open appendectomy and laparoscopic appendectomy with focus on the wound infectious complications. Methods: Retrospective comparison of the early postoperative complications of the elective open and elective laparoscopic appendectomy in the Surgical Clinics of the Teaching Hospital Hradec Králové in period January 2001–July 2004. Results: 250 elective appendectomies in women were performed in followed period. 187 (75%) were done by laparoscopic approach, 63 (25%) by open procedure. Conversion was necessary in 18 cases (9.6%). The average hospital stay was statistically significantly shorter following laparoscopic than open appendectomy, 4.6 ± 1.5 days counter to 6.1 ± 1.6. The global morbidity was comparable in both groups 15%, one patient died (0.5%) in laparoscopic appendectomy group. The incidence of early postoperative complications was not statistically different in both groups. Conclusions: The average hospital stay was statistically significantly shorter following laparoscopic appendectomy. Laparoscopic appendectomy did not improve the results regarding infectious complications and was a cause of serious complications. Some of them required operational revision.

• MeSH
• apendektomie metody   MeSH
• apendicitida chirurgie   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Jedinečná publikace, která aktuálně řeší stále důležitější a narůstající problematiku diagnostiky a léčby starších osob na chirurgických odděleních. Kniha je určena zejména chirurgům a intenzivistům, ale je významná i pro lékaře ostatních oborů včetně internistů a lékařů první linie. Je určena tedy všem, kteří s pacienty vyššího věku přicházejí do styku včetně ošetřujících nelékařských zdravotnických pracovníků všech stupňů.

• Klíčová slova
• Chirurgie, ortopedie, traumatologie,
• MeSH
• chirurgické ošetřovatelství klasifikace   metody   MeSH
• chirurgie klasifikace   metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

• NLK Obory
• geriatrie
• chirurgie

• MeSH
• chirurgické ošetřovatelství klasifikace   metody   MeSH
• chirurgie klasifikace   metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• geriatrie
• chirurgie

Péče o pacienta s obezitou i její chirurgická léčba je komplexní proces a představuje několik základních úkonů, bez nichž by nebyla úspěšná. Dle stupně obezity jsou indikované konkrétní léčebné postupy s tím, že chirurgický výkon je indikovaný u pacientů s BMI > 35 a s komplikacemi, jinak s BMI > 40. Postbariatrická plastická chirurgie zahrnuje soubor předoperačního plánování a operačních postupů, které odstraňují nadbytek volné kůže a redukují zdravotní komplikace s tím spojené, ale hlavně navracejí pacientovi jeho normální tělo i jeho ztracené sebevědomí, což umožňuje jeho opětovné začlenění do společnosti. Značná variabilita celkového stavu i lokálního nálezu pacientů po redukci hmotnosti činí z této problematiky plastické či obecné chirurgie značně heterogenní oblast, a to jak spektrem, tak rozsahem výkonů i adaptací po úspěšné dokončené léčbě obezity.

Surgical treatment of obesity is complex solution and include several basic tasks, without which treatment would not be successful. The medical care depends on the level of obesity, surgical treatment is indicated for patients with BMI over 35 with complications, otherwise over 40. Postbariatric plastic surgery includes set of pre-operative planning and operating procedures that remove skin excess and reduce the health complications associated with it, mainly return the patient to his normal body and return his lost self-confidence and enables its integration into society. Considerable variability of the condition and the local finding of patients after weight reduction make this part of plastic or general surgery a very heterogeneous area - with spectrum and range of outputs and adaptations after successful treatment of obesity.

• Klíčová slova
• lower body lifting, armlifting, gluteoplastika,
• MeSH
• bariatrická chirurgie MeSH
• dermatochirurgické výkony MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• hýždě chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• obezita * chirurgie   terapie   MeSH
• paže chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče MeSH
• stehno chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Velký pokrok v transplantaci solidních orgánů (SOT) umožnil pacientům delší přežívání a užití kvalitního života po operaci. Rostoucí počet SOT a zlepšená míra dlouhodobého přežití vedou ke zvyšující se poptávce po plastických, estetických a rekonstrukčních operacích prsou. Materiál a metody: Bylo provedeno prohledání literatury podle pokynů „Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses“ (PRISMA) a byly použity vyhledávací výrazy souvisejících s estetickou a rekonstrukční chirurgií prsu ve třech databázích: PubMed, Scopus a Google Scholar. Zahrnuté články byly analyzovány za účelem vyhledání dat, vč. věku pacienta, typu operace, transplantace orgánu, základních stavů spojených s transplantací orgánu, sledování, imunosupresivních léků a jejich vedlejších účinků, perioperační léčby a komplikacemi, které souvisely s plastickými operačními postupy na prsu. Ze zmíněných elektronických databází bylo získáno celkem 1 298 článků. Do tohoto systematického přehledu bylo nakonec zahrnuto 8 článků. V těchto článcích bylo uvedeno celkem 41 případů plastické operace prsu po orgánové transplantaci. Procedury byly estetické povahy v 26,8 % případů (11 ze 41 případů) a rekonstrukční v 73,2 % (30 ze 41 případů). Nebyla hlášena žádná úmrtí. Závěr: Přestože u příjemců SOT lze bezpečně provádět estetickou a rekonstrukční operaci prsu, je třeba vždy zohlednit dávku imunosuprese a celkový zdravotní stav pacientky s ohledem na délku a rozsah plánovaného výkonu. Z analýzy údajů z literatury není možné vyvodit statistické závěry, že míra komplikací chirurgického zákroku u imunosuprimovaných pacientů po transplantaci je stejná jako u normální, neimunosuprimované populace. Je třeba dalších validních klinických studií.

Introduction: Great advancements in solid organ transplantation (SOT) have allowed patients to have better chances to survive longer and enjoy a quality life after surgery. This increasing number of SOTs and improved long-term survival rates lead to an increasing demand for plastic, esthetic and reconstructive breast procedures. Material and methods: A literature search following the Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses (PRISMA) guidelines and using searching terms related to esthetic and reconstructive breast surgery was conducted across three databases: PubMed, Scopus and Google Scholar. Included articles were analyzed to extract data points of interest including patient age, type of surgery, organ transplanted, underlying conditions associated with organ transplantation, follow-up, immunosuppressive drugs and their side effects, perioperative management and complications related to the breast plastic procedures in SOT recipients. Results: A total of 1,298 articles were retrieved from the mentioned electronic databases. Eight full articles were finally included in this systematic review. In these articles, a total of 41 cases of breast plastic surgery after solid organ transplantation were reported. Procedures were esthetic in nature in 26.83% of cases (11 of 41 cases) and reconstructive in 73.17% of them (30 of 41 cases). No deaths were reported. Conclusions: Although esthetic and reconstructive breast surgery could be performed safely in SOT recipients, the dosage of immunosuppression and patient's overall health status with regard to the length and extent of the planned procedure should always be taken into account. From the literature data analysis, it is not possible to draw a statistical conclusion that the complication rate of surgery in immunosuppressed post-transplant patients is the same as in normal, not immunosuppressed population. Further and more valid clinical studies are warranted.

• MeSH
• estetika MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * MeSH
• nádory prsu * MeSH
• plastická chirurgie * metody   MeSH
• transplantace orgánů * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Cíl studie:Zjistit incidenci intraabdominální hypertenze a hypoperfuze splanchnických orgánů po velkých nitrobřišních výkonech. Typ studie:Observační, prospektivní kohortní studie. Název a sídlo pracoviště: JIP, I. CHK FN u svaté Anny v Brně. Materiál a metoda: Byli zařazeni pacienti podstupující plánovanou velkou nitrobřišní operaci. Nitrobřišní tlak (IAP), gastrická tonometrie (GT) a krevní plyny byly měřeny pooperačně (T0) a dále v čase T1, T6, T12, T18 a T24. Byl vypočten břišní perfuzní tlak (APP) a CO2gap. Clearance indocyaninové zeleně (ICG-PDR) byla neinvazivně měřena v T1 a T6. Data – medián (rozsah). Statistika – neparametrická ANOVA pro opakovaná měření, p < 0,05 signifikantní. Výsledky: 13 pacientů (9 mužů, 4 ženy) ve věku 69 (35;78) let podstoupilo nekomplikovanou operaci v kombinované anestezii. Pooperačně byli všichni nemocní léčeni epidurální analgezií. Při přijetí na JIP byl IAP 8 (1; 18) mm Hg a významně se nezměnil v průběhu studie. Pouze u 3 pacientů (23 %) byl IAP zvýšen nad 12 mm Hg alespoň jednou v průběhu studie, nezaznamenali jsme IAP > 20 mm Hg. APP v T0 byl 87 (62; 105) mm Hg a během studie došlo k významnému poklesu (p < 0,001). CO2gap byl -0,1 (-1; 2,9) kPa a významně se neměnil. Pouze 2 nemocní měli patologickou hodnotu ICG-PDR < 18 %/min. Pobyt všech nemocných na JIP byl bez závažných komplikací s výjimkou pacienta, který zemřel na maligní arytmii 4. pooperační den. Závěr:Po nekomplikované velké nitrobřišní operaci je jen vzácně IAP významně zvýšený. Podobně hypoperfuze žaludeční sliznice a hypoperfuze jater jsou ojedinělými nálezy.

Objective:To assess the incidence of intra-abdominal hypertension and splanchnic hypoperfusion after a major abdominal surgery. Design: Observational, prospective cohort study. Setting:ICU, Surgical Department I, St. Anna's University Hospital, Brno. Material and Methods: Patients undergoing major abdominal surgery were eligible. Intra-abdominal pressure (IAP), gastric tonometry (GT) and arterial blood gases were measured postoperatively at the ICU (T0) and then at T1, T6, T12, T18, T24 . At the same time points abdominal perfusion pressure (APP) and CO2gap were calculated. At T1 and T6, indocyanine green clearance (ICG-PDR) was measured non-invasively. Data – median (range). Statistics: nonparametric ANOVA for repeated measurements was used, P < 0.05 considered significant. Results: Thirteen patients (9 men, 4 women) aged 69 (35;78) underwent an uncomplicated operation in a combined anaesthesia. The epidural analgesia was given postoperatively to all patients. At T0 IAP was 8 (1; 18) mm Hg and did not change significantly during the study. Only 3 patients had increased IAP > 12 mm Hg at some time point during the study, IAP > 20 mm Hg was not measured. APP at T0 was 87 (62; 105) mm Hg and significantly decreased during the study (P < 0.001). pCO2 gap was -0.1 (-1.6; 2.9) kPa and did not change significantly. Only 2 patients had pathological values of ICG-PDR < 18 %/min. The ICU stay of all patients was uneventful except for one patient who died of malignant arrhythmia on Day 4. Conclusion: Patients after the uncomplicated major abdominal surgery seldom experience a clinically significant IAP increase. Hypoperfusion of the gastric mucosa and the liver compromise is also very rare.

• MeSH
• analýza krevních plynů metody   MeSH
• břicho chirurgie   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diuréza MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• jaterní testy metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• perfuze statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• tlak MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Vojenská chirurgie je jedním ze základních oborů vojenské medicíny. Vychází z principů chirurgie prováděné v době míru, ale realizací za specifických podmínek se významně odlišuje. Cílem článku je popsat tyto odlišnosti a představit aktuální stav poskytování chirurgické péče v poli v podmínkách Armády České republiky. Zdravotnické zabezpečení v poli, resp. léčebně-odsunový systém zdravotnických služeb armád členských zemí NATO je organizován na čtyřech úrovních, kterým odpovídají zdravotnická zařízení označovaná jako Role 1−4. Poskytování chirurgické péče v polních podmínkách probíhá zpravidla na úrovni Role 2 a 3. Zatímco v podmínkách zahraniční vojenské mise směřuje chirurgická léčba k dosažení definitivního léčebného standardu, pak při typicky válečném konfliktu je jediným cílem záchrana života a končetin a příprava raněného vojáka k dalšímu odsunu. Důležitou součástí poskytování zdravotní péče v poli na jednotlivých úrovních je i třídění raněných, jehož význam narůstá zejména za situace jejich hromadného příjmu. V případě vojenské zdravotnické služby Armády České republiky jsou v rámci výstavby a rozvoje schopností definovány cíle, které by měly rozšířit a posílit současné možnosti poskytování chirurgické péče v poli – aktuálně to jsou dvě polní nemocnice schopné zabezpečit úrovně Role 2, ev. 3. Ambiciózní plán výstavby dalších polních zdravotnických prvků je reálně obtížně dosažitelný v předpokládaném časovém horizontu a navíc naráží i na výrazný nedostatek vojenských chirurgů vzhledem k plánovanému rozsahu navýšení kapacit. I přes všechny objektivní obtíže mají čeští vojenští chirurgové vysoký kredit v očích aliančních spojenců získaný během působení české polní nemocnice či samostatného polního chirurgického týmu v rámci mnohonárodních uskupení.

Military surgery is one of the basic branches of military medicine. It is based on the principles of surgery performed in peacetime, but is significantly different when performed under specific conditions. The aim of the article is to describe these differences and present the current state of providing surgical care in the field in the Czech Army. Medical support in the field, or the treatment and evacuation system of medical services of the armies of NATO member countries, is organized on four levels, matched by medical facilities designated as Role 1−4. Surgical care in the field usually takes place at the level of Role 2 and Role 3. While in the conditions of a foreign military mission, surgical treatment aims to achieve a definitive standard, in a typical war conflict the only goal is to save life and limb and prepare casualties for further evacuation. Additionally, triage of the wounded is an important part of health care in the field at individual levels, the importance of which increases especially in the case of mass casualties. In the military medical service of the Army of the Czech Republic, goals are defined as part of the construction and development of capabilities, which should expand and reinforce the current potential of providing surgical care in the field – currently encompassing two field hospitals capable of Role 2 or 3. The ambitious plan to construct additional field medical elements is difficult to achieve in the expected time horizon and, in addition, it also faces a significant shortage of military surgeons due to the planned scope of capacity increase. Despite all the objective difficulties, however, Czech military surgeons have a high credit in the eyes of the NATO allies, gained during the deployment of the Czech field hospital or of the Czech field surgical team within multinational military units.

• MeSH
• chirurgie operační MeSH
• lidé MeSH
• ozbrojené konflikty * MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• třídění pacientů MeSH
• válečná poranění chirurgie   MeSH
• vojenské lékařství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cílem tohoto sdělení je shrnout dosavadní poznání anatomie tepen hlavy a krku prasete domácího pro potřeby experimentální chirurgie nebo zobrazovacích metod v biomedicínském výzkumu a translační medicíně. Potenciál prasete domácího jako velkého animálního modelu se zdá být značný i pro xenotransplantace některých orgánů. Nároky na znalost morfologických rozdílů analogických struktur člověka a vybraného experimentálního plemena rostou i v souvislosti s potřebou zpřesnění plánování experimentu nebo interpretace jeho výsledků. K prohloubení morfologických znalostí napomáhá také rozvoj zobrazovacích metod. Rešerše byla prováděna s použitím klíčových slov „prase domácí“, „tepny hlavy a krku“ v databázi MEDLINE, rozhraní PubMed.

The aim of this paper is to summarize the current knowledge of the anatomy of domestic pig head and neck arteries for the needs of experimental surgery and imaging methods in biomedical research and translational medicine. The potential of this large animal model seems to be valuable also for the xenotransplantation of certain organs. Demands for the knowledge of morphological differences between analogous human structures and particular breeds are growing also in connection with the need for more precise planning of experiments or interpretation of the results. Deepening anatomical knowledge is allowed also by the development of imaging methods. The search was performed using the keywords “domestic pig” and “arteries of the head and neck“ in the MEDLINE database, PubMed interface.

• Klíčová slova
• tepny hlavy a krku,
• MeSH
• aorta thoracica anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• arterie * anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• hlava diagnostické zobrazování   krevní zásobení   MeSH
• lidé MeSH
• modely u zvířat MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Cílem práce je posoudit přípustnou mortalitu a morbiditu spojenou s resekcemi žaludku pro karcinom. Metodika: Práce analyzuje údaje o nemocných s karcinomem žaludku z Národního onkologického registru České republiky a konfrontuje vlastní zkušenosti s komplikacemi a riziky spojenými s resekcí žaludku pro karcinom s údaji v odborném písemnictví z posledních let. Výsledky: Incidence rakoviny žaludku v České Republice (ČR) je v současnosti 15,1/100 000 obyvatel, mortalita 11,6 a prevalence 48,3. Resekce žaludku pro karcinom je závažnou operací. Přes zlepšující se chirurgickou techniku a taktiku a perioperační intenzivní péči je tento výkon stále spojen s významnou morbiditou a mortalitou. Na chirurgickém oddělení nemocnice a Komplexního onkologického centra v Novém Jičíně bylo v letech 2005–2012 operováno 286 nemocných s karcinomem žaludku. Ve skupině 172 radikálních R0 resekcí byla mortalita 3,5 % a celková morbidita 33,7 %. Z chirurgických komplikací byly nejčastější a nejvýznamnější pooperační pankreatitida (4,7 %) a dehiscence anastomózy (3,5 %). Z nechirurgických byly nejčastější respirační komplikace (4,7 %). Frekvence mortality a morbidity je srovnatelná s údaji publikovanými v odborném písemnictví. V chirurgické léčbě byla využívána i laparoskopie. Všechny operace jsou zahajovány diagnostickou laparoskopií k upřesnění stadia onemocnění a laparoskopický postup, nejčastěji ve formě laparoskopicky asistované resekce, byl užit u 60 pacientů (30 %). Laparoskopický postup byl preferován i u paliativních anastomóz. V morbiditě a mortalitě se mezi otevřenými a laparoskopickými výkony nejeví významné rozdíly a statistické vyhodnocení je plánováno po získání větších zkušeností. Závěr: Chirurgická léčba nádorů žaludku je v ČR prováděna zatím na velkém počtu pracovišť v malé frekvenci. Obecnými trendy ke zlepšování morbidity a mortality je využívání miniinvazivních postupů, Fast track programu a aplikace zásad High-volume centers. Dlouhodobá prognóza karcinomu žaludku je zásadně odvislá od pokročilosti onemocnění.

Introduction: The aim of the work is to evaluate acceptable mortality and morbidity associated with stomach resections for carcinoma. Method: The work analyzes data of patients with gastric cancer from the Czech National Cancer Registry and compares personal experience with complications and risks associated with stomach resections for carcinoma with the data from specialized literature from recent years. Results: The incidence of gastric cancer in the Czech Republic is presently 15.1/100 000 inhabitants, the mortality 11.6 and the prevalence 48.3. Stomach resections for carcinoma are complicated operations. Despite improving surgical techniques and tactics, as well as the perioperative intensive care, this procedure remains associated with significant morbidity and mortality. At the Department of Surgery of the Oncological Center and Hospital Nový Jičín, 286 patients with gastric cancer were operated between the years 2005 and 2012. In the group of 172 radical R0 resections, the mortality was 3.5% and the total morbidity was 33.7%. The most frequent and significant postoperative surgical complications were the pancreatitis (4.7%) and the anastomotic dehiscence (3.5%). The most frequent non-surgical ones were respiratory complications (4.7%). The mortality and morbidity frequency is comparable with the data published in specialized literature. Surgical treatment also utilized laparoscopy. All operations began with a diagnostic laparoscopy to specify the stage of the disease and to select the laparoscopic approach, most often a laparoscopically-assisted resection, which was used in 60 patients (30%). Laparoscopy was preferred even for the palliative anastomoses. No significant differences in morbidity and mortality were seen between open and laparoscopic procedures and statistical analysis is planned to gain greater experience. Conclusion: In the Czech Republic, surgical treatment of tumors of the stomach is currently performed at a large number of workplaces with a low frequency. General trends for improving the morbidity and mortality include the use of minimally-invasive approaches, a fast-track program, and the application of principles of High-volume centres. The long-term prognosis of patients with gastric cancer is principally dependent on the degree of advancement of the disease.

• Klíčová slova
• karcinom žaludku, dehiscence anastomózy,
• MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   MeSH
• gastrektomie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• laparoskopie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• nádory žaludku * epidemiologie   chirurgie   klasifikace   MeSH
• pankreatitida komplikace   MeSH
• pooperační komplikace * epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů statistika a číselné údaje   MeSH
• stupeň nádoru statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH