BACKGROUND: Exercise capacity is well known to be an important prognostic factor in patients with cardiovascular disease and among healthy persons. AIM: To determine if there are any differences between the peak exercise response during exercise treadmill testing with the individualized ramp protocol and the modified Bruce protocol in elderly patients. MATERIALS AND METHODS: The study included 40 patients (both male and female), aged 70 years and older, who had not had a baseline history of the confirmed coronary artery disease or heart failure diagnoses. All patients underwent exercise treadmill testing using modified Bruce protocol and individualized ramp protocol for 2 consecutive days. Peak heart rate, peak systolic and diastolic blood pressure, peak pressure-rate double product, exercise duration, and peak metabolic equivalents were recorded in both tests. Perceived level of exertion was evaluated using the Borg 10-point scale. RESULTS: The average duration of exercise was longer for the ramp protocol than for the modified Bruce protocol. When the modified Bruce protocol was used, patients achieved a lower workload than they did in using the ramp protocol. The rating of perceived exertion using the revised Borg scale (0 to 10) was 5.6±1.4 for the ramp protocol and 8.7±1.4 for the modified Bruce protocol, which indicates that the patients found the ramp protocol easier. CONCLUSION: In elderly patients the individualized ramp treadmill protocol allows to achieve the optimal test duration with higher degrees of workload and greater patient comfort during the test more often than does the modified Bruce protocol.

• MeSH
• Blood Pressure * MeSH
• Humans MeSH
• Metabolic Equivalent MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Oxygen Consumption * MeSH
• Heart Rate * MeSH
• Physical Exertion MeSH
• Exercise Tolerance * MeSH
• Exercise Test methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

Kolísavý průběh dechového objemu (VT), dechové frekvence (DF) a minutové ventilace (VE) při spiroergometrickém vyšetření rampovým protokolem se vyskytuje nejen u nemocných, ale relativně často i u zdravých osob. Může vysvětlit řadu nepravidelností průběhu křivek příjmu kyslíku (VO2), výdeje oxidu uhličitého (VCO2) a zejména křivek ventilačních ekvivalentů pro O2 a CO2 (EQO2, EQCO2) a též křivek parciálních tlaků O2 a CO2 na konci výdechu (PETO2, PETCO2), které se používají mimo jiné i ke stanovení ventilačních prahů. Přítomnost oscilujícího dýchání při zátěži (EOV) odráží závažnost srdečního selhání a je nezávislým prediktorem zvýšené morbidity, kardiální i celkové mortality a náhlé smrti z kardiálních příčin. V současné době ale není k dispozici všeobecně akceptovaná univerzální definice EOV, užívají se různá kritéria. Nenašli jsme porovnání, zda a jak se liší „síla“ prognostického kritéria pro EOV stanoveného dle různých metod. Je proto velmi důležité uvést, jakou metodou, respektive podle jakých kritérií byla EOV stanovena.

The fluctuating course of tidal volume (VT), breathing frequency (DF) and minute ventilation (VE) during the cardio­pulmonary exercise test using a ramp incremental protocol occurs not only in patients, but relatively frequently also in healthy individuals. It can account for a number of irregularities in the course of the curves VO2, VCO2 and in particular of those of ventilatory equivalents for O2 and CO2 (EQO2, EQCO2) as well as curves of partial pressure of end-tidal oxygen and partial pressure of end-tidal carbon dioxide (PETO2, PETCO2), which are also used, inter alia, to establish ventilatory thresholds. The presence of exercise oscillatory ventilation (EOV) reflects the severity of heart failure and it is an independent predictor of the increased morbidity, cardiac and total mortality and sudden death caused by heart failure. However there is not a generally accepted universal definition of EOV available at present, as different criteria are used. We have not found a comparison which would indicate whether and how the “strength” of the prognostic criteria for EOV – established according to different methods – differs. Therefore it is very important to specify what method, or what criteria were used in the establishment of EOV.

• MeSH
• Respiratory Rate MeSH
• Tidal Volume MeSH
• Respiration MeSH
• Ergometry MeSH
• Humans MeSH
• Ventilation-Perfusion Ratio MeSH
• Respiration Disorders * MeSH
• Prognosis MeSH
• Spirometry MeSH
• Heart Failure prevention & control   MeSH
• Exercise Test MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Volba protokolu při zátěžovém vyšetření je věcí vyšetřujícího lékaře. Standardně se používá stupňovitý či kontinuální (tzv. rampa) vzestup intenzity zátěže, popřípadě jejich kombinace. Při porovnávání jejich maximálních hodnot se jejich zaměnitelnost bere v zásadě za samozřejmou. Cíl: Porovnat maximální hodnoty dosažené dvěma různými zátěžovými protokoly. Metodika: Třináct mladých zdravých probandů (věk 25,8 ± 3,8 roku, 4 ženy) absolvovalo dva zátěžové testy v randomizovaném pořadí. Vzestup intenzity zátěže byl 1 W/kg za 3 minuty buï kontinuálně, nebo schodovitě. Výsledky: HRmax 184 ± 9 vs. 185 ± 8, ĂO2max 54,7 ± 7,6 vs. 55,2 ± 8,1 ml/min/kg, RERmax 1,25 ± 0,07 vs. 1,25 ± 0,09, VEmax 141 ± 42 L vs. 141 ± 40 L, W/kgmax 4,5 ± 0,6 vs. 4,5 ± 0,6, RPEmax 18,7 ± 1,1 vs. 18,8 ± 1,1, čas 13:37 ± 1:35 vs. 11:48 ± 1:40 min. Statisticky významně se liší pouze doba testu. Závěr: Přinejmenším u mladých zdravých mužů se hodnoty ze stupňovitého a rampového protokolu jeví zaměnitelné.

Introduction: Exercise testing protocol is the matter of choice of examining physician. There are two default protocols for exercise testing – incremental or continuous (so called ramp), eventually combination of both. There is assumption that maximal values obtained by use of one or another are commutable. Aim: To compare maximal values obtained by two different exercise testing protocoles. Methodology: Thirteen young and apparently healthy subjects (age 25,8 ± 3,8 year, 4 women) underwent two exercise tests in separate occasion. Workload was increased by 1 W/kg in 3 minutes continuously or incrementally. Results: HRmax 184 ± 9 vs. 185 ± 8, ĂO2max 54,7 ± 7,6 vs. 55,2 ± 8,1 ml/min/kg, RERmax 1,25 ± 0,07 vs. 1,25 ± 0,09, VEmax 141 ± 42 L vs. 141 ± 40 L, W/kgmax 4,5 ± 0,6 vs. 4,5 ± 0,6, RPEmax 18,7 ± 1,1 vs. 18,8 ± 1,1, time 13:37 ± 1:35 vs. 11:48 ± 1:40 min. Statistically significant difference was obtained only for time to exhaustion. Conclusion: Maximal values obtained by use of incremental and continuous exercise testing protocol seems to be commutable at least in young and healthy men.

• Keywords
• kontinuální vzestup intenzity zátěže, stupňovitý vzestup intensity zátěže,
• MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Reproducibility of Results MeSH
• Athletes MeSH
• Physical Functional Performance MeSH
• Research MeSH
• Exercise Test * methods   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Ženské pohlaví je spojováno se zvýšeným rizikem nežádoucích příhod po chirurgické náhradě aortální chlopně, avšak s lepším výsledným stavem po katetrizační implantaci aortální chlopně (TAVI). Méně se toho již ví o rozdílech mezi pohlavími ve funkční kapacitě s těžkou aortální stenózou (AS). Cílem naší studie bylo zjistit, zda existuje rozdíl mezi pohlavími ve funkční kapacitě u skupiny asymptomatických pacientů s těžkou AS. Metoda: Asymptomatičtí pacienti s těžkou AS byli zařazováni prospektivně a absolvovali kardiopulmonální zátěžové vyšetření (cardiopulmonary exercise testing, CPET) na bicyklovém ergometru (pacient v poloze na zádech, protokol RAMP, 15 W/min). Pacienti s prokázanou ischemií byli ze studie vyřazeni. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 139 pacientů, z toho 61 žen. Při vstupním vyšetření nebyly mezi pohlavími nalezeny žádné rozdíly ve věku (66,11 vs. 64,8 roku; p = ns), echokardiografickými parametry závažnosti AS (Vmax 4,53 vs. 4,53 m/s ani Pmean 52,27 vs. 53,42 mm Hg, vše p = ns), až na hodnoty AVA (0,75 ± 0,1 vs. 0,63 ± 0,17), EF LK (68,7 vs. 71,6 %), E/e' (12,6 vs. 14,3) a BNP (92,5 vs. 103 pg/ml), vše p = ns. Ženy měly vyšší hodnoty BMI (29,5 vs. 27,3; p = 0,018), nižší VO2max (13,10 vs. 17,6 ml/kg/m2; p = 0,001) a vyšší VE/VCO2 slope (33,69 vs. 28,87; p = 0,004). K určení vztahu mezi klinickými a echokardiografickými charakteristikami s VO2max byly provedeny univariační/multivariační lineární regresní analýzy. Proměnnými nezávisle spojenými s VO2max byly ženské pohlaví (beta = ‒0,365; p = 0,002), Vmax (beta = ‒0,341; p = 0,004), věk (beta = ‒0,239; p = 0,035) a BMI (beta = ‒0,246; p = 0,028) Závěr: Ženské pohlaví je nejsilnější nezávislý prediktor snížené funkční kapacity, a to i po adjustaci na ostatní proměnné včetně BMI a echokardiografických markerů závažnosti AS. Ke zjištění, zda výše uvedená fakta nějak ovlivňují výsledný stav pacienta po onemocnění, je třeba provést další studie.

Female gender has been linked to increased risk of adverse events after surgical aortic valve replacement but with better outcome after TAVI. Less is known regarding functional capacity between the genders with severe AS. We investigated whether there is a gender difference in functional capacity in asymptomatic group of patients with severe AS. Method: Asymptomatic patients with severe AS were prospectively enrolled and underwent cardiopulmonary exercise testing (CPET) on supine ergobicycle, ramp protocol, 15 W/min. Patients with test positive for ischemia were excluded. Results: There were 139 patients, 61 women. There were no baseline gender differences in age (66.11 vs 64.8, p = ns), echo parameters of AS severity (Vmax 4.53 vs 4.53 m/s, and Pmean 52.27 vs 53.42 mmHg, all p = ns) except AVA (0.75 ± 0.1 vs 0.63 ± 0.17), LVEF (68.7 vs 71.6%), E/e' (12.6 vs 14.3) and BNP (92.5 vs 103 pg/ml), all p = ns. Women had higher body mass index (29.5 vs 27.3, p = 0.018), lower VO2max (13.10 vs 17.6 ml/kg/m2, p = 0.001) and higher VE/VCO2 slope (33.69 vs 28.87, p = 0.004). Univariable/multivariable linear regression analyses were used to test the relation between clinical and echocardiographic characteristics with VO2max. The variables independently associated with the VO2max were female gender (beta = -0.365, p = 0.002), Vmax (beta= -0.341, p = 0.004), age (beta = -0.239, p = 0.035) and BMI (beta = -0.246, p = 0.028), Conclusion: Female gender is the strongest independent predictor of decreased functional capacity, even when adjusting for other variables, including BMI and echo markers of AS severity. Further studies are needed to determine whether this finding affects the outcome of the disease

• Keywords
• funkční kapacita,
• MeSH
• Aortic Valve Stenosis * physiopathology   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Humans MeSH
• Sex MeSH
• Exercise Test MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Cílem studie bylo posoudit účinnost tříměsíčního kardiorehabilitačního programu na tělesnou výkonnost, aerobní kapacitu, parametry ventilačního anaerobního prahu a vývoj svalové síly u pacientů po akutním infarktu myokardu. Bylo vyšetřeno 49 mužů (průměrný věk 59,0 ± 11,82 let, průměrná EF levé komory 50 ± 10,6 %) a 21 žen (průměrný věk 61,4 ± 11,42 let, průměrná EF levé komory 53 ± 12,1 %) po akutním infarktu myokardu zařazených do 3měsíčního ambulantního řízeného rehabilitačního programu v rámci II. fáze kardiovaskulární rehabilitace. Rehabilitační program byl organizován 3x týdně a probíhal jako kombinovaný trénink (kombinace vytrvalostní aerobní a silové zátěže). Před zahájením a po ukončení programu bylo provedeno spiroergometrické vyšetření rampovým protokolem. Před zahájením a po ukončení posilovacího tréninku byl proveden test 1-RM ke stanovení jeho intenzity. Po absolvování tříměsíčního rehabilitačního programu se u pacientů po akutním infarktu myokardu zvýšil maximální dosažený výkon, maximální aerobní kapacita, parametry ventilačního anaerobního prahu i svalová síla posilovaných skupin.

The aim of the study was to evaluate the effect of three-month cardiorehabilitation program on physical performance, aerobic capacity, parameters of ventilatory anaerobic threshold and muscle strength in patients after acute myocardial infarction. 49 men, mean age 59.0 ± 11.82 years, mean ejection fraction (EF) of left ventricle 50 ± 10.6 %, and 21 women, mean age 61.4 ± 11.42 years, mean ejection fraction (EF) of left ventricle 53 ± 12,1 % after acute myocardial infarction, enrolled in three-month rehabilitation outpatient program in phase II of cardiac rehabilitation. Cardiac rehabilitation program was organized 3x weekly as combined training (combination of endurance aerobic and resistance load). Cardiopulmonary exercise testing was provided before and after the training program using ramp test protocol. One repetition maximum test (1-RM) was used to evaluate the training intensity before and after the resistance training. After three months lasting rehabilitation program we found out in patients after acute myocardial infarction increase of maximum work load, increase of maximum aerobic capacity, increase of parameters of ventilatory anaerobic threshold and increase of muscle strength.

• Keywords
• spiroergometrické vyšetření,
• MeSH
• Anaerobic Threshold MeSH
• Exercise * MeSH
• Ergometry statistics & numerical data   MeSH
• Physical Endurance MeSH
• Program Evaluation MeSH
• Myocardial Infarction * rehabilitation   MeSH
• Cardiac Rehabilitation MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Resistance Training * MeSH
• Outpatients MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Aged MeSH
• Spirometry statistics & numerical data   MeSH
• Oxygen Consumption MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Muscle Strength MeSH
• Exercise Movement Techniques MeSH
• Physical Fitness MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Exercise Test MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH

Poprvé v domácí literatuře v tomto rozsahu vychází komplexní monografie o metodě, která má uplatnění v kardiopulmonální diagnostice, kardiovaskulární rehabilitaci a ve sportovní medicíně.

• Keywords
• Kardiologie, angiologie,
• MeSH
• Exercise MeSH
• Ergometry methods   MeSH
• Respiratory Physiological Phenomena MeSH
• Cardiovascular Physiological Phenomena MeSH
• Primary Health Care MeSH
• Spirometry methods   MeSH
• Athletic Performance MeSH
• Exercise Test methods   MeSH

• NML Fields
• kardiologie
• tělovýchovné lékařství
• rehabilitační a fyzikální medicína

Publikace seznamuje a možnostmi spiroergometrického vyšetření pro klinickou a sportovní praxi. Určeno odborníkům a studentům.; Poprvé v domácí literatuře v tomto rozsahu vychází komplexní monografie o metodě, která má uplatnění v kardiopulmonální diagnostice, kardiovaskulární rehabilitaci a ve sportovní medicíně.

• Keywords
• spiroergometrie,
• MeSH
• Exercise MeSH
• Ergometry methods   MeSH
• Respiratory Physiological Phenomena MeSH
• Cardiovascular Physiological Phenomena MeSH
• Primary Health Care MeSH
• Spirometry methods   MeSH
• Athletic Performance MeSH
• Exercise Test methods   MeSH

• Conspectus
• Lékařské vědy. Lékařství
• NML Fields
• kardiologie
• tělovýchovné lékařství
• rehabilitační a fyzikální medicína
• NML Publication type
• kolektivní monografie

Cíl: Na základě spiroergometrického vyšetření stanovit oba ventilační anaerobní prahy (VT1 a VT2) u kardiologicky nemocných před zahájením kardiovaskulární rehabilitace a posoudit použitelnost nepřímých metod stanovení tréninkových parametrů u těchto pacientů. Metody: Ze 107 rampových spiroergometrických testů provedených u kardiologicky nemocných pa­cientů před zahájením ambulantní kardiovaskulární rehabilitace bylo vybráno 57 testů (43 mužů – věk 61,3 ? 10,3 let a 14 žen – věk 63,4 ? 10,9 let) se spolehlivě detekovatelným VT1 i VT2 a ukončených při dostatečném metabolickém vytížení (RERpeak ≥ 1,10). Pro posouzení použitelnosti nepřímých metod byla z výsledků spiroergometrického testu též vypočtena rezerva příjmu kyslíku (VO2R) a rezerva srdeční frekvence (HRR – heart rate reserve). Výsledky: Absolutní hodnoty VO2VT1 byly u žen nižší ve srovnání s muži, ale vzhledem k VO2peak je VT1 u žen lokalizovaný výše (59 % VO2peak) než u mužů (53 % VO2peak). VT1 vyjádřený jako % z VO2R a % z HRR byl u mužů na úrovni 43 % VO2R a 44 % HRR – rozdíl mezi těmito hodnotami není statisticky významný. U žen byl VT1 na úrovni 45 % VO2R a 47 % HRR – rozdíl také není statisticky významný. Korelace mezi % VO2R a % HRR byla statisticky významná u mužů (p < 0,001) i u žen (p < 0,01), ale nízký koeficient determinace (u mužů R2 = 0,32; u žen R2 = 0,44) svědčí pro nízkou sílu lineární závislosti. Při zřetelném rozptylu hodnot mohou stejné hodnotě % HRR odpovídat významně odlišné hodnoty % VO2R. U 39 % pa­cientů se vyskytovala chronotropní inkompetence (CTI) a maximální dosažená srdeční frekvence (SFpeak) byla nižší než 80 % SFmax odpovídající věku. Z toho vyplývá, že nepřímými metodami vypočtená tréninková SF se velmi často značně liší od správných hodnot stanovených spiroergometrickým vyšetřením. Závěr: Za jedině správnou a přesnou metodu ke stanovení tréninkové intenzity zatížení je třeba považovat spiroergometrické vyšetření. Nepřímé metody mají jistě svůj význam pro zdravou populaci, ale z pohledu kardiovaskulární rehabilitace jsou nespolehlivé, a proto nelze jejich použití doporučit. Klíčová slova: trénink – spiroergometrie – ventilační prahy – kardiovaskulární rehabilitace – příjem kyslíku – srdeční frekvence

Objective: Determination of both ventilatory anaerobic thresholds (VT1 and VT2) using spiroergometry testing and the assessment of the applicability of indirect methods of determining the training parameters in cardiac patients before the initiation of a cardiovascular rehabilitation programme. Methods: Of 107 ramp spiroergometric tests carried out in cardiac patients before cardiac rehabilitation programme initiation, 57 tests were selected (43 men – mean age 61.3 ? 10.3 years, and 14 women – mean age 63.4 ? 10.9 years), where VT1 and VT2 were detectable and the test completed with adequate metabolic load (RERpeak ≥ 1.10). To assess the applicability of indirect methods the oxygen uptake reserve (VO2R) and heart rate reserve (heart rate reserve – HRR) were also calculated from results of the spiroergometric testing. Results: Absolute values of VO2VT1 were lower in women compared to men. However, VT1 was higher in women (59% VO2peak) than in men (53% VO2peak). VT1 (expressed as % of VO2R and % of HRR) in men was at 43% of VO2R and at 44% of HRR – the difference between these values was not statistically significant. In women, the VT1 was at 45% of VO2R and at 47% of HRR (also in this case the difference was not statistically significant). The correlation between %HRR and %VO2R was statistically significant both in men (p<0.001) and women (p<0.01), but with low coefficient of determination (R2 in men = 0.32; R2 in women = 0.44) suggesting a low power of linear dependence. In case of noticeable variance of values, the equal values of %HRR may correspond significantly to different values of %VO2R. In 39% of patients, chronotropic incompetence (CTI) was present and the achieved maximum heart rate (HRpeak) was lower than the 80% HRmax value corresponding to age. It should be pointed out that the training HR calculated by indirect methods very often differs substantially from the correct values set by spiroergometry. Conclusion: The only correct and accurate method to determine the train­ing intensity is the spiroergometric testing. Indirect methods have their importance for a healthy population, but from the point of view of cardiovascular rehabilitation they are unreliable and thus their use cannot be recommended. Keywords: excercise training – spiroergometry – ventilatory thresholds – cardiovascular rehabilitation – oxygen uptake – heart rate

• Keywords
• spiroergometrie, ventilační prahy, tréninková zátěž,
• MeSH
• Anaerobic Threshold MeSH
• Ergometry statistics & numerical data   MeSH
• Cardiovascular Diseases * MeSH
• Cardiac Rehabilitation MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Respiratory Function Tests MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Aged MeSH
• Spirometry statistics & numerical data   MeSH
• Oxygen Consumption MeSH
• Heart Rate MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Physical Exertion MeSH
• Exercise Therapy standards   MeSH
• Exercise Tolerance MeSH
• Exercise Test * methods   standards   statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH

Cíle: Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv absolvované tøímìsíèní kardiovaskulární reha- bilitace (ambulantní øízený trénink, individuální domácí trénink) v II. fázi na toleranci zátìže u pacientek po prodìlaném infarktu myokardu. Vyšetøované osoby: Do retrospektivní studie bylo zaøazeno celkem 48 pacientek (vìk 61,15 ± 7,22 let), z nichž 24 pacientek tréninkového souboru absolvovalo ambulantní øízený trénink (vìk 61,54 ± 7,06 let) a 24 pacientek domácího souboru, které mìly individuální domácí trénink (vìk 60,75 ± 7,65 let). Metodika: Všech 48 pacientek absolvovalo vstupní a následnì po tøímìsíèním tréninku kardiovaskulární rehabilitace výstupní spiroergometrické zátìžové vyšetøení kontinuálním rampovým protokolem do subjektivního symptomy limitovaného maxima spolu s dosažením anaerobního prahu a respiratory exchange ratio nad 1,10. Byly hodnoceny parametry tolerance zátìže výkon (W), výkon vztažený na tìlesnou hmotnost (W/kg) a vrcholová aerobní kapacita (VO2peak). Výsledky: Tøímìsíèní ambulantní øízený trénink vedl u tréninkového souboru ke zlepšení tolerance zátìže, došlo k signifikantnímu zlepšení všech sledovaných parametrù, výkonu o 27,18 % z 91,38 W na 116,22 W, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 28,57 % z 1,19 W/kg na 1,53 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 28,09 % z 15,52 ml/kg/min na 19,88 ml/kg/min. Naopak absolvování tøímìsíèního domácího tréninku nevedlo u domácího souboru ke zlepšení tolerance zátìže pacientek po infarktu myokardu, došlo dokonce k nesigni- fikantnímu zhoršení výkonu o 0,99 % z 98,83 W na 97,85 W, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 0,76 % z 1,32 W/kg na 1,31 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 3,46 % z 17,65 ml/kg/min na 17,04 ml/kg/min. Porovnáním dosažených hodnot mezi obìma soubory byl zjištìn signifikantní rozdíl mezi výstupními hodnotami vybraných parametrù tolerance zá- tìže. Pacientky tréninkového souboru dosáhly oproti pacientkám domácího souboru signifi- kantnì vyšších výstupních hodnot výkonu o 18,77 %, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 16,79 % a vrcholové aerobní kapacity o 16,67 %. Závìr: Z výsledkù naší studie lze usuzovat, že pro zlepšení tolerance zátìže u pacientek po infarktu myokardu je pro II. fázi kardiovaskulární rehabilitace vhodnìjší indikovat ambulantní øízený trénink v porovnání s edukací se samostatným domácím vykonáváním pohybového tré- ninku, které k ovlivnìní tolerance zátìže nevedou.

Aims: The aim of our study was to evaluate the effect of completed 3-month cardiovascular rehabilitation (outpatient controlled training, individual home-based training) in the 2nd phase on exercise tolerance in women after myocardial infarction. Persons examined: A total of 48 female patients (aged 61.15 ± 7.22 years) were included in the retrospective study, of which 24 female patients of training group underwent outpatient controlled training (aged 61.54 ± 7.06 years) and 24 female patients of home-based group who had individual home-based training (aged 60.75 ± 7.65 years). Methods: All 48 female patients underwent baseline and final spiroergometry exercise test- ing after 3-month training of cardiovascular rehabilitation with a continuous ramp protocol to a subjective symptoms limited maximum, along with anaerobic threshold and respiratory exchange ration above 1.10. Performance (W), body weight related performance (W/kg) and peak aerobic capacity (VO2peak) were evaluated. Results: The 3-month outpatient controlled training resulted in improved exercise tolerance and a significant improvement in all monitored parameters of training group - performance by 27.18%from91.38Wto 116.22W, bodyweight related performance by 28.57%from1.19W/kg to 1.53 W/kg and peak aerobic capacity by 28.09 % from 15.52 ml/kg/min to 19.88 ml/kg/min. Conversely, completing a 3-month home-based training did not lead to an improvement in exercise tolerance in female patients of home-based group after myocardial infarction, there was even an insignificant degradation of performance by 0.99 % from 98.83 W to 97.85 W, body weight related performance by 0.76%from 1.32 W/kg to 1.31 W/kg and peak aerobic ca- pacity by 3.46%from 17.65 ml/kg/min to 17.04 ml/kg/min. By comparing the achieved values between both groups, a significant difference was found between the final values of the selected parameters of exercise tolerance. Female patients of the training group achieved significantly higher final values of performance by 18.77 %, body weight related performance by 16.79 % and peak aerobic capacity by 16.67 % compared to female patients of the home-based group. Conclusion: From the results of our study it can be concluded, that for the improvement of the exercise tolerance in female patients after myocardial infarction it is more appropriate to indicate outpatient controlled training for the 2nd phase of cardiovascular rehabilitation compared to an education with independent home-based exercise training, which does not lead to influence the exercise tolerance.

• MeSH
• Ergometry MeSH
• Myocardial Infarction rehabilitation   MeSH
• Cardiac Rehabilitation * methods   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Spirometry MeSH
• Physical Exertion * MeSH
• Exercise Test MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Warmth and heat are registered by different types of cutaneous receptors. To disentangle the cortical activation patterns of warming and heating, we analyzed the temporal evolution of the electroencephalographic 10 and 20 Hz oscillations with the time resolution of hundreds of milliseconds. Sixty heat (from 32 to 50.5 degrees C, rate of change 6 degrees C/s) and warm (from 32 to 42 degrees C, 6 degrees C/s) stimuli were applied on the right thenar using contact thermode. EEG was recorded from 111 scalp electrodes in 12 healthy subjects, and analyzed using event-related desynchronization and low-resolution electromagnetic tomography methods. During warming, the amplitudes of 10 and 20 Hz oscillations over the contralateral primary sensorimotor (SI/MI) and premotor cortices decreased, and the amplitude of 20 Hz oscillations in the anterior cingulate and ipsilateral premotor cortex increased. Heating was associated with additional profound amplitude decreases of 10 and 20 Hz oscillations over SI/MI and premotor cortex, and by amplitude increase of 20 Hz oscillations originating in the posterior cingulate cortex. Results suggest biphasic amplitude changes of the cortical oscillations during ramp increase of temperature attributable to the periods of warming and heating. The amplitude decreases of 10 and 20 Hz oscillations in SI/MI and premotor cortex possibly aid in preparation of motor withdrawal reaction in an event that temperature should reach intolerable pain. Synchronization of the 20 Hz oscillations in the anterior and especially in the posterior cingulate cortex may aid suppression of unwanted movements.

• MeSH
• Analysis of Variance MeSH
• Adult MeSH
• Electroencephalography methods   MeSH
• Evoked Potentials physiology   radiation effects   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Cortical Synchronization MeSH
• Humans MeSH
• Brain Mapping MeSH
• Pain Measurement MeSH
• Motor Cortex physiology   radiation effects   MeSH
• Reaction Time physiology   radiation effects   MeSH
• Sensory Thresholds MeSH
• Somatosensory Cortex physiology   radiation effects   MeSH
• Body Temperature Regulation MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH