24hodinový profil pohybového chování může hrát významnou roli u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, mezi které patří také srdeční selhání. Zároveň je vyšší výskyt nežádoucích srdečních příhod spojován s nižší úrovní fyzické zdatnosti. Cílem studie bylo proto popsat 24hodinový pohybový profil pacientů se srdečním selháním s ohledem na jejich fyzickou zdatnost. Pohybové chování bylo zjišťováno pomocí tří akcelerometrů umístěných na odlišných částech těla (zápěstí, pas, stehno) u 20 pacientů (67,7 ± 6,34 roku) se srdečním selháním třídy NYHA II a II-III po dobu sedmi po sobě jdoucích dní. Fyzická zdatnost byla hodnocena na základě výsledků dosažených v krátké baterii pro testování fyzické zdatnosti seniorů. Pro popis výsledků byla použita deskriptivní statistika a Hottelingův test pro porovnání kompozic (intenzita a postura) pohybového chování mezi skupinami pacientů s odlišnou fyzickou zdatností. Pacienti se sníženou zdatností měli v průměru vyšší objem sedavého chování a méně zdraví prospěšné pohybové aktivity. Při srovnání pohybových profilů skupin pacientů s odlišnou fyzickou zdatností nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly (intenzita: p = 0,855; postura: p = 0,261). Interkvartilové rozpětí týdenní pohybové aktivity střední až vysoké intenzity (IQR = 351,81 min) ukazuje na vysokou míru variability mezi sledovanými pacienty. Výsledky pilotní studie naznačují, že bez ohledu na fyzickou zdatnost a stejné zařazení ve třídě NYHA se 24hodinové profily pohybového chování mohou u pacientů se srdečním selháním velmi lišit a je třeba k nim přistupovat individuálně při úpravě jejich 24hodinového pohybového režimu s cílem splnit mezinárodní doporučení. Využití akcelerometrů se jeví jako vhodné a v klinických podmínkách reálné jak pro popis pohybového chování, tak i pro případnou kontrolu jeho změny.

24-hour physical behavior profile may take part in an important preventive role in patients with cardiovascular disease, including heart failure. A higher risk of adverse cardiac events is also associated with a lower level of physical fitness. Therefore, the aim of this study was to describe the 24-hour physical behavior profile of patients with heart failure regarding their different levels of physical fitness. Physical behavior was assessed using three accelerometers placed on different parts of the body (wrist, hip, and thigh). The measurement concerned 20 patients (67.7±6.34 years) with NYHA class II and II-III heart failure for seven consecutive days. Physical fitness was assessed using the results of a short physical performance battery for physical fitness testing in the elderly. Descriptive statistics were used to describe the results, and the Hotteling's test was used to compare the components (intensity and postural) of physical behavior between groups of patients with different levels of physical fitness. On average, patients with lower physical fitness had more sedentary behavior and less health-promoting physical activity. No statistically significant differences were found when comparing the physical behavior profiles of groups of patients with different levels of physical fitness (intensity: p = 0.855; postural: p = 0.261). The interquartile range in weekly physical activity of moderate to vigorous intensity (R = 351.81 min) suggests a high degree of variability among the patients studied. The results of the pilot study suggest that regardless of physical fitness and the same NYHA class classification, 24-hour physical behavior profiles of heart failure patients may vary considerably and should be treated individually when modifying their 24-hour movement regimen to meet international recommendations. The use of accelerometers seems to be appropriate and feasible in clinical settings, both for describing physical behavior and for possible control of its change

• MeSH
• akcelerometrie metody   MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * fyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• spánek fyziologie   MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• zátěžový test statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• bronchodilatační test, transferfaktor,
• MeSH
• anaerobní práh MeSH
• bronchokonstrikce MeSH
• bronchoprovokační testy klasifikace   metody   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• difuzní kapacita plic metody   MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé MeSH
• pletyzmografie celotělová MeSH
• plicní nemoci diagnóza   MeSH
• poruchy dýchání diagnóza   patofyziologie   MeSH
• respirační funkční testy * klasifikace   metody   MeSH
• spirometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Chronická plicní onemocnění, z nichž nejčastěji se vyskytujícím je chronická obstrukčníplicní nemoc (CHOPN), u nás ročně připraví o život asi 3 500 pacientů. Jedním z faktorů,který může přispívat ke zhoršení zdravotního stavu těchto pacientů, je nedostatek pohybovéaktivity (PA). Cílem příspěvku je popsat vliv plicní rehabilitace a následné telerehabilitace natoleranci zátěže a úroveň PA u pacientky s CHOPN. Při zahájení rehabilitační léčby nebylaúroveň PA dostatečná a převládal sedavý způsob života. Po absolvování ambulantní rehabi-litační léčby došlo k navýšení denního počtu kroků z 2 437 na 5 093 a toto navýšení se podařiloudržet i během následující dvouměsíční telerehabilitace. U pacientky se zlepšila i tolerancezátěže, kvalita života a snížil se výskyt únavy. Subjektivně vnímala přínos léčby i ve sníženízávislosti na pomoci manžela. Z uvedené kazuistiky vyplývá přínos rehabilitační léčby a ná-sledné telerehabilitace na snazší vykonávání běžných denních i pohybových činností. Protoby bylo vhodné při zjištění nedostatečné úrovně PA zařadit pacientům do komplexní léčbytaké plicní rehabilitaci a pro udržení jejich benefitů i následnou telerehabilitaci.

Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is the most frequent one among chronicpulmonary diseases. It is a cause of death in 3 500 patients in the Czech Republic per year.One of the factors which possibly contribute to the worsening of the health status is a lack ofphysical activity (PA). Therefore, this article should aim to describe the impact of pulmonaryrehabilitation and the following telerehabilitation program on the level of PA in patients withCOPD. The PA level of this patient had not been sufficient before the rehabilitation program.She manifested predominantly sedentary behaviour. After the pulmonary rehabilitation pro-gram, she manifested an increased number of steps/day – 2 437 vs. 5 093. The increase wasmaintained during the two-month telerehabilitation program as well. The exercise toleranceand quality of life were higher after the pulmonary rehabilitation program and telerehabili-tation. The patient subjectively perceived benefits of this treatment mainly because of de-creased dependence on her husband’s help. This case study demonstrates the positive effectof the rehabilitation treatment and the following telerehabilitation on daily-life activities aswell as PA. We stress the suitability of pulmonary rehabilitation when the lack of PA is presentin a COPD patient. Moreover, telerehabilitation seems to improve the persistence of pul-monary rehabilitation benefits.

• MeSH
• akcelerometrie přístrojové vybavení   MeSH
• antiastmatika terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * rehabilitace   terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• spánek MeSH
• spirometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• telerehabilitace * metody   MeSH
• terapie cvičením MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem naší práce bylo zhodnotit možnosti a prognostický význam zátěžové dynamické echokardiografie jako nově zavedené metody na našem pracovišti ve střednědobém časovém horizontu. Metody a výsledky: V období od února 2014 do května 2017 bylo vyšetřeno 204 pacientů (63 % muži, 60 ± 11 let) zátěžovou dynamickou echokardiografií (ZDE) pro stabilní symptomy charakteru bolestí na hrudi nebo námahové dušnosti s již známou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) nebo s podezřením na ICHS. Předtestová pravděpodobnost ICHS dosahovala 45 ± 17 %. U 25 (12 %) pacientů byla použita kontrastní látka. Pozitivní test: nově vzniklá porucha kinetiky minimálně ve dvou sousedících segmentech levé komory srdeční. Komplikace vyšetření 0 %. ZDE byla pozitivní u 13 (6 %) pacientů a u 10 z nich byla následně prokázána významná stenóza koronární tepny. ZDE byla nediagnostická (nedosaženo 85 % maximální predikované tepové frekvence) u 27 (13 %). Během sledování (medián 17, mezikvartilové rozpětí [IQR] 8-29 měsíců) bylo kontaktováno 195 (96 % pacientů). Dva (1 %) pacienti zemřeli na malignitu, 68 (33 %) podstoupilo koronarografické vyšetření z rozhodnutí ošetřujícího lékaře, dva (1 %) měli nestabilní anginu pectoris (NAP), dva (1 %) prodělali infarkt myokardu (IM), 12 (6 %) podstoupilo perkutánní koronární intervenci (PCI) či chirurgickou revaskularizaci. Pacienti s pozitivním testem - n = 13 (6 %): devět (69 %) podstoupilo revaskularizaci pro významnou stenózu koronární tepny, dva (15 %) prodělali IM. Pacienti s nediagnostickým testem - n = 27 (14 %): dva (7 %) zemřeli na malignitu, jeden pacient podstoupil PCI. Pacienti s negativním a diagnostickým testem - n = 164 (80 %), dvakrát nově vzniklá angina pectoris 12 měsíců po testu (provedena PCI). Negativní prediktivní hodnota (úmrtí, IM, NAP, revaskularizace) diagnostického negativního testu je 98,8 %. Závěr: Zátěžová dynamická echokardiografie je v rukou zkušeného operátora bezpečnou, validní metodou. Negativní výsledek diagnostické zátěžové dynamické echokardiografie má dle našich zkušeností vynikající negativní prediktivní hodnotu, co se týče kardiovaskulární morbidity a mortality z kardiovaskulárních příčin v mediánu 17 měsíců.

Aim: The aim of this study was to assess the validity and prognostic value of exercise stress echocardiography, as a newly introduced method at our workplace, over the medium-term time horizon. Methods and results: Between February 2014 and May 2017, 204 patients (63% males, 60 ± 11 years) underwent exercise stress echocardiography (ESE) due to stable symptoms including chest pain or exertional dyspnea, with a known or suspected ischemic heart disease (IHD). A pre-test probability of IHD was 45 ± 17%. The contrast agent was used in 25 (12%) patients. Positive test: new appearance of wall motion abnormalities in at least two adjacent left ventricular segments. The test complication rate was 0%. ESE was positive in 13 (6%) patients, 10 of them (77%) had a significant coronary artery stenosis. ESE was non-diagnostic (patients failed to achieve 85% of maximum predicted heart rate) in 27 (13%) patients. During the follow-up (median 17, IQR 8-29 months) 195 patients (96%) were successfully contacted. 2 (1%) patients died of malignancy, 68 (33%) were referred to coronary angiography, 2 (1%) had unstable angina pectoris (UAP), 2 (1%) had myocardial infarction (MI), 12 (6%) underwent percutaneous coronary intervention (PCI) or surgical revascularization. Patients with positive test result: n = 13 (6%): 9 (69%) underwent revascularization due to significant coronary artery stenosis, 2 (15%) had MI. Patients with non-diagnostic test n = 27 (14%): 2 (7%) died of malignancy, 1 patient underwent PCI. Patients with negative diagnostic test n = 164 (80%), 2 cases of new-onset angina pectoris within 12 months following the testing (PCI was performed). The negative predictive value (death, MI, UAP, revascularization) of negative diagnostic test was 98.8%. Conclusion: Exercise stress echocardiography in hands of an experienced operator is a safe and valuable method. Negative result of a diagnostic exercise stress echocardiography has, based on our experience, an excellent negative predictive value concerning cardiovascular morbidity and mortality within the 17 month-time median.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zátěžová echokardiografie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• validační studie MeSH

Úvod: Variabilita srdeční frekvence (VSF) je uznávaným ukazatelem při diagnostice kardiální autonomní neuropatie (KAN) a je využitelná jako nezávislý prognostický ukazatel rizika náhlé smrti na arytmii. Přes důležitost včasné diagnostiky je zjištění KAN, zejména u diabetiků, často pozdní diagnózou. Důvodem vedle dlouhé subklinické fáze je i velká diverzifikace metodik, absence jednotných normálových hodnot, zejména co se týče VSF stanovené metodou spektrální analýzy (SAVSF) v krátkých záznamech elektrokardiogramu (EKG). Cíl: Cílem práce bylo pomocí průřezové studie u diabetiků 2. typu posoudit potenciál metodiky diagnostikující KAN pomocí SAVSF v krátkých záznamech EKG při autonomní zátěži - ortoklinostatickém testu (test leh1-stoj-leh2, pětiminutové záznamy) v modifikaci rozdílných normativních přístupů k postprocessingové analýze získaných dat podle tří různých autorů. Sekundárními cíli bylo zhodnotit význam přídatné autonomní zátěže hlubokou ventilací a porovnat naměřená data VSF s vybranými klinickými a laboratorními ukazateli vyšetřovaných pacientů. Materiál a metody: Soubor tvořilo 43 diabetiků 2. typu (12 žen, 31 mužů, průměrný věk 51,1 ± 10,7 roku) bez manifestních projevů KAN, bez závažné kardiovaskulární anamnézy, vyjma nekomplikované hypertenze. Pomocí diagnostického systému DiANS PF8 s telemetrickým přenosem EKG a dechové frekvence byla provedena série reflexních zkoušek podle Ewinga a SAVSF (fourierovská analýza tachogramu, okno 256) při autonomní zátěži při testu leh1-stoj-leh2 (test LSL) a při pětiminutové frekvenčně kontrolované neprohlubované ventilaci 12 cyklů/min. Získané spektrální ukazatele byly porovnávány s normativy tří různých autorů používajících sice stejný algoritmus záznamu EKG (test LSL), ale rozdílné postprocessingové zpracování dat: 1. stanovení závažnosti KAN podle porovnání komplexního ukazatele - tzv. funkčního věku autonomního nervového systému (ANS) vyšetřovaného a věkové normy, 2. hodnocení závažnosti KAN podle věkově stratifikovaných hodnot mediánu a percentilů, 3. hodnocení závažnosti KAN podle kumulativního spektrálního výkonu v průběhu celého testu (cumLFHF). Výsledky: Hodnocením podle celkového Ewingova skóre (ETS) bylo bez podezření na KAN (ETS = 0) 11,6 %, s možnou KAN (ETS = 1) 32,6 %, s manifestní KAN (ETS = 2-3) u 55,8 % pacientů. Byla prokázána střední korelační závislost mezi ETS a jednotlivými ukazateli SAVSF po ortoklinostáze (test LSL) v poloze leh2 (ms2): TP (celkový výkon, f = 0,02-0,5 Hz): r = -0,4, p < 0,006, komponenta LF (nízké frekvence, 0,05-0,15 Hz): r = -0,31, p < 0,04, komponenta HF (vysoké frekvence, 0,15-0,5 Hz): r = -0,45, p < 0,003 i za podmínek kontrolované ventilace (PB), a to pro TP (ms2): r = -0,56, p < 0,0001, LF: r = -0,38, p < 0,018, HF: r = -0,52, p < 0,001. Byla nalezena střední korelační závislost mezi ETS a hodnocením VSF pomocí komplexního ukazatele - "funkční věk ANS" (r = 0,37, p < 0,015), ETS a cumLFHF, ETS a ln(cumLFHF) (ms2): r = -0,46, p < 0,002. Byl potvrzen významný rozdíl mezi "funkčním věkem ANS" a kalendářním věkem u většiny pacientů (průměr 21,8 ± 12,9 roku, medián 23,5 roku, p < 0,0001). Nepodařilo se aplikovat hodnocení závažnosti KAN podle věkově stratifikovaných hodnot mediánu a percentilů ukazatelů TP, LF, HF, LF/HF. Mezi ukazateli SAVSF a klinickými ukazateli (antropometrické, echokardiografické, QTc, laboratorní testy) vynikala střední závislost mezi hodnotou glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a základními ukazateli SAVSF (TP, LF, HF, LF/HF), "funkčním věkem ANS" a cumLFHF (r = 0,36-0,53, při p < 0,0004 až p < 0,02). Závěr: Pro diagnostiku KAN pomocí VSF je optimální a v praxi dobře průchodnou metodikou SAVSF analyzovaná z krátkodobých záznamů EKG v podmínkách autonomní zátěže pomocí ortoklinostatického testu leh-stoj-leh, a to metodikou stratifikující závažnost KAN pomocí komplexního ukazatele - tzv. funkčního věku ANS. V detailním posouzení sympatovagální rovnováhy doplňuje diagnostiku pomocí reflexních autonomních testů (Ewingova baterie). Vedle ortoklinostatické zátěže je doporučeno ke zvýšení výtěžnosti metody SAVSF doplnění vyšetřovacího algoritmu o vagovou provokaci frekvenčně kontrolovaným neprohlubovaným dýcháním 12 cyklů/min. Hodnocení závažnosti KAN podle kumulativního ukazatele celkové VSF (cumLFHF) ukázalo dobrou diskriminační schopnost pro prvotní screeningovou diagnostiku KAN, i když bez možnosti rozlišení poruchy mezi sympatickou a vagovou větví ANS. Prezentovaná průřezová práce na souboru diabetiků 2. typu prokázala významnou autonomní dysfunkci u většiny souboru bez závislosti na délce trvání diabetu. Jednoznačně podporuje doporučení, že posouzení integrity ANS u diabetu 2. typu má být provedeno již při stanovení diagnózy choroby v rámci vstupního stagingu nemoci. Závažnost postižení KAN dobře koreluje s metabolickou kompenzací diabetu vyšetřovanou pomocí HbA1c.

Introduction: Heart rate variability (HRV) is a respected measure used in the assessment of cardiac autonomic neuropathy (CAN) and it can serve as an independent prognostic indicator of sudden arrhythmic death risk. Despite the importance of early detection, the diagnosis of CAN is often made too late, especially in diabetics. Beside the long subclinical phase of CAN, reasons for this include great diversification of employed diagnostic methods and absence of universally accepted normal values; the latter applies mostly in HRV evaluated using short-term spectral analysis (SAHRV). Aim: The aim of this cross-sectional study involving patients with type 2 diabetes was to summarize the real potential of using a testing method for CAN diagnosis by short-term SAHRV, including an autonomic load imposed during an orthoclinostatic test (Supine1 - Standing - Supine2, short 5-min recordings). Three different normative approaches to the postprocessing analysis of acquired data described by different authors were employed. Secondary aim of the study was to assess the benefit of rate-controlled breathing. The next aim was to compare the HRV data measured with the selected clinical and laboratory indices in patient examined. Materials and methods: The study included 43 patients with type 2 diabetes (12 women, 31 men, mean age 51.1 ± 10.7 y) and no history of manifest CAN or serious cardiovascular illness, except uncomplicated hypertension. Using a diagnostic system DiANS PF8 with telemetric transfer of ECG and respiratory rate, series of reflex tests according to Ewing and SAHRV (Fourier tachogram analysis, window 256) during autonomic load imposed by Supine1 - Standing - Supine2 test (SSS test) and during 5 minutes of rate-controlled, non-deepened breathing (PB, 12 cycles/min) were performed. Acquired spectral indices were analyzed and compared with normatives of 3 authors using the same recording algorithm, SSS test, but different data postprocessing analysis. These were 1. so called "functional age" of autonomic nervous system (ANS), 2. assessment of CAN severity according to age-stratified medians and percentiles, 3. assessment of CAN severity according to cumulative spectral power during the entire test (cumLFHF). Results: According to the total Ewing score (ETS), 11.6% patients were categorized as CAN-free (ETS = 0), 32.6% were diagnosed with possible CAN (ETS = 1), and 55.8% labeled with manifest CAN (ETS = 2 to 3). Moderate correlation between ETS and individual SAHRV parameters following orthoclinostasis (test SSS) in Supine2 position was described [ms2]: TP (total power, f = 0.02-0.5 Hz): r = -0.4, p < 0.006; LF component (low frequency, 0.05-0.15 Hz): r = -0.31, p < 0.04; HF component (high frequency, 0.15-0.5 Hz): r = -0.45, p < 0.003) and the same applied to rate-controlled breathing PB (TP, [ms2]: r = -0.56, p < 0.0001; LF: r = -0.38, p < 0.018; HF: r = -0.52, p < 0.001). Moderate correlation was also found between ETS and HRV assessment using a complex indicator - "functional age of ANS" (r = 0.37, p < 0.015), ETS a cumLFHF, ETS a ln(cumLFHF) [ms2]: r = -0.46, p < 0.002. In most patients, significant difference between functional age of ANS and calendar age was confirmed (mean 21.8 ± 12.9 y, median 23.5 years, p < 0.0001). An attempt to assess the severity CAN using age-stratified medians and percentiles of TP, LF, HF, and LF/HF was not successful. As for SAHRV and clinical indices (anthropometric, echocardiographic, QTc, laboratory), moderate correlation between the glycated haemoglobin on one side and basic SAHRV indices (TP, LF, HF, LF/HF), functional age of ANS and cumLFHF on the other side was prominent (r = 0.36 to 0.53, p < 0.0004 to p < 0.02). Conclusion: Assessment of CAN using evaluation of HRV can optimally be performed (and simply realized in clinical practice) using SAHRV based on short ECG recordings during autonomic load imposed by orthoclinostatic test (Supine1 - Standing - Supine2) and on postprocessing data analysis using complex indicator called "functional age of ANS". In the detailed evaluation of sympathovagal balance, it complements the screening assessment with cardiovascular reflex tests (Ewing's battery). Beside the orthoclinostatic load, pronounced vagal provocation using rate-controlled, non-deepened breathing (12 cycles/min) represents a recommended facultative load option increasing the yield of the SAHRV method. The detection and assessment of CAN severity while applying the cumulative indicator of HRV (cumLFHF) showed a good discrimination power in the frontline screening for CAN, albeit without the possibility to distinguish between the sympathetic and vagal branch of ANS. Presented cross-sectional study in type 2 diabetes mellitus demonstrated a significant autonomic dysfunction in the majority of patients examined, independently of diabetes duration. It supports the recommendation to assess the ANS integrity in type 2 diabetes already at diagnosis, within the initial staging of the illness. The severity of CAN correlates well with metabolic control of diabetes as evaluated by HbA1c.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• diabetické neuropatie * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• individuální biologická variabilita MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• spektrální analýza MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

Článek shrnuje výsledky výzkumu vlivu kontinuální inhalace koncentrovaného kyslíku na opakované krátkodobé zátěže v Illinois agility testu, která probíhala před prvním zatížením, během odpočinku mezi těmito zátěžemi a po ukončení posledního zatížení. Probandi (n = 11) absolvovali dvě testové baterie ve stejné fázi mikrocyklu (v rozmezí 7 dnů), z nichž každá zahrnovala tři Illinois agility testy, přičemž dráha Illinois agility testu byla proběhnuta ihned dvakrát za sebou, tzn. přibližně v délce 40 s. Zdrojem hyperoxické směsi s koncentrací kyslíku 93 % +3,5 % / –3 % byl kyslíkový koncentrátor AirSep® NewLife® Intensity, který doplňoval polyethylenový rezervoár, ke kterému byla pomocí dvoucestného ventilu připojena dýchací maska. Placebo bylo podáváno stejným způsobem (rezervoár, maska), avšak zdrojem vzduchu byla kompresorová jednotka. Statisticky významný rozdíl dosažených časů při inhalaci hyperoxické směsi a placeba nebyl prokázán (p≥0,480; d≤0,178). Statisticky významný rozdíl koncentrací laktátu v krvi byl pozorován pouze po prvním zatížení (p = 0,037;d = 0,776), v ostatních úsecích nebyl statisticky významný rozdíl pozorován (p≥0,320; d≤0,323).

The article summarises the results of research into the impact of continual inhalation of concentrated oxygen on repeated short-term exertion in an Illinois agility test conducted before first exertion, during rest between these exertions and after the end of the last exertion. The probands (n=11) were tested twice over a period of seven days; each testing session involved three Illinois agility tests, where trajectory of this test was run immediately twice consecutively, lasting about 40 second. The hyperoxic mixture with concentrated oxygen (93 % +3,5 % / –3 %) was supplied by an oxygen concentrator AirSep® NewLife® Intensity, which complemented a reservoir. A face mask was connected to thereservois through two-way valve. The placebo was supplied the same way (reservoir, face mask), but the source of air was an air compressor. There was no statistically significant difference in test duration between inhaled hyperoxic mixture and placebo (p≥0.480; d≤0.178). A statistically significant difference in blood lactate concentrations was observed only after the first load (p = 0.037;d = 0.776), no other statistically significant difference was observed (p≥0.320; d≤0.323).

• Klíčová slova
• Illinois agility test, pohyblivost, agilita,
• MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• dospělí MeSH
• hyperoxie MeSH
• kyselina mléčná krev   MeSH
• kyslík terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• muskuloskeletální systém - fyziologické jevy MeSH
• oxygenoterapie * přístrojové vybavení   MeSH
• sportovní výkon * fyziologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• zátěžový test metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• fyzická vytrvalost MeSH
• kardiorespirační zdatnost MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• test chůzí metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: Kardiorespirační kapacita významnou měrou charakterizuje zdravotní stav člověka. Její úroveň souvisí s řadou faktorů objektivních (např. věk, pohlaví) i ovlivnitelných (pohybová aktivita, výživa). Nízká úroveň kardiorespirační kapacity významně koreluje s řadou poruch zdravotního stavu. Cíle: Posouzení úrovně kardiorespirační kapacity umožňuje u sportovců v řadě disciplín zhodnotit výkonnostní předpoklady, u nesportující populace upozornit na případné hrozící riziko řady tzv. civilizačních chorob. Cílem studie bylo zjistit, zda lze spiroergometrické vyšetření, vyžadující poměrně náročné technické vybavení, nahradit metodikou použitelnou v běžné ordinaci praktického lékaře. Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2 777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Kardiorespirační kapacita u všech těchto vyšetření byla hodnocena podle maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a maximálního dosaženého výkonu Wmax. Zátěžový test na bicyklovém ergometru spočíval ve stupňované intenzitě zatížení do vyčerpání podle metodiky užité v rámci Mezinárodního biologického programu. Výsledky: Uvedené parametry kardiorespirační kapacity byly vzájemně porovnány, stanoveny korelační koeficienty a vypočteny regresní rovnice. Hodnota maximálního dosaženého výkonu Wmax ve vztahu k VO2max koreluje nejvýznamněji (r = 0,89 u mužů, r = 0,85 u žen). Závěry: Nejvýznamnější korelační závislosti jsou mezi parametry VO2max a Wmax (maximální výkon na ergometru), a mezi VO2max/kg a Wmax/kg. Pravidelná pohybová aktivita aerobního charakteru může ovlivnit biologický věk člověka natolik, že parametry kardiorespirační kapacity odpovídají normativům o 10-20 i více let mladších věkových skupin. Úměrně tomu se snižuje riziko závislosti na okolí v seniorském věku, naopak významně se zvyšuje kvalita posledních let života (Shephard, 1994). Údaje o VO2max a VO2max/kg představují významné biomarkery zdravotního stavu, které mohou posloužit také jako zpětnovazební informace, pozitivní, nebo i negativní, nejen o účinnosti pohybové aktivity, ale obecně o průběhu léčebného procesu. Úroveň "aerobní" zdatnosti významně koreluje s poklesem morbidity, prevalence a mortality tzv. civilizačních chorob, s kvalitou života a motorickou výkonností. Nemá-li vyšetřující k dispozici analyzátor dýchacích plynů, lze uvedené biomarkery kardiorespirační kapacity se značnou přesností stanovit výpočtem podle regresních rovnic, vycházejících z maximálního dosaženého výkonu na ergometru.

Background: Cardio-respiratory capacity is an important factor in human health. It's quality depends on many objective factors (such as age and gender), but it can be influenced also by others (physical activity, nutrition). Low level of cardio-respiratory capacity significantly correlates with numerous health failures. Objective: Evaluation of the cardio-respiratory capacity in athletes enables a prediction of performance. In a non-sporting population a critically low level of cardio-respiratory capacity could be a warning signal of a high risk of diseases. The Spiroergometric examination needs very sophisticated technical equipment including O2 –CO2 analyzer. The aim of the study was to examine the possibility of how to replace direct measurement of oxygen consumption by the method. Methods: 2 777 protocols from the data base of examinations performed in the period of 1994 till 2015 were used. Cardio-respiratory capacity in all examinations was evaluated according to maximal oxygen uptake VO2 max, physical working capacity W170 and maximal performance on the cyclo-ergometer. Step-vice increased workload on cyclo-ergometer based on procedure used in International Biological Program was applied to obtain the characteristics of cardio-respiratory capacity of each subject (2 015 men and 762 women). Results: Correlation coefficients r and regression equations of cardio-respiratory capacity characteristics (W170, W170/kg, VO2 max, VO2 max/kg, Wmax, Wmax/kg) were calculated. The highest correlation was found between VO2 max and Wmax and between VO2 max/kg and Wmax/kg, both in men and women (r = .89 in men and r = .85 in women for VO2 max and Wmax). The most important regression equations are: (men) VO2 max = 0.0095 · Wmax + 0.54 (l/min) (r = .89), VO2 max/kg = 8.3 · Wmax/kg + 13 (ml/min/kg) (r = .83); (women) VO2 max = 0.0083 · Wmax + 0.67 (l/min) (r = .85), VO2 max/kg = 8.0 · max/kg + 13 (ml/min/kg) (r = .83). Conclusions: It was proved that VO2 max and VO2 max/kg values could be calculated according to the maximal performance (Wmax and Wmax/kg) attained on bicycle ergometer. Regular aerobic endurance exercise could reduce biological age of active individuals by 10 to 20 years with a correspondingly decreased likelihood of becoming dependent when a senior and an expressive improvement in the quality of the final years of life (Shephard, 1994). VO2 max and VO2 max/kg values represent important health quality biomarkers. They also offer feedback information, positive and/or negative, about the effectiveness of physical activity influencing its development. Thus, aerobic fitness level has been strongly and positively associated with reduced morbidity, prevalence and mortality rates of so called civilization diseases, good quality of life, performance level, and functional ability. Thus, if no O2 –CO2 analyzer during ergometry examination is available, calculated VO2 max and VO2 max/kg values can be used for evaluation of cardio-respiratory capacity.

• MeSH
• anaerobní práh fyziologie   MeSH
• ergometrie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiorespirační zdatnost * MeSH
• lidé MeSH
• minutový srdeční výdej fyziologie   MeSH
• regresní analýza MeSH
• zátěžový test * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V práci sme opísali prípadovú štúdiu pacienta s diagnózou Juvenilná dermatomyozitída. Použili sme 2 svalové testy v štandardizovanej podobe: CMAS - Childhood Myositis Assessment Scale a MMT - Manual Muscle Test, Kendallov test. Sledovali sme hodnoty svalových testov v časovom rozpätí máj 2012 - marec 2014 počas celej liečby v pravidelných časových intervaloch. Hodnoty oboch testov počas prvých štyroch mesiacov výrazne klesali, čo by sme mohli pripísať rozvíjajúcemu sa ochoreniu. Po 21 mesiacoch liečby hodnoty svalových testov sú na podobnej úrovni ako na začiatku ochorenia. Z 3 položiek CMAS na hodnotenie svalovej vytrvalosti došlo k výraznej aktivácii hlbokých flexorov krku. Brušné svalstvo ostalo naďalej oslabené.

We describe the case report of a patient with Juvenile Dermatomyositis . In the thesis we used 2 standardized muscle tests: CMAS - Childhood Myositis Assessment Scale and MMT- Manual Muscle Test, Kendall test. We observed muscle test values in the timeframe May 2012- March 2014 during the whole cure in regular intervals. The values of the both tests were significantly dropping during the first four months this can be attributed to development of the disease. After 21 months of the cure, the muscle tests results are rather close to the results at the beginning of the disease. Of the 3 parts of evaluating muscle endurance, the deep neck flexors have improved by great margin. Abdominal muscles remain weak.

• Klíčová slova
• CMAS - Childhood Myositis Assessment Scale, MMT - Manual Muscle Test,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dermatomyozitida * diagnóza   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• dolní končetina fyziologie   MeSH
• hlava fyziologie   MeSH
• kosterní svaly fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rameno fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• svalová síla * fyziologie   MeSH
• techniky fyzikální terapie * MeSH
• terapie cvičením metody   psychologie   MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zátěžový test statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: V současné době neexistuje shoda na definici normálního zvýšení krevního tlaku (TK) v průběhu dynamické zátěže, a tudíž ani na definici hypertonické reakce. Cílem předkládané práce bylo kvantifikovat závislost mezi TK a intenzitou dynamické zátěže na bicyklovém ergometru korigované na tělesnou hmotnost pacienta. Druhotným cílem bylo zjistit determinanty této závislosti. Metodika: Předkládáme výsledky naší observační studie s retrospektivní analýzou hodnot TK zjištěných během 313 standardních zátěžových vyšetření na bicykloergometru. Pro účely statistické analýzy byla intenzita zátěže korigována hmotností pacienta. Výsledky: Z krokové lineární regresní analýzy vyplynulo, že systolický TK (STK) na prvním stupni zátěže byl závislý na systolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,001), na intenzitě zátěže (W/kg) (p = 0,001), na BMI (p = 0,005) a na věku (p = 0,002): STK = –25,059 + 0,927 * STKklid + 31,625 * W/kg1 + 0,840 * BMI + 0,235 * věk; a diastolický TK (DTK) je závislý na diastolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,001) a na systolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,033): DTK = 29,790 + 0,583 * DTKklid + 0,071 * STKklid. Na dalších stupních zátěže věk již neovlivňoval STK a klidová hodnota DTK byla hlavní determinantou zátěžové hodnoty DTK. Závěr: Krevní tlak při zátěži závisí na klidových hodnotách TK a na intenzitě zátěže a v menší míře také na BMI a věku. V budoucích studiích zabývajících se tlakovou reakcí na dynamickou zátěž by měla být submaximální intenzita zátěže korigována hmotností pacienta.

Introduction: There is currently no consensus on the definition of normal BP (blood pressure) increase during exercise and thus of the exaggerated BP response to exercise. The aim of the present study was a description of the relationship between BP and work rate corrected by body weight on cycle ergometer. A secondary objective was to explore the possible components of this relationship. Materials and methods: An observational study with retrospective analysis of the BP data acquired during standard stress tests on cycle ergometer was performed. For the analysis each work rate was expressed corrected to the patient’s body weight. Results: We analysed BP data from a total of 313 stress tests. From the linear regression analysis we found that at the first exercise step systolic BP depends primarily on resting BP (p = 0.001), on W/kg (p = 0.001), on BMI (p = 0.005) and age (p = 0.002) (BP = 25.059 + 0.927*BPrest + 31.625*W/kg1 + 0.840*BMI + 0.235*age) and diastolic BP depends primarily on resting BP (p = 0.001), and on resting diastolic BP (p = 0.033): BP = 29.790 + 0.583*BPrest + 0.071*BPrest. On subsequent steps age did no more influence systolic BP and resting diastolic BP remained the main determinant of diastolic BP. Conclusion: The main finding of this study is the confirmation that the exercise blood pressure depends principally on resting blood pressure and work rate and to a lesser amount on BMI and age. In future studies work rate should be corrected by body weight at submaximal levels.

• MeSH
• hypertenze diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• zátěžový test * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH