recirkulace
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Fenomén recirkulace je dialyzační komunitě dobře znám a má pro ni především negativní konotace, spojené s dysfunkcí cévního přístupu a v jejím důsledku se sníženou kvalitou hemodialýzy. Fyzikální vazby a odlišné souvislosti obou typů recirkulace – recirkulace v cévním přístupu a recirkulace kardiopulmonální – s provozními parametry dialýzy a fyziologií kardiovaskulárního aparátu jsou známé daleko méně. Článek se snaží tuto mezeru zaplnit. Kromě kvantifikace negativních dopadů recirkulace probírá i možnosti klinicky zajímavého využití recirkulace k posouzení stavu cévního přístupu (prostřednictvím průtoku krve cévním přístupem) a stavu kardiovaskulárního aparátu (prostřednictvím minutového srdečního výdeje a jeho změn během dialýzy).
The recirculation phenomenon is well known in dialysis community namely because its negative connotation as a sign of vascular access dysfunction and – as a consequence – lowered dialysis efficiency. Yet its physical bonds and differing conjunctions of both recirculation types – vascular access recirculation and cardiopulmonary recirculation – with dialysis operation parameters and physiology of patient ́s cardiovascular system alike are known much less. The article aims to fill in this gap. Besides quantification of negative impacts of recirculation, it discusses also possibilities of its clinically interesting utilization to assess functional condition of the access (by means of vascular access blood flow) and status of patient ́s cardiovascular system (by means of cardiac output and its interdialytic changes).
- Klíčová slova
- recirkulace, průtok krve cévním přístupem,
- MeSH
- cévní přístupy MeSH
- dialýza ledvin * metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- regionální krevní průtok MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V polovině 90. let byla vyvinuta první metoda měření průtoku krve cévním přístupem (QVA) pro dialýzu „u lůžka“, využívající měřenínucené recirkulace při invertovaném zapojení jehel ultrazvukovou dilucí. Profylaktické měření QVA se poté stalo metodou volby připravidelném sledování stavu cévních přístupů a od roku 2016 je v ČR pojišťovnami hrazeným výkonem. Následně byla vyvinutařada alternativních metod měření QVA, většinou dilučních, ale i metod na jiném principu. Článek je přehledem všech těchto metod.Uvádí jejich principy (ultrazvuková diluce, termodiluce, optodiluce, optokoncentrace, iontová dialysance, vodivost, klasické duplexnídopplerovské měření i pouze dopplerovské měření rychlosti toku), přednosti a omezení i potřebné technické vybavení.Klíčová slova: cévní přístup, recirkulace, průtok krve, měření „u lůžka“, diluční metody, vodivost, dopplerovské měření.
In the mid-nineties, the first vascular access blood flow (QVA) measurement at the bedside has been developed, based on measurement of forced recirculation at inverted needles by ultrasonic dilution. Prophylactic QVA measurement soon became the method of choice in regular vascular access status assessment. Since 2016, this procedure is also reimbursed by all insurance companies in the Czech Republic. Subsequently, number of alternative methods of QVA evaluation was developed, mostly but not exclusively based on dilutional techniques. The article describes all those methods, their principles (ultrasonic dilution, thermodilution, optodilution/optoconcentration, ionic dialysance, conductivity step-wise change, conventional duplex-doppler and sole doppler velocity measurement), technical and performance pros and cons as well as technical means needed for practical implementation.
- Klíčová slova
- ultrazvuková diluce, optodiluce,
- MeSH
- cévní přístupy MeSH
- dialýza ledvin * metody přístrojové vybavení MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
- hemodynamika MeSH
- krevní oběh MeSH
- lidé MeSH
- rychlost toku krve * MeSH
- termodiluce MeSH
- ultrafiltrace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Recirkulace krve v cévním přístupu významně snižuje účinnosti hemodialýzy. Termodiluční měření recirkulace je jednoduchá, poměrně přesná a pacienta nezatěžující metoda, pomocí které lze kromě vlastní hodnoty recirkulace nepřímo zjistit i průtok krve píštělí. Zajímalo nás, zda recirkulace sama ovlivňuje laboratorní ukazatele, a zda její dynamika může včas upozornit na zhoršování kvality píštěle. V období od ledna 2001 do ledna 2002 jsme provedli celkem 68 měření recirkulace u 27 nemocných, většinou v intervalu 3 měsíců. Porovnali jsme 2 skupiny nemocných: 6 pacientů, u kterých jsme zachytili hodnotu recirkulace nad 10 % a 16 nemocných s hodnotami recirkulace pod 5 %. Zaměřili jsme se na hodnoty URR, Kt/V, PCR, hemoglobinu, sérového fosforu, albuminu a parathormonu a indikace k fistulografiím. Nemocní s nižší recirkulací měli vyšší průtok píštělí, ale v ostatních parametrech se nelišili. V našich podmínkách je měření recirkulace orientační metodou, která sama o sobě o kvalitě dialýzy a cévním přístupu nevypovídá. K posouzení účinnosti dialýzy a kvality cévního přístupu je nutné komplexní posouzení klinických i laboratorních parametrů.
Recirkulace v oblasti arteriovenózní (A-V) fistule u nemocných v pravidelném dialyzačním léčení (PDL) může významně ovlivňovat účinnost dialyzační léčby. Proto jsme u našich nemocných měřili recirkulaci pomocí tří metod: 1. Crit-Line III (metoda založená na fotometrickém měření diluce protékající krve po aplikaci fyziologického roztoku). 2. BMP Fresenius (metoda založená na měření tepelných změn po ochlazení krve dialyzátem). 3. Biochemickým vyšetřením hladin urey a výpočtem (metoda tří vzorků) podle vzorce R=(Cs-Cbi)/(Cs-Cbo), kde R = recirkulace, Cs = koncentrace urey v systémové krvi, Cbi –= koncentrace urey v arteriálním setu, Cbo = koncentrace urey ve venózním setu. Pomocí metody Crit-Line bylo vyšetřeno celkem 52 nemocných, pouze 3 nemocní měli recirkulaci vyšší než 5 %. U další skupiny 10 nemocných (mezi nimiž byli i nemocní s Crit-Linem naměřenou nadhraniční recirkulací) jsme v průběhu jedné hemodialýzy změřili recirkulaci všemi třemi metodami a výsledky navzájem porovnali. V další části práce jsme diskutovali o možnosti prevence vzniku stenózy AV fistule, tedy i recirkulace a možnosti jejich odstranění.
