• MeSH
• injekce MeSH
• metody MeSH
• roztoky MeSH
• spektrální analýza MeSH

Základní ideou dekompresivní kraniektomie (DK) je chirurgické řešení konfliktu vzrůstajícího nitrolebečního obsahu s pevným objemem kostní schránky. Zvětšený nitrolebeční obsah je většinou představován edémem mozku při nejrůznějších patologických stavech. Přestože DK zažívá v posledních letech renesanci a objevily se důkazy o její účinnosti, její použití není dosud paušálně akceptováno. Nejčastější indikací DK je kraniocerebrální poranění. Důkazy o její efektivitě jsou však limitované. Jsou očekávána data o účinnosti sekundární DK u nemocných s refrakterní nitrolebeční hypertenzí po selhání konzervativní léčby. Provedení bifrontální sekundární dekomprese ještě před vyčerpáním konzervativní léčby nepřináší nemocným s difuzním poraněním benefit. Postavení primární DK u akutního subdurálního hematomu je testováno v randomizované studii. Nejsilnější důkazy o efektivitě DK jsou u nemocných s maligním hemisferálním infarktem, přesto frekvence operace stále neodpovídá incidenci maligního hemisferálního infarktu. DK by měla být zvážena u nemocných s trombózou mozkových splavů a refrakterní nitrolebeční hypertenzí, kteří mohou z operace profitovat i při oboustranné mydriáze. DK s evakuací nebo bez evakuace hematomu může snížit mortalitu nemocných s expanzivním supratentoriálním intracerebrálním krvácením, kteří jsou v bezvědomí nebo mají refrakterní nitrolebeční hypertenzi. Dekomprese může přinést benefit selektované podskupině nemocných se subarachnoidálním krvácením, její použití však není v současných doporučeních specifikováno.

The fundamental idea behind decompressive craniectomy (DC) is a surgical solution to the conflict of an increasing intracranial content within the fixed-volume intracranial cavity. The expanding intracranial content is caused by brain edema caused by a variety of pathologies. In spite of DC renaissance over the recent years and some evidence of its effectiveness, its use is not yet generally accepted. Traumatic brain injury is by far the most frequent indication for DC. However, the evidence of its effectiveness is limited. Data on the role of secondary decompression in patients with refractory intracranial hypertension after conservative treatment failure are expected to be released soon. Bifrontal early DC is not superior to medical management in patients with diffuse traumatic injury. Primary decompression in patients with acute subdural haematoma has been investigated in a randomized trial. The most conclusive evidence is in patients with malignant middle cerebral artery infarction. In spite of this, the surgery is still underutilized and the frequency of its use does not correspond with the incidence of malignant infarction. When decompression is performed within 48 hours of stroke onset in patients younger than 60 years, it reduces mortality and improves functional outcome. DC is also a lifesaving procedure in patients over 60 years of age for whom it improves chances of survival without total dependency. Decompression should be considered in patients with cerebral venous thrombosis that causes intractable intracranial hypertension. Furthermore, patients with bilateral mydriasis can also profit from the procedure. DC with or without hematoma evacuation might reduce mortality in patients with large supratentorial intracerebral hemorrhage who are in coma or have refractory intracranial hypertension. Even though the DC can be effective in selected subgroups of patients with subarachnoid hemorrhage, current guidelines, do not specify the role of decompression in these patients. Key words: decompressive craniectomy – indications – traumatic brain injury – malignant infarction – subarachnoidal hemorrhage – intracerebral hemorrhage – cerebral venous thrombosis The author declares he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• studie HeADD-FIRST, studie DESTINY II, studie HAMLET, studie DESTINY, studie DECIMAL,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• cerebrální krvácení chirurgie   MeSH
• dekompresní kraniektomie * metody   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• edém mozku etiologie   chirurgie   MeSH
• intrakraniální krvácení chirurgie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• pilotní projekty MeSH
• poranění mozku chirurgie   komplikace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srovnávací výzkum účinnosti MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• subdurální hematom chirurgie   MeSH
• traumatické krvácení do mozku chirurgie   MeSH
• trombóza nitrolebních žilních splavů chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Dekompresivní kraniektomie je metodou volby v terapii maligního hemisferálního infarktu. Na základě závěrů tří evropských prospektivních studií DECIMAL, DESTINY a HAMLET a jejich společné analýzy jsme na našem pracovišti zpracovali retrospektivní analýzu za roky 2014–2018 zabývající se výsledným klinickým stavem pacientů, jimž byla provedena dekompresivní kraniektomie pro maligní hemisferální infarkt. Soubor a metody: Jednalo se o soubor 33 pacientů. Výsledky: 22 operovaných pacientů na následky onemocnění zemřelo, tři pacienti dosáhli v modifikované Rankinově škále stupeň 4 a čtyři pacienti stupeň 3. Čtyři pacienti museli být ze souboru vyřazeni. Sledovali jsme parametry jako věk pacienta v době příhody, čas uplynulý klinické manifestace a od stanovení diagnózy podle CT do začátku operace a přesun středočárových struktur na CT. Provedli jsme statistickou analýzu základních údajů, avšak ty nebyly zcela výtěžné pro pravděpodobně malý soubor pacientů. Závěr: Obecně můžeme ve shodě se závěry evropských studií konstatovat, že věk pacienta v době iktu (pod 60 let) a čas uplynulý od klinické manifestace a grafických známek ischemie do začátku dekompresivní kraniektomie (pod 48 h) jsou zásadní pozitivní prognostické faktory.

Aim: Decompressive craniectomy is a method of choice in the treatment of malignant middle cerebral artery infarction. Based on the conclusions of the three European prospective trials DECIMAL, DESTINY and HAMLET and their pooled analysis, we performed a retrospective analysis for years 2014–2018 at our department to assess the clinical outcome of patients who underwent decompressive craniectomy for malignant middle cerebral artery infarction. Patients and methods: The set consisted of 33 patients. Results: 22 operated patients died as a result of the disease, three patients were grade 4 and four patients grade 3 on the modified Rankin Scale. Four patients had to be excluded from the cohort. We monitored parameters such as the patient’s age at time of stroke, the time that had elapsed since the clinical manifestation and since determination of diagnosis according to CT to the start of surgery and midline shift on CT. We performed a statistical analysis of the baseline data, but these were not entirely beneficial for a probably small group of patients. Conclusion: In general, in line with the findings of European studies, the patient’s age at stroke onset (below 60 years) and the time elapsed from the clinical manifestation and from graphic signs of ischemia to the start of decompressive craniectomy (less than 48 h) are essential positive prognostic factors.

• Klíčová slova
• indikace,
• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• infarkt arteria cerebri media * terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Cílem práce bylo vyhodnocení klinických výsledků implantace torické nitrooční čočky Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA) včetně zhodnocení její rotační stability. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie jsme zařadili 30 očí 16 pacientů (4 muže, 12 žen; průměrný věk 68 let) s hodnotou pravidelného rohovkového astigmatismu od -1,5 do -4,0 Dcyl. Všichni pacienti podstoupili nekomplikovanou operaci katarakty s implantací torické nitrooční čočky (TIOL) na Oční klinice LF UP a FN Olomouc během roku 2020. Kontrolní vyšetření proběhlo v rozmezí 3–6 měsíců po operaci katarakty. Sledovali jsme výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost do dálky (UDVA), pooperační refrakci, rotační stabilitu implantované čočky a subjektivní spokojenost pacientů. Výsledky: Průměrná hodnota předoperačního rohovkového astigmatismu byla -2,41 ±0,67 Dcyl. UDVA se zlepšila z průměrné hodnoty 0,45 ±0,25 (vyjádřeno v decimálních hodnotách Snellenových optotypů) na hodnotu 0,91 ±0,16. Hodnota sférického ekvivalentu 0,41 ±2,92 se po operaci zlepšila na -0,11 ±0,27. Průměrná hodnota reziduálního pooperačního astigmatismu byla -0,52 ±0,49 Dcyl. Průměrná odchylka od plánované osy byla 4,87 ±4,75. Subjektivní spokojenost hodnotili pacienti ve škále známek 1–5, průměrná známka byla 1,5. Závěr: Implantace TIOL představuje u pacientů s rohovkovým astigmatismem a kataraktou bezpečné a efektivní řešení. Naše výsledky dokládají zlepšení UDVA, rotační stabilitu TIOL a subjektivní spokojenost pacientů s výsledkem operace.

Purpose: The aim of the study was to evaluate the clinical results of the implantation of the toric intraocular lens Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA), including an evaluation of its rotational stability. Material and methods: 30 eyes of 16 patients (4 males, 12 females; mean age 68 years) with regular corneal astigmatism ranging from -1.5 to -4.0 Dcyl were included in this retrospective study. All the patients underwent uncomplicated cataract surgery with the implantation of a toric intraocular lens (TIOL) at the Department of Ophthalmology of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University in Olomouc and University Hospital Olomouc during the course of 2020. Follow-up examinations were performed 3–6 months after cataract surgery. We monitored the resulting uncorrected distance visual acuity (UDVA), postoperative refraction, rotational stability of the implanted lens and subjective patient satisfaction. Results: mean preoperative corneal astigmatism was -2.41 ±0.67 Dcyl. UDVA improved from a mean value of 0.45 ±0.25 (expressed in decimal Snellen optotype values) to 0.91 ±0.16. The spherical equivalent value of 0.41 ±2.92 improved to -0.11 ±0.27 postoperatively. The mean deviation from the planned axis was 4.87 ±4.75. Subjective satisfaction was rated by patients on a scale of 1–5, with a mean score of 1.5. Conclusion: TIOL implantation is a safe and effective solution for patients with corneal astigmatism and cataract. Our results demonstrate improved UDVA, rotational stability of the TIOL and subjective patient satisfaction with the outcome of the surgery.

• MeSH
• astigmatismus diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• implantace nitrooční čočky * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• katarakta terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zrakové testy klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• algoritmy MeSH
• elektroencefalografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• počítačové zpracování signálu MeSH
• software MeSH
• telemetrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• teoretické modely MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Povaha environmentálních problémů má nejen tvář vzdálené zdevastované divoké přírody a zdecimovaného obyvatelstva ve vzdálených státech, ale i tvář v podobě zcela reálných zdravotních hrozeb, které se týkají každého jedince. Na lidské zdraví jako hodnotu1 pro lidi bez ohledu na jejich postoje k přírodě, můžeme nahlížet jako na silnou motivaci k prevenci a nápravě Autor v článku představuje jednu linii dílčího výzkumného šetření, která se vztahuje ke kategorii zdravotních hrozeb, které byly vytvořeny z odpovědí respondentů. Z analýzy pak vyplývá, že významné jsou zejména kategorie, které souvisí s problematikou životního prostředí.

The nature of environmental issues is not only refl ected by damage to original wild nature somewhere far away or a decimated population of remote countries but also by the real health threats affecting every single individuals. Human health - representing value1 for people regardless of their attitude to the nature- can be seen as a strong motivation for the prevention and reparation. A particular line of partial research examination arising from the answers of respondents comprising categories of health threats is presented by the author. The categories related to environmental issues are signifi cant as confi rmed by our analytical data.

• Klíčová slova
• environmentální výchova, ochrana životního prostředí, výchova ke zdraví, zdravotní hrozba, vlastní zdraví, automobilismus,
• MeSH
• ekologie výchova   MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím etiologie   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• programy Healthy People MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studenti MeSH
• výfukové emise vozidel prevence a kontrola   toxicita   MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• znečištění životního prostředí * prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Zjistit, zda různé léčebné postupy nearteriitické přední ischemické neuropatie optiku (NAION) mají vliv na výslednou zrakovou ostrost postiženého oka. Vyhodnotit výskyt rizikových faktorů, které dle literatury toto onemocnění provázejí.Metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 55 očí 53 pacientů (41 mužů, 12 žen) ve věkovém rozmezí 46 až 85 let (průměr 64,9; medián 64,0), kteří byli v letech 2005 až 2016 hospitalizovaní na Oční klinice LF UP a FN Olomouc s diagnózou NAION, a kterým byla poskytnuta celková terapie intravenózně podanými vazodilatancii, a to buď samostatně, či v kombinaci s intravenózně aplikovanými kortikosteroidy. Hodnocena byla centrální zraková ostrost (CZO) před léčbou a bezprostředně po jejím ukončení. CZO byla vyšetřována na Snellenových optotypech a je uváděna v decimální hodnotě. Dle anamnestických údajů a zdravotní dokumentace jsme sledovali výskyt celkových onemocnění těchto pacientů, a to hypertenze, diabetu mellitu 2. typu a hypercholesterolemie a vyhodnotili možnou souvislost těchto onemocnění s NAION. Výsledky: Ve skupině pacientů, kteří byli léčeni intravenózně podávanými vazodilatancii, se výsledná CZO zlepšila průměrně o 0,083. Ve skupině pacientů, kterým byla podána kromě vazodilatační terapie i terapie kortikosteroidní, se výsledná CZO zlepšila průměrně jen o 0,03. Přestože jsme zaznamenali výraznější zlepšení CZO ve skupině léčené pouze intravenózně podanými vazodilatancii, nebyl tento rozdíl statisticky signifikantní. Alespoň jeden rizikový faktor jsme zjistili u naprosté většiny pacientů (96 %). U 80 % pacientů se jednalo o hypertenzi, 43,6 % pacientů bylo léčeno pro diabetes mellitus a 72,7 % pacientů užívalo léky na hypercholesterolemii. Kombinací všech těchto onemocnění trpělo 36,4 % pacientů v souboru. Kuřáci a bývalí kuřáci nepřevyšovali zastoupením nekuřáky. Závěr: Průměrné zlepšení výsledné CZO u pacientů po celkové léčbě pouze vazodilatancii bylo sice větší než u pacientů léčených kombinací vazodilatancií a kortikosteroidů, tento rozdíl však nebyl statisticky významný. U většiny pacientů v souboru jsme zaznamenali aspoň jeden celkový rizikový faktor, nejčastěji hypertenzi. Frekvence výskytu celkových rizikových faktorů byla srovnatelná s literaturou.

Aim: To ascertain whether various therapeutic procedures in non-arteritic anterior ischaemic optic neuropathy (NAION) have an impact on the resulting visual acuity of the affected eye. To assess the prevalence of risk factors that accompany this disease according to the literature. Methods: The retrospective study enrolled 55 eyes of 53 patients (41 men, 12 women) with an age range of 46 to 85 years (mean 64.9; median 64.0) who were hospitalized at the Department of Ophthalmology of the Faculty of Medicine and Dentistry and the University Hospital in Olomouc with the diagnosis of NAION between 2005 and 2016, and who received systemic treatment with intravenous vasodilators, either alone or in combination with intravenous corticosteroids. Central visual acuity (CVA) prior to treatment and immediately after its termination was evaluated. CVA was measured using the Snellen chart and is presented in decimal values. Using medical history data and medical records, the presence of systemic disease, namely hypertension, type 2 diabetes mellitus, and hypercholesterolaemia, was studied in these patients and evaluated for a possible association with NAION. Results: In the group of patients who were treated with intravenous vasodilators, the resulting CVA improved by 0.083 on average. In the group of patients who, in addition to vasodilator therapy, also received treatment with corticosteroids, the resulting CVA improved by only 0.03 on average. Although there was a more prominent improvement in CVA in the group treated with intravenous vasodilators alone, this difference was not statistically significant. At least one risk factor was found in the vast majority of the patients (96%). Eighty percent of the patients had hypertension, 43.6% of them were treated for diabetes mellitus, and 72.7% of the patients took drugs for hypercholesterolaemia. A combination of all these conditions was found in 36.4% of the patients. The proportion of smokers and past smokers did not exceed that of non-smokers. Conclusion: The mean improvement in the resulting CVA in patients after systemic therapy with vasodilators alone was greater than in those treated with a combination of vasodilators and corticosteroids; however, this difference was not statistically significant. In most patients in the group, at least one systemic risk factor was noted, most frequently hypertension. The prevalence rate of systemic risk factors was comparable to that reported in the literature.

• Klíčová slova
• nearteriitická forma přední ischemické neuropatie optiku,
• MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• ischemická optická neuropatie * terapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vazodilatancia terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE: The aim of this study was to develop a simple and reliable method for the objective assessment of visual acuity by optimizing the stimulus used in commercially available systems and by improving the methods of evaluation using a nonlinear function, the modified Ricker model. METHODS: Subjective visual acuity in the normal subjects was measured with Snellen targets, best-corrected, and in some cases also uncorrected and with plus lenses (+ 1 D, + 2 D, + 3 D). In patients, subjective visual acuity was measured best-corrected using the Freiburg Visual Acuity Test. Sweep VEP recordings to 11 spatial frequencies, with check sizes in logarithmically equidistant steps (0.6, 0.9, 1.4, 2.1, 3.3, 4.9, 7.3, 10.4, 18.2, 24.4, and 36.5 cpd), were obtained from 56 healthy subjects aged between 17 and 69 years (mean 42.5 ± 15.3 SD years) and 20 patients with diseases of the lens (n = 6), retina (n = 8) or optic nerve (n = 6). The results were fit by a multiple linear regression (2nd-order polynomial) or a nonlinear regression (modified Ricker model) and parameters compared (limiting spatial frequency (sflimiting) and the spatial frequency of the vertex (sfvertex) of the parabola for the 2nd-order polynomial fitting, and the maximal spatial frequency (sfmax), and the spatial frequency where the amplitude is 2 dB higher than the level of noise (sfthreshold) for the modified Ricker model. RESULTS: Recording with 11 spatial frequencies allows a more accurate determination of acuities above 1.0 logMAR. Tuning curves fitted to the results show that compared to the normal 2nd-order polynomial analysis, the modified Ricker model is able to describe closely the amplitudes of the sweep VEP in relation to the spatial frequencies of the presented checkerboards. In patients with a visual acuity better than about 0.5 (decimal), the predicted acuities based on the different parameters show a good match of the predicted visual acuities based on the models established in healthy volunteers to the subjective visual acuities. However, for lower visual acuities, both models tend to overestimate the visual acuity (up to ~ 0.4 logMAR), especially in patients suffering from AMD. CONCLUSIONS: Both models, the 2nd-order polynomial and the modified Ricker model performed equally well in the prediction of the visual acuity based on the amplitudes recorded using the sweep VEP. However, the modified Ricker model does not require the exclusion of data points from the fit, as necessary when fitting the 2nd-order polynomial model making it more reliable and robust against outliers, and, in addition, provides a measure for the noise of the recorded results.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektroretinografie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci oční čočky patofyziologie   MeSH
• nemoci retiny patofyziologie   MeSH
• nemoci zrakového nervu patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistické modely MeSH
• zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
• zraková ostrost fyziologie   MeSH
• zrakové evokované potenciály fyziologie   MeSH
• zrakové testy metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The kinetics of post-exercise heart rate (HR) and oxygen consumption (EPOC) was studied in 10 elite cyclists subjected to four laboratory cycle ergometer maximal exercises lasting 30, 90, 180 or 360 s. Heart rate and oxygen uptake (VO2) were recorded over a period of 6 min after the exercise. By applying the logit transformation to the recorded variables and relating them to the decimal logarithm of the recovery time, uniform single-phase courses of changes were shown for both variables in all subjects and exercises. This enabled computing half-recovery times (t1) for both variables. Half-time for VO2 negatively correlated with square root of exercise duration (within-subject r=–0.629, p<0.001), the total post-exercise oxygen uptake till t1 was thus constant irrespectively of exercise intensity. The method is simple and enables reliable comparisons of various modes of exercise with respect to the rate of recovery.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• cvičení MeSH
• cyklistika MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• kinetika MeSH
• kosterní svaly metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obnova funkce MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• svalová kontrakce MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH

The purpose of this study was to verify the influence of contextual perception in sports on performance in reaction agility to a specific and non-specific stimulus on a sample of handball players. The object of the research was eleven players of the junior handball team playing in the top league (age: 16.73 years; decimal age 16.46 years). Visual signaling and video projection. and a modified Y-test of reaction agility were used. In this study. two goals were set: a) to compare the performance level in the Y agility test with respect to a simple non-specific and a complex specific visual stimulus in the form of filmed scenes of the opponent's attacking actions. which simulated real situations in performance handball; b) find out the possible relationship between performance in the agility test and reaction time. decision-making competence. anxiety and overload and involvement in decision-making and performance with regard to the nature of the stimulus. A questionnaire (CETD) was implemented in the sample to assess the decision-making style of athletes in a specific area.