Ticagrelor je orální, reverzibilní, přímý inhibitor receptoru pro adenozindifosfát (ADP) typu P2Y12, má rychlejší nástup účinku a více vyjádřenou antiagregační aktivitu než clopidogrel a nepatří do skupiny thienopyridinů. Ve velké multicentrické studii PLATO (180 mg úvodní dávka, 90 mg dvakrát denně udržovací dávka) byl zkoušen proti clopidogrelu (300–600 mg úvodní dávka, 75 mg udržovací dávka) u 18 624 nemocných s akutním koronárním syndromem s ST elevacemi i bez nich. Po 12 měsících se kombinovaný cíl úmrtí z kardiovaskulárních příčin, infarkt myokardu či cévní mozková příhoda vyskytl u 9,8 % nemocných léčených ticagrelorem vs 11,7 % u nemocných léčených clopidogrelem (p < 0,001). Nebyl pozorován rozdíl ve výskytu velkých krvácení (11,6 % vs 11,2 %, p = 0,43). V prosinci 2010 byl ticagrelor pod názvem Brilique registrován i v České republice, od června 2012 má schválenou úhradu a některá pracoviště s ním mají již první klinické zkušenosti.
Ticagrelor is an oral, reversible, direct inhibitor of the P2Y12 type adenosine diphosphate (ADP) receptor characterised by a faster onset of action and by a more expressed antiaggregatory activity compared to clopidogrel, and it does not belong to the thienopyridine group. In the major PLATO multicentre study (180 mg loading dose, 90 mg b.i.d.) ticagrelor was tested against clopidogrel (300–600 mg loading dose, 75 mg daily) in 18,624 patients suffering from acute coronary syndrome with and without ST elevation. After 12 months, the composite of CV death, myocardial infarction and cerebrovascular accident had occurred in 9.8% of ticagrelor--treated patients versus 11.7% of clopidogrel-treated patients (p < 0.001). No difference was observed in the occurrence of severe bleeding (11.6% vs. 11.2%, p = 0.43). In December 2010, ticagrelor was also registered in the Czech Republic, under the Brilique trademark; since June 2012 it has been covered by health insurance and some centres already have initial clinical experience with it.
- Klíčová slova
- duální antiagregace,
- MeSH
- adenosin * analogy a deriváty MeSH
- akutní koronární syndrom * farmakoterapie MeSH
- Aspirin aplikace a dávkování MeSH
- financování organizované MeSH
- inhibitory koagulačních faktorů * terapeutické užití aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- krvácení MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- poruchy hemostázy epidemiologie chemicky indukované MeSH
- purinergní receptory P2Y - antagonisté * aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky MeSH
- MeSH
- blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II * farmakologie klasifikace MeSH
- hypertenze * farmakoterapie MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- krevní tlak účinky léků MeSH
- ledviny fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- placeba MeSH
- příčina smrti MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- stenty uvolňující léky ekonomika využití MeSH
- úhrada služeb Medicare USA ekonomika trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Autoři podávájí přehled přístupu k nemocnému po akutním infarktu myokardu, který je dnes převážně řešen perkutánní koronární intervencí s implantací stentu. Režimová opatření zahrnují přísný kouření, úpravu dietních návyků a rehabilitační a pohybové programy. Ve farmakoterapii jsou uvedeny lékové skupiny, které nemocný po infarktu myokardu má užívat a u kterých máme jasná data o snížení jak úmrtnosti, tak nemocnosti z klinických studií – antiagregační léky, hypolipidemika, betablokátory, léky snižující aktivitu systému renin angiotenzin aldosteron (R aa ). u nemocných s rizikem náhlé smrti pak zvažujeme implantaci kardiovertru defibrilátoru.
- Klíčová slova
- implantabilní kardiovertor defibrilátor- ICD, léky blokující systém RAA, betablokátory, antiagregace, režimová opatření,
- MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II terapeutické užití MeSH
- defibrilátory implantabilní MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- hypolipidemika terapeutické užití MeSH
- infarkt myokardu prevence a kontrola rehabilitace MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- rehabilitace MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- statiny MeSH
- tělesná námaha MeSH
- změny tělesné hmotnosti MeSH
- MeSH
- akutní koronární syndrom farmakoterapie mortalita MeSH
- amiodaron analogy a deriváty aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- ateroskleróza farmakoterapie MeSH
- chemoprofylaxe ekonomika metody MeSH
- dyslipidemie farmakoterapie MeSH
- faktor Xa antagonisté a inhibitory aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- fibrilace síní farmakoterapie MeSH
- HDL-cholesterol nedostatek MeSH
- infarkt myokardu prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární nemoci epidemiologie farmakoterapie MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- náklady na léky MeSH
- niacin aplikace a dávkování MeSH
- placeba terapeutické užití MeSH
- receptory thrombinu antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence ekonomika metody MeSH
- statiny aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zdravotní pojištění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
Chronické srdeční selhání je epidemií 21. století s nynější prevalencí 2 až 3 procenta a se stoupajícím výskytem. Přestože se prognóza při nemocničních hospitalizacích zlepšila v posledních letech díky moderním farmakologickým i nefarmakologickým postupům, zůstává nadále srdeční selhání vážným problémem - zhoršuje kvalitu života nemocných, je častou příčinou úmrtí a je ekonomicky náročné. Snahy o nalezení nových léků, které by zlepšily vyhlídky života nemocných, proto neustávají.
Cílem tohoto souhrnného sdělení je podat přehled o úloze echokardiografie v hodnocení asynchronie kontrakce levé komory (asynchronie intraventrikulární) a asynchronie mezi kontrakcí levé a pravé komory (asynchronie interventrikulární) u nemocných se srdečním selháním indikovaných k léčbě biventrikulární stimulací. Většina autorů se shoduje v tom, že diagnostika a kvantifikace mechanické asynchronie významně zpřesňuje předpověď nemocných, u nichž biventrikulární stimulace navodí reverzní remodelaci levé komory a zlepšení jejich funkčního stavu. Problémem je, že zatím chybí optimální parametr definující mechanickou asynchronii, který by byl snadno získatelný, všeobecně dostupný, ale hlavně dostatečně přesný a ověřený velkými studiemi. Je předpoklad, že nalezení takového parametru a jeho zavedení do guidelines pro léčbu biventrikulární stimulací může významně snížit počet nonresponderů na tuto léčbu, který je stále relativně vysoký.
