Kognitivní deficit je často přítomen u Parkinsonovy nemoci (PN) jako přechodový stav mezi normálním kognitivním výkonem a demencí při PN. Zdá se, že se jedná o rizikový faktor pro rozvoj demence u PN (PND), ale nejsou doposud stanovena přesná diagnostická kritéria a není ani znám přesný kognitivní profil „maligního“ kognitivního deficitu či mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment; MCI) u PN. Koncepce MCI u PN se může výrazně lišit od koncepce MCI u Alzheimerovy nemoci (AN), protože hledáme ty pacienty s již diagnostikovanou PN, kteří jsou v riziku rozvoje demence v rámci progrese onemocnění a významnou roli mohou hrát právě klinické faktory specifické pro PN. Důležitou skutečností je, že MCI u PN má metabolický podklad. Různé klinické biomarkery zahrnující zejména psychologické vyšetření, strukturální a funkční zobrazení mozku a vyšetření specifických bílkovin v mozkomíšním moku mohou pomoci v identifikaci pacientů s MCI u PN s nepříznivou prognózou. K vyhodnocení senzitivity a specificity jednotky MCI u PN jako rizikového faktoru pro rozvoj PND budou zapotřebí rozsáhlejší dobře navržené longitudinální studie.
Cognitive impairment exists in Parkinson's disease (PD) as a transitional state between cognitively intact and demented PD patients. It seems to be a risk factor for development of dementia in PD, but the precise criteria and “malignant” cognitive profile of mild cognitive impairment in PD (MCI in PD) have not yet been established. The concept may turn to be different from that in Alzheimer's disease (AD) since we search for those already diagnosed PD patients who are at risk of developing dementia. In addition, clinical variables specific for PD also play role. Importantly, MCI possesses a metabolic basis in PD. Various biomarkers including particularly neuropsychological testing, brain imaging, and analysis of specific proteins in cerebrospinal fluid hold promise in identification of MCI in PD patients with unfavourable prognoses. Well-designed longitudinal studies in MCI-PD cohorts are needed to assess the sensitivity and specificity of the PD-MCI designation as far as dementia development is concerned.
- Klíčová slova
- biomarkery,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- biologické markery analýza MeSH
- demence diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- exekutivní funkce MeSH
- financování organizované MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- neurologické vyšetření metody využití MeSH
- paměť MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- chování MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- neurokognitivní poruchy diagnóza etiologie MeSH
- neuropsychologické testy normy MeSH
- Pickova nemoc mozku diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- poruchy řeči diagnóza MeSH
- proteiny tau izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- demence diagnóza etiologie metabolismus MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- diagnostické techniky a postupy normy využití MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- hepatolentikulární degenerace etiologie komplikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- nemoci jater komplikace MeSH
- nemoci ledvin komplikace MeSH
- poruchy výživy komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antiparkinsonika farmakokinetika farmakologie metabolismus MeSH
- cholinesterasové inhibitory farmakokinetika metabolismus terapeutické užití MeSH
- demence s Lewyho tělísky farmakoterapie metabolismus MeSH
- demence farmakoterapie klasifikace metabolismus MeSH
- dopaminové látky farmakokinetika metabolismus toxicita MeSH
- kognitivní poruchy farmakoterapie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Parkinsonova nemoc (PN) je neuro-degenerativní onemocnění postihující 100 až 150 pacientů na 100 000 obyvatel. Onemocní asi 1 % osob starších 60 let.
- MeSH
- antiparkinsonika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- cholinergní látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dopaminové látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- kognice účinky léků MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl studie. Vyhodnotit a porovnat efekt donepezilu v léčbě demence u Parkinsonovy nemoci (PN) a Alzheimerovy nemoci (AN). Metoda. Prospektivně bylo po dobu 6 měsíců sledováno 7 pacientů s Parkinsonovou nemocí a demencí (PND) a 7 pacientů s AN dle platných diagnostických kritérií. Obě skupiny pacientů (AN a PND) byly srovnatelné ve věku (72 ± 5 a 70 ± 8), pohlaví, vzdělání a ve vstupním průměrném skóre Mini-Mental State Examination (MMSE): 17,7 ± 5,1 v AN a 19,8 ± 3,2 v PND skupině. Pacienti byli hodnoceni při vstupu do studie a každé 3 měsíce pomocí standardizované škály MMSE a ve skupině PND také motorickou podškálou UPDRSIII (Unified Parkinson's Disease Rating Scale III: Motor Examination). Výsledky. Všichni pacienti dokončili studii. Průměrná denní dávka donepezilu na konci studie byla srovnatelná v obou skupinách (9,3 ± 1,8 ve skupině AN a 8,6 ± 2,3 ve skupině PND). Průměrné skóry MMSE škály v obou skupinách (AN a PND) se statisticky významně nelišily v čase [tj. nezměnily se v závislosti na jednotlivých kontrolách (O, 1, 2)], ani v závislosti na typu onemocnění (skupina AN a PND); ANOVA: F(2,36) = 0,236, p=0,79. Nelišily se skóry motorické škály UPDRS III před vstupem do studie a na konci studie; t-test: p=0,86. Závěr. Účinek donepezilu byl setrvalý a srovnatelný u AN a PND po dobu šesti měsíců od zahájení léčby. Donepezil byl výborně snášen v obou skupinách. ve skupině PND nedošlo při užívání donepezilu v denní terapeutické dávce 5-10 mg a při ustálené antiparkinsonské medikaci ke zhoršení parkinsonské symptomatiky.
Study Goal. To assess and compare the effect of donepezil in the treatment of dementia in Parkinson's disease (PD) and Alzheimer's disease (AD). Methods. Seven patients with PD and dementia (PDD) and 7 patients with AD according to valid diagnostic criteria were followed up prospectively for 6 months. Both patient groups (AD and PDD) were comparable in age (72 ± 5 and 70 ± 8), gender, education and the entry average Mini-Mental State Examination (MMSE) score: 17.7 ± 5.1 in the AD group and 19.8 ± 3.2 in the PDD group. Patients were evaluated on entering the study and each 3 months using a standardized MMSE scale and in the PDD group also with the motor subscale of UPDRS III (Unified Parkinson's Disease Rating Scale III: Motor Examination). Results. All patients finished the study. The average daily dose of donepezil at the end of the study was comparable in both groups (9.3 ± 1.8 in the AD group and 8.6 ± 2.3 in the PDD group). There was no significant between-visits or between-groups (AD and PDD) difference concerning the mean MMSE scores; ANOVA: F(2,36) = 0.236, P = 0.79. The scores on UPDRS motor subscale at the beginning and end of the study did not differ either; t-test: P=0.86. Conclusion. The effect of donepezil was permanent and comparable in AD and PDD for a period of 6 months since the beginning of treatment. Donepezil was well tolerated in both groups, in the PDD group using daily therapeutic dose of 5-10 mg and with stable antiparkinsonian medication the symptoms of parkinsonism did not deteriorate.
- MeSH
- acetylcholinesterasa nedostatek MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza farmakoterapie MeSH
- cholinesterasové inhibitory aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- demence diagnóza farmakoterapie MeSH
- diagnostické techniky neurologické statistika a číselné údaje MeSH
- donepezil MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnóza farmakoterapie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Hlavní téma Neurologie pro praxi je tentokrát věnováno problematice demencí, tedy tématu stále více diskutovanému ve vyspělých státech, především v důsledku prodlužování průměrné délky života v těchto zemích. Je známo, že incidence demence vzrůstá s věkem (postihuje 5-20% osob ve věku nad 65 let). Alzheimerovou nemocí (AN), která je nejčastější příčinou geriatrické v populaci, trpí 10 % lidí a ve věku nad 85 let je postižena touto nemocí cca polovina populace! Demence nejenže snižuje kvalitu života a zkracuje dobu přežití, ale důležité jsou i socio-ekonomické aspekty, především nárůst zátěže pečovatelů a posléze nákladů vynaložených na institucionalizaci pacientů s těžší demencí (2). Jednotlivé články se postupně zabývají diagnostikou možného prodromálního stadia demence - lehkou kognitivní poruchou, diagnostikou a terapií nejčastější příčiny demence - AN, ale také nefarmakologickými přístupy k pacientům s demencí a jejich pečovatelům. Další články se věnují problematice demencí s Lewyho tělísky a při Parkinsonově nemoci a Creutzfeldt-Jakobově nemoci.
Parkinsonova nemoc s demencí (PND) a demence s Lewyho tělísky (dementia with Lewy bodies, DLB) patří mezi tzv. synukleinopatie, tj. proteinopatie, které se vyznačují patologickým ukládáním proteinu -synukleinu v neuronech a glii ve specifických oblastech kůry a podkoří. Mezi synukleinopatie se řadí Parkinsonova nemoc (PN), DLB, multisystémová atrofie (MSA) a onemocnění Hallervorden-Spatz. Protein -synuklein je u těchto onemocnění obsažen v Lewyho tělískách (patologický marker pro diagnózu PN a DLB), dystrofických Lewyho neuritech a/nebo v neuronálních a gliových inkluzích. PND a DLB sdílejí společné klinické symptomy a patologický substrát, liší se zejména časovou posloupností rozvoje jednotlivých charakteristických příznaků a lokalizací patologických lézí. Proto někteří autoři považují tyto jednotky za součást klinického a patologického spektra jednoho a téhož onemocnění. Ačkoliv deficit dopaminu je příčinou parkinsonizmu u pacientů s PND a DLB, cholinergní deficit jeví jako hlavní příčinou kognitivní dysfunkce a psychotických symptomů. Otevřené studie poukazují na pozitivní vliv inhibitorů acetylcholinesterázy na všechny neuropsychiatrické symptomy provázející PND a DLB, ale především na apatii, anxietu, poruchy pozornosti, halucinace, bludy, poruchy spánku a na výkon v neurokognitivních testech. První dvojitě slepé studie potvrzují tyto nadějné výsledky.
- MeSH
- acetylcholinesterasa aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- cholinesterasové inhibitory MeSH
- demence s Lewyho tělísky diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- demence diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- kognitivní poruchy etiologie farmakoterapie MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- příznaky a symptomy diagnóza MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
