oto stanovisko vypracovali odborníci České pneumologické a ftizeologické společnosti z odborné sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí. Stanoviska a doporučení vycházejí jak z výsledků randomizovaných kontrolovaných studií, tak z údajů průřezových a prospektivních studií z reálné klinické praxe, aby se co nejvíce přiblížila každodenní klinické praxi a současnému systému zdravotní péče v České republice. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je heterogenní syndrom s řadou plicních i mimoplicních klinických příznaků a doprovodných chronických onemocnění, kterým lze předcházet a které lze léčit. Toto onemocnění je spojeno s významnou úmrtností, morbiditou a sníženou kvalitou života. Mezi hlavní charakteristiky patří přetrvávající respirační příznaky a pouze částečně reverzibilní obstrukce průtoku vzduchu, která vzniká v důsledku abnormální zánětlivé reakce plic na škodlivé částice a plyny. Oxidační stres, nerovnováha proteáz a antiproteáz a zvýšený počet prozánětlivých buněk (především neutrofilů) jsou hlavními příčinami především neinfekčního zánětu u CHOPN. Kromě kouření jsou důležitými rizikovými faktory vzniku CHOPN také znečištění ovzduší v domácnosti, profesní expozice, nízká porodní hmotnost, časté respirační infekce v dětství a také genetické faktory. Progresivní omezení průtoku vzduchu a remodelace dýchacích cest vedou k zadržování vzduchu, statické a dynamické hyperinflaci, poruchám výměny plynů a snížené výkonnosti. Různé rysy onemocnění se u jednotlivých pacientů projevují nerovnoměrně, což vede k různým typům projevů onemocnění, které se projevují jako koncept „klinických fenotypů“ (pro specifické klinické charakteristiky) a „léčitelných rysů“ (pro léčitelné charakteristiky). Odhadovaná prevalence CHOPN v České republice je přibližně 6,7 %, přičemž ročně je hlášeno cca 3 200–3 500 úmrtí. Základními požadavky pro stanovení diagnózy CHOPN jsou spirometricky potvrzená postbronchodilatační obstrukce dýchacích cest (FEV1/VCmax < 70 %) a hodnocení respiračních symptomů [dušnost (škála mMRC), omezení fyzické výkonnosti, kašel a/nebo produkce sputa (skóre CAT)]. Pro stanovení definitivní diagnózy CHOPN by mělo být provedeno pětistupňové hodnocení, které zahrnuje: 1. posouzení inhalačního rizika, 2. zhodnocení příznaků, 3. funkční vyšetření plic, 4. laboratorní vyšetření a 5. zobrazovací vyšetření. Současně by měly být vyloučeny všechny alternativní diagnózy. Pro klasifikaci onemocnění se v tomto stanovisku používají jak stadia GOLD (1 až 4), tak skupiny GOLD (A až D, respektive E) a hodnocení klinického fenotypu (fenotypů). Posouzení prognózy by mělo být provedeno u každého pacienta. Pro tento účel doporučujeme použít index BODE nebo CADOT. Rozpoznává se šest základních klinických fenotypů, mezi něž patří chronická bronchitida, častý exacerbátor, emfyzematózní překryv astmatu a CHOPN (ACO), překryv CHOPN s bronchiektáziemi (BCO) a plicní kachexie. V našem pojetí jsou všechny tyto klinické fenotypy považovány také za samostatně léčitelné znaky. Pro každý léčitelný rys jsou v tomto dokumentu definovány konkrétní farmakologické a nefarmakologické terapie. U jednoho jedince může dojít ke koincidenci dvou nebo více klinických fenotypů (tj. léčitelných znaků), což dává možnost plně individualizované, fenotypově specifické léčby. Léčba CHOPN by měla odrážet složitost a heterogenitu onemocnění a měla by být přizpůsobena jednotlivým pacientům. Hlavními cíli léčby CHOPN jsou redukce symptomů a snížení rizika exacerbace. Strategie léčby se dělí do pěti vrstev: eliminace rizika, základní léčba, léčba specifická pro daný fenotyp, léčba respiračního selhání a paliativní péče a léčba komorbidit. Eliminace rizik zahrnuje zásahy proti kouření tabáku a environmentálním/profesním expozicím. Základní léčba je založena na bronchodilatační terapii, plicní rehabilitaci, očkování, péči o vhodnou výživu, inhalačním tréninku, vzdělávání a psychosociální podpoře. Adekvátní léčba specifická pro jednotlivé fenotypy se liší fenotyp od fenotypu a zahrnuje více než deset různých farmakologických a nefarmakologických strategií. Pokud je přítomen více než jeden klinický fenotyp, měla by se strategie léčby řídit projevy každého fenotypového označení zvlášť. U takových pacientů je zapotřebí multikomponentních terapeutických režimů, které vedou k plně individualizované péči. V budoucnu je třeba přijmout přísnější opatření proti kouření, zlepšit ochranu zdraví při práci a v životním prostředí, zavést strategie včasné diagnózy a identifikovat biomarkery pro pacienty, kteří reagují na specifickou léčbu. Očekává se, že nové třídy léčby (inhalační inhibitory PDE3/4, jednomolekulární duální bronchodilatátory, protizánětlivé léky, molekuly pro úpravu genů nebo nové bronchoskopické postupy) vstoupí do klinické praxe během několika málo let.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- fenotyp MeSH
- individualizovaná medicína * MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- screeningové diagnostické programy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Dokument Doporučeného postupu pro předoperační funkční vyšetření před plicním resekčním výkonem vychází k nejnovějších vědeckých poznatků, a upravuje tak dosavadní postupy založené na spirometrii, vyšetření difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý a spiroergometrii. Doporučený postup nově popisuje roli kapnometrie a spiroergometrického parametru ventilační efektivity pro oxid uhličitý, které se stávají klíčovými parametry k posouzení rizik pooperačních plicních komplikací (PPC), které jsou hlavním důvodem mortality pacientů v pooperačním období. Pro možnost kalkulace rizika jsou představeny dva nástroje – jeden z nich pro pacienty schopné podstoupit spiroergometrii, druhý pro ty, kteří spiroergometrii nedokáží, či nechtějí podstoupit, nebo pokud je tato nedostupná. Závěrem jsou shrnuty možnosti, jak pracovat s pacientem se zvýšeným rizikem PPC v rámci zlepšení jeho vyhlídek po plicním resekčním výkonu.
x
Maligní pleurální výpotek je jedním z nejčastějších typů pleurálního výpotku. Důležitou úlohu v diagnostice maligního pleurálního výpotku zastává cytologie, jejíž hlavní nevýhodou je nízká senzitivita. Existuje značná variabilita v senzitivitě cytologie v závislosti na lokalizaci primárního tumoru. Nádorové biomarkery v pleurální tekutině jsou využitelné u podskupiny pacientů s podezřením na maligní pleurální výpotek s negativními výsledky cytologie. Tento článek si klade za cíl přehledně klasifikovat markery nádorové etiologie pleurálních výpotků. Solubilní proteinové biomarkery v pleurální tekutině není doporučeno používat k diagnostice maligního pleurálního výpotku jednotlivě, rutinní role použití jejich kombinace je v diagnostickém algoritmu sporná. Imunocytochemie je laboratorní metoda, která využívá protilátky k identifikaci určitých antigenů ve vzorku buněk. Použití má nejenom v diferenciaci maligních a benigních mezoteliálních proliferací, ale mimo jiné i v detekci karcinomu neznámého origa. Molekulární markery jsou zásadní v identifikaci nádorů vhodných pro cílenou léčbu. Nové biomarkery zahrnují genomovou DNA, transkriptomovou RNA, proteomiku a metabolomiku. Na základě recentních poznatků shrnujeme výběr diagnosticky nejvýtěžnějších volných mRNA, miRNA, lncRNA. U pleurálních výpotků dochází k secernaci určitých proteinů do pleurální tekutiny, tyto proteiny mohou představovat markery specifických onemocnění. Proteinové čipy se zdají být novou a nadějnou technikou pro studium proteomu. Metabolity by mohly potenciálně sloužit jako užitečné biomarkery pro diagnostiku maligních pleurálních výpotků. Naším přehledovým článkem představujeme složitou problematiku markerů maligních pleurálních výpotků a možnosti jejich použití v budoucí klinické praxi.
x
V průběhu posledních desetiletí dochází u popáleninového traumatu k posunu charakteru mechanizmu popálení a rovněž ke změnám uvnitř jednotlivých věkových skupin popálených. Podobně jako ve vyspělých západních zemích v současné době naštěstí ubývá rozsáhlých popálenin u dětské populace. Ovšem na druhou stranu stále přibývá lehčích popálenin, především opařenin. Průměrný věk popálení se také snižuje. Dominujícím popálením jsou opařeniny u dětí v raném batolecím věku, zejména u chlapců (1). V následující kazuistice představujeme ovšem popáleninu, která se vymyká uvedeným skutečnostem. Jednalo se o velmi hlubokou kontaktní popáleninu u půlroční holčičky, která ji utrpěla tak, že na ní spadla rozpálená žehlička do dětské sedačky během krátké nepřítomnosti matky. Popálené plochy hlavně IV. stupně se dominantně nacházely na přední straně trupu v rozsahu 9 % povrchu těla. Odstranění devitalizované kožní tkáně vč. podkožního tuku u tak malého dítěte bylo nezbytné provést velmi rychle. U tak hluboké popáleniny se nedala využít dle našich zkušeností šetrnější metoda chemické nekrektomie. Tkáně jsme museli odstranit pomocí ostré nekrektomie. Dítě však naštěstí celou léčbu zvládalo bez konverze na umělou plicní ventilaci či jiných závažných komplikací.
During the last decades of the burn trauma occurs to shift the nature of the mechanism of burns and also to changes within individual age groups burned. Like in western countries currently thankfully we are shrinking extensive burns in the pediatric population. But on the other hand, are more and more lighter burns, especially scalds. The average age of burns is also reduced. Also increasing scalds in children at an early toddlers. In the case report, however, we present a burn, which evades those factors. It was a very deep contact burns in a six-month old girl who suffered it so that it fell on the hot iron in a child seat during the brief absence of the mother. Burned area mainly IV. grades are predominantly found on the front of the hull in the range of 9% of the body surface. Removal of devitalized tissue, including skin, subcutaneous fat in such a small child, it was necessary to do this quickly. With such a deep burns was not to use more environmentally friendly methods of chemical necrectomy. We had to remove the tissue sharply. Fortunately, the child managed the whole treatment without the need for mechanical ventilation or other serious complications.
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- sepse MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Nežádoucí reakce spojené s podáváním lokálních anestetik (LA) jsou poměrně častou indikací k alergologickému vyšetření. Tyto reakce jsou ale mnohem častě ji farmakologické, toxické nebo vazovagální než skutečně alergické, tedy zprostředkované imunologickými mechanismy. Alergie na LA tvoří jen 1 % všech nežádoucích reakcí, spojených s podáváním LA, a obavy z jejich těžkého průběhu nejsou rovněž podložené. Kožní testy, a to jak skin prick testy, tak testy intradermální, mají velmi nízkou specificitu i senzitivitu a případný negativní výsledek není v žádném případě zárukou následné tolerance testovaného přípravku. Jedinou spolehlivou zárukou bezpečnosti následného podání LA je standardně vedený a monitorovaný stupňovitý provokační test, který je bezpečný a obvykle je i velmi dobře tolerován.
Adverse reactions due to application of local anesthetics (LA) are quite often an indication to allergological examination. The se reactions are much more farmacological, toxic or vasovagal nature, than really allergic, mediated by immunological mechanisms. Allergy to LA constitutes just 1% of all adverse reactions associated with an application of LA and fears concerning their heavy progress are not support ed. Skin tests, i.e. skin prick tests as well as intradermal tests have very low specificity and sensitivity and their negativity is not a guar anty of subsequent tolerance of tested medicament. Therefore the correct diagnosis can only be established by incremental subcutaneous reintroduct ion of LA during carefully conducted and monitored challenge test. Such test is safe and usually well tolerated.
- Klíčová slova
- amino-amidy, amino-estery,
- MeSH
- alergie MeSH
- amidy imunologie škodlivé účinky MeSH
- anestetika lokální * aplikace a dávkování farmakokinetika kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- estery imunologie škodlivé účinky MeSH
- kokain analogy a deriváty aplikace a dávkování izolace a purifikace MeSH
- kožní testy MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * imunologie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Erektilní dysfunkce (ED) je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné k realizaci uspokojivého sexuálního styku. ED je běžná na celém světě. ED představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Erektilní dysfunkce je prediktor závažného kardiovaskulárního onemocnění. Změna životního stylu (intenzivní trénink a snížení BMI) vede ke zlepšení erektilní funkce. Moderní léčba erektilní dysfunkce spočívá v podávání PDE5 inhibitorů, je bezpečná a dobře tolerovaná. Novým způsobem je léčba rázovou vlnou nízké intenzity vedoucí k neovaskularizaci. Intrakavernózní léčba je úspěšná a bezpečná u diabetiků a mužů po radikální prostatektomii.
Erectile dysfunction is defined as an inability to achieve and maintain an erection sufficient for satisfactory sexual intercourse. ED is commnon worldwide. ED shares risk factors with cardiovascular disease. Erectile dysfunction is a predictor of a serious cardiovascular event in men. Lifestyle modification (intensive exercise and decrease in BMI) can improve erectile function. Modern oral form of ED therapy by PDE5 inhibitors is safe and effective and is well tolerated. A new method in erectile dysfunction therapy is low intensity extracorporeal shock wave therapy which produces neovascularisation. Intracavernosal therapy is safe and effective in diabetics and men after radical prostatectomy.
- Klíčová slova
- sildenafil, avanafil, rázová vlna nízké intenzity, podtlakové přístroje, intrakavernózní terapie,
- MeSH
- alprostadil škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- erektilní dysfunkce * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- tadalafil MeSH
- vardenafil MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Erektilní dysfunkce (ED) je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné k realizaci uspokojivého sexuálního styku. ED je běžná na celém světě. ED představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Erektilní dysfunkce je prediktor závažného kardiovaskulárního onemocnění. Změna životního stylu (intenzivní trénink a snížení BMI) vede ke zlepšení erektilní funkce. Moderní léčba erektilní dysfunkce spočívá v podávání PDE5 inhibitorů, je bezpečná a dobře tolerovaná. Novým způsobem je léčba rázovou vlnou nízké intenzity vedoucí k neovaskularizaci. Intrakavernózní léčba je úspěšná a bezpečná u diabetiků a mužů po radikální prostatektomii.
Erectile dysfunction is defined as an inability to achieve and maintain an erection sufficient for satisfactory sexual intercourse. ED is commnon worldwide. ED shares risk factors with cardiovascular disease. Erectile dysfunction is a predictor of a serious cardiovascular event in men. Lifestyle modification (intensive exercise and decrease in BMI) can improve erectile function. Modern oral form of ED therapy by PDE5 inhibitors is safe and effective and is well tolerated. A new method in erectile dysfunction therapy is low intensity extracorporeal shock wave therapy which produces neovascularisation. Intracavernosal therapy is safe and effective in diabetics and men after radical prostatectomy.
- Klíčová slova
- sildenafil, avanafil, podtlakové přístroje, rázová vlna nízké intenzity,
- MeSH
- cyklické nukleotidfosfodiesterasy, typ 5 aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- erektilní dysfunkce * diagnóza epidemiologie farmakoterapie chirurgie komplikace terapie MeSH
- inhibitory fosfodiesteras aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- injekce metody normy MeSH
- karboliny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci komplikace MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- penilní protézy MeSH
- tadalafil MeSH
- vardenafil MeSH
- vazodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Erektilní dysfunkce (ED) je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné k realizaci uspokojivého sexuálního styku. ED je běžná na celém světě. ED představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Erektilní dysfunkce je prediktor závažného kardiovaskulárního onemocnění. Změna životního stylu (intenzivní trénink a snížení BMI) vede ke zlepšení erektilní funkce. Moderní léčba erektilní dysfunkce spočívá v podávání PDE5 inhibitorů, je bezpečná a dobře tolerovaná. Novým způsobem je léčba rázovou vlnou nízké intenzity vedoucí k neovaskularizaci. Intrakavernózní léčba je úspěšná a bezpečná u diabetiků a mužů po radikální prostatektomii.
Erectile dysfunction is defined as an inability to achieve and maintain an erection sufficient for satisfactory sexual intercourse. ED is commnon worldwide. ED shares risk factors with cardiovascular disease. Erectile dysfunction is a predictor of a serious cardiovascular event in men. Lifestyle modification (intensive exercise and decrease in BMI) can improve erectile function. Modern oral form of ED therapy by PDE5 inhibitors is safe and effective and is well tolerated. A new method in erectile dysfunction therapy is low intensity extracorporeal shock wave therapy which produces neovascularisation. Intracavernosal therapy is safe and effective in diabetics and men after radical prostatectomy.
- Klíčová slova
- sildenafil, avanafil, podtlakové přístroje, rázová vlna nízké intenzity,
- MeSH
- cyklické nukleotidfosfodiesterasy, typ 5 aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- erektilní dysfunkce * diagnóza epidemiologie farmakoterapie chirurgie komplikace terapie MeSH
- inhibitory fosfodiesteras aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- injekce metody normy MeSH
- karboliny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci komplikace MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- penilní protézy MeSH
- tadalafil MeSH
- vardenafil MeSH
- vazodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Klíčová slova
- bakalářské studium, magisterské studium,
- MeSH
- akademický sbor lékařské fakulty * dějiny organizace a řízení MeSH
- fyzioterapeuti * MeSH
- fyzioterapie (obor) * MeSH
- lékařský laboratorní personál * MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní spolupráce * MeSH
- nelékařská zdravotnická povolání * výchova MeSH
- nutriční poradci * MeSH
- nutriční terapie * MeSH
- optometrie * MeSH
- ortoptika * MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- porodní asistentky * MeSH
- praktické lékařství * MeSH
- radiologie * MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské * MeSH
- studium vysokoškolské MeSH
- univerzity * MeSH
- urgentní zdravotnické služby * pracovní síly MeSH
- zubní hygienici * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
