Karcinom plic (LC) v České republice patří mezi nejčastěji diagnostikovaná nádorová onemocnění, zároveň je jednou z hlavních příčin úmrtí v rámci onkologických diagnóz a jeho prevalence setrvale mírně roste. Existují vědecké důkazy o tom, že screening LC pomocí nízkodávkového CT (LDCT) snižuje riziko úmrtí na LC. V současné době není v ČR zaveden systematický screening LC. Od začátku roku 2022 je v procesu pilotního testování metodika časného záchytu LC právě pomocí LDCT, s cílem vyhodnotit realizaci screeningového programu. Primárním cílem zaváděného postupu je časná a přesná diagnóza onemocnění, která v kombinaci s navazující léčbou povede ke snížení úmrtnosti na LC. Určitě bude na základě dat z pilotního programu následně probíhat odborná diskuse o akceptovatelnosti programu českou populací a o dopadech na zdravotnický systém. Jednoznačné je, že se zavedením screeningového programu zařadíme mezi země, které na základě vědeckých dat umožní populaci profitovat z aktivně realizované prevence tohoto nádorového onemocnění. Informovanost veřejnosti o přínosech neinvazivního vyšetření může přispět k vyšší compliance rizikových osob a jejich ochotě se do programu zapojit. Klíčovou úlohu v celém procesu mají všeobecní praktičtí lékaři, případně ambulantní pneumologové, kteří oslovují rizikové jedince, a mohou pozitivně ovlivnit jejich zapojení do programu.
Lung cancer (LC) is one of the most frequently diagnosed cancers and one of the leading causes of cancer deaths in the Czech Republic, the prevalence of which is steadily increasing. There is scientific evidence that LC screening through low-dose computed tomography (LDCT) reduces the risk of death from LC. No systematic LC screening strategy has been currently in place in the Czech Republic. Since the beginning of 2022, the methodology of early detection of LC using LDCT has been piloted to test the feasibility of the screening program. The primary purpose of the project is an early and accurate diagnosis of the disease, which, in combination with follow-up treatment, will lead to a reduction in LC mortality. The pilot data will definitely serve as a basis for an expert discussion of the acceptability of the program to the Czech population and its impact on the healthcare system. It is clear that by introducing such a screening program, we will join the countries that, based on scientific data, enable the population to profit from an actively implemented LC prevention strategy. Public awareness of the benefits of early non-invasive LC detection can contribute to higher compliance of at-risk persons and their willingness to participate in the program. The key role in the entire process is played by general practitioners and/or outpatient pulmologists who address at-risk individuals and can positively influence their involvement in the program.
- MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic * diagnostické zobrazování prevence a kontrola MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- sekundární prevence * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
INTRODUCTION: Insulin resistance (IR), a key pathogenesis mechanism of metabolic disorders, can be tested using homeostatic model assessment (HOMA). HOMA-IR quantifies peripheral tissue IR, whereas HOMA-β determines insulin secretion. The cross-sectional study aimed to examine non-linear associations of HOMA indices with age when adjusting for body mass index (BMI), and thus to investigate the indices' ability to reflect the real development of glucose metabolism disorders over time. MATERIAL AND METHODS: The sample comprised 3406 individuals without diabetes mellitus (DM) divided into those with normal glucose metabolism (NGT, n = 1947) and prediabetes (n = 1459) after undergoing biochemical analyses. Polynomial multiple multivariate regression was applied to objectify associations of HOMA with both age and BMI. RESULTS: Mean values of HOMA-IR and HOMA-β in individuals with NGT were 1.5 and 82.8, respectively, while in prediabetics they were 2.2 and 74.3, respectively. The regression proved an inverse non-linear dependence of pancreatic b dysfunction, expressed by HOMA-β, on age, but did not prove a dependence on age for HOMA-IR. Both indices were positively, statistically significantly related to BMI, with a unit increase in BMI representing an increase in HOMA-IR by 0.1 and in HOMA-β by 3.2. CONCLUSIONS: The mean values of HOMA indices showed that, compared with NGT, prediabetes is associated with more developed IR but lower insulin secretion. Both HOMA-IR and HOMA-b are predicted by BMI, but only HOMA-β is predicted by age. HOMA indices can reflect non-linear, closer-to-reality dependencies on age, which in many epidemiological studies are simplified to linear ones. The assessment of glucose metabolism using HOMA indices is beneficial for the primary prevention of IR and thus DM.
- MeSH
- glukosa MeSH
- homeostáza MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- inzulinová rezistence * MeSH
- lidé MeSH
- prediabetes * metabolismus MeSH
- průřezové studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Vysoce nebezpečné nákazy (VNN) mají společné charakteristiky, a to závažný klinický průběh s poměrně velkou smrtností a vysokou nakažlivost s významným potenciálem pro rychlé šíření v lidské populaci. Klinické jednotky patřící mezi VNN mohou splňovat obě charakteristiky zároveň nebo jen jednu z nich. Změny v životním prostředí i ve způsobu chování lidstva napomáhají vzniku a šíření VNN. Protiepidemická opatření pro zvládání VNN se obecně dělí na preventivní a represivní. Ve 21. století byl zaznamenán výskyt třech nových VNN koronavirové etiologie zoonotického původu, která způsobila respirační onemocnění (SARS, MERS, Covid-19), lišící se svojí smrtností. Nemoc Covid-19 je v pořadí třetí vysoce patogenní lidskou koronavirovou nákazou. Přestože má nejmenší smrtnost, tak ukázala obrovskou schopnost rychlého šíření ve vnímavé populaci a stala se nejzávažnější zdravotní hrozbou v novodobé historii. Boj s nákazou komplikuje vysoký podíl bezpříznakového nosičství, jehož epidemiologický význam pro šíření nákazy není zcela objasněn. Stejně jako prozatím chybí informace o délce imunity po prodělání nákazy nebo očkování.
Highly contagious infections (HCI) have common characteristics, namely a serious clinical course with relatively high mortality and high infectivity with a significant potential for rapid spread in the human population. Clinical units belonging to HCI can meet both characteristics at the same time or only one of them. Changes in the environment and in the way humankind behaves help the emergence and spread of HCI. Anti-epidemic measures for the management of HCI are generally divided into preventive and repressive. In the 21st century, three new HCI of coronavirus etiology and zoonotic origin have occurred, causing respiratory diseases (SARS, MERS, Covid-19), with various mortality. Covid-19 is the third highly pathogenic human coronavirus infection. Although it has the lowest mortality, it has shown a tremendous ability to spread rapidly in the susceptible population and has become the most serious health threat in modern history. The struggle against the disease is complicated by the high proportion of asymptomatic carriers, the epidemiological significance of whom for the spread of the disease has not been fully elucidated. So far there has been a lack of information on the duration of immunity after infection or vaccination.
Vysoce nebezpečné nákazy (VNN) mají společné charakteristiky, a to závažný klinický průběh s poměrně velkou smrtností a vysokou nakažlivost s významným potenciálem pro rychlé šíření v lidské populaci. Klinické jednotky patřící mezi VNN mohou splňovat obě charakteristiky zároveň nebo jen jednu z nich. Změny v životním prostředí i ve způsobu chování lidstva napomáhají vzniku a šíření VNN. Protiepidemická opatření pro zvládání VNN se obecně dělí na preventivní a represivní. Ve 21. století byl zaznamenán výskyt třech nových VNN koronavirové etiologie zoonotického původu, která způsobila respirační onemocnění (SARS, MERS, Covid-19), lišící se svojí smrtností. Nemoc Covid-19 je v pořadí třetí vysoce patogenní lidskou koronavirovou nákazou. Přestože má nejmenší smrtnost, tak ukázala obrovskou schopnost rychlého šíření ve vnímavé populaci a stala se nejzávažnější zdravotní hrozbou v novodobé historii. Boj s nákazou komplikuje vysoký podíl bezpříznakového nosičství, jehož epidemiologický význam pro šíření nákazy není zcela objasněn. Stejně jako prozatím chybí informace o délce imunity po prodělání nákazy nebo očkování.
Highly contagious infections (HCI) have common characteristics, namely a serious clinical course with relatively high mortality and high infectivity with a significant potential for rapid spread in the human population. Clinical units belonging to HCI can meet both characteristics at the same time or only one of them. Changes in the environment and in the way humankind behaves help the emergence and spread of HCI. Anti-epidemic measures for the management of HCI are generally divided into preventive and repressive. In the 21st century, three new HCI of coronavirus etiology and zoonotic origin have occurred, causing respiratory diseases (SARS, MERS, Covid-19), with various mortality. Covid-19 is the third highly pathogenic human coronavirus infection. Although it has the lowest mortality, it has shown a tremendous ability to spread rapidly in the susceptible population and has become the most serious health threat in modern history. The struggle against the disease is complicated by the high proportion of asymptomatic carriers, the epidemiological significance of whom for the spread of the disease has not been fully elucidated. So far there has been a lack of information on the duration of immunity after infection or vaccination.
Surveillance, česky nepřesně sledování, dohled či bdělost, je komplexní systém epidemiologické práce, jejíž náplní musí být nepřetržitý sběr, analýza a distribuce údajů o všech charakteristikách dané nemoci. Surveillance ve spojitosti s neinfekčními nemocemi není u odborné veřejnosti tak známá jako v souvislosti s infekcemi, u nichž prokázala jednoznačnou úspěšnost. Princip epidemiologické surveillance je možné aplikovat u chronických neinfekčních nemocí, ale je nutné si uvědomovat i některá úskalí a odlišnosti této kategorie onemocnění od onemocnění infekčních. Mají totiž multifaktoriální etiologii, na jejich vzniku se podílí více rizikových faktorů souvisejících hlavně se životním stylem, mají dlouhou preklinickou periodu bez zjevných obtíží, údaje o jejich výskytu v populacích se mohou lišit podle použité definice a diagnostických kritérií. Epidemiologická surveillance jako nepřetržitý proces pomáhá porozumět rozsahu rizika onemocnění v populaci, přispívá k zajištění včasné a efektivní péče a ke kontrole nad výskytem. Práce poukazuje na specifické aspekty surveillance u chronických neinfekčních nemocí.
Surveillance is a comprehensive system of epidemiological work involving continuous collection, analysis and distribution of data on all characteristics of the disease. Among health professionals, surveillance in connection with noninfectious diseases is not as known as in infections where it has clearly proven successful. The principle of epidemiological surveillance may be applied in chronic noninfectious diseases but certain pitfalls and differences between this category and infectious diseases need to be borne in mind. These diseases have multifactorial etiology; their development is contributed to by several risk factors, mainly those associated with lifestyle; they have a long preclinical period with no apparent problems; data on their prevalence in populations may vary depending on the definition and diagnostic criteria used. Epidemiological surveillance as a continuous process aids in understanding the extent of the risk of a disease in a population, contributes to provision of early and effective care and control over their prevalence. The paper aims to describe the specific aspects of surveillance in chronic noninfectious diseases.
Background and Objectives: The key pathogenetic mechanism of glucose metabolism disorders, insulin resistance (IR), can be assessed using the Homeostasis Model Assessment of IR (HOMA-IR). However, its application in clinical practice is limited due to the absence of cut-offs. In this study, we aimed to define the cut-offs for the Czech population. Methods: After undergoing anthropometric and biochemical studies, the sample of 3539 individuals was divided into either nondiabetics, including both subjects with normal glucose tolerance (NGT, n = 1947) and prediabetics (n = 1459), or diabetics (n = 133). The optimal HOMA-IR cut-offs between subgroups were determined to maximize the sum of the sensitivity and specificity for diagnosing type 2 diabetes mellitus (T2DM) or prediabetes. The predictive accuracy was illustrated using receiver operating characteristic (ROC) curves. Logistic regression was performed to assess the association between a target variable (presence/absence of T2DM) depending on the HOMA-IR score as well as on the age and sex. Results: The HOMA-IR cut-off between nondiabetics and diabetics for both sexes together was 3.63, with a sensitivity of 0.56 and a specificity of 0.86. The area under the ROC curve was 0.73 for T2DM diagnosing in both sexes. The HOMA-IR cut-off between the NGT subjects and prediabetics was 1.82, with a sensitivity of 0.60 and a specificity of 0.66. Logistic regression showed that increased HOMA-IR is a risk factor for the presence of T2DM (odds ratio (OR) 1.2, 95% confidence interval (CI) 1.14-1.28, p < 0.0001). The predictive ability of HOMA-IR in diagnosing T2DM is statistically significantly lower in females (OR 0.66, 95% CI 0.44-0.98). The results are valid for middle-aged European adults. Conclusions: The results suggest the existence of HOMA-IR cut-offs signaling established IR. Introduction of the instrument into common clinical practice, together with the known cut-offs, may contribute to preventing T2DM.
- MeSH
- cholesterol analýza krev MeSH
- dospělí MeSH
- glukosa analýza MeSH
- glukózový toleranční test metody MeSH
- homeostáza účinky léků fyziologie MeSH
- inzulin analýza krev MeSH
- inzulinová rezistence fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- odds ratio MeSH
- odhad potřeb MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- obezita * patofyziologie MeSH
- sekundární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
INTRODUCTION: Adiponectin is a peptide secreted by adipocytes; its reduction is associated with obesity-related disorders, including insulin resistance (IR). The study analysed levels of total adiponectin and its high-molecular-weight (HMW) oligomer in a group of metabolically healthy adults and in patients with type 2 diabetes mellitus (T2DM) to evaluate these levels as potential predictors of the presence of IR. MATERIALS AND METHODS: The study comprised 269 metabolically healthy adults and 300 patients with T2DM. Anthropometric and bio-chemical indices were measured, including total and HMW adiponectin levels; the Homeostatic Model Assessment of IR (HOMA-IR) index was calculated, and logistic regression analysis was used to predict the presence of IR. RESULTS: In healthy individuals, both total and HMW adiponectin levels were significantly higher than in diabetic patients. Total and HMW adiponectin levels were moderately correlated with the HOMA-IR index. Logistic regression analysis showed that increased levels of both total adiponectin (odds ratio [OR] 0.598, 95% confidence interval [CI] 0.483-0.723) and the HMW form (OR 0.360, 95% CI 0.242-0.511) are protective factors for the development of IR. The cut-off levels were 4.22 mg/L for total adiponectin and 2.75 mg/L for HMW adiponectin. The results are valid for middle-aged European adults. CONCLUSIONS: Adiponectin levels below the indicated cut-offs may predict a potential risk for the development of IR.
- MeSH
- adiponektin krev MeSH
- diabetes mellitus 2. typu krev MeSH
- inzulinová rezistence * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- molekulová hmotnost MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Prediabetes je klinická jednotka, která je definována jako zvýšení glykemie nad normální rozmezí, které však nedosahuje diagnostických hodnot pro diabetes. Prediabetes je asymptomatické onemocnění, po kterém je nutné aktivně pátrat při preventivních a dispenzárních prohlídkách. Prediabetes zvyšuje riziko aterosklerózy a predikuje rozvoj diabetu 2. typu. K normoglykemii je schopno se podle publikovaných údajů vrátit 5–10 % jedinců s prediabetem. Prediabetické období je dlouhé, čímž vytváří dostatečný prostor pro časnou intervenci. Otázkou je, zda by náklady na časnou detekci a intervenci prediabetu snížily každým rokem se zvyšující náklady na léčbu diabetiků.
Prediabetes is a clinical unit that is defined as an increase in blood glucose above the normal range, but which does not reach diagnostic values for diabetes. Prediabetes is an asymptomatic disease, after which it is necessary to actively seek for preventive and dispensary medical check-ups. Prediabetes increases the risk of atherosclerosis and predicts the development of type 2 diabetes. Five to ten percent of individuals with prediabetes are able to return to normoglycemia. The prediabetic period is long, creating sufficient time for early intervention. The question is whether the costs of early detection and intervention of the prediabetes could reduce annually increasing costs of treatment of diabetics.
