Sekundární imunodeficience (SID) je velmi častou komplikací hematologických, onkologických či jiných chronických onemocnění a je velmi často podceňována a přehlížena. SID vzniká jak vlivem základního onemocnění, tak vlivem podávané léčby a zvyšuje morbiditu i mortalitu. Nejčastěji se jedná o deficit humorální imunity a klinicky se SID projevuje zvýšenou frekvencí, přítomností neobvyklých komplikací u běžných infekcí a také výskytem oportunních infekcí. Substituční léčba imunoglobuliny je u těchto pacientů indikovaná a významně snižuje nemocnost pacientů včetně spotřeby antibiotik, potřeby hospitalizací pro infekční komplikace a zároveň snižuje mortalitu způsobenou infekčními agens. Moderní terapie, jako je CAR T terapie či bispecifické protilátky, prokazatelně zhoršují imunitu, a proto potřeba substituční terapie imunoglobuliny, ať ve formě subkutánní či intravenózní, bývá nezbytná. V tomto textu není řešena problematika antiinfekční profylaxe ani vakcinace, je řešena až kauzální léčba SID.
Secondary immunodeficiency (SID) is a very common complication of hematologic, oncologic, or other chronic diseases and is often underestimated and overlooked. SID arises both as a result of the underlying disease and as a consequence of the administered treatment, leading to increased morbidity and mortality. It most commonly involves a deficiency in humoral immunity and clinically manifests as an increased frequency of infections, the presence of unusual complications from common infections, and the occurrence of opportunistic infections. Immunoglobulin replacement therapy is indicated for these patients as it significantly reduces patient morbidity, including the use of antibiotics, the need for hospitalization due to infectious complications, and also decreases mortality caused by infectious agents. Modern therapies, such as CAR-T therapy or bispecific antibodies, have been shown to impair the immune system, making immunoglobulin replacement therapy, whether in subcutaneous or intravenous form, often necessary. This text does not address the issue of anti-infective prophylaxis or vaccination; it only deals with the causal treatment of SID.
- MeSH
- chimerické antigenní receptory aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hematologické nádory komplikace MeSH
- imunoglobuliny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- imunoterapie adoptivní MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- oportunní infekce farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- pasivní imunizace MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti * diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- Izatuximab, karfilzomib,
- MeSH
- antigeny CD38 farmakologie MeSH
- dexamethason farmakologie terapeutické užití MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory proteasomu farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
x
x
- MeSH
- imunoglobuliny * terapeutické užití MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kombinovaná protilátková terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory * MeSH
- protinádorové látky škodlivé účinky MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prezentujeme případ pacientky s těžkou chronickou polyneuropatií (trvající 3 měsíce), lymfadenopatií, organomegalií, hypertrichózou a jinými projevy, u které proběhlo diagnostické upřesnění a terapie. Stav pacientky vyžadoval konzultace s neurologem, hematologem, oftalmologem, rehabilitačním lékařem a infektologem. Na začátku u ní bylo zvažováno onemocnění typu klasické chronické demyelinizující polyneuropatie (CIDP) vzhledem k relevantnímu klinickému nálezu. Léčba intravenózními imunoglobuliny nevedla k signifikantní klinické regresi projevů polyneuropatie. Později bylo zjištěno, že se jedná o syndrom POEMS - vzácná diagnóza, kde je hematologické vyšetření klíčové. Tento akronym znamená Polyneuropathy, Organomegaly, Endocrinopathy, Monoclonal protein, Skin changes. U naší pacientky jsme skutečně pozorovali každý z těchto 5 symptomů. Na konci neurologické manifestace výrazně regredovaly po specializované terapii v rámci fakultní hematologické kliniky (včetně autologní transplantace kmenových buněk). Kvalita života pacientky je t. č. dostatečně dobrá, jinými slovy invalidizace téměř zmizela díky multioborové spolupráci. Jsou zde diskutovány různé podrobnosti z diagnostického procesu při syndromu POEMS, který obsahoval v tomto případě hospitalizaci na našem neurologickém oddělení. Diskuze léčby syndromu je také součástí tohoto článku. Syndrom POEMS je vzácné onemocnění s komplexní patogenezí a s postižením různých orgánů, u kterého neurolog hraje důležitou roli při diferenciálně‐diagnostickém upřesnění.
In this case report we present the diagnostic process and treatment of a patient with severe chronic polyneuropathy (lasting around 3months), lymfadenopathy. hepatosplenomegaly, hypertrichosis and other symptoms. The patient ́s condition required consultations with a neurologist, a hematologist, an ophtalmologist and also with a rehabilitation specialist and infectologists. The diagnose classic chronic inflammatory demyelinating polyradiculoneuropathy (CIDP) was considered in the beginning due to relevant clinical manifestations. Intravenous immunoglobulins did not lead to significant clinical improvement of the polyneuropathy. Afterwards, it was found that our patient suffers from POEMS syndrome - a rare diagnosis where the hematological examination is crucial. This acronym means Polyneuropathy, Organomegaly, Endocrinopathy, Monoclonal protein, Skin changes. Our patient did exhibit all five of those symptoms. In the end, the neurological manifestations improved significantly after specialized treatment (including autologous transplantation of stem cells). The patient ́s quality of life improved, i.e. disability disappeared almost completely thanks to multidisciplinary care. We discuss different aspects of the diagnostic process in POEMS syndrome which included hospitalization in our neurology clinic. The treatment plan is also presented here. POEMS syndrome is a rare and complex disease where the neurologist plays an important role in the differential diagnostic clarification.
- MeSH
- autologní transplantace metody MeSH
- chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie diagnóza farmakoterapie mozkomíšní mok patologie MeSH
- chybná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- neurologické poruchy chůze etiologie patologie terapie MeSH
- POEMS syndrom * diagnostické zobrazování farmakoterapie krev patologie terapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- týmová péče o pacienty * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzácné nemoci diagnostické zobrazování farmakoterapie krev mozkomíšní mok patologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- B-lymfocyty MeSH
- hematologické nádory * klasifikace MeSH
- imunoglobuliny * terapeutické užití MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Sekundární imunodeficience je během života získaná porucha imunitních procesů. V hematoonkologii vídáme sekundární imunodeficienci nejčastěji u pacientů s mnohočetným myelomem, u akutních leukemií, u chronické lymfatické leukemie a také samozřejmě u lymfomů. Sekundární imunodeficience vzniká jak vlivem základního onemocnění, tak vlivem podávané léčby. Dominantním typem léčby způsobující sekundární imunodeficienci je především B buněčná ablativní terapie. Klinický obraz sekundární imunodeficience zahrnuje zvýšenou frekvenci infekcí, vznik neobvyklých komplikací u běžných infekcí a výskyt infekcí způsobených oportunními patogeny. Substituce imunoglobulinů snižuje jak morbiditu, tak mortalitu.
Secondary immunodeficiency is immune failure acquired during life. In hematology is secondary immunodeficiency observed in patients with multiple myeloma, acute leukemia, chronic lymphatic leukemia and of course lymphomas. Secondary immunodeficiency arises due to both the underlying disease and the treatment being given. The most common type of secondary immunodeficiency causing treatment is primarily B-cell ablative therapy. Clinically the secondary immunodeficiency includes an increased frequency of infections generally, the development of unusual complications in common infections and the occurrence of infections caused by opportunistic pathogens. Immunoglobulin substitution reduces both morbidity and mortality.
- MeSH
- B-lymfocyty patologie účinky léků MeSH
- hematologické nádory * imunologie komplikace MeSH
- humanizované monoklonální protilátky imunologie MeSH
- intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování účinky léků MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- subkutánní infuze MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti * etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Sekundární imunodeficience (secondary immunodeficiency, SID) je během života získaná porucha imunitních procesů. V hematoonkologii nejčastěji vídáme SID u pacientů s mnohočetným myelomem, u akutních leukemií, u chronické lymfatické leukemie a také samozřejmě u lymfomů. Sekundární imunodeficience vzniká jak vlivem základního onemocnění, tak vlivem podávané léčby. Dominantním typem léčby způsobující SID je především B buněčná ablativní terapie. Klinický obraz SID zahrnuje zvýšenou frekvenci infekcí, vznik neobvyklých komplikací u běžných infekcí a výskyt infekcí způsobených oportunními patogeny. Substituce imunoglobulinů snižuje jak morbiditu, tak mortalitu pacientů.
Secondary immunodeficiency (SID) is immune failure acquired during life. In hematology is SID observed in patients with multiple myeloma, acute leukemia, chronic lymphatic leukemia and of course lymphomas. Secondary immunodeficiency arises due to both the underlying disease and the treatment being given. The most common type of SID causing treatment is primarily B-cell ablative therapy. Clinically the SID includes an increased frequency of infections generally, the development of unusual complications in common infections and the occurrence of infections caused by opportunistic pathogens. Immunoglobulin substitution reduces both morbidity and mortality.
Multiple myeloma is a malignant hemato-oncological malignancy that affects up to 600 people in the Czech Republic every year. Treatment options are under constant improvement and the autologous hematopoietic cell transplantation (Tx) remains a part of treatment protocols. Despite modern drug administration, the autologous Tx keeps its irreplaceable position and when ensuring two autologous Tx, the studies confirm a survival time more than twice as long as in non-transplant patients. However, there are no standardized procedures specifying the period in between the transplantations in more detail. Within our group, we compared the total of 66 patients who were administered a double transplant. One group underwent both planned tandem autologous Tx within a median of six months and mostly achieved just partial remission (PR) and less after the first transplant and out of disease progression. The other group only underwent the second Tx within a median of up to 14 months during a progression period or disease relapse. Both groups were comparable as far as basic parameters are concerned (age, type of induction therapy and cytogenetic risk). A significantly better treatment free survival (TFX) and overall survival (OS) were observed in the group where tandem Tx was administered. TFS was 18 months and median OS was not reached for the group of patients who received tandem Tx, while TFS was 10 months (p=0.04) and median OS was 57 months (p=0.005) for those who received delayed second Tx. In the group of patients who received second Tx during relapse, we observed that TFS and OS were shorter in those with a higher paraprotein level, thus suggesting the potential role of paraprotein level as a prognostic marker. The TFS in the subgroup with a high initial level was 4 months vs. 11 months (p=0.0016) and OS 44 months vs. 65 months (p=0.03).
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Mnohočetný myelom je agresivní hematoonkologické onemocnění, které zaznamenalo v posledních letech poměrně zásadní vývoj v možnostech léčby. Terapie pomocí monoklonálních protilátek byla dosud vyhrazena jen pro lymfomové či vzácněji leukemické choroby, ale nyní je cílem této léčby rovněž mnohočetný myelom. Anti‑CD38 (daratumumab) je humánní monoklonální protilátka vázající se na antigen CD38 exprimovaný preferenčně na myelomových buňkách. Pomocí navázání protilátky na cílový antigen, následné aktivace protilátkové cytotoxicity a také komplementové reakce spouští v těle řadu cílených imunologických pochodů. Před zahájením léčby je nutné podání premedikace, ale výskyt nežádoucích účinků se snižuje s dalším užíváním daratumumabu. Účinnost terapie byla potvrzena v několika klinických studiích u pacientů s relabujícím/refrakterním mnohočetným myelomem (GEN501, SIRIUS, CASTOR, POLLUX) a nadále probíhají sledování využívající daratumumab v primoterapii (ALCYONE, CASSIOPEIA).
Multiple myeloma is an aggressive hemato‑oncological disease, with fairly significant development in the range of treatment options in the last decades. The therapy with monoclonal antibodies has been restricted to lymphoma or rare leukemic diseases up till now but currently, multiple myeloma is the target of this type of therapy as well. Anti‑CD38 antibody (daratumumab) is a human monoclonal antibody binding to the CD38 antigen expressed preferentially on the myeloma cells. It initiates a range of targeted immunological processes in the body by binding to the target antigen, subsequent activation of the antibody‑dependent cytotoxicity, and complement reaction as well. Premedication is necessary before the initiation of treatment but adverse reaction occurrence declines with further use of daratumumab. Efficacy of the treatment has been confirmed in several clinical trials in patients with relapsed/refractory multiple myeloma (GEN501, SIRIUS, CASTOR, POLLUX) and other evaluations using daratumumab in primary therapy are currently underway (ALCYONE, CASSIOPEIA).
