Antipsychotika jsou široce používanou skupinou léčiv nejen v psychiatrii, ale i v jiných lékařských oborech. Jejich hlavní uplatnění spočívá v léčbě psychiatrických poruch, jako jsou schizofrenie a schizoafektivní porucha, bipolární porucha, dále při stavech agrese a napětí, včetně poruch chování při demenci. Lze je také s výhodou použít při léčbě bolesti a nevolnosti. Pacienti je obvykle užívají v delším časovém horizontu a v praxi často dochází k jejich kombinacím, které mohou být zdrojem lékových interakcí. Při posuzování klinického dopadu lékové interakce jsou důležité i další faktory jako genetický polymorfismus, životní styl pacienta a jeho návyky, případně i zdravotní stav. Většina antipsychotik se metabolizuje enzymy cytochromu P450, tudíž jejich plazmatické koncentrace mohou být značně ovlivněny jeho inhibitory nebo induktory. Cílem tohoto článku je poskytnout základní přehled o lékových interakcích antipsychotik. Nejčastějším typem lékové interakce jsou farmakodynamické interakce na úrovni receptorů a farmakokinetické interakce během metabolizace léčiv. Důkladná znalost a správná interpretace lékových interakcí zvyšuje bezpečnost farmakoterapie a zajišťuje efektivní léčbu pacienta. Na závěr tohoto článku je prezentována kazuistika, která přináší pohled na hodnocení a konkrétní řešení interakcí antipsychotik.
Antipsychotics are widely used drugs in psychiatry and other medical fields. They are indicated in the treatment of psychiatric disorders such as schizophrenia and schizoaffective disorder, bipolar disorder, states of aggression and tension, including behavioral disorders in dementia. Antipsychotics can also be used in the treatment of pain and nausea. Usually, patients take antipsychotics for an extended period and in different combinations, resulting in drug interactions. During the assessment of the clinical impact of the drug interaction, other factors are also important to consider, such as genetic polymorphism, patient lifestyle and habits, and health status. Most antipsychotics are metabolized via enzymes of cytochrome P450, and their plasmatic levels may be affected by inhibitors or inducers of these enzymes. This article aims to provide a basic overview of drug interactions of antipsychotics. The most common drug interactions are pharmacodynamic interactions on drug receptors and pharmacokinetic interactions during drug metabolism. The deep knowledge and appropriate interpretation of drug interactions increase medication safety and enable effective patient treatment. At the end of this article, a case report is presented, which provides a specific view of the evaluation and solution of interactions of antipsychotics.
- MeSH
- antipsychotika * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- klozapin škodlivé účinky MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychotické poruchy farmakoterapie MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 účinky léků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Při kombinaci léčiv může dojít k lékové interakci, která může vést k zesílení nebo zeslabení jejich účinku. Každé léčivo může podléhat interakci s dalším léčivem, doplňkem stravy nebo složkou potravy. Léčiva se mohou překrývat ve svém receptorovém profilu na základě farmakodynamické interakce nebo mohou být vzájemně ovlivněny cílové koncentrace léčiva v případě farmakokinetické interakce. Při navýšení plazmatické koncentrace léčiva dochází k častějším projevům nežádoucích účinků, naopak při snížení plazmatické koncentrace může být pozorována neúčinnost terapie. V obou případech je léková interakce velice nežádoucím jevem, kterému se snažíme předcházet, protože může zapříčinit prodloužení doby hospitalizace, snížit kvalitu života geriatrického pacienta a zvýšit celkové náklady na léčbu. Prevence a eliminace lékových interakcí jsou cílem bezpečné farmakoterapie. Tento přehledový článek popisuje základní lékové interakce v gerontopsychiatrii se zaměřením na skupinu antipsychotik a antidepresiv. Článek přináší informace o substrátech, inhibitorech a induktorech cytochromu P450. Dále je představena potřeba multioborové spolupráce lékaře a klinického farmaceuta při řešení lékových interakcí. Na závěr jsou uvedeny příklady lékových interakcí formou kazuistik z klinické praxe, se kterými se můžeme setkat u geriatrických pacientů.
When different drugs are combined, drug interactions may lead to increased or decreased effect of the pharmacotherapy. Each drug may interact with another drug, dietary supplement, or food ingredient. Drugs overlap in their receptor profile via pharmacodynamic interaction, or target drug concentrations may be affected via pharmacokinetic interaction. Increased concentrations of the drug manifest in adverse drug reactions, whereas decreased concentrations of the drug in plasma result in ineffective treatment. In both cases, drug interaction is a very undesirable phenomenon we try to prevent, because it causes prolonged hospitalization, worsens quality of life of geriatric patients and increases health care costs. Prevention and elimination of drug interactions are objectives of safe pharmacotherapy. This article describes basic drug interactions in gerontopsychiatry, focusing specifically on antipsychotics and antidepressants. The article provides information about substrates, inhibitors and inducers of cytochrome P450. Furthermore, it presents the need for multidisciplinary cooperation of the physician and clinical pharmacist to solve drug interactions. In addition, examples of drug interactions are demonstrated using case reports from clinical practice, as experienced by geriatric patients.
- MeSH
- antidepresiva farmakologie MeSH
- antipsychotika farmakologie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
První vydání 33 stran : barevné ilustrace ; 21 cm
Brožura a příručka, která informuje o správném používání psychotropních léků při terapii duševních poruch. Určeno široké veřejnosti, pacientům.; Příručka určená všem pacientům s duševní nemocí. Sebeúčinnější lék nemůže dobře fungovat, pokud se neužívá správným způsobem, to znamení dodržovat doporučený čas, dávku a frekvenci podání léku.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- duševní poruchy MeSH
- farmakoterapie MeSH
- psychotropní léky MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychofarmakologie
- zdravotní výchova
- NLK Publikační typ
- brožury
- informační publikace
Úvod. Pády geriatrických pacientů patří mezi časté nežádoucí události během pobytu ve zdravotnickém zařízení. Riziko pádu spojené s užíváním léků může být jednou z významných příčin pádů. Metody. Tato retrospektivní studie shromáždila léková data pacientů (n = 188), kteří nejméně jedenkrát upadli ve zdravotnickém zařízení (n = 128 v nemocnici, n = 60 v pečovatelském domě) během dvouletého sledovaného období. Všechny užívané léky těchto pacientů byly klasifikovány do tří kategorií rizika (vysoké, střední, bez rizika) podle informací o riziku pádu uvedených v souhrnech údajů o přípravku. Tato kategorizace je založena na četnosti výskytu nežádoucích účinků, které mohou úzce souviset s výskytem pádu: sedace, ortostatická hypotenze, synkopa, závrať, ospalost, změny krevního tlaku a narušená rovnováha. Výsledky. Celkem pacienti s anamnézou pádu ve zdravotnickém zařízení užívali 1748 léků, z toho 216 různých účinných látek. Z účinných látek bylo 102 (47 %) zařazeno do kategorie vysoce rizikových léků (kategorie A) z hlediska rizika pádu. Pacienti užívali průměrně 3,8 léčivých přípravků kategorie A (n = 710), z nichž 53 % (n = 375) patřilo mezi léky ovlivňující nervový systém a 40 % (n = 281) kardiovaskulární systém. Závěr. Předběžná kategorizace vysoce rizikových léků u geriatrických pacientů a následná optimalizace jejich užívání může být efektivním opatřením při prevenci rizika pádu ve zdravotnickém zařízení.
Background. Falls are common undesirable events for older adults in health care institutions. Medication-related risk can be one of the leading cause of falls. Methods. This retrospective study used medication data of older adults (n = 188) who had experienced at least one fall during stay in health care institution (n = 128 hospital ward, n = 60 nursing home) within a 2-year study period. Medicines used were classified into three risk categories (high, moderate and none) according to the fall risk information in statutory summaries of product characteristics. The fall risk categorization incorporated the relative frequency of such adverse drug effects that were known to be connected to fall risk: sedation, orthostatic hypotension, syncope, dizziness, drowsiness, changes in blood pressure and impaired balance. Results. The fall-experienced patients in health care institutions used altogether 1748 medicaments, including 216 different active substances. Of the active substances, 102 (47 %) were categorized as high risk (category A) for increasing fall risk. Fall-experienced patients received a mean of 3.8 category A medicines (n = 710), 53 % (n = 375) of which affected the nervous and 40 % (n = 281) the cardiovascular system. Conclusion. The preliminary categorization of fall-risk-increasing drugs and optimization of this pharmacotherapy can help to prevent the fall risk in geriatric patients.
Úvod. Pády geriatrických pacientů patří mezi časté nežádoucí události během pobytu ve zdravotnickém zařízení. Riziko pádu spojené s užíváním léků může být jednou z významných příčin pádů. Metody. Tato retrospektivní studie shromáždila léková data pacientů (n = 188), kteří nejméně jedenkrát upadli ve zdravotnickém zařízení (n = 128 v nemocnici, n = 60 v pečovatelském domě) během dvouletého sledovaného období. Všechny užívané léky těchto pacientů byly klasifikovány do tří kategorií rizika (vysoké, střední, bez rizika) podle informací o riziku pádu uvedených v souhrnech údajů o přípravku. Tato kategorizace je založena na četnosti výskytu nežádoucích účinků, které mohou úzce souviset s výskytem pádu: sedace, ortostatická hypotenze, synkopa, závrať, ospalost, změny krevního tlaku a narušená rovnováha. Výsledky. Celkem pacienti s anamnézou pádu ve zdravotnickém zařízení užívali 1748 léků, z toho 216 různých účinných látek. Z účinných látek bylo 102 (47 %) zařazeno do kategorie vysoce rizikových léků (kategorie A) z hlediska rizika pádu. Pacienti užívali průměrně 3,8 léčivých přípravků kategorie A (n = 710), z nichž 53 % (n = 375) patřilo mezi léky ovlivňující nervový systém a 40 % (n = 281) kardiovaskulární systém. Závěr. Předběžná kategorizace vysoce rizikových léků u geriatrických pacientů a následná optimalizace jejich užívání může být efektivním opatřením při prevenci rizika pádu ve zdravotnickém zařízení.
Background. Falls are common undesirable events for older adults in health care institutions. Medication-related risk can be one of the leading cause of falls. Methods. This retrospective study used medication data of older adults (n = 188) who had experienced at least one fall during stay in health care institution (n = 128 hospital ward, n = 60 nursing home) within a 2-year study period. Medicines used were classified into three risk categories (high, moderate and none) according to the fall risk information in statutory summaries of product characteristics. The fall risk categorization incorporated the relative frequency of such adverse drug effects that were known to be connected to fall risk: sedation, orthostatic hypotension, syncope, dizziness, drowsiness, changes in blood pressure and impaired balance. Results. The fall-experienced patients in health care institutions used altogether 1748 medicaments, including 216 different active substances. Of the active substances, 102 (47 %) were categorized as high risk (category A) for increasing fall risk. Fall-experienced patients received a mean of 3.8 category A medicines (n = 710), 53 % (n = 375) of which affected the nervous and 40 % (n = 281) the cardiovascular system. Conclusion. The preliminary categorization of fall-risk-increasing drugs and optimization of this pharmacotherapy can help to prevent the fall risk in geriatric patients.
- MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- polypharmacy MeSH
- primární prevence MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- úrazy pádem * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
BACKGROUND: Falls are common undesirable events for older adults in institutions. Even though the patient's fall risk may be scored on admission, the medication-induced fall risk may be ignored. This study developed a preliminary categorization of fall-risk-increasing drugs (FRIDs) to be added as a risk factor to the existing fall risk assessment tool routinely used in geriatric care units. METHODS: Medication use data of older adults who had experienced at least one fall during a hospital ward or a nursing home stay within a 2-year study period were retrospectively collected from patient records. Medicines used were classified into three risk categories (high, moderate and none) according to the fall risk information in statutory summaries of product characteristics (SmPCs). The fall risk categorization incorporated the relative frequency of such adverse drug effects (ADEs) in SmPCs that were known to be connected to fall risk (sedation, orthostatic hypotension, syncope, dizziness, drowsiness, changes in blood pressure or impaired balance). Also, distribution of fall risk scores assessed on admission without considering medications was counted. RESULTS: The fall-experienced patients (n = 188, 128 from the hospital and 60 from nursing home records) used altogether 1748 medicaments, including 216 different active substances. Of the active substances, 102 (47%) were categorized as high risk (category A) for increasing fall risk. Fall-experienced patients (n = 188) received a mean of 3.8 category A medicines (n = 710), 53% (n = 375) of which affected the nervous and 40% (n = 281) the cardiovascular system. Without considering medication-related fall risk, 53% (n = 100) of the patients were scored having a high fall risk (3 or 4 risk scores). CONCLUSION: It was possible to develop a preliminary categorization of FRIDs basing on their adverse drug effect profile in SmPCs and frequency of use in older patients who had experienced at least one documented fall in a geriatric care unit. Even though more than half of the fall-experienced study participants had high fall risk scores on admission, their fall risk might have been underestimated as use of high fall risk medicines was common, even concomitant use. Further studies are needed to develop the FRID categorization and assess its impact on fall risk.
Správně vedená léčba warfarinem zůstává i ve 21. století důležitou metodou antikoagulační léčby, a to i přes zavedení nových antitrombotik do klinické praxe. Hlavními výhodami warfarinu jsou desítky let zkušeností s léčbou, možnost monitorace antikoagulačního účinku pomocí INR a v neposlední řadě nízká cena. V současnosti užívá warfarin v České republice přibližně 75 % antikoagulovaných pacientů a v určitých indikacích (zejména u pacientů s valvulární fibrilací síní či mechanickými chlopenními náhradami) je warfarin dosud jedinou možností perorální antikoagulační léčby. Pro lékaře napříč odbornostmi je tedy stále nezbytné ovládat základy bezpečné a účinné léčby warfarinem, včetně řešení možných komplikací léčby.
Well-managed warfarin therapy remains an important method of anticoagulation in the 21st century, despite the introduction of new antithrombotics into the clinical practice. The main advantages of warfarin are decades of treatment experience, the possibility to monitor its anticoagulant effect using the INR and the last, but not least, the low cost. Currently, approximately 75 % of anticoagulated patients in the Czech Republic are treated with warfarin and warfarin remains the only option for oral anticoagulant therapy in certain clinical conditions (particularly in patients with valvular atrial fibrillation or mechanical heart valves). For physicians across specialties it is still indispensable to master the basics of safe and effective warfarin therapy, including the management of treatment complications.
- MeSH
- antikoagulancia MeSH
- krvácení při operaci prevence a kontrola MeSH
- krvácení etiologie terapie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdečních chlopní farmakoterapie MeSH
- předávkování léky na předpis MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- protrombinový čas MeSH
- renální insuficience MeSH
- trombóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- warfarin * aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
x
x
- Klíčová slova
- apixaban, edoxaban,
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- antitrombiny MeSH
- dabigatran farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa * farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- parciální tromboplastinový čas MeSH
- protrombinový čas MeSH
- rivaroxaban MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti * klasifikace metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V posledních letech byly možnosti antikoagulační/antitrombotické léčby rozšířeny o nová – přímá perorální antikoagulancia. Jedná se o přímé inhibitory trombinu (dabigatran etexilát) a přímé inhibitory faktoru Xa (rivaroxaban, apixaban). Tyto přípravky znamenají další pokrok na cestě k „ideálnímu antitrombotiku“, a tedy k účinné a bezpečné antitrombotické léčbě. V následujícím sdělení přinášíme aktuální přehled a doporučení pro klinickou praxi, včetně možností laboratorního zhodnocení a řešení urgentních situací. Důležitým krokem v otázce bezpečnosti této léčby bylo schválení idarucizumabu jako specifického antidota pro dabigatran.
In recent years the options of anticoagulant/antithrombotic therapy have extended with new – direct oral anticoagulants, comprising direct thrombin inhibitors (dabigatran etexilate) and direct factor Xa inhibitors (rivaroxaban, apixaban). These agents represent another progress towards “the ideal antithrombotic drug“, and thus towards a safe and effective antithrombotic therapy. The following article provides actual review and recommendations for clinical practice, including laboratory assessment and management of emergency situations. The approval of idarucizumab as a specific antidote for dabigatran has marked an important step in safety of this treatment.
- Klíčová slova
- apixaban, DOAC, NOAC, direct oral anticoagulants, idarucizumab,
- MeSH
- antidota MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- aplikace orální MeSH
- cévní mozková příhoda prevence a kontrola MeSH
- dabigatran * aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa * aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- krvácení farmakoterapie chemicky indukované MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- předoperační péče MeSH
- pyrazoly aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- pyridony aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- rivaroxaban * aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- tromboembolie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
