OBJECTIVES: Despite the clinical importance of bipolar depression (BDE), effective treatment options are still limited. Transcranial magnetic stimulation (rTMS) has proven of moderate efficacy in major depression, but the evidence remains inconclusive for BDE. METHODS: A 4-week, double-blind, randomised, parallel-group, sham-controlled study (trial ID ISRCTN77188420) explored the benefits of 10 Hz MRI-guided right ventrolateral (RVL) rTMS and left dorsolateral (LDL) rTMS as add-on treatments for BDE. Outcome measures included changes in the Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) score, self-assessment, response and remission rates, and side effects. RESULTS: Sixty patients were randomly assigned to study groups, and forty-six completed the double-blind phase. The mean change from baseline to Week 4 in MADRS was greater in both active groups compared to the sham, yet differences did not achieve significance (RVL vs sham: -4.50, 95%CI -10.63 to 1.64, p = 0.3; LDL vs sham: -4.07, 95%CI -10.24 to 2.10, p = 0.4). None of the other outcome measures yielded significant results. CONCLUSIONS: While not demonstrating the superiority of either 10 Hz rTMS over sham, with the limited sample size, we can not rule out a moderate yet clinically meaningful effect. Further well-powered studies are essential to elucidate the role of rTMS in managing BDE.
- MeSH
- bipolární porucha * terapie MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Hypománie nebo mánie během léčby antidepresivy (AD) u pacientů s depresivní poruchou (DP) představuje nesnadnou klinickou situaci jak z hlediska rozhodnutí o další diagnóze, tak o následné léčebné strategii. Pohled na antidepresivy navozenou hypománii a mánii (AIHM) není jednoznačný a existuje evidence pro řadu alternativních vysvětlení od pojetí AIHM jako projevu bipolární poruchy po iatrogenně navozenou reverzibilní reakci. Aktuální verze klasifikačních systémů duševních poruch (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, DSM-5; Mezinárodní klasifikace nemocí, ICD-11) nově doporučují považovat hypománie a mánie během léčby AD při trvání plné symptomatické manifestace po ukončení léčby za projev bipolární poruchy (BP) I nebo II. V tomto pojetí se pak další léčba řídí doporučeními pro tuto poruchu, tedy zahájení udržovací léčby. Literatura v této oblasti nicméně nabízí i přístup diferencovanější, zohledňující jak závažnost a trvání AIHM, tak přítomnost rizikových faktorů pro rozvoj bipolární poruchy (bipolární porucha v rodině, časný začátek poruchy, předchozí neuspokojivá odpověď na AD, psychotické či atypické příznaky depresivní epizody či přítomnost komorbidit) a rozhodnutí o udržovací léčbě volit individuálně podle míry „bipolarity“. Nedostatek prospektivních sledování pacientů po AIHM nicméně zatím neumožňuje definitivní závěry.
Hypomania and mania during antidepressant (AD) treatment in major depressive disorder (MDD) is a challenging situation that necessitates a re-evaluation of diagnosis and treatment management. The concept of antidepressant-induced hypomania and mania (AIHM) is not yet unified, and there is evidence for several alternative scenarios, ranging from AIHM as a manifestation of bipolar disorder (BD) to an iatrogenic, reversible effect of AD. The current versions of mental disorder classification systems (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-5; International Classification of Diseases, ICD-11) recommend that AIHM if a fully syndromic episode persists after the cessation of AD, should be considered a bipolar disorder (BD) type I or II, and management should follow the guidelines for this illness. However, research also supports the possibility of a more differentiated approach that includes an assessment of the severity and duration of AIHM, along with the presence of risk factors for conversion to bipolar disorder (family history of bipolar disorder, early onset of illness, previous unsatisfactory response to AD, psychotic or atypical symptoms, or psychiatric comorbidities), and the decision on maintenance treatment can be made depending on the individual degree of “bipolarity”. However, the lack of prospective follow-up of patients after AIHM does not yet allow definitive conclusions.
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bipolární porucha diagnóza farmakoterapie MeSH
- depresivní poruchy etiologie farmakoterapie MeSH
- duševní poruchy etiologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mánie * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní studie ukazují středně významný účinek, velké a dlouhodobé studie jasně dokládající účinnost a bezpečnost AD nicméně dosud chybí. Souběžně rostoucí zájem o neurostimulační a psychosociální intervence tak naznačují trend k multimodální léčbě PSD.
One-third of stroke survivors develop post-stroke depression (PSD), which has a negative impact on mortality, degree of disability, and overall prognosis. Hence, early initiation of antidepressants (ADs) could prevent the development of depression and (or at the same time) improve the post-stroke recovery. However, a series of recent multicenter studies do not demonstrate the efficacy of fluoxetine either in preventing depression or in other clinical indicators. Thus, the prophylactic indication of antidepressants currently lacks evidence. In the treatment of post-stroke depression, ADs (SSRI as the first choice) are still indicated, and studies to date have shown a moderate effect. However, large and long-term studies clearly demonstrating the efficacy and safety of ADs are still lacking. In addition, the growing interest in neurostimulation and psychosocial interventions indicates a trend toward a multimodal approach to PSD treatment.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- deprese * farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- fluoxetin terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence metody MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití MeSH
- vaskulární deprese farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní studie ukazují středně významný účinek, velké a dlouhodobé studie jasně dokládající účinnost a bezpečnost AD nicméně dosud chybí. Souběžně rostoucí zájem o neurostimulační a psychosociální intervence tak naznačují trend k multimodální léčbě PSD.
One-third of stroke survivors develop post-stroke depression (PSD), which has a negative impact on mortality, degree of disability, and overall prognosis. Hence, early initiation of antidepressants (ADs) could prevent the development of depression and (or at the same time) improve the post-stroke recovery. However, a series of recent multicenter studies do not demonstrate the efficacy of fluoxetine either in preventing depression or in other clinical indicators. Thus, the prophylactic indication of antidepressants currently lacks evidence. In the treatment of post-stroke depression, ADs (SSRI as the first choice) are still indicated, and studies to date have shown a moderate effect. However, large and long-term studies clearly demonstrating the efficacy and safety of ADs are still lacking. In addition, the growing interest in neurostimulation and psychosocial interventions indicates a trend toward a multimodal approach to PSD treatment.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- deprese * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- fluoxetin terapeutické užití MeSH
- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
Nestr.
Four-week, randomized, sham-controlled, double-blind, parallel study to evaluate the efficacy of high-frequency MRI-guided repetetive transcranial magnetic stimulation (rTMS) targeted to two different brain areas in bipolar I depression with the consequent four-week open-label extension will be carried out. Sixty patients will be randomized to the three groups: 1) active rTMS over the left dorsolateral prefrontal cortex, 2) active rTMS over the right ventrolateral prefrontal cortex, 3) sham rTMS. Site of application will be navigated by T1-weighted MRI images. Patients will continue on stable dose of mood stabilizers during the study. Primary outcome is the change in MADRS scale among groups, secondary are the rate of MADRS responders, change in self-evaluation scales for depression, and the rate of sustained response over the follow-up. EEG before and after study will be analyzed by low-resolution electromagnetic tomography (LOTERA) to find out the change in brain electric activity related to response to rTMS.
Čtyřtýdenní, randomizovaná, placebo stimulací kontrolovaná, zaslepená, paralelně uspořádaná studie hodnotící účinnost repetetivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) navigované dle magnetické rezonance (MR) s rozdílným místem aplikace v léčbě depresivní epizody u pacientů s bipolární poruchou, následovaná čtyřtýdenním otevřeným sledováním. 60 pacientů bude randomizováno do 3 skupin, 1) aktivní 10Hz rTMS nad levým dorzolaterálním prefrontálním kortexem, 2) aktivní 10Hz rTMS nad pravým ventrolaterálním prefrontálním kortexem, 3) placebo rTMS. Místo aplikace bude určeno dle T1 váženého MR obrazu. Pacienti budou pokračovat v užívání stabilizátorů nálady. Primárním výsledkem bude změna v stupnici MADRS během aktivní části studie mezi skupinami, vedlejšími výsledky podíl odpovědí dle MADRS, změna v sebehodnotících stupnicích pro depresi a podíl trvajících odpovědí v otevřené části studie. EEG před a po aktivní části studie bude analyzováno metodou elektromagnetické tomografie s nízkým rozlišením (LORETA) k nalezení změn v elektrické aktivitě mozku související s odpovědí na rTMS. ...
- MeSH
- bipolární porucha terapie MeSH
- deprese terapie MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- lidé MeSH
- magnetoencefalografie metody MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
- neurologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.
One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- deprese diagnóza komplikace terapie MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza komplikace terapie MeSH
- elektrokonvulzívní terapie MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- psychosociální intervence MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití MeSH
- vortioxetin farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.
One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antidepresiva * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- chemoprofylaxe MeSH
- deprese * epidemiologie etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- depresivní poruchy * epidemiologie etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- elektrokonvulzívní terapie metody MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- plošný screening metody MeSH
- psychoterapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- vortioxetin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
