Ciele: Analýza prenatálnych vzoriek za obdobie 2015–2020. Porovnanie miery detekcie klinicky relevantných variant cytogenetickou analýzou karyotypu a cytogenomickými metódami MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) a mikročipmi (CMA – chromosomal microarray). Súbor a metodika: Analyzovaných bolo 1 029 prenatálnych vzoriek cytogenetickým hodnotením karyotypu (n = 1 029), cytogenomickými metódami MLPA (n = 144) a CMA (n = 111). Všetky nebalansované zmeny boli potvrdené metódou MLPA alebo CMA. Výsledky: Z analyzovaného súboru plodov, po odčítaní aneuploidií – 107 (10,40 %, n = 1 029), bolo analýzou karyotypu zachytených 22 štruktúrnych aberácií (2,39 %, n = 922) – deväť nebalansovaných zmien (0,98 %), 10 balansovaných zmien (1,08 %), jeden prípad nejasnej mozaiky (0,09 %), jeden prípad prítomnosti marker chromozómu (0,09 %) a jeden prípad diskordancie pohlavia (0,09 %). U 255 vzoriek s fyziologickým karyotypom indikovaných k cytogenomickému vyšetreniu bolo zachytených celkom osem (7,21 %, n = 111) patologických variant metódou CMA. Metódou MLPA bolo z týchto ôsmich patogénnych variant zachytených päť (3,47 %, n = 144). Celkový záchyt patogénnych variant metódami MLPA a CMA vrátane konfirmačných vyšetrení patologického karyotypu je 14 (5,14 %) a 17 (6,25 %) (n = 272). Záchyt patologických variant v skupine s izolovanými poruchami bol nižší než v skupine s mnohopočetnými poruchami (5,08 vs. 21,42 %). Záver: Potvrdila sa vyššia úspešnosť záchytu patologických variant so zmenou v počte kópií, metódou CMA než MLPA.

Objective: Analysis of prenatal samples from 2015 to 2020. Comparison detection rates of clinically relevant variants by cytogenetic karyotype analysis and cytogenomic MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) and microarray methods (CMA – chromosomal microarray). Material and method: 1,029 prenatal samples were analyzed by cytogenetic karyotyping (N = 1,029), cytogenomic methods – MLPA (N = 144) and CMA (N = 111). All unbalanced changes were confirmed by MLPA or CMA. Results: From the analyzed set of fetuses, after subtraction of aneuploidies – 107 (10.40%, N = 1,029), 22 structural aberrations (2.39%, N = 922) – nine unbalanced changes (0.98%), 10 balanced changes (1.08%), one case of unclear mosaicism (0.09%), one case of presence of a marker chromosome (0.09%) and one case of sex discordance (0.09%) – were detected by karyotype analysis. A total of eight (7.21%, N = 111) pathological variants were detected by CMA in 255 samples with physiological karyotype indicated for cytogenomic examination. Five (3.47%, N = 144) of eight pathogenic variants were detected by MLPA method. The total capture of pathogenic variants by MLPA and CMA methods was 14 (5.14%) and 17 (6.25%) (N = 272), including confirmatory pathological karyotype testing. Detection of pathological variants in the isolated disorders group was lower than in the multiple disorders group (5.08 vs. 21.42%). Conclusion: A higher success rate for the detection of pathological copy number variation variants by the microarray method than by the MLPA method was confirmed.

• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mikročipová analýza metody   MeSH
• mozaicismus MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• plod MeSH
• prenatální diagnóza * MeSH
• těhotenství MeSH
• variabilita počtu kopií segmentů DNA MeSH
• vrozené vady * diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Presence of multiple cardiac rhabdomyomas is one of the major features of Tuberous sclerosis (TSC), but isolated progressing single giant rhabdomyoma is very rare and not typical of TSC. CASE REPORT: This report presents family without obvious history of TSC with occurrence of giant mediastinal rhabdomyoma affecting the haemodynamics in male foetus, without other TSC symptoms. Girl from the next gravidity had prenatally detected multiple rhabdomyomas and small subcortical tuber of brain detected after birth. DNA analysis found novel c.4861A>T TSC2 variant and large deletion in TSC2 in tumour tissue from male foetus. The novel TSC2 variant was also present in the girl and her healthy father, in silico analysis suggested its functional effect on TSC2. Brain MRI of the father detected mild TSC specific abnormality. CONCLUSION: We suggest the novel TSC2 mutation is a cause of mild TSC in this family and has reduced expression. The clinical and molecular findings in this family also emphasize that TSC diagnosis should be also evaluated in case of single giant foetal cardiac rhabdomyoma.

• MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genetické testování MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• lidé MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• nádorové supresorové proteiny genetika   MeSH
• nádory mediastina komplikace   diagnóza   genetika   MeSH
• nemoci plodu diagnóza   genetika   MeSH
• novorozenec MeSH
• pitva MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• rhabdomyom komplikace   diagnóza   genetika   MeSH
• těhotenství MeSH
• tuberózní skleróza komplikace   diagnóza   genetika   MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: The clinical importance of assessing the fetal KEL genotype is to exclude 'K'-positive fetuses (genotype KEL1/KEL2) in 'K'-alloimmunized pregnant women (genotype KEL2/KEL2). Noninvasive assessment of the fetal KEL genotype is not yet available in the Czech Republic. OBJECTIVE: The aim of this study was to assess the fetal KEL1/KEL2 genotype from cell-free fetal DNA in the plasma of KEL2/KEL2 pregnant women. METHODS: The fetal genotype was assessed by minisequencing (a dilution series including control samples). A total of 138 pregnant women (between the 8th and 23rd gestational week) were tested by minisequencing. The fetal genotype was further verified by analysis of a buccal swab from the newborn. RESULTS: Minisequencing proved to be a reliable method. In 2.2% (3/138) of the examined women, plasma sample testing failed; 94.8% (128/135) had the KEL2/KEL2 genotype, and a total of 3.1% of fetuses (4/128) had the KEL1/KEL2 genotype. Sensitivity and specificity reached 100% (p < 0.0001). CONCLUSION: Minisequencing is a reliable method for the assessment of the fetal KEL1 allele from the plasma of KEL2/KEL2 pregnant women.

• MeSH
• antigeny krevních skupin genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• genotypizační techniky * MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• membránové glykoproteiny genetika   MeSH
• metaloendopeptidasy genetika   MeSH
• plod * MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Komplex tuberózní sklerózy je genetické onemocnění, které se projevuje benigními tumory v mnoha tkáních a orgánech (především na kůži, mozku, ledvinách a srdci). Příčinou tuberózní sklerózy jsou mutace v TSC1 a TSC2 genu. Studie je zaměřena na fenotyp/genotypovou korelaci. Ve skupině 99 probandů bylo nalezeno 75 mutací v TSC2 genu a 24 mutací v TSC1 genu. Fenotyp/genotypová analýza souboru 118 pacientů odhalila, že TSC2 mutace jsou spjaty se závažnějším fenotypovým projevem než mutace TSC1. Dále byly zjištěny významné korelace mezi nálezem hypomelanotických skvrn a výskytem kortikálních tuberů, mezi postižením kůže faciálními angiofibromy a nálezem renálních angiomyolipomů, mezi hamartomy sítnice a srdečním rhabdomyomem či mezi epilepsií a mentální retardací ve skupině pacientů s TSC2 mutacemi. Naopak u jedinců s TSC1 mutacemi byly vzácně pozorovány angiomyolipomy a vícečetné renální cysty, fibrózní plaky čela a hamartomy sítnice. Žádná statisticky významná korelace nebyla zaznamenána mezi jednotlivými typy mutací a konkrétním fenotypovým projevem.

Tuberous sclerosis complex is a genetic disorder that is manifested by benign tumours in many tissues and organs (particularly of the skin, brain, kidney, heart). Pathogenic mutations are in TSC1 and TSC2 gene. This study is focused on phenotype/genotype correlation. In the group of 99 probands were found 75 mutations in TSC2 gene and 24 mutations in TSC1 gene. Phenotype/genotype analysis of a group of 118 patients revealed that TSC2 mutations are associated with more severe phenotypes than TSC1 mutations. Furthermore, there were found significant correlations between findings of hypomelanotic spots and the incidence of cortical tubers, the facial skin involvement (angiofibromas) and evidence of renal angiomyolipomas, between hamartoma of the retina and heart rhabdomyoma, or between epilepsy and mental retardation in the group of patients with TSC2 mutations. Conversely, in individuals with TSC1 mutations have been rarely observed angiomylipomas and multiple renal cysts, fibrous plaques forehead and hamartoma of the retina. No statistically significant correlation was observed between different types of mutations and specific phenotypes.

• MeSH
• exony genetika   MeSH
• fenotyp * MeSH
• genotyp * MeSH
• lidé MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce MeSH
• mutace genetika   MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• tuberózní skleróza * genetika   MeSH
• tumor supresorové geny MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Tuberózní skleróza je onemocnění s autosomálně dominantním typem dědičnosti, pro které je charakteristický vývoj benigních tumorů v mnoha tkáních a orgánech. Klinické příznaky jsou extrémně variabilní. Příčinou jsou mutace v genu TSC1 nebo genu TSC2. Komplex vytvořený produkty těchto TSC genů reguluje buněčný růst a proliferaci inhibicí mTORC1 signalizace. Včasně stanovená diagnóza TSC je velmi důležitá pro naplánování příslušné perinatální péče. Použitím ultrazvuku a případně MRI je možné v prenatálním období zachytit následující majoritní znaky tuberózní sklerózy: srdeční rhabdomyomy, subependymální noduly, kortikální tubery a renální angiomyolipomy. V souvislosti se syndromem přilehlých genů TSC2/PKD1 lze u plodu detekovat i renální cysty. Často tyto TSC asociované léze představují náhodný nález během rutinního ultrazvuku. V období od 20. týdne gravidity je nejčastějším markerem vyvolávajícím podezření na tuberózní sklerózu srdeční rhabdomyom(y). V případě, kdy jeden z rodičů je nositelem již identifikované mutace v TSC genu, je možné provést cílené genetické testování vzorku DNA izolovaného z buněk choriových klků, amniocytů, případně z tkáně potracených plodů. Výrazně časově náročnější je provedení molekulární analýzy TSC genů u plodů se suspektní tuberózní sklerózou bez výskytu onemocnění v rodině. Po nálezu příčinné mutace a její konfirmace je možné nabídnout genetické testování dalších osob v riziku, prenatální (eventuálně preimplantační) diagnostiku pro další těhotenství. Rovněž je nutné zvážit možnost výskytu gonadálního mozaicismu.

Tuberous sclerosis is a disease with an autosomal dominant pattern of inheritance which is characterized by the development of benign tumours in many tissues and organs. Clinical signs are extremely variable, causing mutations in the gene TSC1 or TSC2. Complex formed by the products of the TSC genes regulates cell growth and proliferation by inhibition of mTORC1 signalling. Early diagnosis of TSC is very important to plan appropriate perinatal care. Using ultrasound and eventually MRI it is possible in the prenatal period to capture the following major features of tuberous sclerosis: cardiac rhabdomyo­ma, subependymal nodules, cortical tubers and renal angiomyolipomas. In connection with the syndrome of contiguous genes TSC2 / PKD1 can also be detect foetal renal cysts. Often these TSC-associated lesions represent an incidental finding during a routine ultrasound. In the period from the 20th week of pregnancy it is most often found cardiac rhabdomyoma/s as the first marker suggestive of tuberous sclerosis. In the case, where one of the parents is a carrier of already identified mutation in the TSC gene, it is possible to carry out targeted genetic testing of a sample of DNA isolated from cells of chorionic villi, amniocytes or tissue from aborted foe­tuses. Significantly more time consuming is to perform molecular analysis of the TSC genes in foetuses with suspected tuberous sclerosis without the occurrence of illness in the family. After finding a causal mutation and its confirmation, it is possible to offer genetic testing for other persons at risk, prenatal (eventually preimplantation) diagnosis for future pregnancies. It is also necessary to consider the possibility of gonadal mosaicism.

• MeSH
• bodová mutace genetika   MeSH
• genetické testování MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• mozaicismus MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prenatální péče MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• tuberózní skleróza * diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární metody   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• tuberózní skleróza * genetika   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Tuberózní skleróza (Tuberous Sclerosis Complex, TSC) je autozomálně dominantně dědičné neurokutánní onemocnění, s incidencí 1 : 6 000, vysokým výskytem nových mutací a dalším dělením na TSC typ 1 a 2. Klinický průběh je velmi variabilní s častým výskytem hamartomů a benigních nádorů. TSC je multisystémové onemocnění, definované na základě dia­gnostických kritérií – hlavních (11) a vedlejších (9) příznaků. Mezi hlavní příznaky patří také rhabdomyom srdce (CR) – benigní nádor, který může být nalezen již v prenatálním období. Předkládáme kazuistiky dvou dětí s TSC, které byly sledovány od prenatálního období, resp. od novorozeneckého věku, pro vícečetný CR a podezření na TSC. Dia­gnóza TSC byla u obou dětí nejdříve stanovena klinicky a následně potvrzena DNA analýzou, která prokázala mutaci v TSC1, resp. v TSC2 genu. Kazuistiky ukazují, že sledování dětským neurologem je při prenatálním/perinatálním nálezu CR nutné již od novorozeneckého věku – s cílem časného stanovení dg. TSC a podchycení rozvoje neurologických komplikací (včetně epilepsie) a s rychlým zahájením antiepileptické terapie.

Tuberous Sclerosis Complex (TSC) is an autosomal dominant neurocutaneous disorder with incidence of 1 : 6,000 and frequently occurring sporadic mutations in either TSC1 gene (type 1) or in TSC2 gene (type 2). Clinical manifestation is very variable with frequent formation of hamartomas and benign tumours. TSC is a multi‑system disorder characterized by defined dia­gnostic criteria – 11 major symptoms and nine minor ones. Benign cardiac tumour – rhabdomyoma – is one of the major symptoms and may be detected during prenatal period. We present two cases of children monitored from prenatal period for multiple cardiac rhabdomyomas and suspicious TSC dia­gnosis. TSC was dia­gnosed in both children based on clinical picture and later confirmed by DNA analysis. Both presented cases confirm the importance of follow‑up by a paediatric neurologist of newborns with prenatally dia­gnosed cardiac rhabdomyoma so that early TSC dia­gnosis can be made and neurological complications, including epilepsy, monitored and treated in a timely manner. Key words: tuberous sclerosis complex type 1, 2 – cardiac rhabdomyoma – epilepsy – magnetic resonance imaging The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• antikonvulziva terapeutické užití   MeSH
• astrocytom komplikace   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• epilepsie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kojenec MeSH
• kožní nemoci komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek patologie   radiografie   MeSH
• mutace MeSH
• nádory mozku diagnóza   komplikace   MeSH
• nádory srdce * diagnóza   MeSH
• nemoci plodu diagnóza   MeSH
• novorozenec MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• rhabdomyom * diagnóza   MeSH
• tuberózní skleróza * diagnóza   genetika   MeSH
• vývojové poruchy u dětí MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl studie: Vytvoření a zavedení metodického postupu pro neinvazivní stanovení RHD genotypu plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi těhotné ženy do klinické praxe. Posouzení citlivosti inovované metodiky pomocí ředící řady a vnitřní kontroly amplifikace. Zjištění detekčního limitu minoritního zastoupení RHD+/- genotypu ve vzorku RHD-/-. Typ studie: Prospektivní kohortová a metodologická studie. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc: Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, Porodnicko-gynekologická klinika, transfuzní oddělení. Metodika: TaqMan real-time PCR bez vnitřní kontroly amplifikace. Stanovení prahu citlivosti a kalibrace RHD multiplexu TaqMan real-time PCR multiplexem s vnitřní kontrolou amplifikace a kapilární elektroforézou – minisekvenací (SNaPshot – multiplex) s vnitřní kontrolou amplifikace. Výsledky: RHD pozitivní nebo RHD negativní plod byl určen na základě amplifikačních křivek z real-time PCR systému, které odpovídají stanoveným parametrům pro hodnocení výstupních dat s využitím série kontrol amplifikace a kontaminace. Metody TaqMan real-time PCR systém a minisekvenace byly schopny detekovat 0,22% zastoupení RHD+/- ve vzorku RHD-/-. Minisekvenační systém je vhodný k rozlišení RHD pozitivních homozygotů a heterozygotů. Závěr: V současné době námi zavedený postup založený na detekci exonu 7 genu RHD a sérii paralelních kontrol kontaminace a amplifikace je využívaný v klinické praxi. Obě nově vypracované metody by měly být spolehlivější a po validaci na rozsáhlejším souboru mohou být zavedeny do klinické praxe.

Objective: Introduction of fetal RHD genotyping from cell-free fetal DNA circulating in the peripheral blood of pregnant women to clinical practice. Sensitivity assessment of innovated method using range of dilution series and internal control of amplification. Design: Procedure creating of noninvasive determination of fetal RHD genotyping from blood plasma of pregnant women. Detection of limit of minority representation RHD+/- sample in the RHD-/- sample. Setting: University Hospital Olomouc, Institute of Medical Genetics and Fetal Medicine, Clinic of Obstetrics and Gynecology, Transfusion Department. Methods: TaqMan Real-Time PCR without an internal amplification controls. Optimization and calibration of RHD genotyping using RHD multiplex by TaqMan Real-Time PCR with an internal amplification control and by minisequencing (Snapshot – multiplex) with an internal amplification controls. Results: RHD positive or negative fetuses were determined by amplification curves from Real-Time PCR system that matches the parameters for the evaluation of the output data using series of amplification and contamination parallel controls. TaqMan based Real-Time PCR and minisequencing (SNaPshot) based quantification were able to detect 0.22% of artificial RHD+/- sample diluted in RHD-/- sample. In addition, SNaPshot assay is suitable for heterozygozity and homozygozity recognition. Conclusion: Current established and routinely used procedure is based on the detection of exon 7 of the RHD gene and on the series of parallel amplification and contamination controls. Both newly developed methods could be, after validation of the larger set of control samples, introduced into clinical practice.

• Klíčová slova
• RHD genotypizace, volná fetální DNA, TaqMan real-time PCR, SNaPshot – minisekvenace, minisekvenace, RHD genotypizace – volná fetální DNA – maternální plazma – TaqMan real-time PCR – SNaPshot – minisekvenace, RHD genotyping, cell-free fetal DNA, maternal plasma, minisequencing,
• MeSH
• amplifikace genu genetika   MeSH
• DNA analýza   genetika   krev   MeSH
• elektroforéza kapilární MeSH
• exony genetika   MeSH
• genotyp * MeSH
• kohortové studie MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu diagnóza   MeSH
• plod * MeSH
• polymerázová řetězová reakce * metody   MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin * genetika   krev   MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH