• Klíčová slova
• cervikální gravidita,
• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cervix uteri patologie   MeSH
• gynekologické chirurgické výkony klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• heterotopické těhotenství * diagnóza   epidemiologie   patologie   terapie   MeSH
• incidence MeSH
• komplikace těhotenství mortalita   patologie   MeSH
• krvácení etiologie   mortalita   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• methotrexát škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mimoděložní těhotenství * etiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Adekvátní receptivita endometria je předpokladem implantace a dalšího vývoje embrya, její selhání je častou příčinou reprodukčních potíží. Výzkum přináší nové poznatky o signalizaci mezi embryem a endometriem. V současné době jsou k dispozici vysoce citlivé analytické metody umožňující přesné stanovení řady molekul, které souvisí s receptivitou endometria. Jednou z perspektivních metod je kapilární elektroforéza. V klinické praxi se pro zlepšení receptivity endometria využívá biopsie – local endometrial injury. Bylo prokázáno, že vede ke zvýšení počtu specifických imunitních buněk v endometriu, jeho remodelaci a zvýšené tvorbě prozánětlivých cytokinů. Její provedení v cyklu před transferem embryí zvýšilo počet klinických těhotenství. V klinické praxi je důležité věnovat pozornost receptivitě endometria.

Appropriate endometrial receptivity is a prerequisite for proper embryo implantation and development. Its disorders result in infertility. In recent years, our understanding of the implantation has been increased by the identification of substances regulating correct function of the endometrium. The capillary electrophoresis with contactless conductivity detection is one of the promising methods. Endometrial biopsy - local endometrial injury - is used in clinical practice. Many studies have found increased number of specific immune cells, pro-inflammatory cytokines and endometrial remodelling. The performed one in the cycle before the one with embryo transfer significantly improved pregnancy rate. Endometrial receptivity should be considered in clinical practice.

Implantace embrya představuje velice komplexní mnohostupňový proces složitých interakcí mezi endometriem, trofoblastem a embryem, který vede k uhnízdění oplozeného vajíčka v děloze. Tento proces probíhá pod vlivem celé řady vnitřních a zevních faktorů, které jsou dodnes pouze nedostatečně objasněny. Hlavní fáze mechanizmu implantace embrya jsou adheze embrya na povrch endometria, interakce buněk endometria a trofoblastu, dále překonání mucinové bariéry a průnik trofoblastu, následuje proliferace a syncytializace trofoblastu a na závěr decidualizace. Práce podává komplexní pohled na možné příčiny poruch implantace, věnuje se jejich diagnostice a léčbě. I po absolvování všech diagnostických kroků zůstává cca 10–20 % z neplodných párů bez jednoznačného odhalení příčiny neplodnosti. Mechanizmy nidace zygoty a jejich poruchy jsou v posledních letech intenzivně studovány zejména při objasňování těchto tzv. nevysvětlitelných sterilit u „zdravých“ párů, u kterých podrobné vyšetření vyloučí účast genetických, anatomických, hormonálních a infekčních faktorů a u nichž dochází k opakovaným neúspěchům transferů tzv. „perfektního“ embrya do dobře připravené děložní sliznice. Zde se otevírá široké pole výzkumu. V literatuře jsou popisovány různá doporučení na zlepšení implantation rate v IVF cyklech, od velice jednoduchých postupů (důkladné vyčištění cervikálního kanálu před embryotransferem, aplikace tokolytik před transferem nebo provedení endometriální biopsie před cyklem IVF) až po postupy vysloveně experimentální (transcervikální aplikace seminální plazmy partnera s cílem stimulovat endometrium před embryotransferem nebo transcervikální transfer genů zodpovědných za implantaci embrya virovými nebo lipozomovými vektory).

The implantation of the embryo is complex and multistage process, which consists of complicated interactions between endometrium, myometrium, trophoblast and embryo. The result is implantation of the fertilized egg into the uterus. This mechanism is under the control of internal and external factors that are not exactly explained yet. Main steps are the adhesion of the embryo on the endometrium surface, the interaction between cells of endometrium and myometrium, overcoming mucins barriers, trophoblast invasion and its proliferations and decidualization. This work gives a comprehensive view of the possible causes of failure in the proces of the implantation, describes the diagnosis and treatment of these failures. We cannot reveal the cause of infertility in 10–20% couples, who undergo the diagnosis process. The mechanism of implantation are intensively investigated especially the unexplained infertility of the healthy couples, who don´t have any genetic, anatomical, hormonal or infectious problems and the transfer of the perfect embryo into well-preparated endometrium has repeated failure. Different recommended procedure improving implantation rate in IVF are described in the literature. Some of these methods are very simple (cleaning of the cervical canal before embryotransfer, using uterolytics drugs, the biopsy of the endometrium before ET) some are explicitly experimental (transcervical application of the seminal plasma or transcervical transfers of the genes responsible for the implantation).

• Klíčová slova
• nidace, implantation rate, faktory neplodnosti, embryotransfer, saktosalpinx,
• MeSH
• endometrióza MeSH
• implantace embrya fyziologie   genetika   imunologie   MeSH
• infertilita diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• plod MeSH
• syndrom polycystických ovarií MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• aplikace intravaginální MeSH
• estrogenní substituční terapie MeSH
• kandidóza vulvovaginální farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Lacticaseibacillus rhamnosus MeSH
• lidé MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• vagina mikrobiologie   MeSH
• vulvovaginitida farmakoterapie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• laparoskopická myomektomie, laparotomická myomektomie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• goserelin terapeutické užití   MeSH
• hormon uvolňující gonadotropiny terapeutické užití   MeSH
• hormonální protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• laparoskopie MeSH
• laparotomie MeSH
• leiomyom farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory dělohy farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• pooperační krvácení epidemiologie   MeSH
• předoperační péče MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

Brožura pro pacientky léčené pro neplodnost. Seznamuje s problematikou neplodnosti, technikami umělého oplození a s řadou organizačních opatření, která provázejí léčebný cyklus v Centru asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN v Brně.

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• infertilita chirurgie   diagnóza   terapie   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• reprodukční lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

Cíl: Vyhodnocení efektivity gynekologických operačních přístupů při řešení transsexualizmu female to male ve čtrnáctiletém klinickém materiálu z pohledu invazivity výkonu, technické náročnosti, délky operačního výkonu a délky hospitalizace a výskytu peroperačních a postoperačních komplikací. Materiál: 115 transsexuálních žen female to male s karyotypem 46 XX, s normálním gynekologickým nálezem (95 % virgo intacta) operovaných v období 1996?2009 po minimálně 12měsíční hormonální přípravě (Agovirin, Sustanon). Metodika: K operační korekci ve smyslu hysterektomie s bilaterální adnexectomií eventuelně s kolpektomií byly použity přístupy: Hystrectomia abdominalis cum adnexectomia bilaterilis (HA + AE), hystrectomia abdominalis cum adnexectomia bilaterilis cum kolpectomia (HA + AE + K), hystrectomia vaginalis intrafastialis cum adnexectomia bilaterilis (HV + AE), hystrectomia vaginalis intrafastialis cum adnexectomia bilaterilis cum asistentia per laparoscopiam (LAVH + AE), hystrectomia vaginalis intrafastialis cum adnexectomia bilaterilis cum kolpotomia laparoscopiaca cum adnexectomia bilaterilis (LAVH-LC + AE). Výsledky: Ve sledovaném souboru (n = 115) bylo provedeno 53 výkonů HA + AE (46,1 %), 7 výkonů HA + AE + K (6,1 %), 25 výkonů HV + AE (21,7 %), 27 výkonů LAVH + AE (23,4 %) a 3 výkony LAVH-LC + AE (2,6 %). Průměrná délka operace (min) u 53 výkonů HA + AE (70 min), u 7 výkonů HA + AE + K (100 min), u 25 výkonů HV + AE (80 min), u 27 výkonů LAVH + AE (60 min) a u 3 výkonů LAVH-LC + AE (80 min). Průměrná peroperační krevní ztráta (ml) u 53 výkonů HA + AE (250 ml), u 7 výkonů HA + AE + K (300 ml), u 25 výkonů HV + AE (200 ml), u 27 výkonů LAVH + AE (150 ml) a u 3 výkonů LAVH-LC + AE (150 ml). Postoperační komplikace ve sledovaném souboru (n = 115) v 1 případě (0,9 %). Průměrná délka hospitalizace (dny) u 53 výkonů HA + AE (6 dnů), u 7 výkonů HA + AE + K (8 dnů), u 25 výkonů HV + AE (7 dnů), u 27 výkonů LAVH + AE (5 dnů) a u 3 výkonů LAVH-LC + AE (5 dnů). Závěr: Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie s bilaterální adnexetomií se jeví jako nejvhodnější přístup k operačnímu řešení transsexualizmu female to male. Tato metoda při standardní klinické aplikaci (n = 27, 23,4 %) vykazuje nejkratší průměrnou délku operace (60 min), nejmenší průměrnou peroperační krevní ztrátu (150 ml), nejkratší průměrnou dobu hospitalizace (5 dnů) a přijatelné procento postoperačních komplikací (0,9 %). Výhledově nabývá na významu LAVH-LC + AE a totální laparoskopická hysterektomie s bilaterální adnexetomií (TLH + AE).

• Klíčová slova
• hysterectomie s adnexektomií,
• MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• hysterektomie vaginální metody   rehabilitace   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• peroperační komplikace chirurgie   krev   MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• transsexualismus chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Práce podává literární přehled patofyziologických, epidemiologických a etiologických faktorů snížené ovariální funkce žen. Jsou prezentovány vztahy ovariální dysfunkce a věkového faktoru, podíl genetických příčin snížené ovariální funkce, autoimunitní a iatrogenní a další příčiny snížené ovariální rezervy. Autor prezentuje vlastní klinickou práci zabývající se možnostmi asistované reprodukce ve skupině pacientek se sníženou ovariální rezervou z důvodu věkového faktoru. Cíl práce: Klinický rozbor terapeutických možností programu asistované reprodukce (AR) u pacientek starších 40 let a vyhodnocení efektivity jednotlivých postupů. Materiál: Sledovaný soubor tvoří pacientky centra asistované reprodukce CAR 01 Gynekologicko?porodnické kliniky FN Brno, starší 40 let, které v období od 1. 1. 2003 do 30. 9. 2004 absolvovaly léčebný cyklus AR (celkem 118 cyklů, 11,5 % všech cyklů AR na CAR 01 GPK FN Brno). Pacientky v souboru jsou členěny na podskupiny dle způsobu léčby neplodnosti. Skupina IVF: pacientky, které absolvovaly cyklus s indukcí ovulace a odběrem vlastních oocytů (38 cyklů, 3,7 % všech AR cyklů). Skupina DO: pacientky, které využily program dárcovství oocytů (65 cyklů, 6,4 % všech AR cyklů). Skupina DE: pacientky, které využily program dárcovství embryí (15 cyklů, 1,4 % všech AR cyklů). Metodika: Byla vyhodnocena efektivita léčebných postupů v jednotlivých skupinách ?

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• darování oocytu MeSH
• folikulární atrézie MeSH
• indukce ovulace MeSH
• lidé MeSH
• primární ovariální insuficience etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Práce podává ucelený, komplexní pohled na problematiku děložní myomatózy ve vztahu ke sterilitě a infertilitě žen. Děložní myom (leiomyom) je nejčastější benigní nádor těla děložního, který postihuje 30-50 % žen ve věku mezi 30-50 lety [1]. Stoupající frekvence výskytu děložních leiomyomů mezi ženami plánujícími koncepci činí problematiku myomů a reprodukčních poruch vysoce aktuálním tématem. Po pečlivém zhodnocení klinického obrazu a podrobné diagnostice počtu, lokalizace a typů myomů následuje otázka, zda je děložní myomatóza u konkrétní pacientky příčinným faktorem sterility nebo infertility, v jakém rozsahu a jaké jsou naše terapeutické možnosti. Na základě výsledků dosavadních celosvětových studií se za příčinný faktor sterility považuje myom přesahující 5 cm a/nebo jeho lokalizace v blízkosti cervixu či tubárního ústí [11]. Dopad na fertilitu je dán zejména intimním vztahem děložního myomu k dutině děložní. Statisticky významný vliv na počet klinických těhotenství a porodů živých plodů byl jasně prokázán pouze v souvislosti se submukózní a intramurální myomatózou [12]. Tradičně udávaný příčinný vztah myomů k potrácení je některými novými studiemi zpochybňován, zejména pokud se jedná o myom solitární. Spíše než velikost a lokalizace leiomyomu je pro další osud těhotenství důležité místo nidace plodového vejce ve vztahu k myomu [7]. Mnohé studie publikované v několika posledních letech potvrzují i signifikantně horší výsledky v cyklech asistované reprodukce (implantation rate, pregnancy rate, delivery rate) a výraznou redukci úspěšnosti cyklů IVF u žen s leiomyomem oproti kontrolním skupinám (nejčastěji v porovnání s ženami s tubárním faktorem sterility), a to i v případě myomů intramurálních, nedeformujících děložní dutinu [4-6]. Dominantní léčebnou metodou intramurálních a subserozních myomů je laparoskopická nebo laparotomická myomectomie. Její provedení je doporučováno u neplodných žen s diagnostikovaným leiomyomem nad 4 cm. U žen s multifaktoriální příčinou neplodnosti je myomektomie vhodná u myomů velmi objemných (nad 7 cm) a myomů symptomatických (menometroragie) [7]. Řešení submukózních myomů představuje hysteroskopická myomektomie, která se doporučuje provést u myomů přesahujících 3 cm a deformujících dutinu děložní. Dle literárních údajů vede tato metoda k signifikantnímu nárůstu donošených gravidit (live birth rate) [34]. Diskutován je vztah provedené myomectomie k výsledkům asistované reprodukce. Mnohé světové studie prokazují prospěšnost myomektomie před zahájením cyklu in vitro fertilizace [4,6,17,31,35]. Vzhledem k složitosti vztahu děložní myomatózy k ženské reprodukci si každý konkrétní případ vyžaduje individuálního posouzení, pečlivé zhodnocení reprodukční anamnézy, vyloučení jiných faktorů sterility a podrobnou diagnostiku lokalizace, počtu a velikosti myomů. Až poté je možné správné zvolení terapeutického postupu "šitého na míru" pro konkrétní pacientku.

• Klíčová slova
• uterus myomatosus, metrorrhagia, habituální potrácení, GnRH analoga, myomectomie, hysteroskopická resekce, embolizace děložních tepen, hysterectomie,
• MeSH
• embolizace děložní tepny metody   přístrojové vybavení   MeSH
• habituální potrat etiologie   MeSH
• hormon uvolňující gonadotropiny agonisté   aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• hysterektomie metody   MeSH
• hysteroskopie metody   MeSH
• komplikace těhotenství etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• metroragie etiologie   komplikace   MeSH
• myometrium chirurgie   patologie   účinky léků   MeSH
• ženská infertilita etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH