Cíl studie: Seznámení s preimplantační diagnostikou (PGD) metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a s některými faktory, které zásadně ovlivňují výsledky získané touto technikou z pohledu molekulárního cytogenetika. Jsou shrnuty jednotlivé kritické kroky práce s jednou buňkou při PGD-FISH jak z literárních údajů, tak z vlastních experimentálních poznatků. Jednotlivé kroky jsou analyzovány a jsou uvedeny možnosti jejich řešení. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP, Olomouc, Centrum asistované reprodukce při Porodnicko-gynekologické klinice FN, Olomouc. Předmět a metoda studie: Úvod do problematiky PGD. Přehled a rozbor faktorů, na kterých závisí úspěšnost metody FISH při PGD. – Výběr embryí pro experimentální fázi PGD-FISH. – Volba fixační metody a předzpracování (pretreatment), použití vhodných sond. – Zaměření fixované buňky. – Interpretace získaných výsledků. Navržení způsobu jejich úspěšného řešení. Závěr: V práci je podáno přehledné zpracování metody PGD-FISH. Jsou zdůrazněny a zhodnoceny některé kritické aspekty analýzy jednobuněčného preparátu a navrženy možnosti a postupy jejich optimálního řešení.

Objective: Information on preimplantation diagnostics (PGD) by means of the method of fluorescent in situ hybridization (FISH) and some factors, which principally influence the results obtained with this technique from the point of view of a molecular cytogeneticist. Critical steps of work with one cell in PGD-FISH are summarized based on data from literature as well as from the authors, own experimental experience. The individual steps are analyzed and possibilities of execution are presented. Type of study: A review. Setting: Institute of Medical Genetics and Fetal Medicine of Faculty Hospital and Medical Faculty of Palacky University, Center of Assisted Reproduction at Obstetric-Gynecological Clinic, Faculty Hospital, Olomouc. Subject and Methods of Study: Introduction into the PGD problem. A survey and analysis of factors decisive for the success of the FISH method for PGD. – Selection of embrya for the experimental phase of PGD-FISH. – Selection of fixation method and pretreatment, application of suitable probes. – Localization of the fixed cell. – Interpretation of the results obtained. Recommendation of the mode of their successful solution. Conclusion: The paper presents a survey of the PGD-FISH method. Some critical aspects in the analysis of unicellular preparation are pointed out and evaluated and possibilities and procedures of the optimal solution are suggested.

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• blastomery MeSH
• embryo savčí patologie   MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fixativa chemie   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční metody   MeSH
• lidé MeSH
• preimplantační diagnóza metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Implantace embrya představuje velice komplexní mnohostupňový proces složitých interakcí mezi endometriem, trofoblastem a embryem, který vede k uhnízdění oplozeného vajíčka v děloze. Tento proces probíhá pod vlivem celé řady vnitřních a zevních faktorů, které jsou dodnes pouze nedostatečně objasněny. Hlavní fáze mechanizmu implantace embrya jsou adheze embrya na povrch endometria, interakce buněk endometria a trofoblastu, dále překonání mucinové bariéry a průnik trofoblastu, následuje proliferace a syncytializace trofoblastu a na závěr decidualizace. Práce podává komplexní pohled na možné příčiny poruch implantace, věnuje se jejich diagnostice a léčbě. I po absolvování všech diagnostických kroků zůstává cca 10–20 % z neplodných párů bez jednoznačného odhalení příčiny neplodnosti. Mechanizmy nidace zygoty a jejich poruchy jsou v posledních letech intenzivně studovány zejména při objasňování těchto tzv. nevysvětlitelných sterilit u „zdravých“ párů, u kterých podrobné vyšetření vyloučí účast genetických, anatomických, hormonálních a infekčních faktorů a u nichž dochází k opakovaným neúspěchům transferů tzv. „perfektního“ embrya do dobře připravené děložní sliznice. Zde se otevírá široké pole výzkumu. V literatuře jsou popisovány různá doporučení na zlepšení implantation rate v IVF cyklech, od velice jednoduchých postupů (důkladné vyčištění cervikálního kanálu před embryotransferem, aplikace tokolytik před transferem nebo provedení endometriální biopsie před cyklem IVF) až po postupy vysloveně experimentální (transcervikální aplikace seminální plazmy partnera s cílem stimulovat endometrium před embryotransferem nebo transcervikální transfer genů zodpovědných za implantaci embrya virovými nebo lipozomovými vektory).

The implantation of the embryo is complex and multistage process, which consists of complicated interactions between endometrium, myometrium, trophoblast and embryo. The result is implantation of the fertilized egg into the uterus. This mechanism is under the control of internal and external factors that are not exactly explained yet. Main steps are the adhesion of the embryo on the endometrium surface, the interaction between cells of endometrium and myometrium, overcoming mucins barriers, trophoblast invasion and its proliferations and decidualization. This work gives a comprehensive view of the possible causes of failure in the proces of the implantation, describes the diagnosis and treatment of these failures. We cannot reveal the cause of infertility in 10–20% couples, who undergo the diagnosis process. The mechanism of implantation are intensively investigated especially the unexplained infertility of the healthy couples, who don´t have any genetic, anatomical, hormonal or infectious problems and the transfer of the perfect embryo into well-preparated endometrium has repeated failure. Different recommended procedure improving implantation rate in IVF are described in the literature. Some of these methods are very simple (cleaning of the cervical canal before embryotransfer, using uterolytics drugs, the biopsy of the endometrium before ET) some are explicitly experimental (transcervical application of the seminal plasma or transcervical transfers of the genes responsible for the implantation).

• Klíčová slova
• nidace, implantation rate, faktory neplodnosti, embryotransfer, saktosalpinx,
• MeSH
• endometrióza MeSH
• implantace embrya fyziologie   genetika   imunologie   MeSH
• infertilita diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• plod MeSH
• syndrom polycystických ovarií MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• blastomery MeSH
• embryo savčí cytologie   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• implantace embrya MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

Úvod: Pro pozitivní výsledek in vitro fertilizace je klíčová úspěšná implantace embrya. Endometrium je však pro embryo receptivní jen v krátkém časovém úseku, toto tzv. implantační okno detekuje molekulárně diagnostická metoda ERA (Endometrial Receptivity Analysis). Cíl studie: Zjistit, u jakého podílu pacientek bylo v době provedení ERA jejich endometrium nereceptivní a u jakého podílu z nich jsme následně po identifikaci implantačního okna zaznamenali klinické těhotenství. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: REPROMEDA Biology Park, Klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky, Brno. Metodika: Studovali jsme soubor 85 pacientek, které v období od srpna 2015 do října 2018 podstoupily vyšetření ERA. Celkem 74 z nich absolvovalo ERA z důvodu předchozího selhání implantace embrya, průměrný počet neúspěšných kryoembryotransferů (KET) byl v této skupině 2,5, u 11 pacientek byla ERA provedena z preventivních důvodů již před prvním KET. V rámci všech KET bylo přeneseno vždy jen jedno euploidní embryo. Celkem 48 pacientek bylo na ERA či KET připravováno v nativním menstruačním cyklu, 37 v cyklu hormonální substituční terapie (HRT). Zajímalo nás, jaký podíl žen měl v době provedení ERA nereceptivní endometrium a následně zastoupení těch, které otěhotněly po transferu embrya do nově identifikovaného personalizovaného implantačního okna. Spočítali jsme, kolik personalizovaných kryoembryotransferů (pKET) bylo průměrně potřeba k dosažení gravidity. Výsledky: Celkem 31 z 85 (36,5 %) pacientek mělo po první ERA endometrium v nereceptivní fázi. V nativním cyklu to bylo 13 ze 48 žen (27,1 %): pět mělo endometriumprereceptivní, tři časně receptivní, dvě ženy pozdně receptivní a tři ženy postreceptivní. V HRT cyklu mělo nereceptivní endometrium 18 ze 37 žen (48,6 %): u 12 žen bylo endometrium v prereceptivní fázi, u čtyř ve fázi časně receptivní, u jedné v pozdně receptivní a u jedné ženy ve fázi postreceptivní. pKET absolvovalo celkem 26 žen z celkových 31 s původně nereceptivním endometriem a otěhotnělo 18 z nich (69,2 %). V nativním cyklu otěhotnělo 6 z 11 žen (54,5 %), v HRT cyklu 12 z 15 žen (80,0 %). Pro vznik klinického těhotenství bylo třeba provést v průměru 1,5 pKET. Závěr: Zjistili jsme posun implantačního okna u více než jedné třetiny žen a po personalizovaném transferu do receptivního endometria následné klinické těhotenství u 69,2 % z nich. Tento výsledek podporuje individuální přístup k pacientům v programu in vitro fertilizace mimo jiné při časování embryotransferu po identifikaci pWOI (personalizovaného implantačního okna).

Introduction: A successful embryo implantation is crucial for a positive outcome of in vitro fertilization. But there is only a short period during which the endometrium is receptive for embryo, this so called implantation window can be detected by a molecular diagnostic method endometrial receptivity analysis (ERA). Objective: To find out the percentage of patients with a non-receptive endometrium in the time of ERA and to learn what part of them got pregnant after the identification of their personalized implantation window. Design: A retrospective study. Setting: REPROMEDA Biology Park, Centre of Reproductive Medicine and Preimplantation Genetic Diagnosis, Brno. Methods: A cohort of 85 patients undergoing ERA from August 2015 to October 2018 was studied. 74 patients experienced a previous implantation failure, the average number of preceding unsuccessful frozen embryo transfers was 2,5 in this group, 11 women went through ERA due to the preventive reason before the first FET. In all women one euploid embryo was transferred. 48 patients were prepared either for ERA or FET in a natural menstrual cycle, 37 women in HRT cycle. We were interested in a percentage of non-receptive patients in the time of ERA and wanted to discover what part of non-receptive women got pregnant after the identification of their personal implantation window. The average number of frozen embryo transfers needed to achieve the pregnancy was also calculated. Results: 31 of 85 patients (36.5%) were found to have a non-receptive endometrium. In the natural cycle 13 of 48 (27.1%) were non-receptive: five were pre-receptive, three early receptive, two late receptive and three post-receptive. In the HRT cycle 18 of 37 patients (48.6%) were non-receptive: 12 were pre-receptive, four early receptive, one late receptive, one post-receptive. Personalized FET was done in 26 of total 31 initially non-receptive patients, 18 of them got pregnant (69.2%). In the natural cycle 6 of 11 (54.5%) achieved the pregnancy, in the HRT cycle 12 of 15 women (80.0%) got pregnant. To achieve the clinical pregnancy 1.5 frozen embryo transfer in average was needed. Conclusion: A displaced implantation window was found in more than 1/3 of patients undergoing an assisted reproductive treatment. After the personalized FET the clinical pregnancy was noticed in 69.2% of them. This result supports an individual approach to patients in IVF programme besides other at the timing of embryo transfer after the identification of pWOI.

• Klíčová slova
• nativní cyklus, ERA, HRT cyklus, nereceptivní endometrium, implantační okno,
• MeSH
• dospělí MeSH
• endometrium cytologie   metabolismus   MeSH
• fertilizace in vitro metody   MeSH
• hormonální substituční terapie MeSH
• implantace embrya * genetika   imunologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• menstruační cyklus účinky léků   MeSH
• mikro RNA MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sekvenční analýza RNA MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Porovnat výsledky embryotransferů po IVF prováděných 2. den kultivace oproti 4. dni kultivace embrya (standardní kultivace versus prodloužená kultivace). Typ studie: Retrospektivní analýza. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce Apolinář, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze. Metodika: Porovnali jsme pregnancy rate (PR) a implantation rate (IR) po transferech embryí z IVF a IVF/ICSI, za období srpen 2004 až červenec 2008 u skupiny žen, kde byla transferována 2 embrya. Věk žen byl do 35 let (22–35 let, průměrný věk 30,4 let, medián 31,1 let). Všechny transfery byly provedeny týmž lékařem. Na základě morfologických kritérií byla embrya hodnocena stupněm A jako top kvalita embrya a stupněm B střední kvalita embrya. Skupina transferů 2. den byla porovnána se skupinou transferů 4. den. Výsledky: 2. den kultivace bylo provedeno 83 embryotransferů (ET), přičemž 42 ET s embryi s hodnocením A+A mělo PR 69 %. 30 ET s embryi A+B, PR 53,3 %. 11 ET s embryi B+B, PR 36,4 %. IR bylo 50,0 %, 40,0 % a 22,7 %. 4. den kultivace bylo provedeno 100 ET, přičemž 46 ET s embryi s hodnocením A+A, PR 54,3 %. 39 ET s embryi A+B, PR 48,7 %. 15 ET s embryi B+B, PR 26,6 %. IR bylo 45,6 %, 34,6 % a 13,3 %. Závěr: Oproti očekávání, v našem souboru PR a IR dosáhly lepších hodnot ve skupině, kde ET byl 2. den (po standardní kultivaci), oproti ET 4. den (po prodloužené kultivaci). Rozdíl mezi ET provedeným 2. a 4. den není však statisticky významný (p>0,05). Proto analýzy uzavíráme tak, že v našem souboru se výsledky otěhotnění po standardní a prodloužené kultivaci neliší. Nezávisle na dni ET byla prognóza embryí stupně A signifikantně vyšší (p<0,05) než u embryí hodnocených stupněm B.

Objective: Compare the effectiveness of the IVF extended embryo culture day 4 versus day 2. Design: Retrospective analysis. Setting: Assisted Reproduction centre Apolinar, Department of Obstetrics and Gynecology, 1st Faculty of Medicine, Charles University and General Faculty Hospital in Prague. Methods: We compared pregnancy rate (PR) and implantation rate (IR) of all IVF and IVF/ICSI embryo transfers (ET) performed between August 2004 and July 2008, in which 2 embryos were transfered. All transfers were done by the same physician. Maternal age was ? 35 years (from 22 to 35 years, mean 30.4 years, median 31.1 years). The group of embryos evaluated and transfered on the day 2 was compared with the embryos evaluated and transfered on the day 4. Based on the evaluation, each embryo was assigned to one of the following categories: Grade A (top quality embryo) or grade B (medium quality embryo). Results: On the day 2, ET of A+A embryos led to PR 69.0%; A+B 53.3% and B+B 36.4% (IR 50.0%, 40.0% and 22.7%), where number of transfers was 42, 30 and 11 in every group. On the day 4, ET of A+A embryos led to PR 54.3%, A+B 48.7%, B+B 26.6% (IR 45.6%, 34.6%, 13.3%), where number of transfers was 46.39 and 15 in every group. Conclusion: In our group, we found no statistical significant difference (p<0.05) in PR between day 2 and day 4 embryotransfers. Results of the day 2 transfers have a trend to be better than results of day 4 transfers. Regardless of the transfer day, the prognosis of grade A embryos was significantly better (p<0.05) than for grade B embryos.

• Klíčová slova
• prodloužená kultivace, embryotransfer den 4, embryotransfer den 2,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• implantace embrya MeSH
• kultivace embrya MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• přenos embrya MeSH
• těhotenství MeSH
• úhrn těhotenství na počet žen v reprodukčním věku MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod a cíl: Cílem prezentované retrospektivní studie je na vzorku populace seniorů a mladších pacientů porovnat úspěšnost implantací v bezzubé dolní čelisti. Metoda: Bylo hodnoceno 248 pacientů s 1240 implantáty, každý pacient měl pět implantátů. V souboru bylo 44 pacientů ve vyšším věku než 70 let (skupina seniorů), 204 pacientů bylo mladších než 70 let (kontrolní skupina). Výsledky: Statistická analýza ukázala, že úspěšnost implantací byla v obou souborech srovnatelná. Závěr: Ze studie vyplývá, že u pacientů nad 70 let věku můžeme implantovat bez obavy, že bude dlouhodobá úspěšnost implantátů nižší.

Introduction: The aim of this retrospective study is to compare the success rate of implants in the edentulous lower jaw in elderly and younger patients. Method: 248 patients with l240 implants were evaluated (every patient had five implants). 44 patients were minimally 70 years old (senior group), 204 patients were younger (control group). Results: The statistical analysis reveals that the success rate of implants was comparable in the both groups. Conclusion: Consequently, we can assume that the long-term success rate of the implants in elderly patients will not be lower.

• MeSH
• čelist bezzubá MeSH
• dospělí MeSH
• endoseální implantace zubů * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• kouření MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mandibula MeSH
• orální hygiena MeSH
• resorpce alveolární kosti MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stomatologická péče o staré * MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zubní náhrada ve spojení s implantáty * statistika a číselné údaje   MeSH
• zuby-sanace - selhání statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Aims: Pocket haematoma is a common complication after defibrillator [implantable cardioverter defibrillator (ICD)] implantation, which is not only painful, but also increases the risk of device-related infection, and possibly embolic events. The present study seeks to evaluate the rate and predictors of clinically significant pocket haematoma. Methods and results: This study included 2500 patients receiving an ICD in the SIMPLE trial. A clinically significant pocket haematoma was defined as a haematoma that required re-operation or interruption of oral anticoagulation (OAC) therapy. Clinically significant pocket haematoma occurred in 56 of 2500 patients (2.2%) of which 6 (10.7%) developed device-related infection. Patients who developed pocket haematoma were older (mean age 67.6 ± 8.8 years vs. 62.7 ± 11.6 years, P < 0.001), were more likely to have permanent atrial fibrillation (30.4 vs. 6.7%, P < 0.001) and a history of stroke (17.9 vs. 6.7%, P = 0.004), or were more likely to receive peri-operative OAC (50.0 vs. 28.4%, P < 0.001), unfractionated heparin (16.1 vs. 5.2%, P = 0.003), or low-molecular-weight heparin (37.5 vs. 17.5%, P < 0.001). Independent predictors of wound haematoma on multivariable analysis included the use of heparin bridging (OR 2.65, 95% CI 1.48-4.73, P = 0.001), sub-pectoral location of ICD (OR 2.00, 95% CI 1.12-3.57, P =0.020), previous stroke (OR 2.47, 95% CI 1.20-5.10, P = 0.015), an upgrade from permanent pacemaker (OR 2.52, 95% CI 1.07-5.94, P = 0.035), and older age (OR 1.03, 95% CI 1.00-1.06, P = 0.049). Conclusion: Pocket haematoma remains an important complication of ICD implantation and is associated with a high risk of infection. Independent predictors of pocket haematoma include heparin bridging, prior stroke, sub-pectoral placement of ICD, older age, and upgrade from a pacemaker.

• MeSH
• chirurgická rána diagnóza   epidemiologie   MeSH
• defibrilátory implantabilní * škodlivé účinky   MeSH
• elektrická defibrilace škodlivé účinky   přístrojové vybavení   mortalita   MeSH
• hematom diagnóza   epidemiologie   MeSH
• heparin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• implantace protézy škodlivé účinky   přístrojové vybavení   mortalita   MeSH
• incidence MeSH
• infekce spojené s protézou epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nelineární dynamika MeSH
• odds ratio MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rozdělení chí kvadrát MeSH
• senioři MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Cílem práce je zhodnotit první zkušenosti s implantací centrálních žilních portkatétrů na pracovišti autorů. Materiál a metoda: V intervalu od listopadu 2003 do listopadu 2004 autoři na pracovišti intervenční radiologie implantovali portální systém 58 nemocným. U 57 z nich byl implantován centrální žilní portkatétr, u 3 intraarteriální transfemorální portkatétr do a. hepatica, 2 nemocní mají implantován žilní i tepenný portkatétr. Ve všech případech byly implantovány 6F portkatétry. K centrálnímu žilnímu vstupu použili supraklavikulární přístup do v. subclavia 1. sin. u 12 nemocných a v. subclavia 1. dx. u 43 nemocných, pouze u jedné nemocné jsme pro atypický průběh klíčku volili laterální infraklavikulární přístup. Tepenné portkatétry byly zaváděné cestou a. femoralis communis a jejich implantace není předmětem tohoto sdělení. Výsledky: Technický úspěch výkonů byl 100%. U jedné nemocné vznikl pneumotorax vyžadující drenaz a hospitalizaci. Postprocedurálně autoři zaznamenali u jedné nemocné rotaci komůrky, kterou vyřešili repozicí. Závěr: Implantace centrálních žilních portkatétrů v rukou intervenčního radiologa je procedura bezpečná. Při využití výhod radiologického pracoviště je minimalizováno riziko periprocedurálních komplikací.

The aim of our reports is to assess the feasibility and our first experience of central venous port-catheters implantation in a radiology suite. Material and methods: During the interval of 13 months (Nov 2003 to Nov 2004) authors implanted 60 portcatheters in 58 patients. 57 patients obtained central venous ports. three patients have intraarterial transfemoral portcatheter and two patients have implanted both systems. Authors used 6F port-catheters in all cases. For the central venous access they punctured v. subclavia from the supraclavicular approach in all but one patients. Results: The technical success rate was 100%. Once pneumothorax occurred and was treated by drainage needed hospitalisation. Rotation of port-catheter chamber occurred in one patient was treated by reposition in our department. Conclusion: Central venous port-catheter implantation in hands of interventional radiologist is a safe procedure. Use of fluoroscopy can make the procedure even safer and minimalize the risk of periprocedural complications.

• MeSH
• intervenční radiologie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• punkce metody   škodlivé účinky   MeSH
• vena subclavia chirurgie   MeSH
• zaváděcí katétry MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Background and Objectives: The aim of our single-center cohort study was the determination of the influence of the intrauterine lavage of granulocyte colony-stimulating growth factor (G-CSF) on clinical pregnancy rate in patients with a history of implantation failure older than 40 years. Materials and Methods: The study was conducted in Ferticare Prague SE between May 2018 and June 2020. Overall, 115 patients were distributed into two arms, with 48 subjects in the experimental and 67 in the control arm. All women have had a previous history of unsuccessful history of infertility treatment with their own genetic material and at least one ineffective cycle with the donated oocytes. The experimental arm underwent the intrauterine lavage of 0.5 mL of pure G-CSF from 120 to 48 h prior to embryo transfer. Results: The clinical pregnancy rate was 63.3% in the experimental arm and 47.8% in the control arm (p = 0.097 for Pearsonߣs χ2, and p = 0.133 for Fisher's exact test). However, the mean endometrial thickness on the day of embryo transfer did not appear to be statistically different (p = 0.139). Only the difference in endometrium thickness growth was statistically significant (p = 0.023). The increase in pregnancy rate is still encouraging for the future, even if it is not significant. Conclusion: Our study suggests the trend of increased pregnancy rate after the intrauterine G-CSF lavage in the interval of 120-48 h prior to embryo transfer.

• MeSH
• darování oocytu * metody   MeSH
• dospělí MeSH
• faktor stimulující kolonie granulocytů * terapeutické užití   MeSH
• implantace embrya * účinky léků   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• úhrn těhotenství na počet žen v reprodukčním věku MeSH
• výsledek těhotenství * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: To evaluate the incidence of laser enhancement following cataract surgery and refractive lens exchange (RLE) with FineVision Micro F trifocal lens implantation (PhysIOL, Liège, Belgium). METHODS: Retrospective study of patients who had undergone cataract or RLE surgery and had received a FineVision Micro F intraocular lens. Laser enhancement of residual refractive error was determined. Visual acuity (VA) assessments were performed before and after surgery: uncorrected distance VA (UCDVA), best-corrected distance VA (BCDVA), uncorrected near VA (UCNVA), plus preoperative and postoperative spherical equivalent (SE) assessments. RESULTS: Of the 1129 eyes from 596 patients, 61 (5.4%) required laser enhancement to correct residual refractive error (by group: 30/679 eyes [4.4%] cataract; 31/450 eyes [6.9%] RLE). Eleven eyes received FemtoLASIK; 50 eyes received PRK. Mean UCDVA before laser enhancement was 0.26±0.19 logMAR and 0.24±0.14 in the FemtoLASIK and PRK groups, respectively. After laser enhancement, these were 0.04±0.05 logMAR and 0.13±0.19, respectively; BCDVA values were 0.00±0.00 logMAR in the FemtoLASIK group and 0.06±0.11 in the PRK group. Laser enhancement improved UCNVA (Jaeger) from 2-3 to 1-2 in both groups. Enhancement reduced preoperative SE of -0.39±0.99 D and -0.53±0.58 D (FemtoLASIK and PRK groups, respectively) to 0.24±0.36 D and 0.04±0.47 D. CONCLUSIONS: The FineVision Micro F trifocal lens is an effective solution for gaining increased spectacle independence. The incidence of residual refractive error requiring laser enhancement is low, and laser procedures are a safe and effective solution for improving the quality of vision and patient satisfaction. SYNOPSIS: Laser enhancement rates and outcomes were determined following cataract / refractive lens exchange surgery that used a trifocal IOL. Enhancement was safe and effective and rates were low (5.4%).

• MeSH
• fakoemulzifikace * MeSH
• implantace nitrooční čočky metody   MeSH
• incidence MeSH
• lasery MeSH
• lidé MeSH
• protézy - design MeSH
• refrakční vady * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• zkalení zadního pouzdra čočky * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH