K okluzi centrální retinální tepny může dojít na podkladě embolizace z nestabilního aterosklerotického plátu arteria carotis interna. V naší kazuistice byla ztráta monokulárního vidění prvním příznakem závažného průběhu ischemické cévní mozkové příhody, kterou bylo nutné urgentně řešit mechanickou trombektomií. Cílem sdělení je poukázat na často podceňovanou závažnost tohoto stavu. Okluze centrální retinální arterie by dle našeho názoru měla být řešena v akutním režimu, bez prodlení a se zapojením zdravotnické záchranné služby jako každá jiná cévní mozková příhoda. I přes debatu jak v české, tak ve světové odborné veřejnosti, není dosud k dispozici konsenzus v přístupu k této klinické jednotce.
Central retinal artery occlusion can occur secondary to embolism from an unstable atherosclerotic plaque of the internal carotid artery. In our case report, monocular visual loss was the initial presentation of a severe course of ischaemic stroke which required urgent management with mechanical thrombectomy. The aim of the paper is to highlight the often underestimated severity of this condition. In our opinion, central retinal artery occlusion should be managed in an acute mode, without delay, and with the involvement of emergency medical services, just like any other stroke. In spite of the debate in both the Czech and worldwide professional community, no consensus has so far been available on the approach to this clinical entity.
- MeSH
- arteria centralis retinae patologie MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnóza terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza metody MeSH
- okluze retinální arterie diagnóza terapie MeSH
- trombolytická terapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Parestezie jsou typické pozitivní senzitivní příznaky, které vznikají v důsledku poškození nebo poruchy somatosenzorického systému. Jsou častým subjektivním steskem uváděným pacienty různého věku. Mohou se vyskytovat jak u zdravých osob, tak u pacientů s nejrůznějšími nemocemi. Parestezie jsou častým symptomem řady neurologických i interních chorob. Vyskytují se u heterogenní skupiny poruch, které postihují centrální i periferní nervový systém. V následujícím přehledu je uvedena diagnostika i diferenciální diagnostika parestezií s důrazem na závažná akutní onemocnění.
Paresthesias are sensory symptoms that typically arise from damage or disorder of the somatosensory system. Patients of different age groups frequently report these symptoms as subjective issues. They can occur in healthy individuals as well as in people with various diseases. Paresthesias are a frequent symptom of a number of neurological and internal diseases. They occur in a heterogeneous group of disorders that affect both the central as well as peripheral nervous systems. In the following review, we present the diagnosis and differential diagnosis of paresthesias with an emphasis on severe acute diseases.
Syfilis je chronické systémové onemocnění, které se projevuje pestrou škálou příznaků především na pohlavních orgánech, ale postiženy bývají i systémy kardiovaskulární, nervový, kožní nebo pohybový. K postižení centrální nervové soustavy může dojít kdykoliv během primárního, sekundárního nebo terciárního stadia syfilis. Časné formy neurosyfilis v současné době převažují, pozdní parenchymomatózní komplikace se vyskytují vzácně. Meningovaskulární syfilis se zpravidla manifestuje 5-7 let po primárním stadiu a představuje jednu z vzácných příčin cerebrovaskulárních onemocnění u mladších osob. V diagnostice má stěžejní význam nejen vyšetření mozku a mozkových tepen zobrazovacími metodami, ale také komplexní rozbor mozkomíšního moku. Základním lékem je benzylpenicilin. Prezentujeme případ 52letého muže s neurosyfilis, která se projevila akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou ve vertebrobazilárním povodí při obliteraci bazilární tepny.
Syphilis is a chronic systemic disease which is manifested by a wide range of signs and symptoms, particularly in the sex organs, but it also affects the cardiovascular, nervous, integumentary, or musculoskeletal systems. An involvement of the central nervous system may occur at any point of the primary, secondary, or tertiary stages of syphilis. Early forms of neurosyphilis currently prevail, with late parenchymal complications occurring rarely. Meningovascular syphilis typically presents five to seven years after the primary stage, and is among the rare causes of cerebrovascular disease in younger individuals. Imaging of the brain and cerebral arteries as well as a comprehensive cerebrospinal fluid analysis are of crucial importance for the diagnosis. Benzylpenicillin is the principal drug. A case report is presented of a 52-year-old man with neurosyphilis manifested by acute ischaemic stroke in the vertebrobasilar territory in the setting of basilar artery occlusion.
- Klíčová slova
- obliterace bazilární tepny,
- MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurosyfilis * diagnóza komplikace terapie MeSH
- syfilis diagnóza komplikace terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V letech 2018 a 2019 byly publikovány výsledky multicentrických, randomizovaných a kontrolovaných studií, které prokázaly účinnost a bezpečnost intravenózní trombolýzy v léčbě akutního mozkového infarktu u vybraných pacientů i po standardním terapeutickém časovém okně a s neznámou dobou vzniku iktu. Na základě těchto vědeckých důkazů, při dostupnosti specifických antidot přímých antikoagulancií a v souvislosti se zveřejněním nových doporučení European Stroke Organisation a American Heart Association/ American Stroke Association nastala potřeba aktualizovat platný český národní doporučený postup pro intravenózní trombolýzu v léčbě akutního mozkového infarktu z roku 2014. Doporučené postupy nenahrazují platné legislativní normy a jsou konsensuálním stanoviskem výboru Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
The results of multicenter randomized and controlled clinical trials, which were published in 2018 and 2019, showed the efficiency and safety of intravenous thrombolysis in the treatment of acute ischemic stroke in selected patients even beyond the standard therapeutic time window, and in those with unknown time of ischemic stroke onset. Based on this scientific evidence, the availability of specific antidotes for direct anticoagulants and the publication of new recommendations of the European Stroke Organisation and the American Heart Association/American Stroke Association, an update of the Czech national guidelines on the treatment of acute ischemic stroke with intravenous thrombolysis from the year 2014 became necessary. These recommendations do not substitute the valid legislative norms and represent a consensual statement of the Executive Committee of the Czech Stroke Society (a part of the Czech Neurological Society of the Czech Medical Association J. E. Purkyně).
Cílem práce je podat přehled o souvislostech mezi onemocněním COVID-19 a ikty. Práce se zabývá rizikem výskytu iktu a mechanizmy jeho vzniku u pacientů s COVID-19, dále prognózou, dopadem na organizaci péče a samotnou léčbu iktu v důsledku pandemie COVID-19. Pandemie COVID-19 vedla v řadě zemí k omezení akutní péče o pacienty s iktem, v ČR však během jarní vlny v roce 2020 k významnějšímu zhoršení poskytování této péče nedošlo. Incidence iktu se u pacientů s COVID-19 pohybuje v rozmezí 0,9–6 %, může však být i vyšší. Pacienti s iktem by měli být na COVID-19 testováni, a to především pokud u nich nejsou přítomné typické kardiovaskulární rizikové faktory. Klinická manifestace iktu u pacientů s COVID-19 je střední až těžká, vysoké procento těchto pacientů má okluzi velké tepny. Většina pacientů s COVID-19 a iktem má vyšší věk a jsou u nich přítomny typické kardiovaskulární rizikové faktory, přesto se však iktus může vyskytnout i u pacientů mladých a bez přítomnosti rizikových faktorů. K rozvoji iktu dochází průměrně za 11 dnů od rozvoje symptomů COVID-19 (těžká infekce COVID-19 může být komplikována časně cytokinovou bouří, následovanou protrombotickým stavem a častými jak venózními, tak arteriálními trombembolickými komplikacemi), přesto může dojít k rozvoji iktu i v časné fázi infekce. Pacienti s COVID-19 a iktem mají horší výsledný klinický stav a vyšší mortalitu než pacienti s iktem bez COVID-19. Pacientům s iktem s COVID-19 má být poskytnuta standardní léčba. Přínosná by také mohla být profylaktická nebo terapeutická antikoagulace.
The aim of this work is to provide an overview of the relationship between COVID-19 and stroke. The work deals with the risk of stroke and its mechanisms in patients with COVID-19, as well as the prognosis, impact on the organization of care and the treatment of stroke itself due to the COVID-19 pandemic. The COVID-19 pandemic has led to a reduction in acute care for stroke patients in a number of countries, but in the Czech Republic there was no significant deterioration in the provision of this care during the spring wave in 2020. The incidence of stroke in patients with COVID-19 ranges from 0.9 to 6%, but may be higher. Patients with stroke should be tested for COVID-19, especially if they do not have typical cardiovascular risk factors. The clinical manifestation of a stroke in patients with COVID-19 is moderate to severe, with a high percentage of these patients having large artery occlusion. Most patients with COVID-19 and stroke are older and have typical cardiovascular risk factors, but stroke may also occur in young patients without risk factors. Stroke develops on average within 11 days of the development of COVID-19 symptoms (severe COVID-19 infection may be complicated by an early cytokine storm, followed by a prothrombotic condition and frequent venous and arterial thromboembolic complications), but stroke may develop also in the early phase of infection. Patients with COVID-19 and stroke have a worse clinical outcome and higher mortality than patients with stroke without COVID-19. COVID-19 stroke patients should receive standard treatment. Prophylactic or therapeutic anticoagulation could also be beneficial.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- hematologické látky aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- hypertenze MeSH
- ischemie mozku diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- riziko MeSH
- tranzitorní ischemická ataka * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Mechanická trombektomie (MT) symptomatického uzávěru mozkové tepny v přední cirkulaci je již několik let standardní léčbou akutní ischemické CMP (iCMP) do prvních 6 h od vzniku iktu. Obecně akceptovanou výjimku představuje akutní iCMP na podkladě okluze bazilární tepny, kdy je MT možno provést i po 6 h trvání příznaků jako život zachraňující zákrok. V roce 2018 byly uveřejněny výsledky dvou randomizovaných klinických studií, které prokázaly klinickou účinnost a prospěch MT v léčbě akutního symptomatického uzávěru mozkové tepny i po standardním terapeutickém časovém okně u pacientů s mozkovým infarktem vybraných na základě velikosti ischemické penumbry nebo jádra ischemie. V souvislosti s uveřejněním pozitivních výsledků těchto studií, doporučení American Heart Association/American Stroke Association v roce 2018 a European Stroke Organisation a European Society for Minimally Invasive Neurological Therapy v březnu 2019 nastala potřeba aktualizace platných českých doporučení pro MT mozkového infarktu z roku 2016 v ČR. Prezentované doporučené postupy pro MT jsou konsenzuálním stanoviskem výborů Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti JEP a Sekce intervenční neuroradiologie České společnosti intervenční radiologie České lékařské společnosti JEP.
Mechanical thrombectomy (MT) of symptomatic cerebral arterial occlusion in the anterior circulation is a standard treatment in acute ischemic stroke (IS) with the first 6 h of stroke onset. Acute IS due to basilar artery occlusion represents a generally accepted exception, when MT may be performed beyond the 6 h of symptoms onset as a life-threating intervention. Results of two randomized clinical trials published in 2018 showed clinical benefits and efficacy of MT in the treatment of acute symptomatic cerebral arterial occlusion even beyond the standard therapeutic time window in IS patients selected according to the size of ischemic penumbra or ischemic core. Positive results of these two trials, new recommendations of the American Heart Association/American Stroke Association from 2018 and of the European Stroke Organisation and the European Society for Minimally Invasive Neurological Therapy published in March 2019 led to a need of updating valid Czech recommendations for MT of IS from 2016. Presented recommendations are the consensual statement of the committees of the Czech Stroke Society (a part of the Czech Neurological Society CMA JEP) and of the Czech Neurointerventional Society (a part of the Czech Society of Interventional Radiology CMA JEP). The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE uniform requirements for biomedical papers.
- MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza * metody MeSH
- mozkový infarkt chirurgie MeSH
- tranzitorní ischemická ataka chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
