OBJECTIVES: Subsequent to early life feeding issues, children with Prader-Willi syndrome (PWS) develop hyperphagia and severe obesity. Growth hormone (GH) therapy has been approved in PWS to improve growth, body composition, and BMI. We aimed to clarify the role of age at GH therapy onset on growth and BMI trajectories in children with PWS. METHODS: We analyzed height and BMI in 114 patients (58 boys) from REPAR - Czech national GH registry. From them, 69 started GH therapy prior to 2 y/o (age 0.8 ± 0.4 years; mean ± SD; early-onset group [EO]), and 45 later (age 7.1 ± 4.1 years; late-onset group [LO]). RESULTS: Height-SDS before therapy was similar in all (EO: -1.9 ± 1.2 [mean ± SD]; LO: -1.7 ± 1.1). After the first year of GH therapy, height-SDS in the EO group increased to -1.0 ± 1.2, in the LO group to -0.9 ± 1.1. After 5 years, height fully normalized in all (-0.1 ± 1.1 SDS). The LO children were already obese at treatment initiation (BMI-SDS: 2.9 ± 2.2), and their BMI-SDS decreased after 1 year of GH therapy by 0.9 (p=0.003). The weight in EO children was below average before GH treatment (BMI-SDS: -0.9 ± 1.2) and their BMI-SDS increased to the overweight range of 1.3 ± 2.2 (p<0.001) within the oncoming 3 years. Albeit BMI-SDS was around the obesity limit in most children after 5 years on GH therapy, the highest lifetime BMI-SDS was lower in EO (2.2 ± 2.6) than in LO (3.7 ± 2.2; p<0.001). CONCLUSIONS: GH treatment in PWS normalizes body height. After 5 years of GH therapy, BMI-SDS in EO and LO groups are similar; however, the EO group is exposed to lower maximal BMI-SDS values.

• MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon * terapeutické užití   MeSH
• morbidní obezita * prevence a kontrola   etiologie   MeSH
• následné studie MeSH
• obezita dětí a dospívajících * prevence a kontrola   MeSH
• Praderův-Williho syndrom * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prognóza MeSH
• tělesná výška účinky léků   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kombinace zvýšené hladiny tyroxinu při nesuprimované hladině tyreostimulačního hormonu (TSH) u pacienta bez medikace tyreoidálními hormony je v pediatrické populaci kromě novorozeneckého období poměrně vzácná. Může být způsobena laboratorní metodikou, interferencí s některými léčivy, adenomem s autonomní produkcí tyreostimulačního hormonu nebo některými vrozenými poruchami. V naší kazuistice prezentujeme neobvyklou příčinu tohoto stavu.

High level of thyroxine combined with normal thyroid-stimulating hormone (TSH) level is not common in children without thyroxine treatment, except for neonatal period. It can be due to laboratory interference, interaction with some drugs, adenoma with autonomous production of TSH or a congenital thyroid disorder. Our case report presents an unusual cause of this condition.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• familiární dysalbuminemická hypertyroxinemie diagnóza   genetika   patofyziologie   MeSH
• jodidperoxidasa nedostatek   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   etiologie   MeSH
• thyreotropin fyziologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Mentální anorexie je komplexní psychiatricko-metabolicko-endokrinní onemocnění, které má z psychiatrických onemocnění nejvyšší úmrtnost. Při mentální anorexii dochází k alteraci téměř všech orgánů a systémů. Změny endokrinního systému představují většinou adaptaci organismu na hladovění a po znovunabytí potřebné hmotnosti a tukové hmoty dochází k jejich spontánní úpravě. Ale neplatí to pro všechny změny. Dochází k poruše hypothalamo-hypofyzární osy s projevy hypogonadotropního hypogonadismu a hyperkortizolemie, k rezistenci k růstovému hormonu, poruše tyroidální funkce, hyponatremii a hypooxytocinemii. Může být narušena i produkce antidiuretického hormonu a poměrně brzy lze diagnostikovat poruchu kostního metabolismu, která často přetrvává i po vyléčení mentální anorexie. V poslední době byly popsány i změny ve střevním mikrobiomu, v lipidovém metabolismu, poruchy produkce cytokinů s rozvojem autoimunity a poruchy imunitních funkcí.

Anorexia nervosa is a complex psychiatric-metabolic-endocrine disease that has the highest mortality rate among psychiatric diseases. Almost all organs and systems are altered by this disease. Changes in the endocrine system mostly represent the body‘s adaptation to starvation, and after regaining the necessary weight and fat mass, they are spontaneously adjusted. However, it does not apply to all changes. There is a disorder of the hypothalamic-pituitary axis with manifestations of hypogonadotropic hypogonadism, hypercortisolemia, resistance to growth hormone, thyroid dysfunction, hyponatremia and hypooxytocinemia. The production of antidiuretic hormone can also be altered, and a bone metabolism disorder can be diagnosed relatively early and often persists even after recovering from anorexia nervosa. Recently, changes in the intestinal microbiome, lipid metabolism, cytokine production disorders with the development of autoimmunity, and immune function disorders have also been described.

• MeSH
• hypotalamo-hypofyzárně-gonadální osa patologie   MeSH
• kosti a kostní tkáň metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mentální anorexie * metabolismus   patofyziologie   MeSH
• přijímání potravy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přibližně u 10 % dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA; small for gestational age) s porodní hmotností a/nebo délkou nižší než −2 SD, nedojde po narození k růstovému výšvihu. Tyto děti zůstávají malé po celé dětství (s výškovým skóre směrodatné odchylky [ht-SDS] pod −2,5 SDS) a skončí jako malí dospělí. Označujeme je jako SGA-SS (small for gestational age with short stature). Evropská léková agentura schválila již v roce 2003 SGA-SS jako indikaci pro léčbu růstovým hormonem. Z 1502 dětí SGA-SS evidovaných v české národní databázi příjemců růstového hormonu REPAR již 397 dětí (221 chlapců) ukončilo růst a dosáhlo téměř finální dospělé tělesné výšky. Léčba růstovým hormonem v dávce 0,034 mg/kg/den (medián) byla zahájena u chlapců ve věku 8,5 roku (medián; P5-95: 3,2–15,0), u dívek ve věku 7,3 roku (3,9–13,5). Průměr ht-SDS při zahájení léčby byl −3,21 (SD: 0,91). Léčba byla ukončena u chlapců ve věku 16,2 roku (medián; P5-95: 14,0–18,7 roku), u dívek ve věku 14,3 roku (12,4–17,3). Léčba vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59 a k dosažení téměř dospělé výšky (near-final height) ht-SDS −1,62 (SD: 0,97; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Při ukončení léčby tedy většina pacientů dosáhla výšky nad −2 SDS, v rozmezí hodnot běžné populace. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku tato výška odpovídá ht-SDS −2,30 (SD: 1,09; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). I po této adjustaci, která efekt léčby mírně podhodnocuje, byla léčba růstovým hormonem úspěšná a vedla ke zlepšení v průměru o 0,91 ht-SDS. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují u dětí SGA-SS účinnost léčby růstovým hormonem a její potenciál významně zlepšit dospělou tělesnou výšku.

Of children born small for gestational age (SGA) with birth weight and/or birth length below −2 SD, about 10% fail to catch-up after birth. These children remain short over childhood (with height standard deviation score [ht-SDS] below −2.5 SDS) and end up as short adults. They are assigned as SGA-SS (small for gestational age with short stature). European Medicine Agency approved growth hormone therapy in SGA-SS already in 2003. Out of 1502 SGA-SS children that are registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR, 397 children (221 boys) already completed growth and achieved near-final height. Growth hormone therapy (median dose 0.034 mg/kg/day) was initiated at age 8.5 years in boys (median; P5-95: 3.2-15.0) and 7.3 years in girls (3.9-13.5). The mean ht-SDS at treatment initiation was −3.21 (SD: 0.91). Treatment was terminated at age 16.2 years in boys (median; P5-95: 14.0-18.7) and 14.3 years in girls (12.4-17.3). By treatment termination, the patients have had gained 1.59 ht-SDS (mean) and have achieved near-final height −1.62 ht-SDS (SD: 0.97; p<0.0001 if compared to pre-treatment). Thus, majority of patients exceeded −2 SDS at treatment completion and achieved height within normal limits. After adjusting for ht-SDS at age 18 years, their height corresponded to ht-SDS −2.30 (SD: 1.09; p < 0.0001 if compared to pre-treatment). Growth hormone therapy was successful even after this adjustment that mildly underestimates the treatment effect, and led to mean height increase of 0.91 ht-SDS. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children and its potential to significantly improve the adult height.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

O úspěchu léčby růstovým hormonem a dosažení optimální dospělé výšky rozhoduje jednak růst před zahájením puberty a jednak vydatnost pubertálního růstového výšvihu. U kohorty 397 dětí (221 chlapců) z české národní databáze příjemců růstového hormonu REPAR, které se narodily malé na svůj gestační věk, měly malou výšku v dětství (SGA-SS) a již dosáhly své téměř dospělé výšky, jsme vyhodnotili vliv prepubertální a pubertální složky růstu na celkový efekt léčby růstovým hormonem. Odděleně jsme posoudili děti také podle výšky rodičů (oba nad −2 SD výšky, jeden pod −2 SD výšky, oba pod −2 SD výšky) a podle porodních parametrů – nízké porodní hmotnosti, nízké porodní délky či kombinace obojího. Léčba růstovým hormonem vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59, z toho za prepubertální období o 1,57. Během puberty se již výška při pokračující léčbě nezlepšila. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku stoupla výška ve srovnání se stavem při zahájení léčby o 0,91 ht-SDS (všechny tři parametry p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Významně více vyrostly děti s oběma rodiči vyššími než −2 SD a také děti, které měly sníženou výlučně porodní hmotnost, nikoliv porodní délku. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují účinnost léčby růstovým hormonem u dětí SGA-SS. O efektu léčby rozhoduje především prepubertální složka růstu, proto důsledné sledování růstu dětí narozených SGA a včasné zahájení léčby v časném dětství má pro ně klíčový význam.

Both pre-pubertal growth and magnitude of the pubertal growth spurt are the prerequisites of potential of growth hormone therapy to optimize final height. We analyzed impact of pre-pubertal and pubertal growth components on the total effect of growth hormone therapy in a cohort of 397 children (221 boys) registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR. All were born small for gestational age, had persistent short stature in childhood (SGA-SS) and already achieved their near-final height. We separately evaluated children according to parental heights (with both parents over −2 ht-SDS, one below −2 ht-SDS, both below −2 ht-SDS) and according to their size at birth – low birth weight, low birth length, low both parameters. Up to treatment completion, treatment led to a height gain of 1,59 ht-SDS; of this, the pre-pubertal gain was 1,57 ht-SDS. Thus, ht-SDS remained unchanged within puberty, despite continuous growth hormone administration. The final ht-SDS gain adjusted for age 18 years was 0,91 (all three parameters p<0.0001 if compared to pre-treatment). Children with both parents taller than −2 SD and children with exclusively low birth weight had significantly better treatment outcomes. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children. The treatment success is based on pre-pubertal growth component. Therefore, a careful follow-up of children born SGA and a timely initiation of growth hormone therapy in early childhood are of crucial importance.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• puberta účinky léků   MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Český celonárodní registr REPAR shromažďuje od roku 2014 longitudinální data o pacientech léčených rekombinantním růstovým hormonem (rhGH). Obsahuje data konvertovaná z ukončených mezinárodních databází KIGS, Nordinet® IOS, GeNeSIS, ECOS a průběžně zařazované nové pacienty. Cíl studie: Cílem studie je představit základní demografii pacientů zahrnutých v databázi REPAR a analyzovat vybraná longitudinální data. Metody: Data ze všech deseti klinických center pro léčbu dětí rhGH v ČR jsou prostřednictvím webových formulářů zadávána do elektronické databáze. Databáze obsahuje data před zahájením léčby a údaje z kontrolních návštěv až do ukončení léčby. Pacienti jsou přiřazeni do jedné z šesti pediatrických indikačních skupin – deficit růstového hormonu (GHD), Turnerův syndrom (TS), chronická renální insuficience (CRI), postnatální selhání růstu navazující na intrauterinní růstovou restrikci (SGA), syndrom Pradera-Williho (PWS) a deficit SHOX.Výsledky: Registr REPAR obsahoval k 1. 1. 2020 údaje o 4330 dětských pacientech, z toho 1896 aktuálně léčených (1130 chlapců, 766 dívek). Dávka rhGH kolísala od 0,020 do 0,046 mg/kg/den (5. a 95. percentil; medián 0,033 mg/kg/den). U aktuálně léčených pacientů byla léčba zahájena ve věku 5,8 roku (medián; 0,2–13,4 roku, 5. a 95. percentil), nejčasněji u PWS (dívky 1,5 roku, chlapci 1,3 roku) a nejpozději u chlapců s CRI (8,0 roku) a u dívek s deficitem SHOX (8,3 roku). U GHD byl věk při zahájení léčby 7,2 roku (dívky) a 7,5 roku (chlapci), u TS 6,6 roku a u dětí SGA 6,4 roku (chlapci) a 6,2 roku (dívky). U GHD, TS a PWS v čase signifikantně (p <0,001) klesá věk při zahájení léčby. Při ukončení léčby dosahuje medián výšky pacientů SGA -1,8 SDS, u dívek s TS -1,5 SDS. Závěry: Analýzy dat z registru přinášejí přehled o počtech léčených pacientů, ale také umožňují evaluaci klinické diagnostiky růstových poruch v pediatrické praxi. Mohou sloužit k dalšímu poznání fyziologických účinků růstového hormonu, k analýze prediktorů úspěchu terapie a také k farmakoekonomickému posouzení.

Background: Since 2014, the Czech national registry REPAR has been collecting longitudinal data on patients treated with recombinant growth hormone (rhGH). It contains converted data from terminated international data-bases KIGS, Nordinet® IOS, GeNeSIS, ECOS and new subsequently added patients.Objective: The aim of this study is to present the basic demographic data of patients included in the REPAR database and to analyze selected longitudinal data. Methods: Data from all ten pediatric clinical centers for the rhGH treatment in the Czech Republic are entered into web-based database via web case report forms. The database contains data before the start of the treatment and data from follow-up visits until treatment termination. Patients belong to the one of six pediatric indication groups – growth hormone deficiency (GHD), Turner syndrome (TS), chronic renal failure (CRI), postnatal growth failure following intrauterine growth restriction (SGA), Prader-Willi syndrome (PWS) and SHOX deficiency. Results: By January 1st, 2020, the REPAR register contained data on 4330 pediatric patients, of which 1896 were currently treated (1130 boys, 766 girls). The dose of rhGH varied from 0.020 to 0.046 mg/kg/day (5th and 95th percentiles; median 0.033 mg/kg/day). In currently treated patients, treatment was initiated at age 5.8 years (median; 0.2–13.4 years, 5th and 95th percentiles), the earliest in PWS (girls 1.5 years, boys 1.3 years) and at the latest in boys with CRI (8.0 years) and also in girls with SHOX deficiency (8.3 years). The age at treatment onset was 7.2 years (girls) and 7.5 years (boys) in GHD, 6.6 years in TS, and 6.4 years (boys) and 6.2 years (girls) in children born SGA on average. In GHD, TS and PWS, the age at treatment initiation decreases significantly over time (p<0.001). At the end of treatment, the median height reaches -1.8 SDS in SGA patients and -1.5 SDS in girls with TS.Conclusion: Analyses of data from the registry contribute to an overview of numbers of treated patients, but also to the evaluation of the clinical recognition of growth disorders in pediatric practice. They can serve to better understanding of physiological effects of growth hormone, to analyzing predictors of therapy success, and also to pharmacoeconomic assessments.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon * terapeutické užití   MeSH
• poruchy růstu * farmakoterapie   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kongenitální adrenální hyperplazie představuje skupinu vrozených poruch steroidogeneze s autosomálně recesivním přenosem. Nejčastějším typem je deficit 21-hydroxylázy. Horší kvalita života je obecně známý důsledek chronického onemocnění u dětí. Již dříve publikované studie věnující se kvalitě života pacientů s kongenitální adrenální hyperplazií byly limitovány počtem sledovaných jedinců či jednostrannou preferencí dospělé populace nebo studovaného pohlaví. Cílem této studie bylo identifikovat pacienty s deficitem 21-hydroxylázy, kteří jsou ve sledování dětských endokrinologů v České republice, a následně pomocí dotazníkového šetření zjistit jejich kvalitu života. K dispozici byla data o 56 pacientech. Děti s deficitem 21-hydroxylázy obecně neudávaly nižší kvalitu života. Nicméně jejich rodiče uváděli omezení ve smyslu cestování, vyšší zodpovědnosti, medikace či častější potřeby hospitalizace. Žádný z pacientů neuvedl psychické potíže nebo nutnost psychiatrické medikace. Stran sexuální preference odpovědělo 90 % dotazovaných mladistvých, čtyři ve smyslu homosexuální orientace (40 %).

Congenital adrenal hyperplasia represents a group of autosomal recessive diseases resulting from mutations of enzyme genes mediating biochemical steps of steroidogenesis. The most frequent type of congenital adrenal hyperplasia is 21-hydroxylase deficiency. Reduced quality of life is a known consequence of chronic disease in children. Previously published studies about patients' quality of life were limited (due to preference of adult or male population). The aim of this study was to identify pediatric patients with 21-hydroxylase deficiency in the Czech Republic and to describe their quality of life. In 56 patients, available data allowed evaluation. Children with 21-hydroxylase did not report lower quality of life. However, their parents reported limitation in family (mainly in travelling, responsibility, using of medication or hospitalization). None of patients felt psychic problems. The rate of homosexuality in adolescents was greater (40%) in relation to the general population.

• MeSH
• dítě MeSH
• kongenitální adrenální hyperplazie * psychologie   MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

OBJECTIVES: Presymptomatic detection of patients with rare diseases (RD), defined by a population frequency less than 1 : 2,000, is the task of newborn screening (NBS). In the Czech Republic (CZ), currently eighteen RD are screened: phenylketonuria/hyperphenylalaninemia (PKU/HPA), congenital hypothyroidism (CH), congenital adrenal hyperplasia (CAH), cystic fibrosis (CF), medium chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency (MCADD), long chain 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenase deficiency (LCHADD), very long chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency (VLCADD), carnitine palmitoyl transferase I and II deficiency (CPTID, CPTIID), carnitine-acylcarnitine translocase deficiency (CACTD), maple syrup urine disease (MSUD), glutaric aciduria type I (GA I), isovaleryl-CoA dehydrogenase deficiency (IVA), argininemia (ARG), citrullinemia (CIT), biotinidase deficiency (BTD), cystathionine beta-synthase-deficient homocystinuria (CBSD HCU), and methylenetetrahydrofolate reductase deficiency homocystinuria (MTHFRD HCU). The aim was to analyze the prevalence of RD screened by NBS in CZ. METHODS: We examined the NBS programme in CZ from 1 January 2010 to 31 December 2017, which covered 888,891 neonates. Dried blood spots were primarily analyzed using fluorescence immuno-assay, tandem mass spectrometry and fluorimetry. RESULTS: The overall prevalence of RD among the neonate cohort was 1 : 1,043. Individually, 1 : 2,877 for CH, 1 : 5,521 for PKU/HPA, 1 : 6,536 for CF (1 : 5,887 including false negative patients), 1 : 12,520 for CAH, 1 : 22,222 for MCADD, 1 : 80,808 for LCHADD, 1 : 177,778 for GA I, 1 : 177,778 for IVA, 1 : 222,223 for VLCADD, 1 : 296,297 for MSUD, 1 : 8,638 for BTD, and 1 : 181,396 for CBSD HCU. CONCLUSIONS: The observed prevalence of RD, based on NBS, corresponds to that expected, more precisely it was higher for BTD and lower for MSUD, IVA, CBSD HCU, MCADD and VLCADD. Early detection of rare diseases by means of NBS is an effective secondary prevention tool.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• fluorometrie MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening metody   MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
• vzácné nemoci krev   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Background Hutchinson-Gilford progeria syndrome (HGPS) is a rare disease caused by pathogenic variants in the LMNA gene, which leads to premature aging. The median life expectancy is shortened to 13 years due to cardiovascular complications. Case report We present a boy born with a pathogenic LMNA variant c.433G > A, which causes atypical progeria syndrome (APS) and was previously described in one single patient. When investigated for poor growth prior to the diagnosis of APS, his laboratory tests revealed growth hormone (GH) deficiency and magnetic resonance imaging (MRI) of the midbrain showed partial empty sella. GH treatment had only a limited and transient effect. His first ischemic complication manifested at age 4.2 years; at the age of 7 years, he had a fatal haemorrhagic stroke. Conclusion To the best of our knowledge, this is the first patient with APS showing partial empty sella and GH deficiency that might have contributed to his poor growth. GH failed to improve long-term outcome.

• MeSH
• fatální výsledek MeSH
• kojenec MeSH
• lamin typ A genetika   MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon aplikace a dávkování   nedostatek   MeSH
• mutace * MeSH
• nanismus farmakoterapie   etiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• progerie komplikace   genetika   patologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH