Puberty tends to be viewed as a "turning point" in hedonic perception of body odor (BO)-related smells. The pubertal stage, a potential proxy for the underlying physiological changes, may contribute to variation in odor hedonic perception. Other potential modulators of odor hedonics are general semantic knowledge about odors (which also tends to be subsumed under the term "age") and perceived odor intensity. The present cross-sectional study examined differences in hedonic odor perception across puberty in 205 Czech children aged 11-14 (89 boys). We investigated whether children differ in the hedonic appraisal of BO-related (16-androstenes and castoreum control), but also food and non-food odors according to their pubertal (penis/breast and pubic hair) development and general semantic knowledge about odors (operationalized as odor identification), controlling for age and perceived odor intensity. As a subsidiary aim, we examined variation in odor identification. We asked the children to self-stage themselves using drawings depicting Tanner's penis/breast and pubic hair stages of pubertal development, estimated their general semantic knowledge about odors with a Sniffin' Sticks identification test, and obtained their pleasantness and intensity ratings of body odor-related, food, a non-food smells. We found that the participants' ratings of the 16-androstenes and those of the perceptually similar odor of castoreum differed according to perceived intensity and, in the latter case, in boys vs. girls as well, but there were no influences of pubertal status or odor identification on the perceived pleasantness. Similarly, hedonic appraisal of non-food (but not food) odors was only influenced by perceived intensity. Regarding odor identification, differences between boys and girls were limited to younger children and did not become more marked throughout puberty. Perceived pleasantness of odors, irrespective of whether they are associated with body smells, food, or other, does not appear to vary across puberty, and boys and girls seem to achieve similar levels of semantic odor knowledge as they grow up.

• MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• čichová percepce fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• odoranty * MeSH
• průřezové studie MeSH
• puberta * fyziologie   psychologie   MeSH
• radost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V psychiatrické praxi dochází k nárůstu počtu dospívajících pacientů s emočními poruchami. V textu uvažujeme o důvodech a o etiologii, vč. vlivu internetu a online světa na vývoj generace 21. století v kontextu nemalých nároků puberty v (post)covidovém období. Ve formě kazuistik je popsáno, že kromě reverzibilních přechodných psychických potíží koexistují i raritnější psychické nemoci s počátkem v dospívání, a to např. schizofrenie či psychotické epizody Aspergerova syndromu.

We actually registred increase of adolescent emotional disorders in psychiatric care. Here is reflection of possible reasons (etiology) such as impact of internet, go online, post covid era, liberal upbringing in context of demands of maturing that takes part on development of teens generation of 21. century. We describe in practical cases that outside of reversible mental difficulties there is coexistence with rare mental deseases beginning in maturing such as schizophrenia or psychotic episodes of Asperger syndrom.

• MeSH
• Aspergerův syndrom diagnóza   MeSH
• duševní poruchy diagnóza   patologie   MeSH
• emoce * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• puberta * psychologie   MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Gender dysphoria (GD) is marked by an incongruence between a person's biological sex at birth, and their felt gender (or gender identity). There is continuing debate regarding the benefits and drawbacks of physiological treatment of GD in children, a pathway, beginning with endocrine treatment to suppress puberty. Currently, the main alternative to physiological treatment consists of the so-called "wait-and-see" approach, which often includes counseling or other psychotherapeutic treatment. In this paper, we argue in favor of a "third pathway" for the diagnosis and treatment of GD in youths. To make our case, we draw on a recent development in bioethics: the phenomenological approach. Scholars such as Slatman and Svenaeus have argued that the extent to which the body can (or should be) manipulated or reconstructed through medical intervention is not only determined by consideration of ethical frameworks and social and legal norms. Rather, we must also take account of patients' personal experience of their body, the personal and social values associated with it, and their understanding of its situation in their life: their narrative identities. We apply this phenomenological approach to medicine and nursing to the diagnosis and treatment of GD in youth. In particular, we discuss Zahavi and Martiny's conception of the phenomenological interview, in order to show that narrative techniques can assist in the process of gender identification and in the treatment of youth presenting with GD. We focus on two case studies that highlight the relevance of a narrative-based interview in relations between patients, HCPs, and family, to expose the influence of social ideologies on how young people presenting with GD experience their bodies and gender.

• MeSH
• dítě MeSH
• fertilizace MeSH
• gender dysphoria * diagnóza   terapie   psychologie   MeSH
• genderová identita MeSH
• lékařství * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• puberta MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: To address the relationship between socioeconomic factors and age of menarche among Polish women born and reared in periods that varied considerably in environmental stresses: the Great Depression of the 1930s, the interval of World War II, and the interval of communist rule following World War II through the 1950s. METHODS: The data set included information on age at menarche and socioeconomic status (SES) of 718 women born during the Great Depression (n = 182), WWII (n = 189), and post-WWII through the 1950s (n = 347). A structured semi-parametric statistical model (generalized additive model [GAM] class) was used for analysis. An ANOVA-like linear model was used to test for marginal effects of SES-related factors and their interactions together with nonparametric seasonal effect. RESULTS: The influence of period of birth, month of birth, region of early childhood, and father's education, and the interaction between period of birth and father's education on age at menarche were statistically significant. During the economic crisis and the interval of WWII, differences in ages at menarche between the extreme categories of father's education were marked. The differences in ages at menarche between women from the lowest and highest social groups were markedly reduced among women born during the post-war interval. In addition, women born in February-March attained menarche earlier than women born in September-October. CONCLUSIONS: Unpredictable conditions associated with the economic crisis and war conditions had a stronger impact on age at menarche among women from families of lower SES compared to women from better economic circumstances. Individuals born and reared in low SES conditions likely suffered more severe deterioration across the spectrum of the standard of living and quality of life compared to those with a higher SES.

• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• menarche * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• společenská třída MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Polsko MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• endometrióza etiologie   MeSH
• gynekologická onemocnění etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• menarche * fyziologie   MeSH
• menstruační cyklus metabolismus   MeSH
• nádory prsu etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• předčasná puberta diagnóza   komplikace   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Publikácia sa zameriava na vývoj, pubertu a psychoterapiu mladistvých, najmä čo sa týka vzťahov. Určené odbornej aj širokej verejnosti.

• MeSH
• dětská psychiatrie MeSH
• dítě MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• psychiatrie adolescentů MeSH
• puberta MeSH
• vývoj mladistvých MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• monografie MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• psychoterapie
• psychiatrie
• pediatrie

O úspěchu léčby růstovým hormonem a dosažení optimální dospělé výšky rozhoduje jednak růst před zahájením puberty a jednak vydatnost pubertálního růstového výšvihu. U kohorty 397 dětí (221 chlapců) z české národní databáze příjemců růstového hormonu REPAR, které se narodily malé na svůj gestační věk, měly malou výšku v dětství (SGA-SS) a již dosáhly své téměř dospělé výšky, jsme vyhodnotili vliv prepubertální a pubertální složky růstu na celkový efekt léčby růstovým hormonem. Odděleně jsme posoudili děti také podle výšky rodičů (oba nad −2 SD výšky, jeden pod −2 SD výšky, oba pod −2 SD výšky) a podle porodních parametrů – nízké porodní hmotnosti, nízké porodní délky či kombinace obojího. Léčba růstovým hormonem vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59, z toho za prepubertální období o 1,57. Během puberty se již výška při pokračující léčbě nezlepšila. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku stoupla výška ve srovnání se stavem při zahájení léčby o 0,91 ht-SDS (všechny tři parametry p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Významně více vyrostly děti s oběma rodiči vyššími než −2 SD a také děti, které měly sníženou výlučně porodní hmotnost, nikoliv porodní délku. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují účinnost léčby růstovým hormonem u dětí SGA-SS. O efektu léčby rozhoduje především prepubertální složka růstu, proto důsledné sledování růstu dětí narozených SGA a včasné zahájení léčby v časném dětství má pro ně klíčový význam.

Both pre-pubertal growth and magnitude of the pubertal growth spurt are the prerequisites of potential of growth hormone therapy to optimize final height. We analyzed impact of pre-pubertal and pubertal growth components on the total effect of growth hormone therapy in a cohort of 397 children (221 boys) registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR. All were born small for gestational age, had persistent short stature in childhood (SGA-SS) and already achieved their near-final height. We separately evaluated children according to parental heights (with both parents over −2 ht-SDS, one below −2 ht-SDS, both below −2 ht-SDS) and according to their size at birth – low birth weight, low birth length, low both parameters. Up to treatment completion, treatment led to a height gain of 1,59 ht-SDS; of this, the pre-pubertal gain was 1,57 ht-SDS. Thus, ht-SDS remained unchanged within puberty, despite continuous growth hormone administration. The final ht-SDS gain adjusted for age 18 years was 0,91 (all three parameters p<0.0001 if compared to pre-treatment). Children with both parents taller than −2 SD and children with exclusively low birth weight had significantly better treatment outcomes. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children. The treatment success is based on pre-pubertal growth component. Therefore, a careful follow-up of children born SGA and a timely initiation of growth hormone therapy in early childhood are of crucial importance.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• puberta účinky léků   MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• gynekomastie patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• opožděná puberta * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• předčasná puberta * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• puberta MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• menstruační poruchy * epidemiologie   etiologie   klasifikace   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy příjmu potravy epidemiologie   komplikace   MeSH
• puberta MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• biologická adaptace fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• menopauza fyziologie   MeSH
• puberta fyziologie   MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• vývoj člověka * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH