AIM: The aim of this study was to evaluate adherence to spironolactone in a group of unselected patients with arterial hypertension by analysis of measured serum spironolactone and canrenone concentrations according to a proposed two-step decision scheme based on pharmacokinetic considerations. MATERIALS AND METHODS: Simulation of serum concentration-time profiles of spironolactone and canrenone based on population pharmacokinetic parameters described in literature and a body weight-normalized spironolactone dose / canrenone level nomogram derived from a group of adherent patients with conservatively treated primary hyperaldosteronism, were used to create a two-step decision scheme. 71 outpatients treated with spironolactone for resistant hypertension with spironolactone and canrenone serum concentrations measured between 2018 and 2021 were analyzed according to the proposed scheme. We compared our proposed methodology to the standard approach for adherence testing. RESULTS: With the most sensitive traditional approach to adherence assessment through detectable serum concentrations of spironolactone and/or canrenone, 9 (12.7%) non-adherent patients were identified. With our two-step assessment of adherence, we were able to identify 18 (25.4%) non-adherent patients. CONCLUSION: Consideration of the pharmacokinetic properties of parental drug and its metabolite led to improved sensitivity in non-adherence detection in patients with arterial hypertension. This approach enables better interpretation of measured spironolactone and canrenone serum concentrations and should be used in clinical practice.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii * MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů farmakokinetika   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaldosteronismus farmakoterapie   krev   MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• kanrenon * farmakokinetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• senioři MeSH
• spironolakton * farmakokinetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

V důsledku obezity dochází ke změnám farmakokinetických parametrů a hladin podávaných léků v krvi, což může významně komplikovat farmakoterapii obézních pacientů. Zpravidla dochází ke zvětšování distribučního objemu, tyto změny však nejsou vždy přímo úměrné nárůstu celkové tělesné hmotnosti, uplatňuje se relativní zvýšení množství tukové hmoty oproti hydrofilnímu kompartmentu. Vlivem obezity mohou být ovlivněny i eliminační orgány, což vede ke změnám clearance léčiv. Prosté navýšení dávek podle celkové tělesné hmotnosti by u mnohých pacientů mohlo vést k předávkování, naopak fixní dávky mohou být spojeny s nedostatečným efektem. Změny tělesného složení a eliminace se však u různých léčiv neprojeví stejným způsobem. Nelze tedy jednoznačně určit univerzální postup úpravy dávek pro všechna léčiva. Specifickou problematikou je dávkování léčiv po bariatrických operacích, kdy je nutné zohlednit jak změny biodostupnosti a jejich postupnou úpravu v čase od výkonu, tak dramatickou redukci hmotnosti vyžadující pravidelné přehodnocování farmakoterapie. Přestože je obezita celosvětově narůstajícím problémem, stále se potýkáme s nedostatečným množstvím spolehlivých dat a klinických studií zabývajících se problematikou dávkování léčiv u obézních pacientů. Předložený článek uvádí na základě dostupných informací základní principy dávkování u obézních pacientů.

Obesity is related to changes in pharmacokinetic parameters and blood levels of administered drugs, which can significantly complicate the pharmacotherapy of obese patients. An increase in the volume of distribution is generally expected, but due to a relative increase in the amount of fat mass compared to the hydrophilic compartment, this change is not always directly proportional to the increase in total body weight. The elimination organs may also be affected by obesity, leading to changes in drug clearance. Simply increasing doses according to total body weight could lead to overdose in many patients, whereas fixed doses may be associated with insufficient therapeutic effect. However, changes in body composition and elimination are not consistent for different drugs. Therefore, an unambiguous recommendation for dose adjustment of all drugs cannot be made. Drug dosing after bariatric surgery presents a unique challenge, when it is necessary to assess changes in bioavailability and their gradual adjustment over time from the procedure, as well as dramatic weight reduction requiring regular reassessment of pharmacotherapy. Although obesity is a growing problem worldwide, we still face an insufficient amount of reliable data and clinical studies dealing with drug dosing in obese patients. Based on the available information, this article describes the basic principles of dosing in obesity.

• Klíčová slova
• dávkování léků, distribuční objem, úpravy dávek,
• MeSH
• farmakokinetika * MeSH
• lidé MeSH
• obezita * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Řada pacientů neužívá léky tak, jak byly předepsány lékařem, ať již úmyslně či nezamýšleně. Tento jev, nejčastěji označovaný jako neadherence, vede k suboptimální léčebné odpovědi a zvyšování nákladů na zdravotní péči. Pro odhalení neadherence máme k dispozici kromě nepřímých metod také metody přímé, detekující přítomnost léčiva v organismu pacienta. Prostou kontrolou sérových koncentrací a hodnocením adherence na základě přítomnosti, či absence měřitelné koncentrace léčiva nebo metabolitu ve vzorku krve je však obtížné odlišit úplnou adherenci od adherence částečné, tj. stavu, kdy pacient užívá lék nepravidelně, nebo od maskované neadherence, kdy pacient užije lék pouze jednorázově před návštěvou lékaře. Možné zpřesnění této metody umožňuje využití farmakokinetických simulací, které umožní odhadnout, zda změřená hodnota odpovídá koncentraci po jednorázovém, případně krátkodobém podávání, nebo zda se jedná již o ustálený stav, který potvrzuje dlouhodobou adherenci. Nemusí se přitom jednat pouze o analýzu koncentrace samotného léčiva, ale může být využit jeho metabolit s výhodnějšími farmakokinetickými parametry (především s dlouhým biologickým poločasem eliminace). Jelikož v mnoha případech může být neadherence způsobena několika různými příčinami, i její odhalení a řešení vyžaduje komplexní zapojení více přístupů a je prostorem pro multidisciplinární spolupráci.

Many patients do not take their medication as prescribed by their physician, either intentionally or unintentionally. This phenomenon, most referred as nonadherence, leads to suboptimal treatment response and increased healthcare costs. To detect nonadherence, in addition to indirect methods, we also use direct methods that detect the presence of the drug in patient's body. However, by simple assessment based on the presence or the absence of a measurable concentration of the drug or its metabolite in a blood sample, it is difficult to distinguish complete adherence from partial adherence, i.e., a situation where the patient takes the drug irregularly, or from masked adherence, where the patient takes his medicine only once before a medical appointment. A possible refinement may be allowed using pharmacokinetic simulations, which estimate whether the measured value corresponds to the expected drug level after a single or short-term administration, or whether it represents steady state confirming long-term adherence. Not only an analysis of a parent drug, but also its metabolite with more favourable pharmacokinetic properties (especially with longer half-life) can be used. Since, in many cases, nonadherence can be caused by several different reasons, multiple approaches in its detection and management are required and a multidisciplinary approach should be involved.

• MeSH
• adherence a compliance při léčbě * MeSH
• antihypertenziva analýza   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie normy   MeSH
• lékové předpisy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: Rituximab is being increasingly prescribed for the treatment of autoimmune glomerular diseases. While it is highly effective for some diseases, the response is less predictable for others, which may be due to differing requirements in terms of the dosing according to the disease type and variations concerning exposure to the drug. METHODS: We compiled novel rituximab dosing schedules according to pharmacokinetic analysis of data gathered from rituximab treated patients in a tertiary referral nephrology centre between May 2020 and June 2023. The population-pharmacokinetic analysis was based on the rituximab dosing, the patients' characteristics, rituximab levels and anti-rituximab antibodies. RESULTS: The analysis, which was based on data from 185 patients, clearly highlighted differing rituximab dosing requirements for patients with ANCA associated vasculitis and minimal change disease compared to those with membranous nephropathy, focal-segmental glomerulosclerosis and lupus nephritis. This corresponded to the good treatment response of the first two diseases and the unreliable efficacy for the others. The model predicts the rituximab pharmacokinetics with high degree of accuracy when body weight, proteinuria, type of glomerulonephritis, treatment length and anti-rituximab antibodies formation are used as covariates. We proposed a dosing schedule with shortened dosing intervals for difficult-to-treat diagnoses with high proteinuria. CONCLUSION: In order to ensure reliable and comparable exposure of rituximab with respect to the full range of glomerular diseases, the dosing schedule should be adjusted for membranous nephropathy, focal-segmental glomerulosclerosis and lupus nephritis. This is largely, but not solely, due to the enhanced level of unselective proteinuria in these diseases.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• dospělí MeSH
• glomerulonefritida farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• membranózní glomerulonefritida farmakoterapie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rituximab * farmakokinetika   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Antikoagulancia jsou významnou terapeutickou skupinou léčiv uplatňující se v prevenci i léčbě tromboembolických onemocnění. Navzdory jejich širokému využití zůstává nezodpovězena řada otázek týkajících se jejich dávkování u stále rostoucí skupiny obézních pacientů. Publikované studie naznačují vhodnost navýšení profylaktických dávek parenterálních antikoagulancií, i když pro nejvíce studovaný enoxaparin nacházíme v literatuře rozdílná doporučení vedoucí k výrazným rozdílům ve stanovené dávce pro pacienty s vyšším stupněm obezity. V případě terapeutické dávky enoxaparinu je vhodné ponechat standardní dávku 1 mg/kg 2× denně až do hmotnosti cca 150 kg. Narůstající zkušenosti s podáním přímých perorálních antikoagulancií u obézních pacientů s fibrilací síní ukazují srovnatelnou účinnost a bezpečnost s neobézními, pro léčbu a prevenci TEN jsou preferovány rivaroxaban a apixaban. Samostatnou problematiku představuje podání perorálních antikoagulancií po bariatrických výkonech, vhodnou volbou zejména krátce po operaci jsou nízkomolekulární hepariny či apixaban. Při výběru léčiva a jeho dávky u pacienta s obezitou je vždy nutné kromě hmotnosti či BMI zohlednit i další faktory, jako je věk, polypragmazie a stav eliminačních funkcí a je vhodné využít stanovení příslušných koagulačních parametrů, případně hladin léčiv.

Anticoagulants are an important therapeutic group of drugs used in the prevention and treatment of thromboembolic disease. Despite their widespread use, many questions remain unanswered regarding their dosage in the growing group of obese patients. Published studies indicate that an increase in prophylactic dose of parenteral anticoagulants may be appropriate, although for the most studied drug, enoxaparin, various recommendations lead to significant dosing differences for patients with higher degree of obesity. Therapeutic dosing of enoxaparin should be kept at the standard 1 mg/kg twice daily up to the weight of approx. 150 kg. The growing experience with direct oral anticoagulants in obese patients with atrial fibrillation shows comparable efficacy and safety, rivaroxaban and apixaban are preferred for treatment and prevention of thromboembolic disease. Anticoagulation after bariatric surgery represents a unique challenge, and low molecular weight heparins or apixaban are drugs of choice, especially shortly after the surgery. In addition to weight or BMI, other factors such as age, polypharmacy and elimination functions must always be considered when deciding on the appropriate drug and dose in a patient with obesity, and it is advisable to assess relevant coagulation parameters, and in same cases also drug levels.

• MeSH
• antikoagulancia * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bariatrická chirurgie MeSH
• fibrilace síní komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• obezita MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF REVIEW: Oral drug absorption after bariatric surgery is likely to be altered, but the impact of different bariatric surgery procedures on individual drugs is not uniform. The aim of this article is to describe factors influencing the bioavailability of orally administered drugs after bariatric surgery and to provide readers with practical recommendations for drug dosing. We also discuss the medications that may be harmful after bariatric surgery. RECENT FINDINGS: The fundamental factors for enteral drug absorption are the production of gastric acid; the preserved length of the intestine, i.e., the size of the absorption surface and/or the preserved enterohepatic circulation; and the length of common loop where food and drugs are mixed with digestive enzymes and bile acids. Bypassing of metabolizing enzymes or efflux pumps and changes in intestinal motility can also play an important role. Significant changes of drug absorption early after the anatomic alteration may also be gradually ameliorated due to gradual intestinal adaptation. The most affected drugs are those with low or variable bioavailability and those undergoing enterohepatic circulation. Attention should also be paid to oral drug formulations, especially in the early postoperative period, when immediate-release and liquid formulations are preferred. The changes in oral bioavailability are especially clinically meaningful in patients treated with drugs possessing narrow therapeutic index (e.g., oral anticoagulants, levothyroxine, and anticonvulsants) or in acute conditions (e.g., anti-infectives); nevertheless, it may also influence the therapeutic value of chronic therapy (e.g., antidepressants. antihypertensives, antiplatelets, statins, PPIs, contraceptives, and analgesics); therapeutic effect of chronic therapy is further influenced by pharmacokinetic alterations resulting from weight loss. Therapeutic drug monitoring, periodical clinical evaluation, and adequate dose adjustments are necessary. Due to safety reasons, patients should avoid oral bisphosphonates, regular use of non-steroidal anti-inflammatory drugs, and, if possible, corticosteroids after bariatric surgery.

• MeSH
• bariatrická chirurgie * metody   MeSH
• biologická dostupnost MeSH
• gastrektomie MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• lidé MeSH
• morbidní obezita * chirurgie   MeSH
• žaludeční bypass * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

V rámci zdravotní péče představují obézní pacienti stále rostoucí skupinu jedinců, přesto přesné údaje o úpravě dávkování léčiv s ohledem na obezitu nejsou pro většinu léčiv k dispozici. Zejména pacienti s obezitou 3. stupně jsou v klinických studiích často nedostatečně zastoupeni. Nezohlednění změněných tělesných parametrů při dávkování léčiv může vést k nedostatečnému účinku či kumulaci v tukové tkáni. Článek předkládá přehled deskriptorů tělesného složení a informace o změnách farmakokinetických parametrů, které mohou ovlivnit pohyb léčiva v organizmu, a tím i jeho účinek. Tento přehled je doplněn příklady několika skupin léčiv běžně užívaných v klinické praxi.

Obese patients represent an expanding group of individuals within healthcare, yet precise data on drug dosing adjustments with regard to obesity are not available for majority of drugs. Especially patients with Class III obesity are in clinical often underrepresented in clinical trials. Failure to account for changed body parameters when dosing drugs can lead to insufficient effect or accumulation in adipose tissue. This article presents an overview of body composition descriptors and information about expected changes in pharmacokinetic parameters that may affect the drug body transfer and thus its effect. This overview is followed by examples of several drug groups commonly used in clinical practice.

• MeSH
• antiarytmika aplikace a dávkování   MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   MeSH
• farmakokinetika * MeSH
• hypoglykemika aplikace a dávkování   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• obezita * MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

PURPOSE: The aim of our study was to evaluate the adherence to mineralocorticoid receptor (MR) antagonists and other antihypertensive therapy and blood pressure control in conservatively treated patients with primary aldosteronism (PA). MATERIALS AND METHODS: Conservatively treated subjects with previously confirmed PA (n-50, 64.5 ± 9 years of age, 24% women) were investigated via our outpatient hypertension clinic. All subjects underwent regular examinations in our clinic. In addition to basic laboratory and clinical parameters, 24 h ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) (Spacelabs) was evaluated. Unplanned blood sampling for assessment of serum antihypertensive drug concentrations by the means of liquid chromatography-mass spectrometry was performed in all patients. In case of spironolactone, its active metabolite canrenone was also evaluated. Total non-compliance was then defined as the absence of all measured antihypertensive drugs. Partial non-compliance was calculated as the absence of serum levels of at least one, but not all antihypertensive drugs prescribed. RESULTS: Good blood pressure control was detected (mean 24 h systolic/diastolic BP 130 ± 12/77 ± 9 mmHg). The average number of antihypertensive drugs was 3.9 ± 1.5. All subjects were treated by MR antagonists. 44% of patients received spironolactone (average daily dose 45 ± 20 mg) and in the remaining 56% of subjects eplerenone was administered (average daily dose 80 ± 30 mg) due to spironolactone side effects. Assessment of antihypertensive drug concentrations revealed full adherence in 80% of all subjects, partial nonadherence was noted in the remaining 20% of subjects. MR antagonist levels were detected in almost all subjects (49 out of 50). CONCLUSIONS: Good blood pressure control and adherence to therapy were detected in conservatively treated patients with PA. Eplerenone had to be used quite often as male subjects did not tolerate dose escalation due to spironolactone side effects.

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva MeSH
• eplerenon farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hyperaldosteronismus * farmakoterapie   MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• spironolakton terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.

Male urinary tract symptoms (M-LUTS) belong to common complaints that are treated with drugs from several pharmacotherapeutic groups, with different mechanism of action, different mechanism of adverse affects and associated potential drug related problems. When choosing a suitable drug, it is necessary to assess patients ́ general health status and concomitant medication, in order to minimize the risk of adverse effects in predisposed individuals. The text presented here summarizes current approach to the pharmacotherapy of M-LUTS and in several case reports demonstrates possible drug-related problems associated with this therapy.

• MeSH
• agonisté beta-3-adrenergních receptorů škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• infekce močového ústrojí etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• retence moči * chemicky indukované   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• urologické látky škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH