BACKGROUND: Neurovascular conflict between the oculomotor nerve and a posterior circulation cerebral artery is a relatively frequent radiologic finding; however, it manifests minimally clinically (by slower photoreaction on the ipsilateral side). Sustained paresis of the oculomotor nerve that arose directly due to neurovascular conflict between the superior cerebral artery (SCA) and the oculomotor nerve, and resolved after microvascular decompression, is extremely rare and has not yet been published. METHODS: A 34-year-old female patient presented with an advancing ptosis and downward gaze on one side. Differential diagnostics ruled out all other causes of the oculomotor paresis. Magnetic resonance imaging showed significant compression of the oculomotor nerve by an aberrant SCA on the ipsilateral side. Neurovascular decompression performed microsurgically resulted in near complete resolution of the symptoms. RESULTS: This case report aims to present a case of a rare clinical condition caused by a generally common anatomical variation. This variation proved to be the only cause of the patient's symptoms, which resolved after microsurgical restoration of the neuroanatomy. CONCLUSIONS: Oculomotor nerve paresis caused directly by neurovascular conflict is an extremely rare diagnosis. Microvascular decompression should be considered in these cases, if other causes have been excluded.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mikrovaskulární dekomprese (chirurgie) metody   MeSH
• mozeček * krevní zásobení   MeSH
• nemoci okohybného nervu * etiologie   chirurgie   MeSH
• nervus oculomotorius * chirurgie   MeSH
• paréza * etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: The aim of our study was to study the association between end-of-surgery facial nerve stimulation threshold and extent of tumor resection in case of grade IV vestibular schwannomas. MATERIALS AND METHODS: Grade IV VSs represent a surgical challenge as a risk/benefit ratio must be considered in balancing a satisfactory extent of resection against a good postoperative functional outcome. We reviewed a cumulative series of 57 patients with large/giant VSs who were operated on by retrosigmoid approach in the period from 2008 to 2018 in two European centers, namely San Filippo Neri Hospital, Rome, Italy and Masaryk Hospital, Usti nad Labem, Czech Republic. Extent of resection, intraoperative direct electrical stimulation threshold of facial nerve and postoperative facial outcome were examined. RESULTS: Total or near-total resection was accomplished in 40 (75.5%) cases. Two groups were compared: total or near-total resection (T + NT) and subtotal resection (ST); the end-of-surgery facial nerve stimulation threshold significantly differed (T + NT: 0.24 mA, ST: 0.44 mA, p = 0.036). A critical cutoff was found at 0.2mA; values similar or inferior to this correctly predicted total or near-total resection in 86.7% of cases. Thirty (56.6%) patients had a normal postoperative facial outcome (HB1). Among the 40 patients in T + NT group, 32 (80%) retained an acceptable facial function (HB1-2). CONCLUSIONS: Lower facial nerve stimulation thresholds positively predict a broader extent of resection and total or -near total resection should be accomplished in such cases. Judicious (subtotal) resection is preferred if threshold values increase while dissecting firmly adherent tumors.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervus facialis patofyziologie   MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Retrospektivní observační analýza přesnosti zavedení pedikulárních šroubů, komplikací, chirurgického času a technických zákonitostí 100 pacientů operovaných pomocí robotického systému ExcelsiusGPS. Metodika: Sto dospělých pacientů podstupující stabilizační výkony lumbosakrální páteře v průběhu období 2021–2024. Pacienti podstoupili jednu z tří možných operací – otevřená meziobratlová fúze, minimálně invazivní meziobratlová fúze nebo kombinace otevřené meziobratlové fúze s neinstrumentovanou mikrodekompresí. Všechny operační výkony byly provedeny za asistence robotického systému ExcelsiusGPS s následnou intraoperační kontrolní CT. Pacienti byli sledováni v intervalech 6 týdnů, 3 měsíců a 6 měsíců. Výsledky: Celkem bylo zavedeno 418 pedikulárních šroubů, z nichž 413 (99 %) mělo optimální zavedení (Gerzbein- -Robbins A) a zbylých pět vykazovalo drobné asymptomatické narušení kortikalis stěny pediklu (Gerzbein-Robbins B). Jednou byla narušena horní hrana pediklu a ve čtyřech případech došlo k narušení spodní plochy pediklu. V sedmi případech bylo nutné opakovat navigační CT sken v důsledku chyb přenosu mezi CT a robotickou platformou, ve dvou případech bylo nutné přeplánovat trajektorie pedikulárních šroubů v důsledku pohybu dynamické reference v průběhu zavádění šroubů. Průměrný chirurgický čas byl 154 min pro jednoprostorový stabilizační výkon a 202 min pro vícepatrový stabilizační výkon. Naše práce neprokázala významný pokles chirurgického času v obrazu učební křivky. V časném pooperačním období byla nutná revize dvou pacientů pro přítomnost seromu operační rány. Závěr: Druhá generace robotických systémů vykazuje vysokou přesnost zavádění pedikulárních šroubů, čímž snižuje výskyt komplikací souvisejících s malpozicí. Hlavní nevýhodou je prodloužení chirurgického času v důsledku nastavení robotické a navigační platformy.

Aim: Retrospective observation analysis of pedicle screw accuracy, complications, surgical time, and technical nuances of 100 patients operated via the ExcelsiusGPS robotic system. Methods: One-hundred adult patients undergoing lumbosacral interbody fusion between 2021 and 2024. Patients underwent either open interbody fusion, minimally invasive interbody fusion, or open interbody fusion combined with a non-instrumented decompression. All surgeries were assisted by the ExcelsiusGPS robot, and an intraoperative control CT scan was performed in all cases. Patients were followed at 6-week, 3-month, and 6-month intervals. Results: A total of 418 pedicle screws were implanted and 413 (99%) had optimal placement (Gerzbein-Robbins A) with the remaining five having minor asymptomatic cortical breaches of the pedicle wall violation (Gerzbein-Robbins B). The superior pedicle wall was breached once, and the inferior pedicle wall was breached four times. In seven cases, the CT scan had to be repeated due to transferring errors between the CT and robotic platform, and in two cases, screw trajectories had to be replanned due to dynamic reference base shift during screw implantation. The mean surgical time was 154 min for single-level procedures and 202 min for multiple-level procedures; our study did not show a significant decrease in surgical time throughout the learning curve. During early follow-up, two patients underwent surgical revisions due to the presence of seromas. Conclusion: Second generation robotic platforms have a high percentage of optimally implanted pedicle screws decreasing malposition-related complications. The main drawback is an increase in surgical time due to set-up of the robotic and navigation platforms.

• MeSH
• délka operace MeSH
• dospělí MeSH
• fúze páteře * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lumbosakrální krajina chirurgie   MeSH
• pedikulární šrouby MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem karotické endarterektomie je prevence ischemické cévní mozkové příhody, jedné z nejčastějších příčin trvalého postižení či úmrtí ve vyspělých zemích. Současná indikační doporučení jsou založena dominantně na hodnocení stupně stenózy způsobené aterosklerotickým plátem. Přestože je známo, že charakter plátu může souviset s jeho rizikem klinické symptomatologie, zatím není vyjádřen v současných doporučeních American Heart Association (AHA). Na vývoj a charakter plátu má nejspíše velký význam hemodynamika v karotickém řečišti. Cílem našeho projektu je popsat vztah mezi hemodynamickými parametry a charakterem karotického plátu. Správnost našich matematických kalkulací chceme potvrdit pomocí laboratorních modelů karotických stenóz. Vizí našeho projektu je získat nástroj, který by dokázal včas diferencovat rizikové pláty od těch méně rizikových a poskytl možnost časné intervence před rozvojem klinické symptomatologie a tím zefektivnil význam preventivních opatření, jakým je karotické endarterektomie.; The goal of carotid endarterectomy is prevention of ischemic stroke, one of the most common causes of morbidity or mortality in developed countries. The current indication criteria are primarily based on the grade of stenosis caused by the atherosclerotic plaque. Even though it is known that the character of atherosclerotic plaque may be associated with the risk of clinical symptoms, this parameter is not expressed in the recommendations of the American Heart Association (AHA). The development and the character or the plaque are probably influenced by the hemodynamics in the carotid arteries. The goal of our project is to describe the relationship between the hemodynamic parameters and the character of the plaque. The mathematical calculations will be verified with laboratory modelling. The vision of our project is to obtain a tool that would help in early differentiation between risky and less risky plaques and provide the possibility of early intervention before the onset of clinical symptomatology thus making the preventive measures, such as carotid endarterectomy, more effective.

• Klíčová slova
• Iktus;, Hemodynamika;, Stenóza karotidy;, Nestabilní aterosklarotický plát;, Stroke;, Hemodynamics;, Carotid stenosis;, Unstable atherosclerotic plaque;,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgie * trendy   MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND AND OBJECTIVES: Endovascular treatment of cerebral aneurysms has tremendously advanced over the past decades. Nevertheless, aneurysm residual and recurrence remain challenges after embolization. The objective of this study was to elucidate the portion of embolized aneurysms requiring open surgery and evaluate whether newer endovascular treatments have changed the need for open surgery after failed embolization. METHODS: All 15 cerebrovascular centers in Austria and the Czech Republic provided overall aneurysm treatment frequency data and retrospectively reviewed consecutive cerebral aneurysms treated with open surgical treatment after failure of embolization from 2000 to 2022. All endovascular modalities were included. RESULTS: On average, 1362 aneurysms were treated annually in the 2 countries. The incidence increased from 0.006% in 2005 to 0.008% in 2020 in the overall population. Open surgery after failed endovascular intervention was necessary in 128 aneurysms (0.8%), a proportion that remained constant over time. Subarachnoid hemorrhage was the initial presentation in 70.3% of aneurysms. The most common location was the anterior communicating artery region (40.6%), followed by the middle cerebral artery (25.0%). The median diameter was 6 mm (2-32). Initial endovascular treatment included coiling (107 aneurysms), balloon-assist (10), stent-assist (4), intrasaccular device (3), flow diversion (2), and others (2). Complete occlusion after initial embolization was recorded in 40.6%. Seventy-one percent of aneurysms were operated within 3 years after embolization. In 7%, the indication for surgery was (re-)rupture and, in 88.3%, reperfusion. Device removal was performed in 16.4%. Symptomatic intraoperative and postoperative complications occurred in 10.2%. Complete aneurysm occlusion after open surgery was achieved in 94%. CONCLUSION: Open surgery remains a rare indication for cerebral aneurysms after failed endovascular embolization even in the age of novel endovascular technology, such as flow diverters and intrasaccular devices. Regardless, it is mostly performed for ruptured aneurysms initially treated with primary coiling that are in the anterior circulation.

• MeSH
• dospělí MeSH
• endovaskulární výkony * metody   MeSH
• intrakraniální aneurysma * chirurgie   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie metody   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• terapeutická embolizace * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Rakousko MeSH

Ruptura intrakraniálního aneuryzmatu představuje pro pacienta život ohrožující stav s dodnes vysokou mortalitou a morbiditou. Patogeneze vývoje a případné ruptury aneuryzmatu jsou pořád zahaleny rouškou tajemství, což pro vědce představuje velký prostor pro možnosti bádaní. Přes určité limitace mají experimentální modely intrakraniálních aneuryzmat své nenahraditelné místo. Přehledový článek shrnuje dosavadní publikované výsledky experimentálních modelů zaměřených na modely hlodavců, jejich výhody a také limitace. Zároveň čtenáře seznamuje s výsledky naší pilotní studie experimentálního modelu u laboratorní myši.

Rupture of an intracranial aneurysm represents a life-threatening condition with a still high mortality and morbidity. The pathogenesis of aneurysm development and eventual aneurysm rupture are still shrouded in mystery, representing a great field of research opportunities for scientists. Despite certain limitations, experimental models of intracranial aneurysms have their invaluable place. The review article summarizes the published results of current experimental rodent-focused models, their advantages, as well as limitations. At the same time, it introduces the reader to the results of our pilot study of an experimental laboratory mice model.

• MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• inbrední kmeny myší MeSH
• inbrední kmeny potkanů MeSH
• intrakraniální aneurysma * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• klinické zkoušky veterinární jako téma MeSH
• nemoci cerebrálních arterií klasifikace   MeSH
• prasklé aneurysma etiologie   patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Understanding the risk factors leading to intracranial aneurysm (IA) rupture have still not been fully clarified. They are vital for proper medical guidance of patients harboring unruptured IAs. Clarifying the hemodynamics associated with the point of rupture could help could provide useful information about some of the risk factors. Thus far, few studies have studied this issue with often diverging conclusions. METHODS: We identified a point of rupture in patients operated for an IAs during surgery, using a combination of preoperative computed tomography (CT) and computed tomography angiography (CTA). Hemodynamic parameters were calculated both for the aneurysm sac as a whole and the point of rupture. In two cases, the results of CFD were compared with those of the experiment using particle image velocimetry (PIV). RESULTS: We were able to identify 6 aneurysms with a well-demarcated point of rupture. In four aneurysms, the rupture point was near the vortex with low wall shear stress (WSS) and high oscillatory shear index (OSI). In one case, the rupture point was in the flow jet with high WSS. In the last case, the rupture point was in the significant bleb and no specific hemodynamic parameters were found. The CFD results were verified in the PIV part of the study. CONCLUSION: Our study shows that different hemodynamic scenarios are associated with the site of IA rupture. The numerical simulations were confirmed by laboratory models. This study further supports the hypothesis that various pathological pathways may lead to aneurysm wall damage resulting in its rupture.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: Stroke, the second leading cause of death globally, often involves ischemia in the vertebrobasilar territory. This condition is underexplored, despite significant morbidity and mortality risks. The purpose of this study is to present a case of occipital artery to V3 segment vertebral artery bypass, emphasizing the role of quantitative magnetic resonance angiography (qMRA) in assessing flow and guiding surgical intervention. METHODS: A 66-year-old man with bilateral vertebral artery occlusion presented acute symptoms. qMRA was employed to evaluate flow dynamics and determine the feasibility of a flow augmentation bypass surgery. The occipital artery to left vertebral artery bypass (OA-to-VA) was performed, utilizing an inverted hockey-stick incision and an antegrade inside-out technique. The patency of the bypass was confirmed using both Doppler probe and Indocyanine green. RESULTS: Postoperative assessments, including computed tomography angiography (CTA) and qMRA, demonstrated the patency of the bypass with improved flow in the basilar artery and left vertebral artery. The patient's condition remained stable postoperatively, with residual peripheral palsy of the left facial nerve. CONCLUSION: In conclusion, the presented case illustrates the efficacy of the OA-to-VA bypass in addressing symptomatic bilateral vertebral artery occlusion. The study underscores the pivotal role of qMRA in pre- and postoperative assessments, providing noninvasive flow quantification for diagnostic considerations and long-term follow-up in patients with vertebrobasilar insufficiency.

• MeSH
• arteria vertebralis * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční angiografie * metody   MeSH
• revaskularizace mozku * metody   MeSH
• senioři MeSH
• vertebrobazilární insuficience * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• úvodníky MeSH