Ruptura intrakraniálního aneuryzmatu představuje pro pacienta život ohrožující stav s dodnes vysokou mortalitou a morbiditou. Patogeneze vývoje a případné ruptury aneuryzmatu jsou pořád zahaleny rouškou tajemství, což pro vědce představuje velký prostor pro možnosti bádaní. Přes určité limitace mají experimentální modely intrakraniálních aneuryzmat své nenahraditelné místo. Přehledový článek shrnuje dosavadní publikované výsledky experimentálních modelů zaměřených na modely hlodavců, jejich výhody a také limitace. Zároveň čtenáře seznamuje s výsledky naší pilotní studie experimentálního modelu u laboratorní myši.

Rupture of an intracranial aneurysm represents a life-threatening condition with a still high mortality and morbidity. The pathogenesis of aneurysm development and eventual aneurysm rupture are still shrouded in mystery, representing a great field of research opportunities for scientists. Despite certain limitations, experimental models of intracranial aneurysms have their invaluable place. The review article summarizes the published results of current experimental rodent-focused models, their advantages, as well as limitations. At the same time, it introduces the reader to the results of our pilot study of an experimental laboratory mice model.

• MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• inbrední kmeny myší MeSH
• inbrední kmeny potkanů MeSH
• intrakraniální aneurysma * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• klinické zkoušky veterinární jako téma MeSH
• nemoci cerebrálních arterií klasifikace   MeSH
• prasklé aneurysma etiologie   patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• intrakraniální aneurysma * chirurgie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• intrakraniální arteriovenózní malformace * chirurgie   diagnóza   patofyziologie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V posledních letech se rozvinula metodika počítačového modelování toku tekutin v cerebrovaskulární problematice, především pak v oblasti intrakraniálních aneuryzmat. Cílem většiny studií je pochopit patofyziologii vzniku, růstu a ruptury mozkových výdutí a určit ty rizikové hemodynamické parametry, které k těmto procesům vedou. V naší práci shrnujeme současný stav počítačového modelování toku tekutin především z pohledu chirurgie mozkových aneuryzmat a zaměřujeme se na možný přínos pro klinickou praxi.

Computational fluid dynamics have developed in the area of cerebrovascular diseases in recent years, especially in the research of intracranial aneurysms. The goal of most studies is to understand the pathophysiology of the initiation, growth and rupture of brain aneurysms and determine those risk hemodynamic parameters that lead to such processes. In our paper, we summarize the current state of art computational fluid dynamics especially from a surgical point of view of intracranial aneurysms and we focus on its possible contribution in clinical practice.

• MeSH
• hemodynamika * MeSH
• intrakraniální aneurysma etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová simulace * MeSH
• povrchové napětí MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Vertebrobasilar (VB) intracranial dissecting aneurysms (IDAs) pose difficult therapeutic issues and are especially among the most difficult to manage surgically. There are, however, some cases where selective aneurysm obliteration by endovascular approach is impossible or is associated with an unacceptable risk of morbidity. This is particularly true when the aneurysm is dissecting, giant, or has a large neck. In such cases, surgical treatment may be the only alternative. Optimal management of these lesions is therefore challenging and treatment decisions have to be made on a case-by-case basis. Ideal treatment should be a complete surgical excision of the lesion; however, this procedure might only be possible after distal and proximal vessel wall occlusion which might not be tolerated by the patient depending on the location of the aneurysm. Therefore, formulation of recommendations concerning the surgical strategy remains still difficult due to inconsistency of surgical outcomes. The literature describing surgical strategy of VB IDAs is varying in quality and content, and many studies deal with only a few patients. In the presented review, the authors summarize the current knowledge on the incidence, pathogenesis, clinical presentation, and diagnostic procedures with special emphasis on surgical treatment of IDAs in posterior circulation.

• MeSH
• disekce aorty diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• disekce arteria vertebralis diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• intrakraniální aneurysma diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• mozková angiografie metody   MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• terapeutická embolizace metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Kontext: Mykotické aneurysma mozkových tepen (cerebral mycotic aneurysm, CMA) na podkladě infekční endokarditidy (IE) se vyskytuje vzácně. Klinické projevy této patologické jednotky dosud nebyly přesně popsány. Metody: Zdrojem údajů pro tuto studii byla komplexní rešerše literatury publikované v angličtině v letech 1990–2014 v databázích PubMed, Highwire Press a vyhledávacího stroje Google (Google search engine). Vyhledávanými termíny byly „infekční endokarditida“ a „intrakraniální mykotické aneurysma/mykotické aneurysma mozkových tepen“. Výsledky: Ke vzniku CMA obvykle docházelo v průběhu 2,1 měsíce od rozvoje IE. Nejčastějším patogenem byl Staphylococcus; kultivací krevních vzorků byla zjištěna i přítomnost streptokoků. Nejčastějším projevem při vyšetření výpočetní tomografií bylo intraparenchymální krvácení. Spolehlivým diagnostickým nástrojem pro přesné určení místa aneurysmatu je angiogram. Nejčastěji postiženou cévou byla střední mozková tepna, následována zadní mozkovou tepnou. I když bylo u většiny pacientů nutno provést intervenční nebo chirurgickou léčbu CMA, u některých postačila konzervativní léčba. Jednorozměrová analýza prokázala, že významnými predikčními rizikovými faktory spojenými se zvýšenou mortalitou byly rozvoj herniace, postižení mateřské cévy, ruptura aneurysmatu a nechirurgická/neintervenční léčba aneurysmat. Závěr: Vzhledem k možným důsledkům vzniku cefalokély a ruptury aneurysmatu představují CMA značné riziko. Léčba této patologické jednotky je vždy náročná, protože načasování operačních výkonů na mozku a na srdci se kvůli nutné heparizinaci při kardiochirurgických výkonech obtížně plánuje. Pacientům s IE je nutno v prevenci případných důsledků tohoto onemocnění, např. tvorby CMA, podávat antibiotika v dostatečných dávkách. Volba léčby CMA závisí na aktuální situaci. U vybraných pacientů je lze řešit konzervativně, endovaskulárně nebo chirurgicky. U pacientů s rupturou CMA se doporučuje mezi zasvorkováním nebo chirurgickou excizí aneurysmatu a kardiochirurgickým výkonem dodržet odstup nejméně dvou týdnů.

Background: Cerebral mycotic aneurysm (CMA) secondary to infectice endocarditis (IE) is rare. The clinical features of this entity have not been sufficiently clarified. Methods: The data source of this study was based on comprehensive literature retrieval of articles published in English 1990–2014 in the PubMed, Highwire Press and Google search engine. The search terms were “infective endocarditis” and “intracranial/cerebral mycotic aneurysm”. Results: The CMAs usually developed 2.1 months after the onset of IE. Staphylococcus was the most frequent pathogen and Streptococcus was more frequent as evidenced by blood culture. The most common presentation on computed tomography was intraparenchymal hemorrhage. Angiogram was a reliable diagnostic means for determining the location of the aneurysm. The middle cerebral artery was the most commonly affected and the posterior cerebral artery was more commonly affected. Interventional or surgical treatments of the CMAs were required in most patients, while some were recovered under conservative treatment. Univariant analysis revealed the development of herniation, parent vessel involvement, aneurysm rupture and non-surgical/interventional treatment of the aneurysms were significant predictive risk factors associated with increased mortality. Conclusion: The CMAs are risky due to their potential consequences of cerebral hernia and aneurysmal rupture. The treatment of this entity is always challenging as it is difficult to determine the timing of the cerebral and cardiac operations concerning the necessity of heparinization in cardiac surgery. Sufficient antibiotics have to be used in IE patients in order to prevent from the potential consequence as CMAs. The choices of treatment for CMAs depend on the conditions of CMAs. They are curable to either conservative, endovascular or surgical management in selected patients. At least 2-week interval between clipping or surgical excision of the aneurysm and the cardiac procedure is recommended in patients with a ruptured CMA.

• MeSH
• arteria cerebri media patofyziologie   MeSH
• endokarditida * etiologie   komplikace   mikrobiologie   MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• intrakraniální aneurysma * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Autozomálně dominantní pelycystická choroba ledvin (ADPKD) je nejčastější dědičné onemocnění ledvin. Lidé s touto nemocí tvoří 6-10% pacientů na dialýze. Přesto nebyla zatím publikována žádná klinická doporučení stran diagnostiky a léčby této choroby. Tato operučení vytvořila rozsáhlá španělská pracovní skupina dědičných chorob ledvin na základě studia současné literatury o ADPKD a závěrů rozsáhlých diskusích pracovních skupin. Všechna doporučení jsou pouze na úrovni C nebo D důkazu dle centra Evidence based Medicine University of Oxford. v září roku 2014 byla španělskou skupinou zabývající se dědičnými onemocněními ledvin publikována v Nephrology Dialysis Transplantation první diagnostická a léčebná doporučení pro ADPKD. Jsou založena na dostupných poznatcích o ADPKD po studii Cechranovy knihovny. MEDLINE a Databáze systematických přehledů (do prosince 2013) a následně vychází z hodnocení expertů. Hodnota důkazu je nízká, na úrovni C a D. Doporučení se týkají zobrazovacích a genetických diagnostických metod, terapie hypertenze a dalších komplikací pelycystózy (terapie bolesti, infekce a krvácení do cyst) a extrarenálních komplikací. Dále jsou imiňována i doporučení u pacientů s ADPKD a chronickou renální insuficiencí (CHRI) a metody náhrady funkce ledvin. Samostatná část je věnována dětským pacientům s ADPKD.

Autosomal dominant polycystic kidney disease (ADPKD) is the most frequent hereditary disease of the kidney. ADPKD patients form about 6–10% pacients on dialysis. No clear recommendations about diagnostic possibilities and treatment of ADPKD have been published until now. These recommendations formed large Spanish group focused on hereditary renal diseases. They are based on the study of current literature about APDKD and on the conclusions of large discussions. All recommendations are only of low level C or D according to Evidence centre based Medicine University of Oxford. First diagnostic and therapeutical recommendations for ADPKD prepared by Spanish group were published in Nephrology Dialysis Transplantation in September 2014. Studies of Cochran library, MEDLINE and Database of systematic summaries (until December 2013) were included. The recommendations contain imaging and genetic diagnostic methods, therapy of hypertension and other renal and extrarenal complications. Moreover the recommendations in chronic renal insufficiency and renal replacement therapy in ADPKD and ADPKD children are mentioned.

• MeSH
• chronická bolest etiologie   farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci epidemiologie   genetika   MeSH
• genetické techniky MeSH
• hypertenze epidemiologie   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• intrakraniální aneurysma epidemiologie   etiologie   radiografie   MeSH
• játra patologie   MeSH
• lidé MeSH
• polycystické ledviny autozomálně dominantní * genetika   komplikace   radiografie   terapie   MeSH
• renální insuficience diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• renin-angiotensin systém genetika   účinky léků   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• edém mozku diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• endovaskulární výkony metody   normy   MeSH
• epilepsie diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• farmakoterapie * metody   normy   MeSH
• hydrocefalus diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• intrakraniální aneurysma diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• jednotky intenzivní péče normy   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech metody   normy   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   normy   MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   normy   MeSH
• příručky lékařské MeSH
• subarachnoidální krvácení * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• tromboembolie diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• intrakraniální aneurysma diagnóza   etiologie   komplikace   prevence a kontrola   radiografie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční angiografie metody   využití   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• subarachnoidální krvácení * diagnóza   etiologie   klasifikace   komplikace   prevence a kontrola   radiografie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• barvicí látky MeSH
• dospělí MeSH
• dyslexie etiologie   MeSH
• indokyanová zeleň MeSH
• intrakraniální aneurysma etiologie   chirurgie   MeSH
• intrakraniální arteriovenózní malformace komplikace   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• výsledek terapie MeSH
• záchvaty etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• Aspirin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• balónková angioplastika metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• heparin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• intrakraniální aneurysma diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční angiografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revaskularizace mozku metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• stenty využití   MeSH
• tiklopidin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH