Úvod: Noroviry jsou společně s rotaviry nejčastějšími původci virových gastroenteritid v České republice (ČR). Cílem studie bylo analyzovat data ohledně výskytu norovirových gastroenteritid v ČR a tím přispět ke znalostem o jejich významu. Materiál a metody: Byla provedena deskriptivní analýza základních charakteristik u norovirových gastroenteritid, které byly hlášeny pod kódem A08.1 podle MKN10 do informačních systémů Epidat, resp. ISIN, v letech 2008–2020. Na základě hlášení z 5 mikrobiologických laboratoří byly analyzovány údaje o počtu potvrzených norovirových infekcí v jednotlivých týdnech v letech 2010–2020. Z podkladů mikrobiologických laboratoří v celé ČR byl analyzován počet laboratoří diagnostikujících v letech 2008–2020 norovirové infekce a používané laboratorní metody. Výsledky: V letech 2008–2020 bylo do informačních systémů infekčních nemocí nahlášeno 33 575 norovirových gastroenteritid, což odpovídá incidenci 24,5/100 000 obyvatel a rok – incidence v jednotlivých letech kolísala mezi 8,2–77,1/100 000. Muži byli mezi nemocnými zastoupeni v 40,2 % – incidence u mužů byla 20,1/100 000; žen 28,8/100 000. Z celkového počtu hlášených onemocnění byl u 14 282 osob (42,5 %) uveden údaj o hospitalizaci ve zdravotnických zařízeních. Za celé období bylo podchyceno 7 431 onemocnění u dětí do 5 let věku – v jednotlivých letech onemocnění v této věkové skupině tvořila 13,7–38,9 % všech evidovaných onemocnění. Incidence v této věkové skupině byla 101,8/100 000, ve věkových skupinách 5–14 let 40,1; 15–64 let 12,7; 65 let a více 38,2/100 000. V souvislosti s norovirovou gastroenteritidou bylo hlášeno 24 úmrtí (smrtnost 0,07 %) ve věku 42–94 let, ve věkové skupině 15–64 let byla zjištěna smrtnost 0,02 %, ve věkové skupině 65letých a starších 0,24 %. Během sledovaného období bylo zaznamenáno 274 epidemií, ve kterých bylo z celkového počtu 33 575 evidovaných norovirových gastroenteritid hlášeno 16 893 (50,3 %). V rámci epidemických výskytů bylo z celkového počtu nemocných hospitalizováno 1 694 osob (10,0 %). Největší epidemie byla zaznamenána v roce 2015; v souvislosti s kontaminací pražské vodovodní sítě bylo nahlášeno 5 248 onemocnění. Norovirové infekce byly laboratorně diagnostikovány celoročně, k jejich maximálnímu výskytu docházelo během podzimních a zimních měsíců. V současnosti jsou norovirové infekce v ČR diagnostikovány v 81 laboratořích, 90,1 % laboratoří používá imunochromatografické testy. Závěr: Studie potvrdila nejvyšší výskyt norovirových gastroenteritid u dětí do 5 let věku a jejich nejvyšší smrtnost ve věkové skupině 65letých a starších osob. Více než polovina hlášených onemocnění se vyskytla v rámci epidemií. Většina laboratoří využívá imunochromatografické testy – používání citlivějších laboratorních metod by přispělo ke zlepšení diagnostiky.

Introduction: Noroviruses, together with rotaviruses, are the most common cause of viral gastroenteritis in the Czech Republic (CR). The aim of this study was to analyse data on the incidence of norovirus gastroenteritis in the CR and thus to add to the body of knowledge about its significance. Material and Methods: A descriptive analysis was performed of the basic characteristics of norovirus gastroenteritis reported under ICD-10 code A08.1 to the Epidat or ISIN electronic infectious diseases information system between 2008 and 2020. On the basis of reports from five microbiological laboratories, weekly data on confirmed cases of norovirus infection from 2010–2020 were analysed. Databases of microbiology laboratories from across the Czech Republic were searched to determine the number of the laboratories where norovirus infections were diagnosed and the methods used for this purpose in 2008–2020. Results: From 2008 to 2020, 33,575 cases of norovirus gastroenteritis were reported to the infectious diseases information systems, which equates to an annual incidence of 24.5/100,000 population, varying between years from 8.2 to 77.1/100,000. Men accounted for 40.2% of cases with an incidence of 20.1/100,000 compared to 28.8/100,000 recorded in women. Of the total of reported cases, 14,282 patients (42.5%) required hospital admission. Over the whole study period, 7,431 cases of norovirus gastroenteritis were recorded in children under 5 years of age. This age category accounted for 13.7–38.9% of the annual totals of reported cases. The incidences were 101.8/100,000 in children under 5 years of age, 40.1/100,000 in 5-14-year-olds, 12.7/100,000 in 15-64-year-olds, and 38.2/100,000 in the age group 65 years and over. Twenty-four deaths (case fatality rate of 0.07%) were reported as associated with norovirus gastroenteritis at the ages 42-94. In the age categories 15-64 years and 65 years and over, the case fatality rates were 0.02% and 0.24%, respectively. Over the study period, 274 epidemics occurred, during which 16,893 (50.3%) of the total of 33,575 cases were reported. In the epidemic outbreaks, 1,694 (10.0%) patients required hospital admission. The largest outbreak with 5,248 reported cases in 2015 was associated with contamination of the Prague water supply system. Norovirus infections were laboratory diagnosed year-round, peaking in the autumn and winter months. They are currently diagnosed by 81 laboratories in the Czech Republic, 90.1% of which use immunochromatographic tests. Conclusion: The study confirmed the highest incidence of norovirus gastroenteritis among children under 5 years of age and the highest case fatality rate in the age group 65 years and over. Over half of the reported cases were outbreak associated. Most laboratories use immunochromatographic tests. The use of more sensitive laboratory methods would improve diagnosis.

• Klíčová slova
• sezónní výskyt,
• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• gastroenteritida etiologie   MeSH
• infekce viry z čeledi Caliciviridae * epidemiologie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Navzdory narůstajícímu trendu klostridiové kolitidy a vysoké míře kolonizace Clostridium difficile mezi mladšími dětskými pacienty, malé dětí zůstávají k nemoci poměrně rezistentní. Cílem studie bylo rozlišit, zda existuje rozdíl v klostridiové kolitidě mezi dětmi s průjmem a bez průjmu, určit počet záchytů klostridiové kolitidy ve sledované skupině, zhodnotit závažnost klostridiové kolitidy u dětí do 3 let věku s průjmem. Metody: Prospektivní hodnocení bylo vedeno od května 2015 do června 2016. Děti mladší 3 let byly zapsány do dvou skupin. Každý vzorek stolice byl testován dvoustupňovým algoritmem zahrnující imunochromatografický test a polymerázovou řetězovou reakci. Výsledky: Zapsáno 147 pacientů s průjmem a 75 kontrol. Počet záchytů klostridiové kolitidy u dětí s průjmem byl 2 % (3/147), počet záchytů toxigenních kmenů ve skupině s průjmem ve srovnání s kontrolní skupinou byl 11,6 % (3/147) vs. 10,6 % (8/75) (p < 0,9999). Závěr: Nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi dětmi s průjmem a bez průjmu. Nedoporučujeme cíleně vyšetřovat děti na Clostridium difficile při absenci rizikových faktorů.

Aims: Despite an increasing trend in Clostridium difficile infections (CDI) and high C. difficile colonization rate especially among younger children, infants remain quite resistant to the disease. The goals of this study were to distinguish whether there exists a difference in CDI between children with or without diarrhoea, ascertain the prevalence of CDI, and assess CDI severity in children under 3 years with diarrhoea in our institution. Methods: A prospective study was conducted from May 2015 to June 2016. Children 3 years of age or younger were enrolled and into two groups. Every faecal sample was tested using a diagnostic two-step screening algorithm including an immunochromatographic test and polymerase chain reaction. Results: The study enrolled 147 children with diarrhoea and 75 control patients. The prevalence of CDI in children with diarrhoea was 2% (3/147), the prevalence of toxigenic C. difficile in the diarrhoeal group compared to the control group was 11.6 % (17/147) vs. 10.6% (8/75) (p < 0.9999). Conclusions: No significant difference was observed between infants with diarrhoea and the control group. We recommend not examining for C. difficile children not exhibiting specific risk factors.

• Klíčová slova
• kolonizace,
• MeSH
• Clostridioides difficile * MeSH
• klostridiové infekce * mikrobiologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pediatrie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průjem etiologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH

Cíl práce: Clostridium difficile (C. difficile) sehrává okrajovou, ale významnou úlohu v pediatrii. Cílem práce je objektivizace dat a jejich význam v klinické praxi, sdělit naše zkušenosti s léčbou pediatrických pacientů. Materiál a metodika: Sběr dat probíhal retrospektivně u pacientů (0–19 let) z pětiletého období 2013–2017 hospitalizovaných s diagnózou klostridiová kolitida na Klinice dětských infekčních nemocí (KDIN) FN Brno. Každý pacient byl testován dvoustupňovým diagnostickým algoritmem metodou imunochromatografického testu a polymerázové řetězové reakce (PCR). Výsledky: 35 pacientů s mediánovým věkem 10,3 roků (1–17,5 roku) bylo zapsáno do studie. Věková skupina 6–19 let tvořila dohromady téměř 70 %. U jednoho pacienta nebyl odhalen žádný rizikový faktor, 41,6 % případů tvořili pacienti s onkologickou diagnózou a nespecifickými střevními záněty, ve 2,5 % syndrom krátkého střeva. Mediánová doba ústupu průjmů byla 2,5 dne po cílené léčbě na klostridiovou kolitidu. Ve více jak polovině případů byl použit metronidazol. V 5 případech byl podáván fidaxomicin s dobrou tolerancí. Ve 3 případech došlo k selhání terapie po metronidazolu. K rekurenci po nedokončené léčbě došlo v jednom případě. V 86 % případů se jednalo o klostridiovou kolitidu spojenou se zdravotní péčí. Více atak kolitidy bylo zaznamenáno u čtyř dětí (2krát malignita, 1krát nespecifický střevní zánět, 1krát syndrom krátkého střeva). Závěr: Průběh klostridiové kolitidy je obecně v pediatrické populaci mírný, bez rizikového faktoru je vzácná. Pediatričtí pacienti dobře odpovídají na léčbu metronidazolem. Fidaxomicin byl úspěšně tolerován ve všech případech. U vysoce rizikových skupin (imunosuprese, syndrom krátkého střeva, nespecifický střevní zánět) preferujeme primárně léčbu fidaxomicinem.

Aims: Clostridium difficile (C. difficile) plays a minor but important role in paediatrics. The aims of this study were to objectivise data, to show their significance in clinical practice, and to present our experience with the treatment of paediatric patients. Materials and methods: A retrospective study was conducted in patients (0–19 years of age) hospitalized for Clostridium difficile infection (CDI) in the Department of Paediatric Infectious Diseases, University Hospital in Brno between 2013 and 2017. Each patient was tested using a two-step diagnostic screening algorithm including immunochromatography and polymerase chain reaction assays. Results: Thirty-five patients with a median age of 10.3 years (range 1–17.5 years) were enrolled in the study. Almost 70% of patients were aged between 6 and 19 years. No risk factor was identified in one patient, 41.6% of cases were patients with malignancy or inflammatory bowel disease, and 2.5% of patients had short bowel syndrome. After targeted CDI treatment, the median time to resolution of diarrhoea was 2.5 days. Metronidazole was used in more than half of cases. Five patients received fidaxomicin, which was well tolerated. Metronidazole failed in three cases. Recurrence after incomplete treatment with metronidazole occurred in one patient. Health care-associated CDI was recorded in 86% of cases. Recurrent CDI was reported in four children (two with malignancy, one with inflammatory bowel dissease, and one with short bowel syndrome). Conclusions: The course of CDI is generally mild in the paediatric population. CDI without a risk factor is rare. Paediatric patients respond well to metronidazole. Fidaxomicin was well tolerated by all patients. We prefer the treatment with fidaxomicin in high-risk groups (immunocompromised condition, inflammatory bowel disease, and short bowel syndrome).

• Klíčová slova
• klostridiová kolitida,
• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• dítě MeSH
• fidaxomicin terapeutické užití   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
• klostridiové infekce * epidemiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průjem farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

A set of 178 Escherichia coli isolates taken from patients with inflammatory bowel disease (IBD) was analyzed for bacteriocin production and tested for the prevalence of 30 bacteriocin and 22 virulence factor determinants. Additionally, E. coli phylogenetic groups were also determined. Pulsed-field gel electrophoresis (PFGE) was used for exclusion of clonal character of isolates. Results were compared to data from a previously published analysis of 1283 fecal commensal E. coli isolates. The frequency of bacteriocinogenic isolates (66.9%) was significantly higher in IBD E. coli compared to fecal commensal E. coli isolates (54.2%, p < 0.01). In the group of IBD E. coli isolates, a higher prevalence of determinants for group B colicins (i.e., colicins B, D, Ia, Ib, M, and 5/10) (p < 0.01), including a higher prevalence of the colicin B determinant (p < 0.01) was found. Virulence factor determinants encoding fimbriae (fimA, 91.0%; pap, 27.5%), cytotoxic necrotizing factor (cnf1, 11.2%), aerobactin synthesis (aer, 43.3%), and the locus associated with invasivity (ial, 9.0%) were more prevalent in IBD E. coli (p < 0.05 for all five determinants). E. coli isolates from IBD mucosal biopsies were more frequently bacteriocinogenic (84.6%, p < 0.01) compared to fecal IBD isolates and fecal commensal E. coli. PFGE analysis revealed clusters specific for IBD E. coli isolates (n = 11), for fecal isolates (n = 13), and clusters containing both IBD and fecal isolates (n = 10). ExPEC (Extraintestinal Pathogenic E. coli) virulence and colicin determinants appear to be important characteristics of IBD E. coli isolates, especially the E. coli isolates obtained directly from biopsy samples.

• MeSH
• bakteriální toxiny genetika   MeSH
• bakteriociny metabolismus   MeSH
• Crohnova nemoc mikrobiologie   MeSH
• Escherichia coli genetika   izolace a purifikace   metabolismus   MeSH
• extraintestinální patogenní Escherichia coli izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• lyasy oxokyselin genetika   MeSH
• proteiny fimbrií genetika   MeSH
• proteiny z Escherichia coli genetika   MeSH
• pulzní gelová elektroforéza MeSH
• střevní mikroflóra fyziologie   MeSH
• ulcerózní kolitida mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Escherichia coli is the most common cause of bloodstream infections and community-acquired sepsis. The main aim of this study was to determine virulence characteristics of E. coli isolates from hemocultures of patients with a primary disease of urogenital tract, digestive system, a neoplastic blood disease, or other conditions. Results from a set of 314 E. coli isolates from hemocultures were compared to data from a previously published analysis of 1283 fecal commensal E. coli isolates. Genetic profiling of the 314 E. coli isolates involved determination of phylogenetic group (A, B1, B2, D, C, E, and F), identification of 21 virulence factors, as well as 30 bacteriocin-encoding determinants. Pulsed-field gel electrophoresis was used to analyze clonal character of the hemoculture-derived isolates. The E. coli isolates from hemocultures belonged mainly to phylogenetic groups B2 (59.9%) and D (21.0%), and less frequently to phylogroups A (10.2%) and B1 (5.7%). Commonly detected virulence factors included adhesins (fimA 92.0%, pap 47.1%, and sfa 26.8%), and iron-uptake encoding genes (fyuA 87.9%, fepC 79.6%, aer 70.7%, iucC 68.2%, and ireA 13.7%), followed by colibactin (pks island 31.5%), and cytotoxic necrotizing factor (cnf1 11.1%). A higher frequency of microcin producers (and microcin M determinant) and a lower frequency of colicin Ib and microcin B17 was found in hemoculture-derived isolates compared to commensal fecal isolates. E. coli isolates from hemocultures harbored more virulence genes compared to fecal E. coli isolates. In addition, hemoculture E. coli isolates from patients with primary diagnosis related to urogenital tract were clearly different and more virulence genes were detected in these isolates compared to both fecal isolates and hemoculture-derived isolates from patients with blood and gastrointestinal diseases.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• Escherichia coli klasifikace   genetika   izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• faktory virulence genetika   MeSH
• fylogeneze MeSH
• gastroenteritida komplikace   MeSH
• genotyp MeSH
• infekce močového ústrojí komplikace   MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli mikrobiologie   MeSH
• kojenec MeSH
• koliciny genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory komplikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• pulzní gelová elektroforéza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sepse mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: The study used a set of 407 human extraintestinal pathogenic E. coli strains (ExPEC) isolated from (1) skin and soft tissue infections, (2) respiratory infections, (3) intra-abdominal infections, and (4) genital smears. The set was tested for bacteriocin production, for prevalence of bacteriocin and virulence determinants, and for phylogenetic typing. Results obtained from the group of ExPEC strains were compared to data from our previously published analyses of 1283 fecal commensal E. coli strains. RESULTS: The frequency of bacteriocinogeny was significantly higher in the set of ExPEC strains (63.1 %), compared to fecal E. coli (54.2 %; p < 0.01). Microcin producers and microcin determinants dominated in ExPEC strains, while colicin producers and colicin determinants were more frequent in fecal E. coli (p < 0.01). Higher production of microcin M and lower production of microcin B17, colicin Ib, and Js was detected in the set of ExPEC strains. ExPEC strains had a significantly higher prevalence of phylogenetic group B2 (52.6 %) compared to fecal E. coli strains (38.3 %; p < 0.01). CONCLUSIONS: Human ExPEC strains were shown to differ from human fecal strains in a number of parameters including bacteriocin production, prevalence of several bacteriocin and virulence determinants, and prevalence of phylogenetic groups. Differences in these parameters were also identified within subgroups of ExPEC strains of diverse origin. While some microcin determinants (mM, mH47) were associated with virulent strains, other bacteriocin types (mB17, Ib, and Js) were associated with fecal flora.

• MeSH
• bakteriální geny MeSH
• bakteriociny klasifikace   genetika   metabolismus   MeSH
• dítě MeSH
• DNA bakterií genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• dýchací soustava mikrobiologie   MeSH
• extraintestinální patogenní Escherichia coli genetika   izolace a purifikace   metabolismus   patogenita   MeSH
• faktory virulence genetika   metabolismus   MeSH
• feces mikrobiologie   MeSH
• fylogeneze * MeSH
• gastrointestinální trakt mikrobiologie   MeSH
• infekce reprodukčního traktu mikrobiologie   MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli mikrobiologie   MeSH
• kojenec MeSH
• koliciny metabolismus   MeSH
• kůže mikrobiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prevalence * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Escherichia coli strains are classified into four main phylogenetic groups (A, B1, B2, and D) and strains of these phylogroups differ in a number of characteristics. This study tested whether human fecal E. coli isolates belonging to different phylogroups differ in prevalence of bacteriocinogenic isolates and prevalence of individual bacteriocinogenic determinants. A set of 1283 fecal E. coli isolates from patients with different diseases was tested for the presence of DNA regions allowing classification into E. coli phylogroups and for the ability to produce bacteriocins (23 colicins and 7 microcins). Of the isolates tested, the most common was phylogroup B2 (38.3%) followed by phylogroups A (28.3%), D (26.3%) and B1 (7.2%). Altogether, 695 bacteriocin producers were identified representing 54.2% of all tested isolates. The highest prevalence of bacteriocin producers was found in group B2 (60.3%) and the lowest in group B1 (44.6%). Determinants encoding colicins E1, Ia, and microcin mV were most common in phylogroup A, determinants encoding microcins mM and mH47 were most common in phylogroup B2, and determinant encoding mB17 was most common in phylogroup D. The highest prevalence of bacteriocinogeny was found in phylogroup B2, suggesting that bacteriocinogeny and especially the synthesis of microcins was associated with virulent and resident E. coli strains.

• MeSH
• bakteriociny metabolismus   MeSH
• Escherichia coli klasifikace   izolace a purifikace   metabolismus   patogenita   MeSH
• feces mikrobiologie   MeSH
• fylogeneze MeSH
• gastrointestinální trakt mikrobiologie   MeSH
• koliciny metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl práce: Posoudit základní klinické, laboratorní a mikrobiologické charakteristiky dospělých pacientů s kampylobakteriózou hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob (KICH) Fakultní nemocnice (FN) Brno v letech 2011–2013. Materiál a metodiky: Retrospektivní analýza klinických a laboratorních parametrů 160 dospělých pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2013. Výsledky: V souboru 160 dospělých pacientů (n = 160) nebyla zaznamenána letalita ani bakteriémie. Závažnější forma onemocnění s příznaky SIRS se vyskytla u 24 pacientů (15 % souboru). Přechodná lehká až středně těžká leukocytopenie byla přítomna u 16 osob (10,0 %) a trombocytopenie u 24 pacientů (15,0 %); bicytopenie pak u 7 jedinců (4,4 %). S výskytem intestinální formy kampylobakteriózy se SIRS statisticky významně korelují následující faktory: věk do 70 let (p = 0,037), nepřítomnost arteriální hypertenze (p = 0,044), imunosupresivní léčba (p = 0,008), počet leukocytů v periferní krvi nad 12 × 109/l (p = 0,023) a tělesná teplota nad 38,0 °C (p < 0,001). Antibiotiky bylo léčeno 96,3 % jedinců s neinvazivní formou onemocnění a 100,0 % jedinců se současným SIRS. Průměrná doba antibiotické terapie byla 8,8 dne ve skupině s neinvazivním onemocněním a 9,3 dne u pacientů splňujících kritéria SIRS. Postantibiotická kolitida způsobená Clostridium difficile se vyskytla celkem u 7 pacientů (4,4 %). Orgánové komplikace ani autoimunitní následky nebyly pozorovány. Závěry: Intestinální formou onemocnění se SIRS jsou ohroženi především jedinci do věku 70 let. Empirická antibiotická terapie je na KICH indikována příliš často a není adekvátně deeskalována. Klíčová slova: kampylobakterióza – invazivní onemocnění – rezistence k antibiotikům

Objective: To provide basic clinical, laboratory, and microbiological characteristics of adult patients with campylobacteriosis admitted to the Department of Infectious Diseases University Hospital Brno (UHB), in 2011–2013. Materials and methods: A retrospective analysis of clinical and laboratory parameters of 160 patients hospitalized with campylobacteriosis at the Department of Infectious Diseases, UHB from 1 January 2011 to 31 December 2013. Results: There was no lethality or bacteremia reported in the study group of 160 adult patients (n = 160) with campylobacteriosis. A more severe form of the disease with signs of systemic inflammatory response syndrome (SIRS) occurred in 24 patients, i.e. 15% of the study population. Transient mild to moderate leukocytopenia and thrombocytopenia were seen in 16 (10.0%) and 24 patients (15.0%), respectively, and seven patients (4.4%) had bicytopenia. The following factors correlated statistically significantly with the intestinal form of the disease and SIRS: age under 70 years (p = 0.037), absence of arterial hypertension (p = 0.044), immunosuppressive treatment (p = 0.008), leukocyte count in the peripheral blood over 12.0 × 109/l (p = 0.023), and body temperature over 38.0 °C (p < 0.001). Antibiotic treatment was used in 96.3% of patients with the intestinal form and in 100.0% of patients with SIRS. The average duration of antibiotic treatment was 8.8 and 9.3 days, respectively. Postantibiotic colitis due to Clostridium difficile occurred in seven patients (4.4%). There were no organ or autoimmune complications observed. Conclusions: Campylobacteriosis with SIRS occurs preferentially in persons under 70 years of age. Empirical antibiotic treatment is used too frequently without being adequately deescalated. Keywords: campylobacteriosis – invasive disease – antibiotic resistance

• Klíčová slova
• invazivní onemocnění,
• MeSH
• antibakteriální látky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• Campylobacter izolace a purifikace   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• kampylobakterové infekce * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• leukopenie krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odds ratio MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce * epidemiologie   komplikace   MeSH
• trombocytopenie krev   MeSH
• věkové faktory MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: To screen whether E. coli strains encoding type 1 fimbriae, isolated from fecal microflora, produce bacteriocins more often relative to fimA-negative E. coli strains of similar origin. METHODS: PCR assays were used to detect presence of genes encoding 30 bacteriocin determinants (23 colicin- and 7 microcin-encoding genes) and 18 virulence determinants in 579 E. coli strains of human and animal origin isolated from hospitals and animal facilities in the Czech and Slovak Republic. E. coli strains were also classified into phylogroups (A, B1, B2 and D). RESULTS: fimA-negative E. coli strains (defined as those possessing none of the 18 tested virulence determinants) were compared to fimA-positive E. coli strains (possessing fimA as the only detected virulence determinant). Strains with identified bacteriocin genes were more commonly found among fimA-positive E. coli strains (35.6%) compared to fimA-negative E. coli strains (21.9%, p<0.01) and this was true for both colicin and microcin determinants (p=0.02 and p<0.01, respectively). In addition, an increased number of strains encoding colicin E1 were found among fimA-positive E. coli strains (p<0.01). CONCLUSIONS: fimA-positive E. coli strains produced bacteriocins (colicins and microcins) more often compared to fimA-negative strains of similar origin. Since type 1 fimbriae of E. coli have been shown to mediate adhesion to epithelial host cells and help colonize the intestines, bacteriocin synthesis appears to be an additional feature of colonizing E. coli strains.

• MeSH
• bakteriální fimbrie genetika   MeSH
• bakteriociny genetika   MeSH
• DNA bakterií genetika   MeSH
• Escherichia coli genetika   metabolismus   MeSH
• faktory virulence genetika   MeSH
• feces mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prasata MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

Cil práce: Popsat základní charakteristiky dospělých pacientů s akutní komunitní salmonelózou či kampylobakteriózou. Dle výsledků analýzy aktualizovat diagnosticko-terapeutické algoritmy. Materiál a metody: Sběr dat probíhal retrospektivně v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013. Dle charakteristik při přijetí do nemocnice byli pacienti zařazeni do dvou skupin: skupina riziková se systémovými příznaky splňující alespoň dvě kritéria syndromu systémové zánětlivé odpovědi a pacienti s elevací prokalcitoninu v séru (nad 0,5 ng/ml). Onemocnění u ostatních pacientů bylo hodnoceno jako prostá intestinální forma. Pacienti s komunitní postantibiotickou kolitidou byli ze studie vyřazeni. Data byla statisticky zpracována. Výsledky: Doba trvání příznaků méně než 3 dny před přijetím do nemocnice a jednotlivě i následující faktory (z nichž některé jsou současně i součástí klasifikace SIRS) korelovaly statisticky významně s rizikovou formou onemocnění, a to i po adjustaci na věk: tělesná teplota nad 38 °C, počet leukocytů v periferní krvi nad 12 x lO 9/l, neutrofilie nad 9 x 10 9/1 a hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) nad 150 mg/l. Riziková forma onemocnění dle stanovených kritérií vyskytla u 60 z nich (18,7 %). Průměrný počet leukocytů v celém souboru byl 9,4 x 10 9/l medián 8,4 (1,7-89,0). V 194 případech (60,4 %) byl počet leukocytů při přijetí do nemocnice v referenčním rozmezí. Průměrná hodnota CRP byla 92,9 mg/l; medián 77,0 (1,0-342,0). Zvýšená hodnota prokalcitoninu byla pozorována u 21 osob, vyšetření nebylo rutinně prováděno. Pozitivní hemokultivační vyšetření bylo pouze ve 2 případech - vždy se jednalo o salmonely; vyšetření nebylo rutinně prováděno. V celém souboru se vyskytlo 34 jedinců s dokumentovanou poruchou imunitního systému (10,6 %), riziková forma salmonelózy či kampylobakteriózy se vyskytla pouze u 11 z nich (3,4 %). Antibiotiky bylo v celém souboru léceno celkem 306 jedinců (95,3 %); průměrná doba antibiotické léčby byla 8,7 dne, medián 7 dnů (maximální délka léčby 31 dnů). Závěry: Indikace antibiotik u salmonelózy/kampylobakteriózy by neměla být založena pouze na zvýšené hodnotě CRP, ale na komplexním zhodnocení trvání onemocnění, individuálních rizik u daného nemocného a dynamiky parametrů zánětu. Hemokultivační vyšetření by mělo být prováděno častěji.

Background: The aims of this study were to describe the basic parameters of adult patients with acute community-onset salmonellosis or campylobacteriosis responsible for more than 90 % of all cases of community-onset diarrhea in the Czech Republic, and, according to the results of this analysis, to update the diagnostic and therapeutic algorithms. Materials and methods: The data were collected retrospectively between January 1, 2011 and December 31, 2013. Patients with systemic signs of infection having at least 2 signs of systemic inflammatory response syndrome (SIRS) or with elevated serum procalcitonin levels (more than 0.5 ng/ml) were classified as being at risk for the invasive form of the disease. The remaining patients were classified as having the simple intestinal form of the disease. Patients with community-onset post-antibiotic diarrhea were excluded. The data were statistically processed. Results: The following clinical factors were statistically significantly correlated with the high-risk form of the disease: duration of illness of less than 3 days before admission and any of the following (some of them are part of the SIRS classification), even after being adjusted for age: body temperature above 38 °C, peripheral blood white cell count (WBC) above 12 x lO 9/L, neutrophil count above 9 x 10 9/L and CRP level above 150 mg/L. The risk form of the disease occurred in 60 cases (18.7 %). The mean WBC was 9.4 x lO 9/l (median, 8.4; range, 1.7-89.0). The WBC within the normal range was seen in 194 cases (60.4 %). The mean CRP level was 92.9 mg/l (median, 77.0; range, 1.0-342.0). An elevated procalcitonin level was seen in 21 patients; the marker was not routinely measured. Positive blood culture results were obtained in 2 persons with salmonellosis; the examination was not routinely performed. There were 34 patients (10.6 %) with documented immune system dysfunction; the risk form of salmonellosis or campylobacteriosis was seen in only 11 of them (3.4 %). A total of 306 patients (95.3 %) were treated with antibiotics; the mean duration of antibiotic therapy was 8.7 days (median, 7; range, 2-31). Conclusions: Antibiotic treatment in salmonellosis/campylobacteriosis should not be indicated only due to elevated CRP levels but rather after comprehensive evaluation of the duration of symptoms, individual risk factors and dynamic changes in markers of inflammation. Blood culture tests should be carried out more frequently.

• Klíčová slova
• empirická antibiotická léčba, empirická antibiotická léčba, akutní komunitní gastroenterokolitida,
• MeSH
• akutní nemoc * MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizace MeSH
• infekce získané v komunitě * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• kalcitonin MeSH
• kampylobakterové infekce * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• leukocyty MeSH
• lidé MeSH
• neutrofily MeSH
• pacienti klasifikace   MeSH
• průjem diagnóza   etiologie   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• salmonelóza * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH