- MeSH
- apikoektomie * metody přístrojové vybavení MeSH
- digitální zubní radiografie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrochirurgie metody přístrojové vybavení MeSH
- osteotomie metody MeSH
- počítačová tomografie s kuželovým svazkem * metody přístrojové vybavení MeSH
- rentgendiagnostika zubní metody MeSH
- terapie kořenového kanálku metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod a cíl: Apikální periodontitida (AP) je zánětlivé onemocnění zubních periradikulárních tkání vyvolané bakteriální infekcí. Ke stanovení bakterií osídlujících kořenové kanálky jsou využívány různé metodické přístupy, analýza bakteriomu celého kořenového systému zubu postiženého AP je však zatím stále výzvou. Cílem naší přehledové práce bylo vytvořit literární rešerši zaměřenou na postupy pro odběr vzorku a metodiku pro analýzu bakteriomu a poté navrhnout vhodný metodický přístup k účelu studia etiopatogeneze tohoto onemocnění. Metodika: Po vyhledávání v databázi PubMed jsme do rešerše vybrali pouze publikační výstupy typu původní práce, ve kterých byla analyzována bakteriální DNA lidských zubů. Výsledky: Metodicky se studie mezi sebou velmi liší, a to jak způsobem odběru vzorku, izolací DNA, tak i samotnou analýzou bakteriální DNA. Častým způsobem odběru vzorku je využití sterilních endodontických papírových čepů. Tento způsob odběru vzorku je sice vhodný v rámci klinické praxe, avšak pro komplexní analýzu prostředí kořenového systému je považován za nedostatečný, a to kvůli samotné morfologii zubu a přítomnosti ramifikací. Jiným způsobem odběru vzorku je resekce kořenového hrotu pomocí sterilních fréz a následné rozemletí apexu nebo provedení stěru sterilními endodontickými papírovými čepy. Ke stanovení bakteriomu je tak využívána pouze apikální část zubu, tudíž bakterie, které kolonizují koronární část zubu a podílejí se na etiopatogenezi onemocnění, nemohou být analyzovány. V recentních studiích je využívána metoda, při které je celý extrahovaný zub postižený AP nadrcen na jemný homogenní prach pomocí kryogenního mletí. Z prachu nadrceného zubu je možné stanovit komplexní bakteriom kořenového systému i dřeňové dutiny, a proto se tento způsob z pohledu přípravy vzorku pro experimentální studii jeví jako optimální. Nejčastěji je při izolaci DNA využívána efektivní kolonková metoda různými purifikačními soupravami a k následné analýze DNA slouží většinou metodiky založené na principu polymerázové řetězové reakce. Sekvenování variabilních oblastí genu pro 16S rRNA je v dnešní době již zlatým standardem pro kategorizaci bakterií a charakterizaci bakteriálních komunit. Závěr: Ke studiu bakteriomu AP se jeví jako nejvhodnější použít vzorky extrahovaných zubů a bezprostředně je zamrazit bez dalších preanalytických kroků. Nadrcený zub je při dodržení sterilních podmínek při kryogenním mletí vhodnou matricí pro izolaci mikrobiální DNA komerčně dostupnými kity. V současné době je pro stanovení bakteriomu a získání informace o relativní abundanci bakteriálních rodů, a to z analytického i ekonomického hlediska, sekvenování nové generace nejlepší volbou.
Introduction, aim: Apical periodontitis (AP) is an inflammatory disease of the dental periradicular tissues caused by a bacterial infection. Various methodological approaches are used to determine the bacteria inhabiting the root canals, however, the analysis of the entire root system of a tooth affected by AP still remains a challenge. The aim of our study was to perform a literature search focused on sample collection procedures and methodologies for bacteriome analysis, and then propose a suitable methodological approach for the purpose of studying the etiopathogenesis of this disease. Methods: After searching the PubMed database, we selected only publications of the original work type in which the bacterial DNA of human teeth was analyzed, for the search. Results: Methodologically, the studies differ greatly, in terms of sample collection, DNA isolation, and bacterial DNA analysis itself. A common method of sample collection is the use of sterile endodontic paper points. Although this method of sampling is suitable in clinical practice, it is considered insufficient for a comprehensive analysis of the environment of the root canal system, due to the morphology of the tooth itself and the presence of ramifications. Another method of sampling is resection of the root tip using sterile burs and subsequent grinding of the apex or smearing with sterile endodontic paper pins. Only the apical part of the tooth is used to determine the bacteriome, therefore bacteria that colonize the coronal part of the tooth and participate in the etiopathogenesis of the disease cannot be analyzed. In recent studies, a method is used in which the entire extracted tooth affected by AP is ground into a fine homogeneous powder using cryogenic grinding. It is possible to determine the complex bacteriome of the root canal system and the pulp chamber from the dust of a crushed tooth, and therefore this method seems optimal for the sample preparation from an experimental study point of view. Most often, an effective column method with various purification kits is used for DNA isolation, and for subsequent DNA analysis, methodologies based on the principle of the polymerase chain reaction are mostly used. Sequencing the variable regions of the gene for 16S rRNA is nowadays already the gold standard for categorizing bacteria and characterizing bacterial communities. Conclusion: To study the AP bacteriome, it seems most appropriate to use extracted tooth samples and immediate freezing of the sample without further pre-analytical steps. The crushed tooth is a suitable matrix for the isolation of microbial DNA with commercially available kits, provided that sterile conditions are maintained during cryogenic grinding. Currently, next-generation sequencing is the best choice for determining the bacteriome and obtaining information about the relative abundance of bacterial genera, both analytically and economically.
- Klíčová slova
- kryomlýnek,
- MeSH
- DNA izolace a purifikace MeSH
- kavita zubní dřeně mikrobiologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- periapikální periodontitida * mikrobiologie patologie terapie MeSH
- sekvenční analýza DNA MeSH
- terapie kořenového kanálku MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Chronická rinosinusitida patří mezi častá onemocnění nosu a vedlejších dutin nosních. Zaznamenáváme stále se zvyšující význam odontogenní etiologie. Tato příčina je ale často přehlížena. Léčba je v porovnání sinusitidami rinogenními zdlouhavější a komplikovanější z důvodu vyššího zastoupení anaerobních bakterií. Léčbu můžeme rozdělit na dva dílčí kroky. Prvním je sanace zdroje infekce, tj. odontogenní příčiny, následovaná sanací vedlejších dutin nosních pomocí funkční endoskopické operace (FESS). Správný terapeutický postup vyžaduje úzkou multioborovou spolupráci mezi otorinolaryngologem a stomatologem či stomatochirurgem. Práce vyzdvihuje myšlenku ošetření těchto dvou zdánlivě oddělených problematik a výkonů v jednom funkčním celku, který bude pro pacienta nejvíce efektivní a nejméně zatěžující. Z mého pohledu se jeví jako ideální tuto problematiku řešit komplexně. Zkracuje se tím doba léčby a eliminuje nutnost pacienta přecházet mezi jednotlivými pracovišti.
Chronic rhinosinusitis is a common disease of the nose and paranasal sinuses. We note diseases of dental origin occurring with an increasing regularity. This cause tends to be overlooked. Treatment is longer and more complicated compared to rhinogenic sinusitis due to the higher prevalence of anaerobic bacteria. The treatment can be divided into two main steps. The first is to remove the cause of the odontogenic infection itself, followed by the remediation of secondary nasal cavities using functional endoscopic surgery (FESS). In order to treat this disease properly, inter-disciplinary cooperation between an otorhinolaryngologist and a dentist or oral surgeon is necessary. Conclusions of this paper is to highlight the idea of treating these two seemingly separate issues and procedures into one functional unit that will be most effective and least burdensome for the patient. From my point of view, it seems ideal to address this issue comprehensively. This shortens the treatment time and eliminates the need for the patient to move between different departments.
- Klíčová slova
- odontogenní sinusitida, endoskopická endonazální chirurgie, infekce kořenového kanálku, apikální peridontitida,
- MeSH
- endoskopie MeSH
- lidé MeSH
- sinusitida * diagnóza etiologie terapie MeSH
- terapie kořenového kanálku MeSH
- zánět čelistní dutiny * diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- terapie kořenového kanálku MeSH
- zubní čepy * MeSH
- zubní korunky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- pulpotomie MeSH
- rentgendiagnostika zubní metody MeSH
- senioři MeSH
- syndrom prasklého zubu terapie MeSH
- terapie kořenového kanálku * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zubní dřeň patologie MeSH
- zubní kořen patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- kavita zubní dřeně MeSH
- lidé MeSH
- metalokeramické slitiny MeSH
- moláry MeSH
- preparace kořenového kanálku * MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- endodoncie MeSH
- kavita zubní dřeně MeSH
- lidé MeSH
- terapie kořenového kanálku * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
