Diabetes mellitus (DM) je chronické, postupujúce, celoživotné ochorenie, spojené s pravidelnými vyšetreniami u lekára. Monitoring meraní patrí medzi kľúčové faktory v manažmente ochorenia a je aj ukazovateľom adherencie a kompliancie diabetika. Najvyššia ochota k spolupráci na liečbe zo strany pacienta je na začiatku ochorenia a v prvých niekoľkých mesiacoch, potom dlhodobo pozvoľne slabne. V štúdii sme v podmienkach bežnej medicínskej praxe diabetologickej ambulancie vyhodnocovali údaje u 211 novodiagnostikovaných diabetikov 2. typu po dobu 11 mesiacov. Okrem rutinnej praxe osobných návštev na ambulancii sme aktívne využili možnosti telemedicíny. Pacienti dostali pri prvej návšteve telemedicínsky kit, ktorý obsahoval glukomer, váhu, tlakomer, EKG, spirometer, teplomer a oxymeter. Úroveň metabolickej kompenzácie sme verifikovali vyhodnotením hladín glykovaného hemoglobínu. Zavedenie telemedicíny umožňuje sledovanie kompliancie a adherencie pri liečbe DM. Narastajúci počet diabetikov a frekvencia vyšetrení vyvoláva tlak na zdravotný systém. V manažmente pacienta s DM sú potrebné nástroje na objektivizáciu na trvalú motiváciu pacientov. Telemedicína prispieva k lepšej kompliancii, adherencii a metabolickej kompenzácii a znižuje potrebu frekvencie osobných návštev pacienta.
Diabetes mellitus (DM) is a chronic, progressive, lifelong disease associated with regular visits at doctor. Monitoring measurements is one of the key factors in disease management and it is also an indicator of diabetic adherence and compliance of the patient. Patient is mostly willing to cooperate in the treatment at the beginning of the disease and in the first few months, after that it gradually weakens over the long term. In the study, we evaluated the data of 211 newly diagnosed patients with type 2 diabetes for a period of 11 months. In addition to the routine practice of personal visits of the doctor, we actively used the possibilities of telemedicine. During the first visit, patients received a telemedicine kit that includes glucometer, scale, blood pressure monitor, ECG and oximeter. The metabolic compensation was verified by evaluating glycated hemoglobin. By establishing telemedicine it enabled monitoring of compliance and adherence in the treatment of DM. The growing number of diabetics and the frequency of examinations puts pressure on the health system. In the management of patients with DM, tools for objectification are needed to continuously motivate patients. Telemedicine contributes to better compliance, adherence, metabolic compensation and reduces the need for frequent personal patient visits.
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * prevence a kontrola terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- selfmonitoring glykemie metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- telemedicína * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- určení tepové frekvence přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- změny tělesné hmotnosti MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- elektrokardiografie metody MeSH
- Glasgowská stupnice kómat MeSH
- horečka klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * klasifikace metody MeSH
- poruchy dýchání klasifikace patologie MeSH
- poruchy vědomí diagnóza klasifikace patologie MeSH
- termometrie klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- určení tepové frekvence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Hrudní pás umožňuje pořídit 1svodový EKG záznam. Získaná data byla validována pro měření srdeční frekvence a rovněž i pro detekci fibrilace síní díky srovnání s krátkými EKG záznamy z holterovského EKG měření u selektovaných pacientů. Zatím ale nebyla ověřena možnost vyhodnocení dlouhých EKG záznamů u neselektovaných kardiologických pacientů se širokým spektrem srdečních chorob. Metodologie a výsledky: Do studie bylo zařazeno 54 hospitalizovaných a 53 ambulantních pacientů a 54 zdravých kontrol (n = 161 celkově). U všech účastníků studie byl pomocí hrudního pásu Polar H10 pořízen 1-2hodinový EKG záznam (celkově 1 153 229 úderů srdce; průměrná srdeční frekvence 76,6/min; sinusový rytmus u 86,3 %, fibrilace síní zjištěna u 13,7 %; dokumentováno 0,46 % síňových extrasystol a 0,49 % komorových extrasystol). Z výše uvedeného počtu 1 153 229 srdečních tepů jich 1 128 319 bylo hodnoceno lékařem jako snadno interpretovatelných. Celkově tak bylo 2,16 % záznamu vyhodnoceno jako obtížně interpretovatelný nebo neinterpretovatelný šum (A: 2,31 %; B: 1,95 %; C: 2,20 %). Z EKG záznamu z hrudního pásu lékař při srovnání s 12svodovým EKG záznamem spolehlivě určil základní srdeční rytmus u většiny účastníků (u 51/54 [94,4 %] hospitalizovaných pacientů a u 100 % ambulantních pacientů a zdravých kontrol). U tří jedinců byl základní rytmus na EKG vyhodnocen jako nejasný. U všech tří byly všechny komplexy QRS stimulované. U hospitalizovaných pacientů byl EKG záznam z hrudního pásu zobrazený v reálném čase na mobilním telefonu srovnatelný s EKG záznamem z telemetrického monitorování (shoda v 53 z 54 případů; 98,1 %). Závěr: EKG záznam z hrudního pásu, pořízený u hospitalizovaných i ambulantních pacientů s různými typy poruch srdečního rytmu, stejně tak jako u zdravých kontrol, lze v každodenní praxi použít pro zhodnocení základního srdečního rytmu, záchyt fibrilace síní i extrasystol, a to při minimálním procentu obtížně hodnotitelných záznamů. Opatrnosti je třeba při interpretaci EKG záznamu u pacientů se stimulovaným rytmem a u pacientů s flutterem síní. Hrudní pás je tak možno použít pro kontinuální EKG monitorování, hodnocení srdečního rytmu i screening fibrilace síní.
Background: The chest-belt can be used to obtain a 1-lead ECG. Data from it have been validated for the determination of heart rate and for the possibility to detect atrial fibrillation (AF) compared to ECG-Holter on a short ECG recording in selected patients. However, validation of the possibility to evaluate long ECG recordings in patients with a wide range of heart diseases has not yet been performed. Methodology and results: 54 hospitalized patients, 53 outpatients and 54 healthy controls were enrolled in the study (n = 161 in total). Using a Polar H10 chest-belt, 1-2 hours of ECG were recorded in all patients (1 153 229 heartbeats, average heart rate 76.6/min, 86.3% in sinus rhythm, 13.7% with atrial fibrillation, 0.46% atrial premature beats, 0.49% ventricular premature beats). The presence of noise was 2.16% (A: 2.31%; B: 1.95%; C: 2.20%). 1 128 319 /1 153 229 were evaluated as easy to interpret. Using ECG from the belt, the basic rhythm was reliably determined by the physician in majority of patients (51/54, 94.4% in hospitalized patients; in 100% of outpatients and healthy controls) when compared to 12-lead ECG. 3 cases were evaluated as unclear; in all of these cases, all QRS complexes were stimulated by a pacemaker. In hospitalized patients, real-time ECG from the belt was comparable to telemetric ECG monitoring (match in 53/54, 98.1%). Conclusion: The ECG obtained from the chest-belt in hospitalized patients and outpatients with a wide range of cardiovascular diseases, as well as in healthy individuals, is usable in real practice for evaluation of baseline rhythm, atrial fibrillation and premature contractions with a minimal proportion of difficulties to interpret recordings due to artefacts. Caution should be exercised in interpretation of the ECG in patients with stimulated rhythm and in patients with atrial flutter. The chest belt can be used as a means for continuous monitoring of ECG, evaluation of rhythm and screening of atrial fibrillation.
Článek je zaměřen na hodnocení efektu Jacobsonovy progresivní relaxace na kardiální autonomní nervový systém pomocí ukazatelů variability srdeční frekvence u zdravých probandů. Z výsledků studie plyne, že došlo ke staticky významnému zvýšení časového ukazatele variability srdeční frekvence „R–R intervaly“ po aplikaci Jacobsonovy progresivní svalové relaxace. To naznačuje počínající relaxační efekt Jacobsonovy progresivní svalové relaxace na autonomní nervový systém.
The article evaluates the effect of the Jacobson's progressive muscle relaxation on the autonomic nervous system by the indices of heart rate variability in healthy probands. The study showed a statistically significant increase of time index of heart rate variability “R–R intervals” immediately after the application of Jacobson's progressive muscle relaxation were. This indicates a beginning vagal effect of Jacobson's progressive muscle relaxation had on cardiac autonomic regulation.
- Klíčová slova
- Jacobsonova progresivní svalová relaxace,
- MeSH
- autonomní nervový systém * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- relaxace svalu MeSH
- relaxační terapie MeSH
- spektrální analýza MeSH
- srdeční frekvence * fyziologie MeSH
- určení tepové frekvence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Background: Fatigue demonstrated by decreasing performance seems to occur towards the ends of periods of matches and can lead to a win or loss of the match. Objective: This study aimed to assess the influence of fatigue on internal and external load using game-based drills in junior and adult male basketball players. Methods: A total of 50 elite basketball players participated in this study. Every participant was monitored by the Team Pro Polar system to find out heart rate and activity demands during a game-based drill. Mixed analysis of variance 2 × 4 was used. Results: Significant interactions between age category and playing quarter were found for distance covered (p = .001, ηp2 = .25). Significant interactions between age category and playing quarter were found for relative time in zone 3 (running, p = .013, ηp2 = .25) and zone 4 (high-intensity running, p = .004, ηp2 = .34). When comparing the last three minutes of quarters, a significant main effect was found for playing quarter, when the distance covered (p = .001, ηp2 = .47) significantly decreased. A significant main effect was found for playing quarter, whereby relative time spent in zone 3 (p = .012, ηp2 = .09; quarter 1 vs. 4: p = .044) significantly increased, and in zone 4 decreased (p = .001, ηp2 = .29, moderate effect; quarter 1 vs. 4: p = .010). When comparing heart rate and activity demands during the last three minutes of playing quarters, the significant main effect for the age category was found in distance covered (p = .004, ηp2 = .27). It was greater in adult male players compared to junior players. Conclusions: The fatigue affects the distance covered, and intensity of activity demands during the last three minutes of quarters, but not the heart rate response of players.
- MeSH
- basketbal * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- sportovci MeSH
- sportovní výkon * MeSH
- únava MeSH
- určení tepové frekvence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Zhodnotit vliv saunování a celotělové kryoterapie na 24hodinový profil krevního tlaku a srdeční frekvence a porovnat jejich hodnoty před působením tepla nebo chladu a bezprostředně po jejich působení. Metodika: Bylo provedeno sedmidenní ambulantní monitorování krevního tlaku (TK) a srdeční frekvence (SF). Celkově bylo sledováno 20 dobrovolníků (deset mužů a deset žen, průměrný věk 24,60 ± 1,93 roku). Pprobandů byla 70,45 ± 9,90 kg, výška 1,74 ± 7,71 m, Každý proband absolvoval během jednoho dne dvě saunové procedury ve finské sauně a s odstupem minimálně 48 hodin absolvoval jednorázový vstup do celotělové kryokomory. TK a SF byly změřeny vždy před vstupem do sauny nebo do kryokomory a ihned po jejich opuštění. V rámci sedmidenního ambulantního monitorování byly sledovány hodnoty 0-24 hodin a 24-48 hodin po působení fyzikální terapie a tyto naměřené hodnoty byly mezi sebou vzájemně srovnány. Výsledky: Průměrná sedmidenní hodnota TK byla u 20 dobrovolníků 122 ± 1,21/71 ± 0.82 mm Hg a průměrná sedmidenní hodnota SF byla 73 ± 1,12/min. Po sauně byl prokázán statisticky významný pokles systolického krevního tlaku (STK) o 9 mm Hg a diastolického krevního tlaku (DTK) o 13 mm Hg. Po kryoterapii byl prokázán statisticky významný vzestup systolického krevního tlaku (STK) o 8 mm Hg a pokles srdeční frekvence (SF) o 8/min. Závěry: Studie potvrzuje vliv saunování a kryoterapie na kardiovaskulární aparát zdravých jedinců. Bezprostředně po opuštění sauny se STK a DTK snižuje a SF se zvyšuje. Všechny parametry se v dalších 48 hodinách vracejí ke svým standardním klidovým hodnotám. Bezprostředně po vystavení se chladu v kryokomoře se STK i DTK zvyšují a SF klesá. Všechny parametry se v dalších 48 hodinách vracejí ke svým původním klidovým hodnotám. © 2021, ČKS.
Aim: To assess the effect of sauna bath and cryostimulation on blood pressure and heart rate, comparing the values measured before and immediately after the procedures. Methods: A seven-day long 24-hour ambulatory monitoring of blood pressure and heart rate was performed. A total of twenty volunteers were included into the study (10 men and 10 women, mean age 24.60±1.93 years). Their mean body weight was 70.45±9.90 kg; the mean height 1.74±7.71 m; mean body mass index was 23.07±1.66 kg/m2. All volunteers were non-smokers. Every volunteer took part in two cycles of sauna bath within one day and then a single cryochamber session following at least a 48-hour break. Blood pressure and heart rate were measured before and immediately after sauna bath or cryostimulation. The values were monitored both 0-24 hours and 24-48 hours after sauna bath and cryostimulation, and these sets of values were then compared.
- MeSH
- ambulantní monitorování krevního tlaku * přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- krevní tlak MeSH
- kryoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- parní lázeň MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- určení tepové frekvence statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
On standard electrocardiogram (ECG) PQ interval is known to be moderately heart rate dependent, but no physiologic details of this dependency have been established. At the same time, PQ dynamics is a clear candidate for non-invasive assessment of atrial abnormalities including the risk of atrial fibrillation. We studied PQ heart rate dependency in 599 healthy subjects (aged 33.5 ± 9.3 years, 288 females) in whom drug-free day-time 12-lead ECG Holters were available. Of these, 752,517 ECG samples were selected (1256 ± 244 per subject) to measure PQ and QT intervals and P wave durations. For each measured ECG sample, 5-minute history of preceding cardiac cycles was also obtained. Although less rate dependent than the QT intervals (36 ± 19% of linear slopes), PQ intervals were found to be dependent on underlying cycle length in a highly curvilinear fashion with the dependency significantly more curved in females compared to males. The PQ interval also responded to the heart rate changes with a delay which was highly sex dependent (95% adaptation in females and males after 114.9 ± 81.1 vs 65.4 ± 64.3 seconds, respectively, p < 0.00001). P wave duration was even less rate dependent than the PQ interval (9 ± 10% of linear QT/RR slopes). Rate corrected P wave duration was marginally but significantly shorter in females than in males (106.8 ± 8.4 vs 110.2 ± 7.9 ms, p < 0.00001). In addition to establishing physiologic standards, the study suggests that the curvatures and adaptation delay of the PQ/cycle-length dependency should be included in future non-invasive studies of atrial depolarizations.
- MeSH
- akční potenciály fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokardiografie ambulantní * MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pohlavní dimorfismus MeSH
- převodní systém srdeční fyziologie MeSH
- srdce - funkce síní MeSH
- srdce diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- srdeční frekvence fyziologie MeSH
- určení tepové frekvence metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Cílem studie bylo zvýšit povědomí o fibrilaci síní (FIS) a významu monitoringu tepové frekvence v lékárnách České republiky prostřednictvím kontaktní screeningové kampaně, a poukázat tak na další možnosti rozvoje konzultační činnosti v lékárnách. Metodika: Projekt byl realizován v rámci celosvětové kampaně konané během Heart Rhythm Week (06/2017) a Atrial Fibrillation Awarness Week (11/2017, 11/2018). Lékárny poskytující individuální konzultace oslovily v daném období osoby ≥ 40 let bez chronické antikoagulační léčby, kterým nabídly změření tepové frekvence včetně zhodnocení vybraných symptomů a rizikových faktorů pro rozvoj cévní mozkové příhody. Pacientům s odhadovaným vysokým rizikem bylo následně doporučeno další vyšetření u lékaře. Výsledky: Ve 14 zapojených lékárnách bylo provedeno změření tepové frekvence u 187 osob (průměrný věk 59,0 ± 12,3 let; 70,6 % žen). Nejčastějšími symptomy byly únava (42,2 %) a palpitace (20,9 %); 40,6 % osob však bylo asymptomatických. Průměrná tepová frekvence činila 73,2 ± 11,3 tepů/min (min. 51; max. 135); nepravidelný tep byl zjištěn u 4,3 % pacientů. Průměrné CHA2DS2-VASc skóre činilo 2,0 ± 1,3. Osm osob (4,3 %) bylo odesláno k lékaři, u pěti (2,7 %) byla později diagnostikována arytmie. Závěr: České lékárny se do kampaně zapojily úspěšně, mají zájem o kontinuitu projektu a mohou tak přispět ke zvyšování povědomí o FIS.
Objective: The aim of the study was to raise the awareness of atrial fibrillation (AF) and the importance of pulse check in Czech pharmacies as well as to point out further possibilities of developing consulting activities in pharmacies. Method: Our project was performed as part of a worldwide campaign during three weeks: Heart Rhythm Week (06/2017) and Atrial Fibrillation Awareness Week (11/2017, 11/2018). Pharmacies actively providing individual counselling offered manual pulse check to patients aged ≥ 40 years without chronic anticoagulant therapy. Whenever high risk of AF was observed, patients were referred to a physician for further evaluation. Results: Pharmacists undertook pulse checks in 187 patients (mean age 59.0 ± 12.3 years; 70.6% women) in 14 participating pharmacies. The most common symptoms were fatigue (42.2%) and palpitations (20.9%), however, 40.6% of patients were asymptomatic. The mean heart rate was 73.2 ± 11.3 beats per minute (min. 51; max. 135) and irregular pulse was observed in 4.3% patients. The average CHA2DS2-VASc score was 2.0 ± 1.3. Eight (4.3%) patients were referred to a physician and in 5 patients (2.7%) the arrhythmia was diagnosed. Conclusion: Czech pharmacies have successfully adopted this campaign, are interested in continuity of the project and may thus contribute to raise awareness of AF.
PURPOSE: To find the shortest, acceptable stabilization period before recording resting, supine ultra-short-term Ln RMSSD and heart rate (HR). METHOD: Thirty endurance-trained male athletes (age 24.1 ± 2.3 years, maximal oxygen consumption (VO2max) 64.1 ± 6.6 ml·kg-1·min-1) and 30 male students (age 23.3 ± 1.8 years, VO2max 52.8 ± 5.1 ml·kg-1·min-1) were recruited. Upon awaking at home, resting, supine RR intervals were measured continuously for 10 min using a Polar V800 HR monitor. Ultra-short-term Ln RMSSD and HR values were calculated from 1-min RR interval segments after stabilization periods from 0 to 4 min in 0.5 min increments and were compared with reference values calculated from 5-min segment after 5-min stabilization. Systematic bias and intraclass correlation coefficients (ICC) including 90% confidence intervals (CI) were calculated and magnitude based inference was conducted. RESULTS: The stabilization periods of up to 30 s for athletes and up to 60 s for students showed positive (possibly to most likely) biases for ultra-short-term Ln RMSSD compared with reference values. Stabilization periods of 60 s for athletes and 90 s for students showed trivial biases and ICCs were 0.84; 90% CI 0.72 to 0.91, and 0.88; 0.79 to 0.94, respectively. For HR, biases were trivial and ICCs were 0.93; 0.88 to 0.96, and 0.93; 0.88 to 0.96, respectively. CONCLUSION: The shortest stabilization period required to stabilize Ln RMSSD and HR was set at 60 s for endurance-trained athletes and 90 s for university students.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- fyzická vytrvalost fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nervus vagus fyziologie MeSH
- sportovci MeSH
- srdeční frekvence fyziologie MeSH
- studenti MeSH
- univerzity MeSH
- určení tepové frekvence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
