• Klíčová slova
• parafaryngeální absces,
• MeSH
• absces diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• dítě MeSH
• edém * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• faryngitida diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• krk * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• retrofaryngeální absces diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• kožní absces, dentální absces,
• MeSH
• absces chirurgie   diagnóza   epidemiologie   etiologie   patologie   přenos   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• drenáž MeSH
• infekce měkkých tkání patologie   terapie   MeSH
• maxila chirurgie   patologie   účinky léků   MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zavšivení epidemiologie   komplikace   přenos   terapie   MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• NLK Obory
• otorinolaryngologie

Úvod: Při léčbě hlubokého krčního zánětu je nutné správně rozhodnout o nutnosti chirurgické léčby. Cílem bylo sledovat trendy a charakteristiky pacientů vyžadujících chirurgickou léčbu a identifikovat faktory, které předpovídají typ léčby. Metodika a materiál: Jedná se o retrospektivní studii, která zahrnuje dětské pacienty hospitalizované v Dětské nemocnici FN Brno s hlubokým krčním zánětem v letech 2010–2019. Sledovali jsme tyto parametry: věk, pohlaví, délka trvání potíží před hospitalizací, přítomnost dysfagie, odynofagie, omezené hybnosti krku, vyklenutí faryngu, trismus, respirační potíže, dysfonie, slinění, krční lymfadenitida, bolesti v krku, délka hospitalizace, konzervativní nebo chirurgický přístup a subjektivní pocit ústupu potíží. Laboratorní vyšetření zahrnovala C-reaktivní protein (CRP), počet neutrofilních granulocytů a mikrobiologické nálezy. Zobrazovací vyšetření sledovala přítomnost flegmony nebo abscesu, stranu, polohu vůči velkým cévám a útlak velkých cév, velikost abscesu. Výsledky: Tato studie představuje klinické charakteristiky 78 hlubokých krčních infekcí. Pozorované trendy byly tyto: pacienti s abscesy byli mladší, měli vyšší CRP a byli déle hospitalizováni. Vyšší objem abscesu statisticky významně vedl k chirurgické léčbě. Pacienti s flegmonou měli kratší dobu k dosažení komplexního zlepšení. Výskyt abscesu nesouvisí s pohlavím. Chlapci měli statisticky významně vyšší CRP a počet neutrofilních granulocytů. Nejčastějším mikrobiologickým nálezem byl Streptococcus pyogenes. Závěr: Pacienti s abscesy byli mladší, déle hospitalizovaní a měli vyšší CRP.

Introduction: In the treatment of deep throat infections, it is necessary to make a correct decision about surgical treatment. The aim was to observe trends and characteristics of patients requiring surgical treatment and to identify factors that predict the type of treatment. Materials and methods: This is a retrospective study including pediatric patients hospitalized in the Children‘s Hospital of The University Hospital Brno with deep throat infections between 2010–2019. Studied parameters: age, sex, duration of problems before hospitalization, presence of dysphagia, odynophagia, impaired neck mobility, bulging of the pharyngeal wall, ankylostomia, respiratory problems, dysphonia, drooling, cervical lymphadenitis, sore throat, length of hospitalization, conservative or surgical approach, and well-being day. Laboratory investigations included CRP, neutrophil granulocyte count, and microbiological findings. Imaging examinations monitored the presence of phlegm or abscess, side, position relative to the great vessels and oppression of the great vessels, and size of abscess. Results: This study presents the clinical characteristics of 78 deep throat infections. Observed trends: patients with abscesses were younger, had higher CRP, and were hospitalized longer. Larger abscess statistically resulted in surgical treatment. Patients with phlegm had a shorter time to achieve comprehensive improvement. The incidence of an abscess is not related to gender. Boys had statistically significantly higher CRP and neutrophil granulocyte counts. The most common microbiological finding was Streptococcus pyogenes. Conclusion: Patients with abscesses were younger, had longer hospital stays, and had higher CRP.

• Klíčová slova
• hluboký krční zánět,
• MeSH
• absces chirurgie   diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• dítě MeSH
• infekce dýchací soustavy chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• kojenec MeSH
• krk * chirurgie   mikrobiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrofaryngeální absces chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Hluboké krční infekce představují závažné zánětlivé postižení definovaných fasciálních prostor krku a jsou potenciálně život ohrožujícím onemocněním. Etiologie bývá nejčastěji odontogenní nebo tonzilogenní. Hlavními komplikacemi jsou mediastinitida, septický šok a obstrukce horních cest dýchacích. Léčba je založena na podání intravenózních antibiotik a v indikovaných případech na chirurgické drenáži abscesových ložisek. Kazuistika 1: Sedmiletá dívka byla léčena praktickým lékařem pro akutní tonzilitidu. Pro zhoršení stavu a váznoucí pohyb krku bylo indikováno CT s kontrastní látkou. Rozsáhlý retrofaryngeální absces nebyl spolehlivě nalezen ze zevního přístupu, proto byl výkon rozšířen o tonzilektomii a drenáž transorální cestou. Příčinou byl pravděpodobně multilokulární absces s tuhými membranózními septy. Kazuistika 2: Pětašedesátiletý diabetik s odynofagií a infiltrátem levé strany krku. Provedené CT zobrazilo neohraničený zánět v karotickém prostoru. Operace byla indikována po 24 hod neefektivní konzervativní léčby. Při revizi byla nalezena a drenována rozsáhlá již zformovaná abscesová ložiska. Kazuistika 3: Šedesátiletá žena byla léčena ambulantně pro tonzilitidu, poté na okresním ORL oddělení s obrazem počínající epiglotitidy, až nakonec na klinickém pracovišti s diagnózou hlubokého krčního zánětu v rozsahu od epiglotis po jazylku dle zobrazovacích vyšetření. Peroperační nález nakonec odhalil větší rozsah abscesu, který zasahoval až po jugulum. Kazuistika 4: Sedmapadesátiletý pacient s peritonzilárním abscesem řešeným incizí a podáváním antibiotik na okresním ORL oddělení. I přes zavedenou léčbu došlo k progresi stavu a rozvoj parafaryngeálního abscesu, který musel být řešen tonzilektomií a zevní incizí na vyšším pracovišti, vč. pooperační intubace a několikadenní hospitalizace na lůžku intenzivní péče. Závěr: V diagnostice hlubokých krčních zánětů je podstatná anamnéza, otorinolaryngologické vyšetření a časné provedení CT hlavy a krku s kontrastní látkou. Moderní terapeutické algoritmy zahrnující multioborový přístup, opakované CT vyšetření a chirurgické revize vedou ke snížení mortality, vč. pacientů s mediastinitidou.

Introduction: Deep neck infections represent severe inflammatory involvement of defined fascial spaces of the neck and are potentially life-threatening diseases. The etiology is most commonly odontogenic or tonsillogenic. The main complications are mediastinitis, septic shock and upper airway obstruction. Treatment is based on the administration of intravenous antibiotics and, in indicated cases, surgical drainage of abscess sites. Case report 1: A 7-year-old girl was treated by a general practitioner for acute tonsillitis. CT scan with contrast medium was indicated due to worsening of the condition and neck movement. A large retropharyngeal abscess was not reliably found from the external approach, so the procedure was extended to tonsillectomy and transoral drainage. The cause was probably a multilocular abscess with rigid membranous septa. Case report 2: A 65-year-old man with diabetes mellitus presents with odynophagia and infiltrate of the left side of the neck. CT scan showed a phlegmon in the left carotid space. Surgery was indicated after 24 hrs of ineffective conservative treatment. During the operation, extensive formed abscess lesions were found and drained. Case report 3: A 60-year-old woman was treated as an outpatient for tonsillitis, then at the regional ENT department with an incipient epiglottitis, and finally at a tertiary department with a diagnosis of deep neck infection extending from the epiglottis to the hyoid according to imaging examinations. Peroperative findings revealed even larger extent of abscess that extended down to the jugulum. Case report 4: A 57-year-old patient with peritonsillar abscess treated by incision and antibiotics in the regional ENT department. Despite the treatment instituted, the condition progressed and a parapharyngeal abscess developed, which had to be managed by tonsillectomy and external incision at a tertiary department, including postoperative intubation and several days of hospitalization in an ICU ward. Conclusion: Medical history, otorhinolaryngological examination and early head and neck contrast enhanced CT are essential in the diagnosis of deep cervical inflammation. Modern therapeutic algorithms including a multidisciplinary approach, repeated CT scans and surgical revisions lead to reduced mortality, including patients with mediastinitis.

• MeSH
• absces chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• dítě MeSH
• hospitalizace MeSH
• infekce * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   MeSH
• otorinolaryngologické nemoci * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Preaurikulárny sínus (PAS) je vrodená vývinová chyba mäkkých tkanív lokalizovaná v preaurikulárnej oblasti. Môže byť po celý život asymptomatický. K jeho manifestácii dochádza zvyčajne pri infikovaní. Chirurgická drenáž je indikovaná v prípade sformovania abscesového ložiska. Kompletná exstirpácia je liečbou voľby v prípade prekonania akútnej infekcie alebo v prípade dlhodobej secernácie zo sínusu. Úskalím chirurgickej liečby sú časté recidívy, najmä z dôvodu nekompletnej exstirpácie PAS. Cieľom práce je oboznámiť sa s témou PAS, vykonať analýzu sledovaného súboru a vyhodnotiť rizikové faktory pre recidívu po exstirpácii PAS. Materiál a metódy: Vyhodnotili sme súbor 51 detských pacientov s diagnózou PAS (55 chirurgických exstirpácií PAS; n = 55) operovaných na Detskej otorinolaryngologickej klinike LF UK a NÚDCH počas 15-ročného sledovaného obdobia. Jedná sa o retrospektívnu analýzu zameranú na chirurgickú liečbu a recidívu PAS. Výsledky: V sledovanom súbore operovaných PAS (n = 55) sa preaurikulárna oblasť po exstirpácii PAS u 49 pacientov (89,09 %) zahojila bez recidívy, avšak u 6 pacientov (10,91 %) sme zaznamenali recidívu PAS. Záver: Väčšina pooperačných recidív je výsledkom neúplného odstránenia PAS, najmä z dôvodu problematickej identifikácie presného priebehu celého sínusového kanála. Existujú faktory, ktoré znižujú mieru recidívy PAS. Dôležitá je precízna disekcia PAS, skúsený chirurg, výkon v celkovej anestézii, identifikácia celého PAS a jeho vetiev použitím instilácie metylénovej modrej, sondáže a mikroskopu, na identifikáciu temporálnej fascie použitie predĺženého supraaurikulárneho prístupu, úplné odstránenie všetkých epitelových zložiek sínusu spolu s odstránením časti ušnej chrupky, ktorá adheruje k sínusu, zabránenie prasknutiu a uvoľneniu obsahu sínusového kanála počas operácie a zmenšenie mŕtveho priestoru rany precíznou sutúrou, bez použitia drenáže.

Introduction: Preauricular sinus (PAS) is a congenital defect of soft tissue located in the preauricular region. Its manifestation usually occurs when the sinus is infected but there is a possibility that preauricular sinus will not manifest at all. Surgical drainage is indicated in case of abscess formation. Complete extirpation is the method of choice in case of acute infection or long-lasting secernation from sinus. Failure to completely excise preauricular sinus is a common complication of the surgical intervention. The aim of this article is to get familiar with PAS, analyze group of observed patients and evaluate risk factors leading to recurrence of PAS. Material and methods: We evaluated a group of 55 patients with the PAS diagnosis (55 surgical extirpations PASS, N = 55) who underwent surgery at the Department of children otorhinolaryngology of MFCU and NICD during 15-years long period. It is retrospective analysis that is focused on surgical intervention and PAS recurrence. Results: In the observed group of patients (N = 55), 49 patients (89.09%) fully healed without any recurrence and 6 patients (10.91%) had a PAS recurrence. Conclusion: The most of PAS recurrences are results of an incomplete extirpation. The main reason for this is problematic identification of the PAS in its entirety. There are factors which lead to lower prevalence of PAS recurrence. They are precise dissection of PAS, an experienced surgeon, surgical procedure in general anaesthesia, identification of PAS in its entirety with all its branches using instillation of methylene blue, using a sondage and microscope, using an extended supra-auricular approach to identify temporal fascia, total removal of all epithelial components of the PAS with extraction of auricular cartilage that adheres to the sinus, prevention of rupture and leaking of a content of the PAS during surgery and reduction of a dead space in the wound using precise suture without drainage.

• Klíčová slova
• preaurikulární sinus,
• MeSH
• absces chirurgie   etiologie   MeSH
• ambulantní chirurgické výkony metody   MeSH
• dítě MeSH
• infekce měkkých tkání chirurgie   etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• otologické chirurgické výkony metody   MeSH
• recidiva MeSH
• terapie měkkých tkání metody   MeSH
• ucho * chirurgie   patologie   MeSH
• vrozené vady * chirurgie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• absces etiologie   MeSH
• antituberkulotika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• glukokortikoidy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kojenec * MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky MeSH
• plicní tuberkulóza diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• tuberkulom diagnóza   etiologie   MeSH
• tuberkulóza páteře chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• tuberkulóza * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• kojenec * MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Retroperitoneálny absces po operáciách orgánov brušnej dutiny a retroperitonea je pomerne zriedkavou, ale vážnou komplikáciou, ktorá vzniká najčastejšie v dôsledku poruchy hojenia v pooperačnom období. Incidencia nie je vysoká, v odbornej literatúre sú prípady uvádzané väčšinou ako kazuistiky s vážnym klinickým priebehom, vysokou morbiditou a mortalitou. Po úspešnej diagnostike pomocou CT vyšetrenia je najdôležitejším faktorom rozhodujúcim o efekte liečby rýchla evakuácia abscesu a retroperitoneálna drenáž, v ktorej sú metódami voľby miniinvazívne, chirurgické alebo rádiologické drenáže. Chirurgická drenáž je uvádzaná ako posledná možnosť pri neúspechu miniinvazívnych metód, ktorá je zaťažená vyššou morbiditou a mortalitou. V našej kazuistike prezentujeme prípad retroperitoneálneho abscesu, vzniknutého ako komplikácia po resekcii žalúdka, ktorý bol po konštatovaní nevhodnosti na rádiologickú intervenciu evakuovaný a drénovaný primárne chirurgicky.

Retroperitoneal abscess after abdominal and retroperitoneal surgery is a relatively rare but serious complication that most often occurs as a result of a healing disorder in the postoperative period. The incidence is not high, in the literature the cases are mostly reported as case reports with a serious clinical course, high morbidity and mortality. The most important factor of effective treatment, after successful diagnosis by CT examination is rapid evacuation of the abscess and retroperitoneal drainage, in which mini-invasive surgical or radiological drainage dominate as methods of choice. Surgical drainage, burdened by higher morbidity and mortality is considered the last resort after failure of mini-invasive methods. In our case report, we present a case of retroperitoneal abscess, arising as a complication after gastric resection, which was evacuated and drained primarily surgically due to unsuitability for radiological intervention.

• MeSH
• absces * etiologie   terapie   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• gastrektomie MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retroperitoneální prostor * patologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: Surgical experience and hospital procedure volumes have been associated with the risk of severe complications in expert centers for endometriosis in France. However, little is known about other certified units in Central European countries. MATERIAL AND METHODS: This retrospective observational study included 937 women who underwent surgery for colorectal endometriosis between January 2018 and January 2020 in 19 participating expert centers for endometriosis. All women underwent complete excision of colorectal endometriosis by rectal shaving, discoid or segmental resection. Postoperative severe complications were defined as grades III-IV of the Clavien-Dindo classification system including anastomotic leakage, fistula, pelvic abscess and hematoma. Surgical outcomes of centers performing less than 40 (group 1), 40-59 (group 2) and ≥60 procedures (group 3) over a period of 2 years were compared. RESULTS: The overall complication rate of grade III and IV complications was 5.1% (48/937), with rates of anastomotic leakage, fistula formation, abscess and hemorrhage in segmental resection, discoid resection and rectal shaving, respectively, as follows: anastomotic leakage 3.6% (14/387), 1.4% (3/222), 0.6% (2/328); fistula formation 1.6% (6/387), 0.5% (1/222), 0.9%; (3/328); abscess 0.5% (2/387), 0% (0/222) and 0.6% (2/328); hemorrhage 2.1% (8/387), 0.9% (2/222) and 1.5% (5/328). Higher overall complication rates were observed for segmental resection (30/387, 7.8%) than for discoid (6/222, 2.7%, P = 0.015) or shaving procedures (12/328, 3.7%, P = 0.089). No significant correlation was observed between the number of procedures performed and overall complication rates (rSpearman = -0.115; P = 0.639) with a high variability of complications in low-volume centers (group 1). However, an intergroup comparison revealed a significantly lower overall severe complication rate in group 3 than in group 2 (2.9% vs 6.9%; P = 0.017) without significant differences between other groups. CONCLUSIONS: A high variability in complication rates does exist in centers with a low volume of activity. Major complications may decrease with an increase in the volume of activity but this effect cannot be generally applied to all institutions and settings.

• MeSH
• absces komplikace   etiologie   MeSH
• endometrióza * komplikace   chirurgie   MeSH
• kolorektální chirurgie * škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory * komplikace   chirurgie   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rekta * chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Akútna apendicitída patrí k najčastejším náhlym brušným príhodám. Jednou z komplikácii je aj pooperačná tvorba abscesov v peritoneálnej dutine, respektíve v retroperitoneálnom priestore. Za ich vznik sú zodpovedné, okrem iného, aj apendikolity ponechané v peritoneálnej dutine. K ich uvoľneniu z lumenu dochádza predoperačne i počas operácie. Apendikolit, aj s prítomnými baktériami na jeho povrchu, vytvára vhodné miesto pre vznik infekcie. Kazuistika: Autori prezentujú menej častý prípad retroperitoneálneho abscesu, ktorého príčinou bol retinovaný apendikolit. Nezvyčajným je dlhé obdobie medzi apendektómiou a klinickými prejavmi vyformovaného abscesu. Pacientka sa podrobila operačnej liečbe s evakuáciou abscesu a extrakciou apendikolitu. Pooperačný priebeh bol primeraný, hojenie rany bolo podporené podtlakovou terapiou. Záver: Počas apendektómie je nutné pamätať na riziko uvoľnenia apendikolitov a na ich úlohu pri infekčných komplikáciách. Je nutná svedomitá revízia peritoneálnej dutiny a tiež dobrá operačná technika. V prípade neúspechu pri lokalizácii apendikolitu dokážu pooperačne pomôcť zobrazovacie metódy.

Introduction: Acute appendicitis is one of the most common acute abdominal conditions. One of its complications is postoperative formation of abscesses in the peritoneal cavity or in the retroperitoneal space. Among other things, appendicoliths left in the peritoneal cavity are responsible for this process. Their release from the lumen occurs preoperatively and during the operation. An appendicolith, with the bacteria present on its surface, provides an environment that supports the onset of an infection. Case report: The authors present a less common case of a retroperitoneal abscess caused by an incarcerated appendicolith. Unusual is the long period between appendectomy and clinical manifestations of the abscess. The patient underwent surgical treatment with abscess evacuation and extraction of the appendicolith. The postoperative course was adequate; wound healing was supported by negative wound pressure therapy. Conclusion: During appendectomy, it is necessary to keep in mind the risk of releasing appendicoliths and their role in infectious complications. A conscientious revision of the peritoneal cavity is required, as well as a good surgical technique. If necessary, imaging methods can help to locate the appendicolith in the postoperative period.

• MeSH
• absces etiologie   MeSH
• akutní nemoc MeSH
• apendektomie metody   škodlivé účinky   MeSH
• apendicitida * chirurgie   komplikace   MeSH
• břišní absces * chirurgie   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• absces etiologie   terapie   MeSH
• adherence pacienta MeSH
• bérec patologie   MeSH
• celulitis etiologie   terapie   MeSH
• chirurgie operační MeSH
• dospělí MeSH
• hojení ran * MeSH
• infekce v ráně * etiologie   terapie   MeSH
• lidé bez domova MeSH
• poranění dolní končetiny komplikace   MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH