Cíl: Cílem naší studie bylo porovnat střednědobou průchodnost a ekonomickou výhodnost prosté balónkové angioplastiky, implantace stentu a implantace stentgraftů v léčbě stenóz dialyzačních zkratů. Metodika: Mezi červencem 2013 a květnem 2015 jsme zařadili do tří větví prospektivní randomizované studie celkem 46 pacientů (věk 67 ? 14 let, 33 % mužů) s časnou restenózu venózní anastomózy nebo odvodné žíly protetického dialyzačního zkratu. U 14 pacientů jsme provedli prostou balónkovou angioplastiku (PTA), 14 pacientům byl implantován stent a 18 pacientům stent-graft. Dva pacienti byli ze studie vyřazeni (jeden s implantovaným stentgraftem a jeden s prostou PTA), protože u nich nebyla v prvních 3 měsících po výkonu provedena angiografie. Mezi skupinami jsme porovnali primární průchodnost intervenovaného segmentu a hemodialyzačního zkratu celkově. Pacienti, kteří dokončili sledování po 12 měsících, byli zahrnuti do ekonomické analýzy. Výsledky: Dvanáctiměsíční primární průchodnost intervenovaného segmentu byla 0% u PTA, 29% u stentů, a 76% u stent-graftů (p < 0,0001). Šestiměsíční, resp. dvanáctiměsíční primární průchodnost zkratu celkově byla 8% a 0% u PTA, 50% a 14% u stentů, 47% a 35% u stentgraftů (p = 0,014 a p = 0,007). Průměrný počet rePTA sledovaného místa byl 2,89 u PTA 1,64 u stentů a 0,6 u stentgraftů (p = 0,0008). Průměrný počet všech rePTA byl 6,0 u PTA, 3,73 u stentů, 2,4 u stentgraftů (p = 0,0094). Průměrné náklady na udržení průchodnosti zkratu v prvním roce zahrnující i vstupní intervenci činily 215 054 Kč u PTA, 182 297 Kč u stentů a 161 934 Kč u stentgraftů. Závěr: Implantace stentgraftů do stenóz venózní anastomózy a odvodně žíly protetických hemodialyzačních zkratů vykazuje signifikantně lepší primární průchodnost, méně reintervencí a nižší finanční náklady v porovnání s prostou PTA a stentingem.

Aim: The aim of our study is to compare mid-term patency and cost-effectiveness of balloon angioplasty and implantation of stent or stent graft in the treatment of hemodialysis arteriovenous graft restenosis. Methods: Between July 2013 and May 2015, 46 patients (age 67 ? 14 years, 33% males) were randomized into three study arms for treatment of an early recurrent hemodialysis shunt restenosis located in the venous anastomosis of a prosthetic graft or in the outflow vein (index segment). Fourteen patients were treated with balloon angioplasty (PTA), 14 patients with stenting and 18 patients with implantation of a stent-graft. Two patients (one with stent-graft and one with PTA) were excluded because no follow-up angiography was performed in the first three months after the procedure. Primary patency rates of the index segment and the hemodialysis shunt were compared among the groups and patients who completed a twelve month follow-up were included in the cost analysis. Results: The twelve-month primary patency of the index segment was 0% for PTA group, 29% for stent group and 76% for stent graft group (p < 0.0001). Six-month primary patency of vascular access was 8% for PTA group, 50% for stent group and 47% for stent graft group (p = 0.014). Twelve-month primary patency of vascular access was 0% for PTA group, 14% for stent group and 35% for stent graft group (p = 0.007). The mean number of reinterventions of the index segment was 2,89 by PTA group, 1,64 by stent group and 0,6 by stent graft group. The mean number of all vascular access reinterventions was 6,0 by PTA group, 3,73 by stent group and 2,4 by stent graft group (p = 0.0094). The mean cost for all endovascular interventions during the 12 months follow-up including primary interventions and all reinterventions was 215 054 CZK by PTA group, 182 297 CZK by stent group and 161 934 CZK by stent graft group. Conclusion: Treatment of an early recurrent hemodialysis shunt restenosis located in the venous anastomosis of a prosthetic graft or in the outflow vein by stent graft implantation results in significantly better primary patency, decreased need for reinterventions, and lower cost of the endovascular treatment in the first year after the primary intervention compared to PTA and stenting.

• MeSH
• analýza nákladů a výnosů statistika a číselné údaje   MeSH
• angioplastika ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• arteriovenózní zkrat MeSH
• cévní protézy ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• dítě MeSH
• klinická studie jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• okluze cévního štěpu etiologie   chirurgie   radiografie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průchodnost cév MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• stenty ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Karotická angioplastika je preventivní metoda, jejímž účelem je snížit riziko mozkové ischemie způsobené stenózou odstupu vnitřní karotické tepny. K dosažení tohoto účelu je třeba, aby výkon měl nízké riziko komplikací a jeho efekt dlouho přetrvával. Cílem naší práce bylo ověřit bezpečnost karotických angioplastik a jejich dlouhodobý účinek v klinické praxi. Materiál a metodika: Soubor tvoří 450 angioplastik, z nichž 442 bylo s implantací stentu, které jsme provedli od roku 1997 u 414 nemocných. Zaznamenávali jsme komplikace během tří dnů po výkonu (periprocedurální) a v průběhu dlouhodobého UZ a klinického sledování (medián 33 měsíců). Výsledky: Riziko angioplastiky bylo nízké: hospitalizační mortalita = mozkové krvácení 0,5 %, mozková ischemie (minor stroke) 1,0 %, tranzitorní ischemická ataka 2,4 %. Restenózu > 70 % jsme v dalším průběhu zjistili u 3,6 % ze 76 % dlouhodobě sledovaných nemocných, 81 % restenóz bylo asymptomatických. Závěry: Naše výsledky potvrzují, že angioplastika je při správné indikaci a provedení zkušeným operatérem metoda bezpečná a její pozitivní efekt dlouho přetrvává.

Aim: Carotid artery angioplasty is a preventive measure to decrease a risk of cerebral ischemia due to stenosis of the internal carotid artery bifurcation. To achieve this purpose, it is crucial that the procedure has a minimal risk of complications and its effect is long-lasting. The purpose of our study was to verify safety of carotid angioplasty and its long-term effect in clinical practice. Material and method: The study included 450 patients with 442 carotid artery stents and 8 plain carotid angioplasties since 1997. Complications occurring during the first three days after the procedure (periprocedural complications) and during long-term clinical and ultrasonographical follow-up (median 33 months) were recorded. Results: The risk associated with carotid angioplasty was low: in hospital mortality due to intracerebral hemorrhage was 0.5%, minor stroke occurred in 1.0%, transient ischemic attack in 2.4%. > 70% restenosis was found in 3.6% of the 76% of all patients who had long-term follow-up. Asymptomatic restenoses were 81%. Conclusions: Our results confirmed that carotid angioplasty is a safe method with beneficial long-term effect if it is done for appropriate indication and performed by a skilled intervention radiologist.

• Klíčová slova
• karotický stenting, restenóza,
• MeSH
• angioplastika * mortalita   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• endovaskulární výkony MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• křivka učení MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenóza arteria carotis * terapie   MeSH
• stenty MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Cíl: Cílem předkládané práce je srovnání 30denní a roční mortality skupiny pacientů se STEMI přijatých přímo na katetrizační sál a uložených nejprve na lůžko koronární jednotky (dále jen KJ). Metody: Soubor tvoří 280 konsekutivních pacientů, které jsme v průběhu roku 2012 přijali pro STEMI a kteří podstoupili primární PCI. Kromě časových údajů (bolest, nemocnice, sál, reperfuze) jsme zaznamenávali způsob přijetí pacientů (přímo na katetrizační sál vs. přes lůžko KJ). Skupiny jsme statisticky zhodnotili. Údaje pro hodnocení mortality jsme čerpali z Národního registru kardiovaskulárních intervencí. Výsledky: Přímo na sál bylo přijato 197 z 280 pacientů se STEMI (70,4 %). Medián času „door-to-balloon“ činil 25 minut s významným rozdílem mezi skupinami (20 minut při příjmu na sál, 50 minut u přijatých na KJ, p < 0,0001). Třicetidenní mortalita souboru byla 6,4 % (18 z 280), roční mortalita 14,3 % (40 z 280). Třicetidenní mortalita se mezi skupinami nelišila – 15 ze 197 (7,6 %) při přijetí na sál vs. 3 z 83 (3,6 %) při přijetí přes lůžko KJ (p = 0,21). Roční mortalita byla významně vyšší u přijatých na sál 17,3 % (34 ze 197), proti 7,2 % (6 z 83, p = 0,028). Z 28 pacientů v kardiogenním šoku bylo 23 přijato přímo na sál (82,1 %). Nebyl rozdíl ve 30denní ani roční mortalitě mezi přijatými na sál vs. na KJ – 26,1% (6 z 23) vs. 20,0 % (1 z 5) u 30denní mortality (p = 0,93) a 52,2 % (12 z 23) vs. 40,0 % (2 z 5) u roční mortality (p = 0,62). Závěr: Organizace příjmu nemocných se STEMI přímo na katetrizační sál na našem pracovišti převažuje (70,4 %), v případě nejzávažnějších nemocných dominuje (82,1 %). Zkrácení doby do dosažení reperfuze činilo průměrně 43 minut, nevedlo však ke snížení krátkodobé ani dlouhodobé mortality.

Aim: The aim of the presented evaluation is to compare 30-day and 1-year mortality in STEMI patients admitted directly to the cathlab vs. admitted to the coronary unit first. Methods: We studied 280 consecutive patients with STEMI undergoing primary PCI in our department throughout the year 2012. In addition to usual STEMI time parameters (pain, hospital, cathlab, reperfusion), we recorded the way of admission (directly to cathlab vs. to the coronary unit first). We analyzed both groups statistically. The data for mortality evaluation purposes were derived from the National Registry of Cardiovascular Interventions. Results: We admitted 197 of 280 STEMI patients (70.4 %) directly to the cathlab. The “door-to-balloon” time median was 25 minutes with a significant difference between both groups (20 minutes in the cathlab group, 50 minutes in the coronary unit group, p < 0.0001). The 30-day mortality of the whole population was 6.4% (18 of 280), 1-year mortality was 14.3 % (40 of 280). There was no significant difference in 30-day mortality between the groups – 15 of 197 (7.6 %) in the cathlab group vs. 3 of 83 (3.6 %) in the coronary unit group. 1-year mortality was significantly higher in the cathlab group – 17.3 % (34 of 197) vs. 7.2 % (6 of 83, p = 0,028). Twenty-three of the 28 patients (82.1 %) in cardiogenic shock were admitted directly to the cathlab. We did not find any difference in either 30-day or 1-year mortality between the cathlab vs. coronary unit groups – 26.1% (6 of 23) vs. 20.0 % (1 of 5) for 30-day mortality (p = 0.93) and 52.2% (12 of 23) vs. 40.0 % (2 of 5) for 1-year mortality (p = 0.62). Conclusion: The admission of STEMI patients directly to the cathlab prevails largely in our department (70.4 %) and dominates in the most serious cases of cardiogenic shock (82.1 %). The reperfusion delay shortening was 43 minutes in average, however no short-term or long-term mortality reduction was observed.

• MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• koronární jednotky metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• angioplastika * statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• časové faktory * MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu * epidemiologie   chirurgie   klasifikace   mortalita   MeSH
• koronární stenóza diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• revaskularizace myokardu metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

• MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   komplikace   mortalita   MeSH
• diabetické angiopatie * epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• koronární angiografie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• chronická kritická končetinová ischemie,
• MeSH
• angioplastika * statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• bérec chirurgie   MeSH
• diabetická noha * epidemiologie   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění periferních arterií * epidemiologie   chirurgie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Retrospektivně zhodnotit efekt sekundárního zavedení ePTFE potahovaného stentu v léčbě dysfunkce TIPS ve srovnání s dalšími běžnými možnostmi (prostá angioplastika, zavedení dalšího nepotahovaného stentu). Soubor nemocných a metodika: Od začátku roku 2000 do konce roku 2004 byla na našem pracovišti provedena intervence pro dysfunkci TIPS ve 121 případech, kdy byl v době intervence zkrat tvořen pouze nepotahovaným stentem. Dle způsobu intervence byl soubor rozdělen do 4 skupin, a to na intervence s prostou angioplastikou (52 případů, 43,0 %), intervence se zavedením nepotahovaného stentu (35 případů, 28,9 %), intervence se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu (15 případů, 12,4 %) a na intervence se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu (19 případů, 15,7 %). U všech pacientů byla po dané intervenci v pravidelných intervalech sledována další průchodnost zkratu pomocí klinického vyšetření a dopplerovské ultrasonografie, případně i portální venografie. Ve všech 4 skupinách byla zhodnocena primární průchodnost zkratu po dané intervenci pomocí Kaplanovy-Meierovy analýzy. Tyto výsledky primární průchodnosti zkratu po dané intervenci byly vzájemně porovnány pomocí Coxova F-testu a logrank testu. Výsledky: Intervence byla úspěšná ve 120 případech (celková technická úspěšnost všech intervencí byla 99,2 %). Primární průchodnost zkratu po intervenci samotnou angioplastikou byla 49,7 % po 12 měsících a 25,3 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nepotahovaného stentu byla 74,9 % po 12 a 64,9 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 75,2 % po 12 a 64,5 % po 24 měsících a po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 88,1 % po 12 a 80,8 % po24 měsících. Statisticky významně lepší průchodnosti zkratu bylo dosaženo ve skupině intervencí se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu a ve skupině se zavedením nepotahovaného stentu oproti skupině intervencí s prostou angioplastikou (p < 0,01). Závěr: Ze všech běžně používaných metod léčebné intervence pro dysfunkci TIPS bylo dosaženo nejlepší následné průchodnosti TIPS po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu.

• MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• portální hypertenze terapie   MeSH
• stenty statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The prosperity of brain parenchyma during aging depends on the preservation of cerebral blood flow (CBF) parameters. We have analysed ultrasonographic measurements of peak systolic (PSV) and end diastolic velocities (EDV) along with pulsatility (PI) and resistance indexes (RI) in common (CCA), internal (ICA) and external carotid artery (ECA) (N=199) and in vertebral arteries (VA) (N=200) in patients without any signs of stenosis. In two other cohorts patients with internal carotid artery stenosis (N=231) and patients prior to and after therapeutic recanalization (N=81) were evaluated in the same parameters. Results: in the range of 21-92 years PSV in CCA decreases by 7 mm/s/year, while in ICA only by 2.31 mm/s/year. The decrease of EDV in carotid arteries occurs between 1.72 and 2.28 mm/s/year. PSV in VA drops down by 0.91 mm/s/year, EDV by 0.86 mm/s/year. PI and RI increase with age in all vessels, but not significantly. Stenotic ICAs are associated with increased PSV in the range of 0.7-2.9 m/s, but also with an increasing PSV variability along the growing stenosis in individual patients. In all degrees of stenoses some patients preserve normal velocities. In average the increment for each 10% of the stenosis below 50% makes 8 cm/s, while above 50% it makes already 50 cm/s. In persons with bilateral stenoses the increment with growing stenosis is steeper. The restoration of normal ICA lumen by means of carotid endarterectomy or by angioplasty with stenting results in an average drop by 1.23 m/s in PSV and by 0.4 m/s in EDV. We have investigated the ophthalmic artery and other substitution supplies and deduce, that the remarkable differences in blood flow velocity reactions to a compromised carotid lumen depend on the formation of collaterals in mutual interplay with peripheral resistance.

• MeSH
• angioplastika statistika a číselné údaje   MeSH
• arteria carotis communis chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• arteria carotis externa chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• arteria carotis interna chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• arteria vertebralis chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• karotická endarterektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozek krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• mozkový krevní oběh fyziologie   MeSH
• obnova funkce fyziologie   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí fyziologie   patologie   MeSH
• stenóza arteria carotis chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• stenty statistika a číselné údaje   MeSH
• vertebrobazilární insuficience chirurgie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• aneurysma břišní aorty komplikace   terapie   MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• délka pobytu MeSH
• lidé MeSH
• stenty statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ciele: Analýza strednodobej priechodnosti protetických infragenikulárnych bypassov so žilovou plastikou distálnej anastomózy a stanovenie významu žilovej plastiky u pacientov s kritickou končatinovou ischémiou. Dizajn štúdie: Retrospektívna, nerandomizovaná štúdia z jedného centra. Metódy a výsledky: V rokoch 1998–2005 bolo na našom pracovisku chirurgicky liečených 42 pacientov s kritickou končatinovou ischémiou implantáciou infragenikulárneho protetického bypassu so žilovou plastikou distálnej anastomózy. Využili sme 3 typy plastiky: Lintonovu, St. Mary‘s boot a Taylorovu plastiku. Stredná dĺžka sledovania bola 25 mesiacov a primárna priechodnosť bola 69 %. Dlhodobá priechodnosť (5 rokov a viac) bola 35 % a miera záchrany končatiny 38 %. Pre stanovenie priechodnosti sme využili „metódu tabuliek dožitia“ (life table analysis). V priebehu sledovania exitovalo 19 % pacientov. Až u 30 % pacientov bola indikovaná trombolytická liečba pre neskorý uzáver bypassu so 63% úspešnosťou. Záver: Protetický krurálny bypass predstavuje relevantnú alternatívu vysokej amputácie končatiny. Využitie žilovej plastiky distálnej anastomózy má význam z hľadiska zväčšenia objemu anastomózy (dlhšie akomoduje vznik MIH) a kompenzácie inkongruencie diametra graftu a recipentnej tepny. Z našich skúseností vyplýva, že nie je dôležitý typ žilovej plastiky, ale samotný fakt, že došlo k zväčšeniu objemu anastomózy. Pri indikácii krurálnej rekonštrukcie je potrebné brať do úvahy kvalitu života pacienta, predpokladanú dĺžku prežitia, stupeň nezávislosti pacienta pred operáciou a compliance pacienta.

Aims: Analysis of medium-term patency of prosthetic infragenicular bypass grafts with venoplasty of distal anastomosis and evaluation of venoplasties in patients with critical limb ischemia. Study design: A single centre, retrospective, non-randomised study. Methods and Results: In 1998–2005, 42 patients with critical limb ischemias were surgically managed at our clinic using infragenicular prosthetic bypass graft implantation with distal anastomosis venoplasty. 3 types of plasty were employed: Linton‘s, St. Mary’s boot and Taylor‘s plasty. Mean follow-up period was 25 months and primary functionality was 69%. Longterm functionality (over 5 years) was 35% and limb salvage rate was 38%. Functionality was assessed using life table analysis. 19% of patients exited during the follow-up period. In up to 30% patients, thrombolytic therapy was indicated for late bypass occlusion with a success rate of 63%. Conclusion: Prosthetic crural bypass is a relevant alternative to proximal level limb amputation. Venoplasty of distal anastomosis increases volume of the anastomosis and compensates for incongruencies of the graft and recipient vein lumen. Based on our experience, not a type of venoplasty, but a fact of increasing the anastomosis volume is most important. Whenever crural reconstructions are indicated, patient’s quality of life, expected survival period, degree of patient’s independence prior to surgery and patient’s compliance must be considered.

• MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• cévy - implantace protéz metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• ischemie chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• záchrana končetiny metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH