Kontext: Iatrogenní disekce koronární tepny během diagnostické nebo terapeutické katetrizace představuje vzácnou a smrtelnou komplikaci, která může vést k rozvoji dalšího infarktu myokardu. Cílem této studie je podělit se o výsledky léčby koronárním bypassem (coronary artery bypass grafting, CABG) u pacientů s iatrogenní disekcí koronární tepny po koronarografickém vyšetření (coronary angiography, CAG) na naší klinice. Metody: Retrospektivně byly analyzovány údaje všech pacientů, u nichž byla v období mezi lednem 2014 a prosincem 2021 v naší nemocnici provedena CAG nebo perkutánní koronární intervence (PCI); do studie byli zahrnuti i pacienti s CABG po iatrogenní disekci koronární tepny. Disekce se hodnotila pomocí klasifikace National Heart, Lung and Blood Institute (NHLBI). Výsledky: Během uvedených osmi let byla CAG provedena u 20 398 pacientů a PCI u 9 583 pacientů. Koronární bypass pro iatrogenní disekci koronární tepny bylo nutno provést u 17 pacientů (0,06 %). K disekci kmene levé věnčité tepny došlo u 6 (35,3 %) pacientů, přední sestupné větve u 6 (35,3 %), circumflex tepny u 2 (11,8 %) a pravé věnčité tepny u 3 (17,6 %). U 3 pacientů (17,6 %) překročila doba intubace 48 hodin. Jeden z těchto pacientů nedávno předtím prodělal onemocnění covid. U dalšího pacienta došlo k rozvoji otoku plic. Jiný pacient zemřel 4 dny po operaci v důsledku nízkého srdečního výdeje. Doba pobytu na jednotce intenzivní péče činila 2 (min.: 1 - max.: 13) dní; celkově v nemocnici 6 (min.: 4 - max.: 20) dní. Závěr: Vývoj kritického klinického stavu před chirurgickým výkonem těsně souvisí s vyšší pravděpodobností úmrtí v časné a pozdní pooperační době. Z toho jasně vyplývá, že jakákoli léčba v každém období před operací, během ní a po ní představuje nejdůležitější determinantu konečného výsledku.

Background: Iatrogenic coronary artery dissection during diagnostic or therapeutic catheterization is a rare and mortal complication that may result in a newly developed myocardial infarction. In this study, we aimed to share the results of CABG treatment of patients with iatrogenic coronary artery dissection after coronary angiography (CAG) in our clinic. Methods: All patients who underwent CAG or percutaneous coronary intervention (PCI) in our hospital between January 2014 and December 2021 were analyzed retrospectively and patients who underwent CABG after iatrogenic coronary artery dissection were included in the study. The dissection classification was achived according to the National Heart, Lung and Blood Institute (NHLBI) classification. Results: During the eight years, CAG was applied to 20,398 patients and PCI to 9583 patients. Needed to treat CABG in iatrogenic coronary artery dissection developed in 17 of the patients (0.06%). LMCA was dissected in 6 (35.3%) patients and LAD in 6 (35.3%), CX in 2 (11.8%) and RCA dissection in 3 (17.6%). 3 pa- tients (17.6%) had an intubation time longer than 48 hours. One of them has recently had a COVID infection. Another was suffering from pulmonary edema. The other patient died on the 4th postoperative day due to low cardiac output. The length of stay in the intensive care unit was 2 (min: 1 - max: 13) days. The hospital stay was 6 (min: 4 - max: 20) days. Conclusion: The development of a critical clinical condition prior to surgery is strongly associated with a higher probability of early and late postoperative death. For this reason, it is clear that the treatments applied at every stage of the pre-, per-, and postoperative period are the most important determinants of the results.

• MeSH
• chybná zdravotní péče MeSH
• disekce cévy * chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• koronární angiografie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární cévy zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

PURPOSE: This study is aimed at investigating gender differences in the medical management of patients with coronary heart disease (CHD). METHODS: Analyses were based on the ESC EORP EUROASPIRE V (European Survey Of Cardiovascular Disease Prevention And Diabetes) survey. Consecutive patients between 18 and 80 years, hospitalized for a coronary event, were included in the study. Information on cardiovascular medication intake at hospital discharge and at follow-up (≥ 6 months to < 2 years after hospitalization) was collected. RESULTS: Data was available for 8261 patients (25.8% women). Overall, no gender differences were observed in the prescription and use of cardioprotective medication like aspirin, beta-blockers, and ACE-I/ARBs (P > 0.01) at discharge and follow-up respectively. However, a statistically significant difference was found in the use of statins at follow-up, in disfavor of women (82.8% vs. 77.7%; P < 0.001). In contrast, at follow-up, women were more likely to use diuretics (31.5% vs. 39.5%; P < 0.001) and calcium channel blockers (21.2% vs. 28.8%; P < 0.001), whereas men were more likely to use anticoagulants (8.8% vs. 7.0%; P < 0.001). Overall, no gender differences were found in total daily dose intake (P > 0.01). Furthermore, women were less likely than men to have received a CABG (20.4% vs. 13.2%; P < 0.001) or PCI (82.1% vs. 74.9%; P < 0.001) at follow-up. No gender differences were observed in prescribed (P = 0.10) and attended (P = 0.63) cardiac rehabilitation programs. CONCLUSION: The EUROASPIRE V results show only limited gender differences in the medical management of CHD patients. Current findings suggest growing awareness about risk in female CHD patients.

• MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiovaskulární látky * klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární nemoc * farmakoterapie   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• management péče o pacienta metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• zdraví žen MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Úvod: Aortokoronární bypass na bijícím srdci (OPCAB) je zavedená technika revaskularizace myokardu, která se používá po celém světě. Nicméně počet pacientů, kteří podstupují tento druh operace, se liší podle pracoviště. Chtěli jsme zjistit, zda nejnovější publikace týkající se koronární revaskularizace bez mimotělního oběhu (MO) změnily vnímání OPCAB v očích českých kardiochirurgů. Metody: Údaje z Národního kardiochirurgického registru ČR byly využity k vyhodnocení trendů v počtu revaskularizací bez MO u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a k analýze faktorů, které jsou pro chirurgy určující při volbě strategie OPCAB. Zkoumané období bylo mezi lety 2010-2015. Výsledky: Aortokoronární bypass bez MO se provádí na všech 12 kardiochirurgických pracovištích v ČR. Celkově jsme zaznamenali mírný pokles izolovaných revaskularizací mezi rokem 2010 a 2015 (z 3 884 na 3 569), přičemž procento případů OPCAB také klesalo (z 26,7 % na 24,9 %). Během studie se průměrný věk pacientů, operovaných na bijícím srdci zvýšil (66,2 vs. 68,1 roku) a zahrnoval pacienty se stále větším počtem komorbidit. Průměrná celková doba operace OPCAB klesla (3,3 vs. 3,1 hodiny) a ve srovnání se standardní revaskularizací trvá OPCAB podstatně méně času (3,1 vs. 3,3 hodiny, p < 0001). Počet periferních anastomóz prováděných bez MO byl signifikantně nižší než u operací na MO a obecně se snížil (2,1 vs. 3,0, p < 0,001 v roce 2010 a 1,9 vs. 2,9, p < 0,001 v roce 2015). Závěry: Počet revaskularizací bez MO měl v ČR mezi lety 2010 a 2015 klesající tendenci. Nicméně není jasné, zda k tomu došlo vlivem nedávno publikovaných, široce uznávaných prospektivních randomizovaných studií. Přestože tyto práce neprokázaly nadřazenost OPCAB u vysoce rizikových pacientů, čeští kardiochirurgové upřednostňují off-pump strategii právě u těchto nemocných, zejména s anamnézou renální insuficience. Zdá se, že komunita českých kardiochirurgů je v tomto případě značně konzervativní a má tendenci k neúplné revaskularizaci.

Introduction: Off-pump coronary artery bypass grafting (OPCAB) is a well-established technique for coronary revascularization, which is used worldwide as well as in the Czech Republic (CZ). However, the number of patients undergoing this procedure varies from department to department. We wanted to see if the very latest publications regarding off-pump coronary revascularization had changed the way the procedure was viewed by Czech heart surgeons. Methods: Data from the Czech National Register of Cardiac Surgery were used to evaluate trends in the number OPCAB cases, in patients with ischemic heart disease, and to analyze the factors that surgeons routinely used when opting for the OPCAB strategy. The study period was 2010-2015. Results: OPCAB was performed at all 12 cardiac surgery departments in the CZ. Overall, we found a slight decrease of the total number of isolated revascularizations in the CZ per annum between 2010 and 2015 (from 3884 to 3569), the percentage of OPCAB cases also declined over the study period (from 26.7% to 24.9%). Over the study, the average age of OPCAB patients increased (66.2 vs. 68.1 years) and included patients with increasingly greater numbers of comorbidities. The average total OPCAB surgery time decreased (3.3 vs. 3.1 hours) and compared to standard revascularization, OPCAB took significantly less time (3.1 vs. 3.3 hours, p < 0001). The number of peripheral anastomosis performed off-pump was significantly lower than on cardiopulmonary bypass (CPB) and, in general, has decreased (2.1 vs. 3.0, p < 0.001 in 2010 and 1.9 vs. 2.9, p < 0.001 in 2015 resp.). Conclusions: The prevalence of OPCAB in the Czech Republic has decreased. However, it is unclear whether this is due to the recent widely respected prospective randomized clinical trials. Published papers have not shown the superiority of OPCAB in high-risk patients, yet Czech cardiac surgeons prefer this strategy, especially in patients with a history of renal insufficiency. In that point, the community of Czech cardiac surgeons seems to have become more conservative with a trend toward incomplete revascularization.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční chirurgie   terapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• koronární bypass bez mimotělního oběhu * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass dějiny   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce etiologie   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Plicní endarterektomie (PEA) je zavedená a úspěšná metoda vhodná pro léčbu chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH). Relativně velký podíl pacientů indikovaných k plicní endarterektomii má další těžké komorbidity, které obecně zvyšují riziko kardiochirurgického zákroku. Cílem naší studie je analýza procesu indikování a terapeutických procedur v Komplexním kardiovaskulárním centru (KKVC) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Metodika: V období od září 2004 do srpna 2012 se podrobilo 192 pacientů PEA z důvodu léčby CTEPH. Provedli jsme retrospektivní analýzu získaných dat pacientů. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: A a B. Do skupiny A byli zahrnuti pacienti pouze s PEA (128 pacientů). Do skupiny B byli zařazeni pacienti s PEA a dalšími kardiochirurgickými výkony (64 pacientů, což je 33,3 % celkového počtu pacientů, u nichž bylo provedeno 72 zákroků). Pro detailnější analýzu byla skupina B dále rozdělena na podskupinu B1 (pacienti s PEA + aortokoronárním bypassem [(CABG], 25 pacientů) a podskupinu B2 (pacienti PEA + uzavření foramen ovale patens [PFO], 29 pacientů). Výsledky: Pětileté přežití dosahovalo 83,0 % ve skupině A, 79,3 % ve skupině B a 63,1 % ve skupině B1. Rozdíl mezi skupinami B1 a A byl statisticky významný (p = 0,031). Kumulativní přežití je porovnatelné pro skupiny A a B2. Hodnota kumulativního přežití je velmi dobrá s ročním přežíváním 94 % ve skupině A, 90 % ve skupině B2 a 82,6 % u pacientů zařazených do skupiny B1. Závěr: Výsledky jsou porovnatelné u pacientů, u kterých byly prováděny rozličné zákroky, s pacienty léčenými pouze plicní endarterektomií. Nebyly zjištěny žádné rozdíly hemodynamických parametrů. Všichni pacienti s PEA by měli být vyšetřeni na přítomnost běžných komorbidit bez ohledu na věk. Doporučujeme aplikaci CryoMAZE v léčbě fibrilace síní nebo flutteru síní.

Background: Pulmonary artery endarterectomy (PEA) is established as a successful method for the treatment of chronic thromboembolic pulmonary hypertension (CTEPH). A significant fraction of patients indicated for the pulmonary endarterectomy has other severe comorbidities that generally increase the risk of cardiac surgery. The aim of our study is to analyze the process of indications and therapeutic procedures at our Cardio-Centre, as well as comparing hemodynamic parameters and long-term results in order to determine the continuation of the treatment. Method: From September 2004 to August 2012, 192 patients underwent PEA for CTEPH. We carried out a retrospective analysis of patients’ data. Patients were divided into two groups: A and B. The group A included patients with PEA only (128 patients), group B consisted of patients with PEA and another cardiac procedure (64 patients, i.e. 33.3% of which 72 cardiac procedures were carried out). Group B was further subdivided into group B1 – patients with PEA + CABG, which included 25 patients, and group B2 – PEA + suture of PFO, which consisted of 29 patients for more detailed analysis. Results: Five-year survival rate is 83% in group A, 79.3% in group B, and 63.1% in group B1. Group B1 is statistically significantly different from group A (p = 0.031). The cumulative survival rate is comparable for groups A and B2. Cumulative survival rate is very good with annual survival in group A – 94%, group B2 – 90% and group B1 – 82.6%. Conclusion: Results of combined interventions are comparable with isolated pulmonary endarterectomy. We did not find any differences in hemodynamic effects. All patients indicated for the PEA should be screened for the most common comorbidities regardless of their age. We recommend implementation CryoMAZE for the treatment of atrial fibrillation or atrial flutter.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• arteria pulmonalis chirurgie   patologie   MeSH
• cévy - implantace protéz metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• endarterektomie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní epidemiologie   chirurgie   MeSH
• foramen ovale apertum epidemiologie   chirurgie   MeSH
• kardiochirurgické výkony * metody   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorbidita MeSH
• koronární bypass metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdce epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• plicní hypertenze chirurgie   komplikace   MeSH
• tromboembolie etiologie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Účel studie: Cílem práce bylo porovnat kvalitu života pacientů s izolovaným postižením přední mezikomorové větve po revaskularizaci myokardu z přístupu levostranné přední torakotomie a z přístupu sternotomie. Soubor a použité metody: Do studie byli zařazeni všichni pacienti (elektivně operovaní na našem pracovišti v letech 2007–2012) s izolovaným postižením přední mezikomorové větve, s ejekční frakcí levé komory >50 %, bez předchozích intervencí na věnčitých tepnách a bez závažných komorbidit. Celkem bylo zařazeno 68 pacientů – 40 pacientů, kteří podstoupili revaskularizaci myokardu miniinvazivním přístupem z levostranné přední krátké torakotomie (skupina 1), a 28 pacientů, kteří podstoupili revaskularizaci myokardu z přístupu sternotomie (skupina 2). K porovnání kvality života jsme použili standardizovaný dotazník SF-36. Výsledky: Ani v jedné z osmi porovnávaných oblastí kvality života nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinou 1 a skupinou 2. Závěr: Miniinvazivní chirurgický přístup z levostranné krátké přední torakotomie představuje pro pacienty, kteří jsou indikovaní k izolované revaskularizaci přední mezikomorové větve, vhodnou alternativu ke konvenční sternotomii. Benefitem pro pacienta je šetrnost operačního výkonu (zejména zachování celistvosti hrudní kosti), čímž se snižuje operační zátěž pro pacienta a zkracuje celková doba rekonvalescence při totožném výsledku revaskularizace. V dlouhodobém horizontu je však kvalita života pacientů u obou operačních přístupů srovnatelná.

The aim of the study: To compare the quality of life of two patient groups that underwent surgical revascularization (CABG) for ischemic heart disease (isolated high-grade stenosis of the left anterior descending coronary artery (LAD)): The first group: 40-patients, who were revascularized through a left anterior small thoracotomy (LAST); and the second group: 28 patients, who were revascularized using a median sternotomy approach. Material and methods: In our study we included all elective patients (between the years 2007–2012) with isolated high-grade LAD stenosis, good ejection fraction (> 50 %), no previous coronary interventions and no serious comorbidities. From this set of patients a group of 40 patients (after CABG through a LAST approach) were evaluated (Group 1). The control group consisted of 28 patients (of a comparable profile) who underwent CABG from a median sternotomy approach (Group 2). The SF-36 questionnaire was used to compare the quality of life. Results: There were no significant differences between group 1 and group 2 in all 8 evaluated quality of life categories. Conclusions: The use of minimally invasive direct CABG from the LAST approach represents a suitable alternative for patients with isolated high-grade LAD stenosis who are indicated for the CABG procedure at our department. The benefits are mini-invasiveness of the procedure (mainly preservation of the sternum) which reduces surgical stress as well as the overall recovery time with the same results of revascularization. However, the quality of life is comparable (with a median sternotomy approach) in the long term.

• Klíčová slova
• SF-36,
• MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• koronární bypass bez mimotělního oběhu statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * MeSH
• pooperační období MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revaskularizace myokardu * metody   MeSH
• senioři MeSH
• sternotomie statistika a číselné údaje   MeSH
• torakotomie statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Perkutánní koronární intervence (PCI) se stala standardem péče o pacienty s akutními koronárními syndromy (AKS). Česká republika patří mezi evropské země s dobře propracovanou sítí spolupracujících nemocnic provádějících PCI a nemocnic, které tento výkon neprovádějí. Z řady registrů je k dispozici množství údajů o pacientech léčených pomocí PCI. Mnohem méně se toho ví o způsobu léčby a výsledném stavu pacientů s AKS hospitalizovaných v nemocnicích bez katetrizačních sálů. Cílem registru ALERT-CZ bylo konkrétně analyzovat údaje těchto pacientů dopravených do místních nemocnic neprovádějících PCI a zjistit, zda se v místních, malých nemocnicích uplatňují doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti. Metody a výsledky: Do projektu bylo zařazeno celkem 6 265 pacientů poprvé hospitalizovaných pro AKS ve 32 českých komunitních nemocnicích bez katetrizačních sálů během tříletého období (7/2008–6/2011). Průměrný věk těchto pacientů byl 69,7 ± 12,3 roku, ve 39,5 % šlo o ženy, 35,4 % mělo diagnózu diabetes mellitus, 76,0 % hypertenzi, 28,3 % již dříve prodělalo infarkt myokardu a 12,0 % cévní mozkovou příhodu. Pětadvacet procent pacientů vykazovalo známky akutního srdečního selhání (Killipova třída II v 19,0 %, třída III v 4,8 % a třída IV v 1,1 % případů). Diagnózou při propuštění byl infarkt myokardu s elevací úseku ST (STEMI) ve 26,1 %, infarkt myokardu bez elevací úseku ST (non-STEMI) v 53,1 % a nestabilní angina pectoris (NAP) ve 20,9 % případů. Naléhavý převoz mezi nemocnicemi k provedení koronarografie a PCI do 12 hodin od nástupu symptomů byl indikován u 73,4 % pacientů se STEMI, plánovaná koronarografie u 15,9 % pacientů se STEMI; koronarografie nebyla indikována u 9,9 % pacientů se STEMI, a 0,9 % pacientů se STEMI odmítlo její provedení. Z pacientů s non-STE AKS byla koronarografie provedena do 24 hodin u 16,2 %, mezi 24 a 72 hodinami u 18,2 %, ještě později u 38,1 %, koronarografie nebyla indikována u 22,7 %, provedení koronarografie odmítlo 4,8 % pacientů. Průměrná délka pobytu v zařízení s možností provést PCI byla 2,0 dne a pouze 37 % pacientů se po koronarografii (± PCI) vrátilo do původní komunitní nemocnice, ostatní byli propuštěni přímo domů. U pacientů se STEMI byl medián intervalů následující: bolest – první kontakt s lékařem (first medical contact – FMC) 120 min, FMC – dveře komunitní nemocnice 30 min, příjezd ke dveřím komunitní nemocnice a odvoz rychlou záchrannou službou od dveří komunitní nemocnice 23 min. Trombolýza byla provedena u 0,4 % pacientů se STEMI, a to ve vzácných případech, kdy nebyl z logistických důvodů okamžitý převoz z komunitní nemocnice možný. Perkutánní koronární intervence byla provedena celkem u 41,6 % pacientů (65,9 % se STEMI, 35,8 % non-STEMI a 26,4 % s NAP). Koronární bypass (CABG) byl proveden celkem u 2,9 % pacientů (2,1 %, resp. 3,1 % a 3,6 % podle výše uvedených diagnóz). Podrobné údaje o farmakoterapii i nepřímé porovnání se samostatnými registry zařízení s vybavením pro provádění PCI přesahují rozsah tohoto abstraktu a budou uvedeny jinde. Celková nemocniční mortalita činila 7,2 %. Mortalita podle konečné diagnózy byla 9,5 % (STEMI), 8,7 % (non-STEMI) a 0,5 % (NAP). Hodnoty mortality podle věkových skupin byly 16,2 % (> 80 let), 8,0 % (70–80 let) a 2,4 % (< 70 let). Závěr: Pacienti přivezení do nemocnic nevybavených pro provádění PCI absolvují revaskularizační výkony méně často než nemocní transportovaní přímo do nemocnic s katetrizačními sály. To může souviset s rozdíly ve vstupní charakteristice a výsledky mohou být těmito skutečnostmi ovlivněny.

AimPercutaneous coronary intervention (PCI) became the standard of care for patients (pts) with acute coronary syndromes (ACS). Czech Republic is among European countries with well developed networks of PCI and non-PCI hospitals. Ample data about PCI-treated pts is available from many registries. Much less is known about treatments and outcomes of ACS pts admitted to hospitals without cath-lab. ALERT-CZ registry was designed specifically to analyze these pts presenting to local non-PCI hospitals. The aim was to see, whether the ESC guidelines are implemented in these local, small hospitals.Methods and resultsA total of 6265 pts with first hospital admission for ACS has been enrolled in 32 Czech community hospitals without cath-lab during a 3-year period (7/2008–6/2011). The mean age was 69.7±12.3 years, 39.5% were females, 35.4% had known diabetes mellitus, 76.0% hypertension, 28.3% previous myocardial infarction and 12.0% previous stroke. Twenty-five percent pts had signs of acute heart failure (Killip II in 19.0%, Killip III in 4.8% and Killip IV in 1.1%). The discharge diagnosis was ST-elevation myocardial infarction (STEMI) in 26.1%, non-STEMI in 53.1% and unstable angina pectoris (UAP) in 20.9%.Emergent interhospital transport to coronary angiography (CAG) and PCI within <12 h from symptom onset was indicated in 73.4% of STEMI pts, elective CAG was indicated in 15.9% of STEMI, CAG was not indicated in 9.9% of STEMI and 0.9% STEMI pts refused CAG. Among non-STE ACS pts CAG was performed within <24 h in 16.2%, between 24–72 h in 18.2%, later in 38.1%, not indicated in 22.7%, refused by pts in 4.8%. The median stay in the PCI center was 2.0 days and only 37% pts returned after CAG (±PCI) to the referring community hospital, the rest was discharged from PCI center directly to home.Among STEMI pts the median time intervals were: pain—first medical contact (FMC) 120 min, FMC—community hospital door 30 min, door-in–door-out for emergency transfer 23 min. Thrombolysis was used in 0.4% of STEMI—in rare situations when immediate transfer was logistically not possible.PCI was performed in 41.6% pts overall (65.9% STEMI, 35.8% non-STEMI and 26.4% UAP). CABG was performed in 2.9% pts overall (2.1%, 3.1% and 3.6% per diagnosis). Detailed pharmacotherapy data as well as indirect comparison with a separate PCI centers registry is beyond the space frame of this abstract and will be presented.The overall in-hospital mortality was 7.2%. Mortality per final diagnosis was 9.5% (STEMI), 8.7% (non-STEMI) and 0.5% (UAP). Mortality per age group was 16.2% (>80 years), 8.0% (70–80 years) and 2.4% (<70 years).Conclusion: Patients presenting to non-PCI hospitals undergo revascularization procedures less frequently than those directly admitted to PCI centers. This may be related to baseline differences. The outcomes are influenced by these facts.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   klasifikace   MeSH
• balónková koronární angioplastika * statistika a číselné údaje   MeSH
• časové faktory MeSH
• hospitalizovaní pacienti * klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu * diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• komunitní nemocnice metody   MeSH
• koronární angiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris * diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• revaskularizace myokardu metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• transport pacientů normy   MeSH
• trombolytická terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• balónková koronární angioplastika statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Off-pump coronary bypass surgery has become a widely used technique during recent years. However, limited data are available with regard to 1-year patency of bypass grafts implanted on the beating heart in unselected consecutive bypass surgery candidates. The aim of this study was to compare 1-year angiographic patency of bypass grafts done on the beating heart (off pump) with those done classically (on pump). METHODS AND RESULTS: The PRAGUE-4 trial randomized 400 consecutive nonselected cardiac surgery candidates into group A (on pump; n=192) and group B (off pump; n=208). One-year follow-up coronary angiography was done in 255 patients. The arterial graft patency after 1 year was 91% in both groups. Saphenous graft patency was 59% (on pump) versus 49% (off pump; P=NS). Saphenous graft patency per patient was lower in the off-pump group: 0.7 patent anastomosis per patient versus 1.1 patent anastomosis in the on-pump group (P<0.01). There were 46% on-pump patients with all grafts patent versus 52% off-pump patients (P=NS). Grafts anastomosed distally to collateralized chronic total occlusions of native coronary arteries remained patent in 100% on the left anterior descending artery compared with 23% on other arteries (P<0.0001). CONCLUSIONS: The patency of arterial coronary bypass grafts done on the beating heart is excellent and equal to grafts done on pump. The off-pump procedure in the unselected patient population results in fewer patent saphenous grafts per patient.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární restenóza epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• okluze cévního štěpu epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• délka pobytu MeSH
• dospělí MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární nemoc chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• mortalita MeSH
• riziko statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• balónková koronární angioplastika statistika a číselné údaje   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• koronární bypass statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH